Poznatky z revizí nízkotlakých kotelen a výměníkových stanic

Účelem přednášky je upozornit na několik problémů v souvislosti s legislativou a technickým řešením nízkotlakých kotelen a výměníkových stanic.

A) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb. v platném znění
K 31.12.2002 skončilo přechodové období platnosti NV, kdy bylo možno vyrábět tlakové výrobky dne národních předpisů a norem. Od 1.1.2003 platí v plném rozsahu nařízení vlády č. 182/1999 Sb. v platném znění a navazující harmonizované normy. Tyto předpisy se týkají jak jednotlivých druhů tlakových zařízení, tak i sestav.
Sestava je nejenom vzdušník, ale i celá výměníková stanice, splňuje-li parametry NV č. 182/1999 Sb. Jsou to např. výměníky vytápěné horkou vodou (teplota větší než 110 °C) nebo parou s tlakem větším než 0,5 bar s potrubím primeru > DN 32.

Vyšly nebo jsou překládány tyto harmonizované normy s č.182/1999 Sb.:

1) V oblasti kotlů začaly vycházet dvě řady norem:
1.1. ČSN EN 12952 - ČSN 07 7604 - Vodotrubné kotle a pomocná zařízení.
1.2. ČSN EN 12953 - ČSN 07 7853 - Válcové kotle.
Pozn.: (Výstižnější název by měl být asi ŽÁROTRUBNÉ KOTLE)

Pro přehlednost ve vydání, připravenosti k vydání uveřejňuji přehled v tabulce:

Vodotrubné kotle a pomocná zařízení ČSN 07 7604 - EN 12952		Válcové kotle ČSN 07 7853 - EN 12953
Část	Název	Část	Název
1	Všeobecné požadavky Vyšla 10/2002	1	Všeobecné požadavky Vyšla 2/2003
2	Materiály pro části kotlů a příslušenství namáhaných tlakem Vyšla 11/2002	2	Materiály pro části kotlů a příslušenství namáhaných tlakem Vyšla 3/2003
3	Konstrukce a výpočet části namáhaných tlakem Vyšla 5/03	3	Konstrukce a výpočet části namáhaných tlakem Vyšla 4/2003
4	Provozní výpočty očekávané doby života kotle Vyšla 3/2001
5	Provedení a konstrukce částí kotle namáhaných tlakem Vyšla 3/2003	4	Provedení a konstrukce částí kotle namáhaných tlakem Vyšla 5/03
6	Kontrola při výrobě, dokumentace a značení částí kotle namáhaných tlakem Vyšla 5/03	5	Kontrola při výrobě, dokumentace a značení částí kotle namáhaných tlakem Vyšla 5/03
7	Požadavky na výstroj kotle Vyšla 2/2003	6	Požadavky na výstroj kotle Vyšla 6/03
8	Požadavky na spalovací zařízení kotlů na plynná a kapalná paliva Vyšla 5/03	7	Požadavky na spalovací zařízení kotlů na plynná a kapalná paliva Vyšla 6/03
9	Požadavky na spalovací zařízení kotlů na prášková paliva Vyšla 8/03
10	Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku Vyšla 6/03	8	Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku Vyšla 8/2002
11	Požadavky na zabezpečovací a řídicí systémy kotle a příslušenství	9	Požadavky na zabezpečovací a řídicí systémy kotle a příslušenství
12	Požadavky na jakost napájecí vody a kotelní vody	10	Požadavky na jakost napájecí vody a kotelní vody
13	Požadavky na zařízení pro čištění spalin Vyšla 8/03	/
14	Požadavky na spalinové soustavy DENOX	/
15	Přejímací zkoušky	11	Přejímací zkoušky
16	Požadavky na soustavy pro spalování na roštu nebo ve fluidní vrstvě pro kotle na pevná paliva Vyšla 8/03
		12	Požadavky na spalovací zařízení kotlů na pevná paliva
		13	Návody a provozní předpisy
17	Směrnice pro zapojení zkušebního orgánu nezávislého na výrobci(CR)	14	Směrnice pro zapojení zkušebního orgánu nezávislého na výrobci (CR)

