Nová ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv - I
Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
Dnem 1. listopadu 2010 nabyla účinnosti nová ČSN 73 4201 "Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv", která nahrazuje normu se stejným třídicím znakem a názvem z ledna 2008. Argumenty Českého sdružení pro technická zařízení byly tedy natolik přesvědčivé, že norma, obsahující řadu technicky nezdůvodnitelných ustanovení - např. omezení výkonu spotřebičů s vývodem spalin do fasády na 40 kW u průmyslových budov a 14 kW u ostatních objektů, byla podrobena po roce platnosti celkové revizi a s ohledem na velké množství změn vydána jako nová.
Odvody spalin, ačkoli nepatří mezi vyhrazená technická zařízení, jsou zařízením souvisejícím těsně s řadou plynových spotřebičů. Jejich podíl na nehodách způsobených provozem plynových spotřebičů, je naprosto zásadní. Ročně dochází na území České republiky odhadem řádově ke stovkám otrav oxidem uhelnatým, z nichž téměř jedna stovka končí smrtí (přesné údaje nejsou, bohužel, k dispozici, neboť pro statistické účely jsou sledovány pouze "otravy", bez ohledu na jejich zdroj). Je tedy mimo veškerou pochybnost, že všechny osoby vykonávající činnosti na plynových zařízeních, jejichž součástí jsou spotřebiče s odvodem spalin do venkovního ovzduší, tj. projektanti, montéři, revizní technici, a do jisté míry i provozovatelé, by měli být obeznámeni se základními principy a konkrétními požadavky příslušných předpisů pro odvod spalin. ČSN 73 4201 je přitom nutno považovat z tohoto hlediska za normu základní.
Účelem tohoto komentáře je upozornit na nejdůležitější ustanovení, důležitá pro pochopení nové normy (tj. zejména definice použitých pojmů) a rozhodující pro bezpečnost provozu plynových spotřebičů.
Čísla kapitol odpovídají jejich číslování v normě.
1 Předmět normy
Norma platí pro navrhování a provádění spalinových cest a připojování spotřebičů paliv. Platí pro komíny, které jsou vedené uvnitř budovy nebo po její vnější stěně. Platí pro samostatné i společné komíny, pro systémové, individuální i dodatečně vložkované komíny, které jsou určené pro odvod spalin spotřebičů na pevná, kapalná a plynná paliva. Norma platí i pro odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší.
Tato norma stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových i modernizaci stávajících komínů a kouřovodů. Platí pro komíny a kouřovody pracující v tlakových třídách N (s přirozeným tahem), P (přetlakové) a H (vysokopřetlakové), při suchém i mokrém provozu.
POZNÁMKA Modernizací stávajících komínů je myšleno např. vložkování průduchů jednovrstvých zděných komínů komínovými vložkami.
V normě je uveden způsob kontrol spalinových cest a informace o čištění a údržbě.
Tato norma neplatí pro volně stojící průmyslové komíny.
3 Termíny a definice
spalinová cesta - dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší
POZNÁMKA Je to také souhrnné označení pro vedení spalin od spalinového hrdla spotřebiče do volného ovzduší; spalinová cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a komínovým průduchem, popř. průduchem komínového nástavce, které odvádí spaliny nad střechu budovy. V technicky odůvodněných případech je spalinová cesta tvořena vývodem spalin.
komín - jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy
systémový komín - komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo zajištěných jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za systémový komín jako celek
Jsou to např. odvody spalin od některých uzavřených plynových spotřebičů (kategorie C6).
jednovrstvý komín - komín, jehož konstrukci tvoří komínová vložka (stěna)
POZNÁMKA Stěna komínového průduchu může být vytvořena trubkou (keramickou, kovovou, z plastu), plnou tvárnicí nebo tvárnicí s vertikálními dutinami, plným zdivem, apod.
vícevrstvý komín - komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky a alespoň jedné další vrstvy
POZNÁMKA Komínová vložka musí být tepelně a dilatačně oddělena od komínového pláště.
komín s přirozeným tahem - komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky nižší, než vně
POZNÁMKA 1 Komín s přirozeným tahem má označení třídy plynotěsnosti N1, N2 a je zkoušený zkušebním tlakem 40 Pa (N1) nebo 20 Pa (N2).
