Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zásady konstrukce komínů v dřevostavbě

Kouřovody a spotřebiče paliv

Při posuzování spalinových cest v dřevostavbách nebo v budovách s dřevěnými stropy je nutné věnovat pozornost nejen vlastnímu provedení komína ať keramického nebo kovového, ale také kouřovodům a vlastním tepelným zdrojům, které mohou být také příčinou požáru v budově.

V ČSN 73 4201:201 Komíny kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv je uvedeno v čl. 7.1.1, že kovové kouřovody přirozeně větrané v teplotní třídě rovné nebo vyšší než T200 musí být nainstalovány ve vzdálenosti nejméně trojnásobku jejich jmenovitého průměru od hořlavého materiálu (materiál reakce třídy na oheň B, C, D, E a F podle ČSN  EN 13501-1). Tato vzdálenost nesmí být menší než 375 mm. Nejmenší vzdálenost může být snížena na 1,5násobek jmenovitého průměru (ale nesmí být menší než 200 mm), pokud se namontuje mezi kouřovod a sousední hořlavý materiál plášť proti sálání se vzduchovou mezerou, vyrobený z nehořlavého materiálu (materiál reakce třídy na oheň A1 nebo A2 podle ČSN EN 13501-1).

Toto ustanovení se týká neizolovaných kovových kouřovodů určených obvykle pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva. V rodinném domě to mohou být např. krbová kamna. Předepsané vzdálenosti se týkají nejen svislé vzdálenosti vodorovné části kouřovodu od dřevěného stropu, ale také vodorovné vzdálenosti svislé části kouřovodu např. od dřevěné nebo dřevem obložené stěny. U kouřovodu světlosti 150 mm, což je obvyklá světlost kouřovodu spotřebičů na pevná paliva to znamená vzdálenost 450 mm.

Pokud se použije kouřovod izolovaný a opatřený kovovým pláštěm, používají se obvykle prvky vícevrstvého kovového komína. V tomto případě platí ustanovení výrobce komína a jeho zatřídění podle příslušných výrobkových norem, kde na konci zatřídění podle ČSN EN 1443 (nebo výrobkové normy) je za písmenem G uvedena minimální vzdálenost povrchu komína (v tomto případě kouřovodu) od hořlavých stavebních materiálů a bývá to obvykle 50 až 100 mm.

U delších kouřovodů vedených prostorem místnosti je také nutné přihlédnout k povrchové teplotě kouřovodu, kde by mohlo dojít k bezprostřednímu dotyku jeho povrchu (nebude se to asi týkat svislé části kouřovodu nad spotřebičem na pevné palivo). Povrchové teploty jsou uvedené v ČSN EN 15287-1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv, tabulka A.6 Maximální přípustné vnější povrchové teploty, kde je možný náhodný lidský kontakt. Např. pro holý kov je to teplota 70 °C, pro smaltovanou ocel 78 °C.

U lokálních spotřebičů na pevná paliva se občas zapomíná na skutečnost, že mají být instalovány na nehořlavé podlaze nebo alespoň osazeny na nehořlavé podložce, která přesahuje jejich velikost.

Další problematikou jsou otevřené a uzavíratelné krby, postavené individuálně, nebo neodbornou firmou. Pro stavbu krbů platí ČSN 73 4230:2013 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm. V řadě případů se nedodržuje provedení podle obrázku 1. Nad teplovzdušnou komorou (8) není vytvořena izolační komora (3). V uzavřené části teplovzdušné komory se vytváří vrstva vzduchu o vysoké teplotě, která může způsobit samovznícení hořlavé konstrukce stropu. Druhým probléme je bezpečné provedení teplovzdušných rozvodů (12). U dřevostaveb nebo staveb s dřevěným stropem je neodborné provedení krbové nástavby a teplovzdušného rozvodu častou příčinou požáru a proto by tomuto provedení měla být věnována stejná pozornost, jako komínům a kouřovodům.

