Rozúčtování nákladů za teplo a vodu – slovenská konference MaRT 2025

Čím přesnější jsou přístroje používané na rozúčtování nákladů za odebrané teplo a vodu, čím silněji se do procesu rozúčtování promítá odlišný tepelně technický stav budov i soustav vytápění a přípravy teplé vody a čím více uživatelů bytů se chce chovat zcela individuálně, tím se problematika rozúčtování nákladů může komplikovat. Přijatá legislativa pak může vyvolávat větší počet stížností. Ty signalizují, že navržené řešení rozúčtování sice může být optimální pro velkou část případů, ale ve značné míře se vyskytují i takové případy, které legislativa neřeší dobře. A pak je nutná změna. Ing. Michal Piterka, odborný garant konference MaRT, ve své úvodní řeči uvedl:

„Na základe námietok voči výsledkom rozpočítania nákladov podľa novej vyhlášky, najmä zo strany vlastníkov bytov odpojených od centrálneho vykurovania, došlo v závere roku 2024 k prijatiu novely vyhlášky. Náklady za rok 2024 boli rozpočítané podľa novelizovanej vyhlášky.“

Ing. Michal Piterka také sestavil pro účastníky konference podrobný přehled o vývoji, změnách a směřovaní energetické legislativy Slovenské republiky od října 2024 do října 2025. Je skoro až neuvěřitelné, o jaké množství legislativních předpisů jde.

Obr. Slovenskou konferenci MaRT 2025 zahájil odborný garant, Ing. Michal Piterka. Vlevo Jana Lehotová Nôtová – organizačný garant akcí SSTP

Optimální a co nejvíce spravedlivé rozúčtování nákladů za teplo je motivační součástí snah o snižování spotřeby energií. Ing. Miroslav MARIAŠ, Ministerstvo hospodárstva SR, zdůraznil:

„Smernica o energetickej efektívnosti (EED) je komplexná smernica pokrývajúca všetky základné oblasti energetickej efektívnosti. Požiadavky na technické systémy budov a energetickú hospodárnosť budov sú riešené v smernici o energetickej hospodárnosti budov (EPBD). Požiadavky na inštaláciu obnoviteľných zdrojov v budovách sú uvedené aj v smernici o podpore obnoviteľných zdrojov energie. (RED III). Iba kombinácia všetkých týchto troch smerníc umožní správnu implementáciu požiadaviek na energetiku a energetické systémy budovy.
V článkoch 13–21 smernica EED stanovuje požiadavky na meranie a rozpočítanie a vyúčtovanie tepla, chladu, teplej vody a zemného plynu.
Po novom smernica rieši aj to, ako má vyzerať kontrakt v tepelnej energetike medzi dodávateľom tepla a odberateľom tepla, teda často koncovým odberateľom. K tomu patrí aj požiadavka, aby boli aj koneční spotrebitelia riadne informovaní, a to aj v prípade, keď priamo nie sú v zmluvnom vzťahu medzi dodávateľom a odberateľom tepla.“

Přednosti nové techniky pro rozúčtování hodnotil Vladimír MACÁK, Nobius, a.s.:

„Prechod od manuálneho odpočtu k automatizovaným systémom, známym ako AMR (Automated Meter Reading), prináša revolúciu v monitorovaní spotreby energií. Tieto systémy umožňujú zber dát v reálnom čase, ich centralizovanú analýzu a jednoduché prepojenie s platformami pre správu budov.
Automatizované podružné meranie využíva meracie zariadenia, ktoré je možné odčítať na diaľku, například merače tepla a chladu, vodomery, pomerové rozdeľovače vykurovacích nákladov, elektromery, plynoměry.
Zákonné požiadavky, ako napríklad smernica EÚ o energetickej efektívnosti (EED) stanovujú, že nové technológie musia byť schopné diaľkového odpočtu a že údaje o spotrebe musia byť poskytované odberateľom aspoň raz mesačne.“

Ing. Petr HOLYSZEWSKI, ENBRA, a.s. upozornil na nutnost nepodkročit při měření tepla minimální přípustný rozdíl teplot na měřené teplonosné kapalině, a to v souvislosti s výslednou chybou měření.

„Chyby, které se podílí na relativní chybě měření tepla:

• relativní chyba snímače průtoku
• chyba montáže a umístění snímače průtoku
• relativní chyba kalorimetrického počítadla
• relativní chyba párovaných snímačů teploty
• chyba umístění párovaných snímačů teploty
• chyba montáže párovaných snímačů teploty.“

Celková teoretická chyba měření s poklesem rozdílu teplot roste. Například u většiny kalorimetrů při minimálním přípustném rozdílu teplot 3 K může být chyba do přijatelných +/−5 %. Při rozdílu 1 K však již zcela nepřijatelných +/−13 %. Proto je zásadní soustavy provozovat tak, aby se chyba měření udržela v přípustném rozmezí dle technických vlastností měřidla. A samozřejmě i měřidla – kalorimetry a jejich teplotní čidla instalovat v souladu s požadavky výrobce.