POZNÁMKA 2 Pro komín s přirozeným tahem se také používá ekvivalentní termín "podtlakový komín".
komín s umělým tahem - komín, v jehož průduchu se během provozu spotřebiče vytváří podtlak působením ventilátoru v ústí komína
přetlakový komín - komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky vyšší, než vně
POZNÁMKA Přetlakový komín má označení třídy plynotěsnosti P1, P2 a je zkoušený zkušebním tlakem 200 Pa.
vysokopřetlakový komín - komín, v jehož průduchu vytváří spotřebič přetlak vyšší než 200 Pa
POZNÁMKA Vysokopřetlakový komín má označení třídy plynotěsnosti H1, H2 a je zkoušený zkušebním tlakem 5 000 Pa.
samostatný komín - komín, do jehož komínového průduchu je připojen pouze jeden spotřebič (obrázek 1a)
společný komín - komín, do jehož komínového průduchu je připojeno více spotřebičů z jednoho podlaží (společný komín pro jedno podlaží obrázek 1 b) nebo z více podlaží nad sebou (společný komín pro více podlaží nad sebou obrázek 1c)
Obrázek 1 Komíny podle počtu připojovaných spotřebičů paliv
Legenda: a) Samostatné komíny b) Společné komíny pro jedno podlaží c) Společné komíny pro více podlaží
komínový průduch - dutina v komínové vložce (nebo dutina ohraničená stěnou komínového průduchu) určená k odvodu spalin do volného ovzduší
samostatný komínový průduch - komínový průduch samostatného komína
společný komínový průduch - komínový průduch společného komína pro jedno podlaží
POZNÁMKA Do společného komínového průduchu se připojuje větší počet spotřebičů samostatnými kouřovody nebo společným kouřovodem z jednoho podlaží.
stěna komínového průduchu - jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce od povrchu komínového průduchu po vnější povrch komínového pláště
vzduchový průduch; přívodní vzduchový průduch - samostatný nebo společný průduch pro přívod vzduchu k uzavřeným spotřebičům vedený od místa nasávání až do uzavřeného spotřebiče
POZNÁMKA 1 Vzduchový průduch může být v soustředném uspořádání s odvodem spalin nebo v uspořádání vedle sebe s odvodem spalin.
POZNÁMKA 2 U přetlakových komínů může sloužit vzduchový průduch v soustředném uspořádání také pro odvětrání spalin v případě netěsnosti komínové vložky, obdobně jako zadní větrání (obrázek 2b).
zadní větrání; zadní odvětrání - ventilace vedená mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm určená k zadnímu odvětrání
POZNÁMKA U přetlakových a vysokopřetlakových komínů (obrázek 2a) je určeno pro odvětrání spalin v případě netěsnosti komínové vložky nebo u difuzních komínových vložek k odvodu vlhkosti z konstrukce komína.
Obrázek 2 Způsob odvětrání přetlakových a vysokopřetlakových komínových vložek
Legenda: a) Komíny se zadním větráním b) Komíny se vzduchovým průduchem (v soustředném provedení)
větrací průduch - průduch určený k větrání (například k větrání prostoru kotelny)
komínový plášť - vnější část konstrukce komína, která přichází do styku s přilehlým nebo vnějším okolím nebo se nachází pod vnějším obkladem či opláštěním
účinná výška komínového průduchu - rozdíl výšek mezi osou sopouchu a ústím komína
účinná výška kouřovodu - rozdíl výšek mezi vodorovnou osou spalinového hrdla spotřebiče a osou sopouchu komína; v případě spalinové hrdla se svislou osou je to rozdíl výšek mezi horní hranou spalinového hrdla a osou sopouchu
neúčinná výška komínového průduchu - rozdíl výšek mezi osou sopouchu a půdicí komínového průduchu
ústí komína - místo, ve kterém spaliny opouštějí komínový průduch, popř. průduch komínového nástavce a vstupují do volného ovzduší
komínová hlava - nejvýše položená ukončující část konstrukce komína
krycí deska - konstrukční díl nebo staveništní prefabrikát, který slouží k ochraně komínové hlavy před povětrnostními podmínkami a účinky spalin
POZNÁMKA U vícevrstvých kovových komínů je krycí deskou kovové překrytí mezery mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm nebo opláštěním.