1.3. Ve Věstníku 10/2003 byla vyhlášena:
ČSN EN 14 222 (ČSN 07 7800) - Válcové kotle z korozivzdorné oceli

2) V oblasti tlakové nádoby začala vycházet:
ČSN EN 13445, ČSN 69 5245 - Netopené tlakové nádoby (zkratka UFPV)

Tato norma se skládá těchto částí:

Název	EN	ČSN EN	Datum vydání
Část 1: Všeobecně	13445-1	69 5245 část 1	6/03
Část 2: Materiály	13445-2	69 5245 část 2	6/03
Část 3: Konstrukce a výpočet	13445-3	69 5245 část 3	10/03
Část 4: Výroba	13445-4	69 5245 část 4	6/03
Část 5: Kontrola a zkoušení	13445-5	69 5245 část 5	6/03
Část 6: Požadavky pro navrhování a výrobu tlakových nádob a tlakových částí z litiny s kuličkovým grafitem	13445-6	69 5245 část 6	6/03

3) V oblasti tlakové zařízení začala vycházet:
ČSN EN 764 - Tlaková zařízení (ČSM 690004)

Tato norma se skládá těchto částí :

Název	EN	ČSN EN	Datum vydání
Část 1: Tlak, teplota, objem	764-1	69 0004	5/96
Část 2: Veličiny, značky a jednotky	764-2	69 0004 část 2	1/03
Část 3: Definice zúčastněných stran	764-3	69 0004 část 3	1/03
Část 4: Zpracování technických dodacích podmínek pro kovové materiály	764-4	69 0004 část 4	9/03
Část 5: Potvrzení o shodě a zkoušení materiálu	764-5	69 0004 část 5	9/03
Část 6: Provozní návody	NEBYLA VYHLÁŠENA
Část 7: Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení	764-7	69 0004 část 7	1/03

4) V oblasti bezpečnostní výstroje jsou připravovány:

prEN ISO 4126-1	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 1: Pojistné ventily
prEN ISO 4126-2	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 2: Pojistné membrány
prEN ISO 4126-3	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 3: Pojistné ventily a pojistné membrány v kombinaci
prEN ISO 4126-4	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 4: Řízeně ovládané pojistné ventily
prEN ISO 4126-5	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 5: Řízeně ovládané systémy
prEN ISO 4126-6	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 6: Aplikace, volba a instalování pojistných membrán
prEN ISO 4126-7	Bezpečnostní zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku- Část 7: Společné údaje

5) V oblasti potrubí vyšly tyto normy
ČSN 13 480 1 -7 - Kovové průmyslové potrubí (ČSM 130020)

Zatím vyšly:

ČSN EN 13480-1 /13 0020/	Kovová průmyslová potrubí - Část 1: Všeobecně Jejím vydáním se ruší ČSN 130021-1 z 1996 a ČSN 13 0021-2 z 1997.	6/03
ČSN EN 13480-2 /13 0020/	Kovová průmyslová potrubí - Část 2: Materiály Jejím vydáním se ruší ČSN 130021-3 z 1997.	6/03
ČSN EN 13480-3 /13 0020/	Kovové průmyslové potrubí - Část 3: Konstrukce a výpočet Jejím vydáním se ruší ČSN EN 13480-3 z 2003, ČSN 13 0021-4-1 z 1998, ČSN 13 0021-4-2 z 1998, ČSN 13 0021-4-3 z 1998.	11/03
ČSN EN 13480-4 /13 0020/	Kovové průmyslové potrubí - Část 4: Výroba a montáž Jejím vydáním se ruší ČSN 13 0021-6-1z 1998, ČSN 13 0021-6-2 z 1998, ČSN EN 13480-4 z 2003, ČSN 13 2604 z 2001.	11/03
ČSN EN 13480-5 /13 0020/	Kovové průmyslové potrubí - Část 5: Kontrola a zkoušení Jejím vydáním se ruší ČSN 13 0021-5.1 z 1997, ČSN 13 0021-5.2 z 1997, ČSN 13 0021-5.3 z 1997, ČSN 13 0021-6-3 z 1998, ČSN 13 0021-7 z 1999, ČSN 13 0021-8 z 1999, ČSN EN 13480-5 z 2003.	11/03