Ing. Ján SADLEK, KOOR, s.r.o., upozornil na skutečnost, že měrná spotřeba tepla na přípravu teplé vody se může během dne výrazně měnit. Tento fakt je vhodné zohlednit, například pokud je do přípravy a cirkulace teplé vody zapojeno více různých zdrojů tepla, s různými náklady a v různých částech dne, viz připojený graf.

Miroslav KANTNER, Asociácia vlastníkov bytov, upozornil na zásadní význam jednoznačné definice rozhraní odběrného místa:

„Dlhoročná nespokojnosť s cenou tepla pre vlastníkov bytov a nebytových priestorov v bytových domoch na Slovensku sa často rieši úpravami na strane spotreby (zateplenie, výmena okien a pod.), no korene problému ležia na rozhraní sekundárnej strany a pri odbernom mieste. Tepelná prípojka predstavuje kľúčové technicko-právne rozhranie medzi verejným rozvodom tepla a odberným miestom bytového domu.
Cena odberu v bode merania je výsledkom súhry techniky (hydraulika, regulácia, straty), práva (legálne definície, vlastníctvo, zmluvné rozhrania) a regulácie (cenové pravidlá, priradenie fixnej a variabilnej zložky).
Ak rozhranie nie je jasné, vzniká neistota v alokácii nákladov a v prístupoch k meraniu. Je však nutné uviesť, že v praxi existujú prípady, keď dom zapísaný na samostatnom liste vlastníctva nemá vlastné odberné miesto, pretože teplo je doň dodávané z odberného miesta iného, obvykle susedného domu.
Ide totiž o stav, ktorý je možné riešiť len dohodou dotknutých strán, teda vlastníkov vo všetkých technicky prepojených bytových domoch. Povinnosť uzavrieť dohodu tohto druhu však neustanovuje žiadny právny predpis.
V odbornej diskusii je namieste vyhodnocovať chyby merania, teplotné spády i tlakové pomery v kontexte presne definovaných hraníc. Meracie reťazce pozostávajú z prietokomerov, teplotných snímačov a výpočtových jednotiek. Ich trieda presnosti a perióda overenia má priamy vplyv na vyhodnocovanie množství dodaného tepla. Ak je odchýlka symetrická, v dlhom horizonte sa môže štatisticky kompenzovať; pri asymetrii v kombinácii s hydraulickými javmi však dochádza k systematickému posunu. V prostredí, kde je položka „dodaného tepla“ vstupom do regulovaných cien, je táto otázka viac než metodická — predstavuje kľúčový faktor spravodlivosti alokácie. Odborné fórum by malo diskutovať aj o tom, ako sa meracia neistota zohľadňuje v cenových vzorcoch a rozpočítaní.“

V přednášce Jozefa BUZAŠI, SBD Banská Bystrica, byl uveden zajímavý důsledek změny vyhláškou daného podílu maximálních a minimálních nákladů na teplo z hodnoty 2,5 na 2,85, který byl platný již pro rozúčtování za rok 2024. Pokud je limit překročen, musí dojít k přepočtu nákladů.

„Pri posudzovaní spotrieb tepla je taktiež potrebné počítať s energetickou chudobou, pretože nie každý konečný spotrebiteľ tepla má finančné prostriedky na zaplatenie nákladov dodávky tepelnej energie. Pri ich nedostatku dochádza k vedomému zníženiu alebo úplnému obmedzovaniu vnútornej teploty v bytoch. Zavedenie maximálnej hodnoty podielu maximálnych a minimálnych nákladov na hodnotu 2,85 spôsobilo pri rozpočítavaní dodávky tepla na vykurovanie zvýšenie nákladov práve pre vlastníkov bytov spadajúcich do kategórie energetickej chudoby.
Vyslovil som pochybnosti o správnosti vytvorenia jednej skupiny vykurovaných priestorov, do ktorej boli zlúčené byty a vykurované nebytové priestory. Pokiaľ sa zamyslíme nad kritériami, ktoré tieto dva priestory spája a rozdielmi, pre ktoré ich nie je možné porovnávať, podľa môjho názoru je viac a podstatnejších rozdielov. Spoločné majú rovnaké napojenie do vykurovacej sústavy, hydraulické vyregulovanie a používanie PRVN na vykurovacích telesách, ale podstatne sa líšia termínom a časom dodávky tepla, účelom používania a spôsobom využívania a nastavenia vnútornej teploty. Medzi odborníkmi z oblasti tepelnej energetiky prevláda názor, že byty v objekte rozpočítavania, v ktorom je zriadený aj vykurovaný nebytový priestor jednoducho naň doplácajú, pretože v mnohých prípadoch spôsobuje vysoký podiel špecifických nákladov, ktorý následne musí byť znížený prepočítaním a určením novej hodnoty podielu základnej zložky v konečnom rozpočítavaní nákladov.
Ak sú do rozpočítavania zahrnuté aj nebytové priestory, dokonca aj tie, ktoré majú vstup priamo z exteriéru, bezpochyby dochádza k významnému znevýhodňovaniu vlastníkov bytov.“

Ing. Juraj ŠMELÍK, THERMO-ECO-ENGINEERING, s.r.o., na základě dlouholetých zkušeností zdůraznil, že pokud v soustavě teplé vody nejsou vytvořena místa pro ověřování parametrů, nelze ji „opravit“, tedy uvést do optimálního stavu. Zejména to platí pro čtyřtrubkové rozvody teplé vody s cirkulací.