komínová hlavice - pevná nebo otočná nástavba nad ústím komína, která usměrňuje proudění spalin, snižuje negativní účinek větru na ústí komína a omezuje pronikání deště do komínového průduchu
půdice - nejnižší místo komínového průduchu, společného sběrače, otvorů (vybíracího, vymetacího, čisticího, kontrolního a sopouchu) a komínového pláště
kondenzátní jímka - konstrukční díl kouřovodu nebo komínového průduchu sloužící pro sběr a odvod kondenzátu nebo srážkové vody ze spalinové cesty
sopouch - konstrukční díl komína, do kterého je připojen kouřovod. Zpravidla je vytvořen tvarovkou ve formě T-kusu; u spalinových cest spotřebičů na plynná paliva v tlakové třídě P a H to může být i patní koleno.
kontrolní otvor - konstrukční díl kouřovodu nebo komína, umožňující jejich kontrolu a čištění
POZNÁMKA Otvor slouží ke kontrole popř. čištění komínového průduchu, kondenzátní jímky a průduchu kouřovodu u spalinových cest spotřebičů na plynná paliva.
měřicí otvor - konstrukční díl kouřovodu nebo komína sloužící pro možnost odběru plynných vzorků spalin; vstup pro sondu měřicího přístroje
přerušovač tahu - zařízení umístěné za spalovací proces spotřebiče, které zajišťuje udržení kvality spalování ve stanoveném limitu a udržuje stabilní spalování bez působení přetlaku nebo podtlaku
POZNÁMKA Přerušovač tahu může také sloužit k vyrovnání tlaku u spotřebičů, do jejichž spalovací komory je současně zaústěno více přetlakových hořáků (např. pece) nebo k vyrovnání tlaků ve společné komoře, do které je zaústěno více kouřovodů od spotřebičů s tlakovými hořáky (např. od plynových zářičů).
kouřovod - konstrukční díl nebo díly určené pro spojení mezi spalinovým hrdlem spotřebiče paliv a sopouchem
samostatný kouřovod - kouřovod, do jehož průduchu je připojen pouze jeden spotřebič
společný kouřovod - kouřovod, do jehož průduchu je připojeno více spotřebičů paliv
svislý kouřovod s funkcí komína - kouřovod osazený na spalinovém hrdle spotřebiče (se svislou osou) určený k přímému odvodu spalin do volného ovzduší nad střechou budovy
průduch kouřovodu - dutina v konstrukci kouřovodu tvořená vložkou kouřovodu
vzduchové potrubí - konstrukční díl nebo díly určené pro přívod vzduchu do uzavřeného spotřebiče
přirozený komínový tah - podtlak v sopouchu komínového průduchu vytvořený z účinné výšky komínového průduchu a rozdílu hustoty vzduchu a spalin
umělý komínový tah - podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. ventilátorem v ústí komínového průduchu
přetlak v sopouchu - přetlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením ve spotřebiči nebo v kouřovodu např. ventilátorem v hořáku, ve spalinovém hrdle nebo v kouřovodu
přirozený komínový tah - podtlak v sopouchu komínového průduchu vytvořený z účinné výšky komínového průduchu a rozdílu hustoty vzduchu a spalin
umělý komínový tah - podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. ventilátorem v ústí komínového průduchu
přetlak v sopouchu - přetlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením ve spotřebiči nebo v kouřovodu např. ventilátorem v hořáku, ve spalinovém hrdle nebo v kouřovodu
uzavřený spotřebič - (v provedení C) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze vzduchového průduchu; spaliny jsou odváděny do volného ovzduší
otevřený spotřebič - (v provedení B) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, a spaliny jsou odváděny do volného ovzduší
spalinové hrdlo - součást spotřebiče určená k jeho připojení na kouřovod
5 Požadavky na spalinovou cestu
Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komína nad střechu budovy, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády a jejich rozptyl do volného ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin vztažené k předmětnému zdroji znečištění i okolní zástavbě. Nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, a musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází.
Toto je základní, nejdůležitější požadavek z normy jinými slovy: jedná se o cíl, který má být dosažen. Ostatní požadavky jsou v naprosté většině případů prostředky k dosažení tohoto cíle. Pokud tedy není z jakéhokoli důvodu možno splnit některý z požadavků typu "prostředku", je nutno posoudit, zda bude naplněn cíl. Pokud ano, lze považovat odchylné řešení za řešení na stejné (nebo i lepší) úrovni.