NEJSOU VYHLÁŠENY:

EN 13 480-6	Doplňkové požadavky na podzemní potrubí
CEN/TR 13 480-7	Návod na používání postupů posouzení shody.

B) Další připomínky a nedostatky ke kotelnám a výměníkům

1. Místní provozní předpis - předpis výrobce

Dle zákona č. 22/1997 Sb. musí výrobce (montážní firma) dodat s výrobkem (kotelnou, výměníkem) Návod na použití. Provozovatel pak musí vypracovat Místní provozní předpis (řád). V praxi to znamená, že výrobce musí v návodu uvést veškeré činnosti např. revize, zkoušky, kontroly, zkoušení bezpečnostní výstroje (pojistné ventily) atd., které musí provozovatel během provozu provádět. Jinými slovy určí provozovateli, za jakých podmínek provozu a jaké činnosti musí provozovatel zajistit, aby byl výrobek bezpečný. Nevidím v řetězci projektant-montážní firma-provozovatel povolanější osobu než je projektant, která by tyto všechny činnosti měla uvést v návrhu provozního předpisu výrobce jako součást projektu.

Provozovatel by měl v místním provozním předpisu pouze určit kdo a přesně kdy provede udanou činnost. Např. výrobce určí, že pojistné ventily se musí dle ČSN 69 0012 zkoušet 1x za měsíc a provozovatel uvede, že je zkouší údržbář objektu, který je určený jako obsluha a to vždy 1. pondělí v měsíci.

Návrh na provozní předpis např. nízkotlaké plynové kotelny by dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. měl mít přibližně tuto osnovu:

1)	povinnosti provozovatele povinnosti osoby zodpovědné kvalifikace a povinnosti obsluhy důležitá telefonní čísla způsob obsluhy

2)	popis plynového zařízení včetně charakteristiky plynu popis otopné soustavy popis měření, regulace a havarijních stavů (blokád) popis větrání popis odtahu spalin, komín, popis detektorů úniku plynů

3)	Vlastní provoz a to zvlášť plynového zařízení a zvlášť otopné soustavy: příprava k uvedení do provozu uvedení do provozu provoz odstavení

4)

rozsah revizí a zkoušek a kontrol , které zajišťuje osoba odpovědná (provozovatel), rozsah činností, které zajišťuje obsluha, zajištění údržby a servisu kotlů (hořáků), zajištění údržby a servisu regulace a měření otopné soustavy zajištění údržby a servisu plynového zařízení zajištění údržby a servisu strojního zařízení vedení provozní dokumentace zásady hospodárného vytápění

5)	Ostatní činnosti: chemický režim otopné soustavy - koroze požadavky na požární ochranu požadavky na bezpečnost práce provoz tlakových nádob pokyny pro případ havárie a poruchy vybavení kotelny a osoby oprávněné ke vstupu

Nedílnou součástí jsou návody výrobců jednotlivých zařízení kotelny např. kotlů, ohříváků TUV, chemických úpraven vod, filtrů, řídicích systémů, regulace atd. Nemá cenu opisovat tyto návody do pracovního řádu, v MPP stačí pouze uvést seznam souvisejících návodů výrobců, které musí být obsluze trvale přístupné na pracovišti.