Obrázek 1 – Svislý řez teplovzdušným krbem s uzavíratelným ohništěm (ČSN 73 4230)
Obrázek 1 – Svislý řez teplovzdušným krbem s uzavíratelným ohništěm (ČSN 73 4230)

1 – komínový průduch
2 – stěna budovy
3 – izolační komora (3.4.3)
4 – strop teplovzdušné komory
5 – regulační klapka
6 – čisticí otvor
7 – kouřovod (3.4.4)
8 – teplovzdušná komora (3.2.5)
9 – vzduchová mezera (odvětraná)

10 – tepelná izolace
11 – spalovací komora (3.4.1)
12 – teplovzdušný rozvod (3.4.5)
13 – odvětrání izolační komory (3.4.3)
14 – výdech teplého vzduchu z komory
15 – stěna teplovzdušné komory
16 – přívod externího vzduchu do ohniště (EPV) (3.2.8)
17 – přívod vzduchu z místnosti do teplovzdušné komory
18 – nehořlavá podlaha před krbem

 
Obrázek 2 – Vedení vícevrstvého, kovového kouřovodu pod vodorovným dřevěným trámem stropu v menší vzdálenosti od jeho povrchu než povoluje výrobce systémového kovového komína, ze kterého je kouřovod sestavený.
Obrázek 2 – Vedení vícevrstvého, kovového kouřovodu pod vodorovným dřevěným trámem stropu v menší vzdálenosti od jeho povrchu než povoluje výrobce systémového kovového komína, ze kterého je kouřovod sestavený.
Obrázek  3 – Vícevrstvý kovový komín je vedený teplovzdušnou komorou, ve které jsou dřevěné prvky stropu a stěny.Obrázek 4 – Vícevrstvý kovový komín je vedený teplovzdušnou komorou, ve které jsou dřevěné prvky stropu a stěny.Obrázek 3 a 4 – Vícevrstvý kovový komín je vedený teplovzdušnou komorou, ve které jsou dřevěné prvky stropu a stěny.
 
Obrázek 5 – U sopouchu, do kterého se připojuje kouřovod spotřebiče na pevná paliva jsou nebezpečně blízko svislé nosníky dřevěné příčky a elektrovod v trubce z plastu.
Obrázek 5 – U sopouchu, do kterého se připojuje kouřovod spotřebiče na pevná paliva jsou nebezpečně blízko svislé nosníky dřevěné příčky a elektrovod v trubce z plastu.
Obrázek 6 – Teplovzdušná komora ukončená těsně před dřevěným stropem výdechem teplého vzduchu. Nad teplovzdušnou komorou není izolační komora podle obr. 1.
Obrázek 6 – Teplovzdušná komora ukončená těsně před dřevěným stropem výdechem teplého vzduchu. Nad teplovzdušnou komorou není izolační komora podle obr. 1.

Obrázek 7 – Pohled do komory s teplovzdušnými rozvody a s nekontrolovatelným kouřovodem od spalinového hrdla krbové vložky do sopouchu komína. Teplota spalin v kouřovodu krbové vložky se pohybuje kolem 250 až 350 °C, může být ale i 450 °C. Teplota u teplovzdušných rozvodů běžně převyšuje teplotu 130 °C. V této komoře vznikl požár dřevěné budovy.Obrázek 8 – Pohled do komory s teplovzdušnými rozvody a s nekontrolovatelným kouřovodem od spalinového hrdla krbové vložky do sopouchu komína. Teplota spalin v kouřovodu krbové vložky se pohybuje kolem 250 až 350 °C, může být ale i 450 °C. Teplota u teplovzdušných rozvodů běžně převyšuje teplotu 130 °C. V této komoře vznikl požár dřevěné budovy.Obrázek 7 a 8 – Pohled do komory s teplovzdušnými rozvody a s nekontrolovatelným kouřovodem od spalinového hrdla krbové vložky do sopouchu komína. Teplota spalin v kouřovodu krbové vložky se pohybuje kolem 250 až 350 °C, může být ale i 450 °C. Teplota u teplovzdušných rozvodů běžně převyšuje teplotu 130 °C. V této komoře vznikl požár dřevěné budovy.
Obrázek 9 – Další příklad špatně provedené teplovzdušné komory, výdechu teplého vzduchu z komory s absencí izolační komory a neizolovaných teplovzdušných rozvodů. Výsledkem je požár dřevěného stropu budovy.Obrázek 10 – Další příklad špatně provedené teplovzdušné komory, výdechu teplého vzduchu z komory s absencí izolační komory a neizolovaných teplovzdušných rozvodů. Výsledkem je požár dřevěného stropu budovy.Obrázek 9 a 10 – Další příklad špatně provedené teplovzdušné komory, výdechu teplého vzduchu z komory s absencí izolační komory a neizolovaných teplovzdušných rozvodů. Výsledkem je požár dřevěného stropu budovy.
English Synopsis
Principles of construction and operation of chimneys in wooden houses. Flues and appliances.

In assessing flueways in timber construction or buildings with wooden ceilings the attention must be paid not only to the execution of the chimney both ceramic or metal, but also flues and heat sources, which can also be the cause of a fire in the building.

 
 
Reklama