Střední rychlost proudění spalin ve spalinové cestě, při nejnižším jmenovitém výkonu spotřebičů paliv, nemá být nižší než 0,5 m.s-1.
Tento důležitý požadavek bývá někdy opomíjen. Někteří revizní technici komínů kontrolují minimální průřez komínového průduchu a neprovedou si v případě, kdy je tento průřez znatelně větší (nebo jsou na stejný komínový průduch připojeny spotřebiče s podstatně rozdílnými výkony (např. velký průtokový ohřívač vody a koupelnové topidlo), kontrolní výpočet. Při nižší rychlosti je totiž vyšší riziko, že se spaliny budou vracet přerušovačem tahu do místnosti.
Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. K příslušným otvorům pro kontrolu a čištění na spalinové cestě a k ústí komína musí být bezpečný a trvalý přístup. Spalinová cesta, která není kontrolovatelná a čistitelná nemůže být schválena a uvedena do provozu.
6 Navrhování a provádění komínů
Vícevrstvé komíny se navrhují a provádějí pro suchý i mokrý provoz, pro spotřebiče s možností přerušovaného provozu, s jímáním a odvodem kondenzátů spalin. Především se navrhují a provádějí pro spotřebiče na plynná a kapalná paliva a pro spotřebiče na pevná paliva, kde dochází ke zplyňování paliva. Doporučují se i pro ostatní, nejmenované spotřebiče (krby na dřevo, kotle na uhlí apod.). Navrhují se také jako komíny přetlakové nebo vysokopřetlakové.
Přetlakové a vysokopřetlakové komíny vedené uvnitř budovy musí mít zadní větrání, které zajistí odvod spalin do volného ovzduší v případě netěsnosti komínového průduchu. U soustředné vzducho/spalinové sestavy se soustředným vedením přívodu spalovacího vzduchu do spotřebiče a odvodu spalin ze spotřebiče může tuto funkci plnit vzduchový průduch (viz obrázek 2).
Životnost vnitrních komínů se zpravidla navrhuje podle životnosti stavebního objektu. Životnost snadno vyměnitelných komínových vložek a kovových komínů nemá být kratší, než je životnost připojených spotřebičů, pro které jsou navrhovány.
Pro materiál komínových vložek platí řada evropských norem. Požadavky na vložky závisejí typu vložkovaného komínu, konkrétně zda se jedná o komíny vícevrstvé systémové, individuální nebo dodatečně vložkované. Montér a revizní technik by měli mít alespoň obecné povědomí o vhodných materiálech pro dodatečné vložkování komínů:
Pro dodatečně vložkované komíny musí být použity
a) pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků
ČSN EN 1457 "Komíny - Pálené/Keramické komínové vložky - Požadavky a zkušební metody"
ČSN EN 1856-2 "Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 2: Kovové vložky a kouřovody"
ČSN EN 1857 "Komíny - Konstrukční díly - Betonové komínové vložky"
b) ohebné komínové vložky a jejich tvarovky podle požadavků
ČSN EN 1856-2 "Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 2: Kovové vložky a kouřovody"
Pro pevné i ohebné komínové vložky lze používat i výrobky splňující:
ČSN EN 1806 "Komíny - Pálené/Keramické tvárnice pro jednovrstvé komíny - Požadavky a zkušební metody"
ČSN EN 1856-1 "Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny"
ČSN EN 1858 "Komíny - Konstrukční díly - Betonové komínové tvárnice"
ČSN EN 14471 "Komíny - Systémové komíny s plastovými vložkami - Požadavky a zkušební metody"
Nejčastěji používané jsou vložky kovové. V současné době vyhovují náročným zkouškám výše uvedených norem vložky z nerezových (korozivzdorných) ocelí.
Hliníkové vložky lze použít pouze za následujících podmínek:
- jedná se o pevnou (nikoliv ohebnou) vložku
- jmenovitá světlost vložky je nejvýše 150 mm
- vložka slouží pro plynové spotřebiče se suchým provozem (běžné plynové spotřebiče - tedy nikoliv např. kondenzační kotle) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku (těmito místy se rozumí provozy, v nichž se do spalin mohou dostat, např. přerušovačem tahu, agresivní látky; příkladem mohou být halogenové sloučeniny, které se dostávají do spalin v kadeřnictví z používaných odbarvovačú a barev)
Komínové průduchy musí mít po celé účinné výšce neměnný průřez. Průřez komínového průduchu může být kruhový, čtvercový, obdélníkový, oválný nebo jiný, podobného tvaru.
Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu pro spotřebiče na plynná paliva je
- 110 mm u průduchu s přirozeným tahem
- 80 mm u průduchu přetlakového (např. odvod spalin od turbo kotle); výrobce spotřebiče může v odůvodněných případech doporučit i menší rozměr, který ale nesmí být menší než 60 mm
V půdici komínového průduchu na plynná a kapalná paliva musí být zajištěno jímání a odvod kondenzátů spalin popř. srážkové vody. Proto se v půdici zřizuje kondenzátní jímka, která tuto funkci plní. Kondenzátní jímka nemá mít menší světlý rozměr, než má komínový průduch, a výšku od púdice sopouchu nesmí mít menší než:
- 150 mm u komína úzkého (komíny do průměru asi 22 cm)
- 250 mm u komína středního a průlezného
V odůvodněných případech může být odvod a jímání kondenzátů řešen jiným způsobem, např. odvodem kondenzátů spalin v kouřovodu nebo přes spotřebič. Odvod kondenzátů spalin přes spotřebič paliv musí být v souladu s technickou dokumentací výrobce.
Kondenzátní jímka musí být kontrolovatelná a umisťuje se zpravidla takto:
- v půdici komínového pláště (obrázek 3a)
- pod sopouchem komínového průduchu (obrázek 3b).
- pod sopouchem komínového průduchu (obrázek 3c) pod sopouchem je i kontrolní otvor
Obrázek 3 Příklady provedení kondenzátních jímek a odvodu kondenzátu spalin
Legenda:
a) Kondenzátní jímka v půdici komínového pláště, kontrola kontrolním otvorem nad půdicí
b) Kondenzátní jímka pod sopouchem, kontrola se provede vyjmutím jímky za komínovými dvířky
c) Kondenzátní jímka s kontrolním otvorem umístěná pod sopouchem
1 Komínová vložka; 2 Sopouchová tvarovka; 3 Kontrolní otvor; 4 Víčko kontrolního otvoru; 5 Demontovatelná kondenzátní jímka; 6 Půdice kondenzátní jímky; 7 Komínová dvířka; 8 Kondenzátní potrubí; 9 Nádobka na kondenzát; 10 Odvod kondenzátů spalin
Komíny se vyúsťují tak vysoko, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší. Při provozu komínu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.
U šikmé střechy (střecha se sklonem od vodorovné roviny větším než 20°) musí mít komín s přirozeným tahem ústí nejméně 650 mm nad hřebenem, popř. větrným úhlem (10°) viz obrázek 4.
Obrázek 4 Způsob vyústění komínů nad šikmou střechou
Jestliže jsou ve střešní rovině šikmé střechy umístěna okna vikýřů obytných místností, musí být výška ústí komína nad nejvyšším bodem okna nejméně 1 000 mm, u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než 1 500 mm. U střešních oken je oblast, kde nesmí být umístěn komín vymezená plochou 1 000 mm do stran, 2 000 mm pod oknem a 1 000 mm nad oknem obrázek 5. Výška komínů musí být nejméně 1 000 mm nad rovinou střechy (způsob měření této výšky viz obrázek 6) přitom musí být ale dodrženy výšky podle obrázku 4.
Obrázek 5 Výška komína u střešních oken a vikýřů
U přetlakových a vysokopřetlakových komínů s přetlakem v ústí komína větším než 25 Pa může být výška vyústění nad rovinou střechy snížena až na 500 mm (viz obrázek 6) přitom je nutno zohlednit pravděpodobnou výšku sněhové pokrývky.
Obrázek 6 Výška přetlakového komína od roviny střechy
Nad plochou střechou budovy nebo nad atikou ploché střechy musí být ústí komína s přirozeným tahem ve výšce nejméně 1 000 mm (obrázek 7). U přetlakových a vysokopřetlakových komínů může být tato výška snížena na 500 mm (při zohlednění výšky sněhové pokrývky).