Od září 2003 platí:

ČSN EN 12170 /06 0810/	Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách- Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání. - Tepelné soustavy (otopné soustavy) vyžadující kvalifikovanou obsluhu
ČSN EN 12171 /06 0811/	Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách- Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání. - Tepelné soustavy (otopné soustavy) nevyžadující kvalifikovanou obsluhu

Předpisy jsou výbornou kuchařkou, jak vypracovat místní provozní předpis a co všechno by měl obsahovat:

ČSN 06 0810 čl. 4 obsah OM&U
4.1. Všeobecné informace,
OM&U musí obsahovat následující všeobecné informace o tepelné soustavě podle návrhu projektanta:

všeobecný popis soustavy. Popis musí obsahovat údaje o účelu a využití, pro které bylo navrženo a předpokládáno. Musí také obsahovat údaje pro připojovací a styčná místa všech připojovaných soustav/systémů nebo dílčích soustav/systémů; následující výrok "Tyto OM&U byly sestaveny podle ČSN EN 12171"; výkresy uspořádání budov, přístrojů a zařízení na pomoc osobám pověřeným provozem, údržbou, obsluhou a opravou soustav; výkresy schémat pro zařízení nebo soustavy; úplný popis nebo údaje v jiné formě o skrytých potrubích, přístrojích a dílech, které jsou posuzovány jako údržbě nepodléhající; stav, typ, účel a dat přístrojů a zařízení soustav; údaje a data pro uvedení do provozu; zprávu o uvedení do provozu a hydraulickém seřízení; časový plán provozu, služeb uživatelům, údržby a oprav soustav/systémů a dílčích soustav/dílčích systémů; seznam adres; odkazy na příslušné zdravotní a bezpečnostní předpisy včetně odhadu rizika; dokumenty výrobců přístrojů a funkčních dílů tepelných soustav (např. datové listy výrobců); finanční kontrolní programy pro provoz + údržbu a opravy; jméno zpracovatele/ů/ OM&U, datum a data všech aktualizací. Každá změna týkající se autorů musí být provedena zřetelně; všechny záruční podmínky; všechny podklady pro přístroje a funkční díly tepelné soustavy (např. podklady výrobce), na něž je v dokumentech OM&U odkazováno; změny zachycující nejnovější stav (doplňky); udání místa, kde bude OM&U k dispozici nebo archivována.

4.2.	Provozní pokyny:
4.2.1	Provozní program
4.2.2	Průběhy provozu
4.2.3	Provoz jednotlivých zón a dílčích soustav/dílčích systémů
4.2.4	Hospodárný provoz
4.2.5	Řídicí/regulační a bezpečnostní systémy a zařízení
4.2.6	Zpráva o provozu
4.2.7	Pravidelné kontroly a prohlídky
4.2.8	Provozní porucha
4.2.9	Bezpečnost
4.3	Pokyny pro údržbu
4.3.1	Všeobecně
4.3.2	Údržba
4.3.3	Kontrola a prohlídka
4.3.4	Preventivní údržba
4.3.5	Údržba odstraňující závadu
4.4	Pokyny pro použití
4.4.1	Všeobecně
4.4.2	Pokyny pro uživatele/provozovatele
4.4.3	Obsah pokynů pro uživatele/provozovatele
4.4.4	Bezpečnost

ČSN 06 0811 čl. 4 obsah OM&U:
4.1. Všeobecné informace,
OM&U musí obsahovat následující všeobecné informace o tepelné soustavě

všeobecný popis soustavy, spočívající ve výpočtech, požadavcích nebo smlouvách, podle nichž bylo konstruováno a postaveno. Popis by měl obsahovat údaje o účelu a využití soustavy; následující výrok "Tyto OM&U byly sestaveny podle ČSN EN 12171"; přehledné schéma tepelné soustavy včetně křížových odkazů na označení dílů soustavy; údaje důležitějším dílům a hlavní technická data (např. druh paliva, poloha skrytého potrubí, šachet a dílů, průtok čerpadla, výkon kotle a návrhová teplota, velikost expanzní nádoby); údaje a data pro uvedení do provozu (jsou-li projektantem zařízení stanovena); jméno a adresu montážní firmy a/nebo zpracovatele OM&U (zřetelně uvedené v OM&U); všechny záruční podmínky.