„V elektrických rozvodných sústavách sú inštalované zabezpečovacie prvky, poistky, ističe, ktoré v prípade výskytu poruchového stavu vypnú poškodenú časť a tým zabraňujú šíreniu dôsledku poruchy do iných častí sústavy. V rozvodných sústavách teplej vody neexistujú podobné zabezpečovacie prvky. Dôsledky porúch sa môžu šíriť aj do vzdialených častí. V drvivej väčšine prípadov je príčina poruchy ďaleko od miesta, kde sa porucha prejavuje.
Ak vznikne porucha v nejakom elektrickom zariadení, existujú diagnostické metódy a prístroje. Dobrý opravár nevymieňa hocičo bezhlavo a skusmo, ale zistí v čom spočíva problém a vymení poškodenú súčiastku. Nekazí čo je dobré, opravuje len pokazené. Pointa spočíva v tom, že vie zistiť čo je pokazené.
Výpočtový model môže byť odlišný od skutočnosti. Do potrubí nevidno.“

Ne všechna očekávání spojená s individuální regulací teploty v místnosti pomocí programovatelných termostatických hlavic na radiátorech musí být splnitelná. Dokazují to výsledky měření, o kterých hovořila Ing. Mária FÜRI, PhD., Stavebná fakulta STU, Bratislava.

„Požiadavky na teplotu vnútorného vzduchu v režime vykurovania:

1. fáza – nočný útlm: 0:00–4:00 hod 16 °C,
2. fáza – doobedňajší režim: 4:00–12:00 hod 22 °C,
3. fáza – poobedný útlm: 12:00–16:00 hod 16 °C,
4. fáza – večerný režim: 16:00–22:00 hod 22 °C.“

Grafy dokumentují výsledek regulace:

Je zřejmé, že snížení teploty na 16 °C v době útlumu nebylo dosaženo:

„Vplyvom kvalitného zateplenia objektu a vyššej teploty vonkajšieho vzduchu teplota vnútorného vzduchu pred nábehom dennej požadovanej teploty ani nestihne klesnúť na zníženú požadovanú hodnotu. Ventil na vykurovacom telese je počas útlmu vykurovania úplne zatvorený.“

Pokud se však k regulaci použijí dálkově řízené termostatické hlavice, je možné jejich činnost výhodně spojit s činností regulace zdroje tepla a maximalizovat jak komfort v místnostech, tak úspory tepla.

„Prepojenie celého systému s centrálnou riadiacou jednotkou umožňuje obmedziť rozsah nastavenia systému, napr. obmedziť voľbu nastavenia minimálnej teploty v priestore. Na základe vyhodnotení údajov v knižnici riadiaceho programu je možné meniť parametre vykurovacej sústavy, a tak optimalizovať prevádzku vykurovacej sústavy bez fyzického zásahu do potrubného rozvodu alebo nastavenia armatúr.“

Ing. Pavol HOCKO, resitech s.r.o., upozornil na výhody nového systému managementu vyhodnocení a zpracování poruch.

„Jedna a tá istá porucha vám „pristane na stole“ v piatich rôznych verziách – od rôznych vlastníkov, cez rôzne komunikačné kanály, v rôznych časoch. Tá istá porucha sa zaradí medzi ďalšie, ktoré sa riešia v rôznych bytových domoch, s rôznou naliehavosťou, technickým rozsahom – a rieši ich viacero technikov. Alebo aj nikto.“

Systém evidence poruch, nastavení jejich priorit, evidence postupu řešení poruch atd., pokud je optimálně navržen, je pro činnost správcovské firmy velmi přínosný. Ve výsledku jí šetří náklady, urychluje řešení poruch, na žádnou z nich se nezapomene aj.

Závěr

Součástí prvního dne konference byly i další přednášky zaměřené například na nabídku měřicích a indikačních zařízení (Siemens, Kamstrup, ...), systémů přenosu dat a jejich vyhodnocení, zpracování rozúčtování nákladů za teplo (generální partneři konference ista a techem) aj. Druhý den probíhal formou diskusního fóra a odpovědí na otázky ze strany účastníků.

Konferenci organizovala Slovenská spoločnosť pre techniku prostredia, členská organizácia ZSVTS, Stavebná fakulta STU Bratislava. V roce 2025 oslavila 35 let úspěšné existence.