Obrázek 7 Výška komína nad plochou střechou
7 Navrhování a provádění kouřovodů
Kouřovody se navrhují tak, aby tlaková ztráta kouřovodu byla co nejmenší. Kouřovod nesmí spojovat dva a více požárních úseků a nesmí procházet prostory, které nemohou být kontrolovány.
Kouřovod připojovaný na komín s přirozeným komínovým tahem má být krátký, s nejméně 5% stoupáním ve směru proudění.
Kouřovod má být navržen tak, aby proudění spalin v průduchu kouřovodu bylo plynulé. Kouřovod nesmí mít náhlé změny velikosti a tvaru průřezu ani kouty, ve kterých by se mohly hromadit spaliny. Změny směru kouřovodu mají být provedeny v tupém, nejvýše v pravém úhlu, na vnější straně zaobleny poloměrem rovnajícím se alespoň vnitřnímu průměru nebo šířce kouřovodu. Kouřovod v sopouchu nesmí zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez.
Rozvinutá délka kouřovodu připojovaného do komína s přirozeným tahem nemá být delší než jedna čtvrtina účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3 m. Samostatný kouřovod delší než 2 m se tepelně izoluje, ale doporučuje se izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy.
Samostatný kouřovod může být proveden z pružné nerezové kovové hadice, určené k tomuto účelu. V tomto případě nesmí mít rozvinutou délku větší než 1 500 mm a musí být zajištěn proti samovolnému vysunutí ze sopouchu a spalinového hrdla spotřebiče.
Svislá část kouřovodu spotřebiče na plynná paliva musí mít nad přerušovačem tahu délku nejméně 400 mm. Odchylku od tohoto ustanovení může stanovit pouze výrobce spotřebiče paliv ve své technické dokumentaci.
Průřez průduchu kouřovodu nesmí být větší než průřez komínového průduchu a nesmí se směrem ke komínu zužovat. Prokáže-li se výpočtem, že průřez průduchu kouřovodu a komína může být menší než průřez spalinového hrdla spotřebiče, zmenší se průřez kouřovodu bezprostředně za spalinovým hrdlem spotřebiče krátkým náběhem (viz obrázek 8).
Obrázek 8 Způsob napojení zužujícího se kouřovodu na spalinové hrdlo
Průřez průduchu společného kouřovodu se má plynule zvětšovat tak, aby v každém místě velikost průřezu odpovídala množství protékajících spalin. Lze navrhnout i jiné řešení, např. společný kouřovod s konstantním průřezem, jehož velikost bude odpovídat celkovému množství odváděných spalin od připojených spotřebičů. Velikost společného kouřovodu nesmí být větší než velikost komínového průduchu. Zaústění samostatných kouřovodů od jednotlivých spotřebičů v provedení B připojovaných do společného kouřovodu musí být šikmé, ve směru toku spalin. U spotřebičů v provedení C se tato úprava doporučuje.
V technicky odůvodněných případech (např. spotřebič situovaný v nejvyšším podlaží, kde by při odvodu spalin kouřovodem a komínem byla účinná výška komína s ohledem na tlakové ztráty nedostatečná) může být spalinová cesta provedena jako svislý kouřovod s funkcí komína. Svislý kouřovod s funkcí komína lze použít pouze u spotřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou (obrázek 9).
Obrázek 9 Příklad odvodu spalin svislým kouřovodem s funkcí komína
Legenda: 1 Komínová hlavice; 2 Přerušovač tahu
a) Otevřený spotřebič s atmosférickým hořákem, přerušovač tahu za spotřebičem
b) Otevřený spotřebič s atmosférickým hořákem, přerušovač tahu nad spotřebičem
c) Uzavřený spotřebič s atmosférickým hořákem
Na ústí svislého kouřovodu s funkcí komína se osazuje komínová hlavice (např. Meidingerova deska viz obrázek 10).
Obrázek 10 Meidingerova deska nad kouřovodem s kruhovým průřezem
Svislý kouřovod s funkcí komína určený pro odvod spalin přirozeným tahem od otevřených spotřebičů na plynná paliva musí být vícevrstvý. Musí odvádět spaliny v suchém provozu a nesmí být vyšší než 5 m.
U uzavřených spotřebičů a spotřebičů, které vytváří přetlak na spalinovém hrdle (např. přetlakovým ventilátorem), je výška svislého kouřovodu limitována technickými parametry spotřebiče a teplotou spalin.