4.2.	Pokyny pro provoz a obsluhu
4.2.1	Všeobecně
4.2.2	Regulační a bezpečnostní zařízení
4.2.3	Pravidelné inspekce a činnosti
4.2.4	Místní předpisy
4.2.5	Chování při poruše
4.2.6	Netěsnost přívodu plynu nebo oleje
4.3	Návod k údržbě
4.3.1	Všeobecně
4.3.2	Funkce, bezpečnost a účinnost zařízení
4.3.3	Inspekce, obsluha a oprava
4.3.4	Protokol údržby
4.3.5	Bezpečnostní a nouzová opatření
4.4	Dodatečné informace

Vysvětlivka názvosloví
OM&U - soubor návodů pro provoz, údržbu, obsluhu a užívání je provozní dokumentace.

2. Zpětná armatura na studené vodě u ohříváků TUV
Je chybou, že přívod studené vody je většinou v projektu "Zdravoinstalace" a ne u ohříváků TUV v topení. Montáž mohou provádět dvě různé firmy, které se přesně nedomluví a osazení výstroje dle čl. 7.2 ČSN 06 0830 je chybně provedeno nebo dokonce chybí. Situace se v současné době komplikuje i osazováním zásobních ohříváků TUV, kam je zavedena studená voda, která je pak teprve vedena do ohříváků.

Je třeba si zásadně uvědomit, k čemu tento uzel a bezpečnostní výstroj slouží.

Uzel - uzavírací armatura, zpětná armatura a zkušební kohout slouží jako hygienická ochrana rozvodu pitné vody. Pojistný ventil, manometr slouží jako bezpečnostní výstroj ohříváku. Tím je dané i jejich umístění.

1. Uzel

1.1	Uzavírací armatura, zpětná armatura a zkušební kohout by měl být na straně přívodu pitné vody do objektu, avšak tak, aby případná nefunkčnost zpětné armatury nezpůsobila i znečištění pitné vody v objektu. Osazuje se tudíž před ohřívák nebo zásobník TUV a za ním by už neměla být žádná odbočka pitné vody do objektu.
1.2	Uzavírací a zpětná armatura by měly být těsně vedle sebe, aby byla jednoznačně prokázána nefunkčnost zpětné armatury tzn. uzavře se uzavírací armatura, otevře se zkušební armatura a musí vytéct pouze množství vody odpovídající vzdálenosti mezi těmito armaturami. Jakékoliv zařízení mezi těmito armaturami komplikuje odhad těsnosti zpětné armatury.
1.3	Kontrolu těsnosti zpětné armatury doporučuji určit v MPP provádět minimálně 1x za rok (zpravidla při odstávce).
1.4	Ze stejných důvodů tzn. jako hygienickou ochranu je potřeba osazovat zpětnou armaturu na doplňování otopných soustav přímo z vodovodních řádů.

2. Bezpečnostní výstroj

2.1	Bezpečnostní výstroj tzn. manometr, pojistný ventil musí být na ohříváku na pojistném úseku tzn. za uzavírací armaturou, je-li např. osazena mezi zásobníkem TUV a ohřívákem. Někteří projektanti navrhují pojistný ventil jak na přívod studené vody před zásobník TUV, tak i na pojistném úseku ohříváku. Osazení pojistného ventilu před zásobníkem je úplně zbytečné, není zde žádný zdroj tlaku.
2.2	Toto se však netýká manometrů. Manometr na přívodu studené vody před zásobníkem bych doporučoval osazovat pro orientaci, zda je rozvod vodovodu pod tlakem. Na ohříváku musí být manometr na pojistném úseku.

3. Uzavírací armatura na expanzním potrubí před tlakovou expanzní nádobou s membránou nebo vakem
Zásadně a už jednou jednoznačně nutno konstatovat:

UZAVÍRACÍ ARMATURA BY MĚLA BÝT POVINNÁ.