8 Spalinová cesta
Sopouchy mají být co nejkratší a přímé. Nesmí mít větší průřez, než je světlý průřez komínového průduchu, do kterého ústí.
Sopouch komínové vložky (zejména kovové) musí být konstrukčně vyřešen tak, aby kondenzáty spalin nebo srážková voda nevnikaly sopouchem do kouřovodu a připojeného spotřebiče, kromě případů, kde jsou kondenzáty spalin odváděny otvorem v kouřovodu nebo přes spotřebič.
Ústí-li do jednoho komínového průduchu více sopouchů, nesmí být jejich vzájemná svislá vzdálenost menší než:
- 300 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy menší než 90°
- 600 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy větší než 90°
neřeší-li to u systémového komína výrobce jiným způsobem.
Sopouch, do kterého není připojen spotřebič, musí být uzavřen ucpávkou a víkem nehořlavého materiálu, u zděného komína může být sopouch uzavřen jeho zazděním.
Pro odběr plynných vzorků spalin (měření spalin podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) musí být do spalinové cesty zabudován tlakově těsný zkušební konstrukční díl, kromě případů uvedených dále. Tento díl se doporučuje zabudovat do kouřovodu ve vzdálenosti dvojnásobku vnitřního průměru kouřovodu od spalinového hrdla spotřebiče, a pokud je požadováno, opatřit jej objímkou pro upevnění termočlánku. Měřicí otvory mohou být také součástí spalinového hrdla spotřebiče paliv. V kouřovodu podtlakové spalinové cesty, pro spotřebiče do jmenovitého výkonu 200 kW (malé zdroje znečišťování) lze zajistit odběr plynných vzorků spalin vyvrtáním otvoru do kouřovodu o světlosti 9 mm až 12 mm pro měřicí sondu analyzátoru spalin. Otvor pro odběr plynných vzorků se uzavírá kovovým uzávěrem nebo se přelepí samolepicí páskou z hliníkové (AI) fólie.
Kouřovody otevřených spotřebičů na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu se doporučuje opatřit komínovou, neboli regulační klapkou viz obrázek 11. Tato klapka musí být dodána jako součást spotřebiče nebo musí být funkčně propojená se spotřebičem.
Obrázek 11 Příklady způsobu osazení komínové (regulační) klapky
Legenda: 1 Kotel s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu; 3 Přerušovač tahu; 4 Komínová (regulační) klapka
Posudek ke Komentaci
Nové ČSN 73 4201 "Komíny a kouřovody - navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
Předkládaná norma je podle svého pojetí a obsahu dokonalou pomůckou pro projektanta a revizního technika. Velmi stručně a vyčerpávajícím způsobem uvádí bohaté názvosloví, které v oblasti komínů a kouřovodů je. Vysvětluje podrobně i konstrukci jednotlivých druhů komínů a jejich prvků.
Vysvětluje a doporučuje řešení komínů a odvodů spalin od spotřebičů různých výkonů. Pro navrhování uvádí řadu údajů, jako jsou na příklad výška komína nad střechou, vyústění odvodu spalin na fasádu objektu a další. Jako pomůcku pro projektanta vidím i řadu důležitých údajů, které jsou přehledně sestaveny do tabulek. Velmi cenné jsou údaje o jednotlivých druzích komínů a dále pak i údaje, které nám říkají, že spalování paliv je ještě závislé na dostatečném přívodu vzduchu pro spalování. Hodnoty přívodů vzduchu jsou v normě uvedené.
Samostatnou kapitolu věnuje norma pravidelným prohlídkám komínů a jejich revizím. Tato kapitola je velmi cenná a to nejen pro zajištění správného provozu zařízení pro odvod spalin, ale i pro vlastní bezpečnost. Jsou zde uvedeny rovněž vzory revizních správ a odpovídajících protokolů. Závěrem mohu konstatovat, že předkládaná norma bude mít velmi pozitivní ohlas u odborné veřejnosti a jistě dojde k širokému uplatnění a sledování u majitelů a provozovatelů různých objektů.
12.12.2010
Doc. Ing. Karel Papež, CSc
On November 1st, 2010 the new CSN 73 4201 - Chimneys and flues. Design, implementation and connection of fuel appliances" came into force replacing the standard with the same title and number from January 2008.