Uzavírací armatura umožní kontrolu tlaku vzduchu v expanzní nádobě bez složitých a nejednoznačných způsobů bez této armatury. Výrobci expanzních nádob by ji měli vyžadovat, aby byla zajištěna správná funkce nádoby. Také při provádění zkoušky těsnosti dle ČSN 69 0012 je armatura nutná.

1) Armatura by měla být doplněna vypouštěcí armaturou nebo by měla být sama opatřena vypoušťáčkem.
2) Armatura by měla být umístěna co nejblíže expanzní nádobě.
3) U větších nádob bych doporučoval i osazení manometru mezi uzavírací armaturu a nádobu (není-li manometr zabudován už na expanzní nádobě).
4) Při více expanzních nádobách stačí jedna uzavírací armatura na společném expanzním potrubí, jsou-li nádoby těsně u sebe.

Musím bohužel konstatovat, že připomínky nebo dokonce zákazy této armatury přichází zejména ze strany revizních techniků TNS, kteří provádí výchozí revize expanzních nádob. Odvolávají se na svou 40-ti letou praxi, vyžadují zrušení této armatury a nebo alespoň osazení malinkatého pojistného ventilu s DN 1/4" a manometru za armaturu u expanzní nádoby.
Tito revizní technici zaspali dobu.

1. Nová ČSN 06 0830 z roku 1996 zásadně změnila situaci. Předcházející norma zakazovala osazení armatur mezi zdroj a expanzní nádobu a nebo byla povinnost osazení zpětné armatury s ochozem při více zdrojích. Někteří projektanti to však takto, tzn. osazování zpětných armatur s ochozem, stále navrhují?!
   Expanzní nádoba se stala expanzním zařízením a přehnaně řečeno může být připojena kdekoliv, jak říkám i na odvzdušnění posledního radiátoru. Nejlepší je však připojení na sání čerpadla, co nejblíže zdroji tepla vzhledem k nejlepším tlakovým poměrům v otopné soustavě.
2. Nádoba je vždy jištěna na zdroji tzn. na kotli nebo ohříváku. Uzavře-li se armatura na expanzním potrubí, není jiný zdroj tlaku, který by způsobil zvýšení tlaku v expanzní nádobě. Znám případ, kdy reviznímu technikovi vadila uzavírací armatura a nevadil mu otevírací tlak pojistného ventilu na kotli, který byl 3,5 bar a expanzní nádoba (Expanzomat) byla pouze na 2,5 bar, což je hrubé porušení předpisů pro tlakové zařízení.
   Tato závada je velmi častá a do doby, kdy byly na trhu pouze Expanzomaty (ČKD Trutnov) na 2,5 bar, byla řešitelná pouze složitou výměnou pojistných ventilů na kotli. V současné době jsou na trhu expanzní nádoby od různých výrobců s různými nejvyššími pracovními tlaky až do 10 bar. I ČKD začala vyrábět Expanzomaty místo 2,5 bar s 3 bar.
3. Pojistný ventil na tlakové expanzní nádobě je výrobcem osazován pouze v případě, že expanzní nádoba je vybavena zdrojem pro doplňování vzduchu (kompresorem).
4. Projektanti často uvádí pouze velikost nádoby (objem) a neuvádí požadovaný nejvyšší pracovní tlak nádoby, která se musí osadit dle požadavků hydrostatické výšky otopné soustavy. Neuvádí ani požadovaný plnicí tlak vzduchu (dusíku), který bývá zpravidla 1,5 nebo 2 bar a vůbec neuvádí, na jakou hodnotu musí být tlak vzduchu seřízen. Chybou je, že plnicí tlak vzduchu od výrobce chybí v dokumentaci (Pasportu) všech výrobců a dovozců expanzních nádob, které jsem měl možnost vidět. Je uveden pouze na továrním štítku nádoby.
5. Doporučuji, aby hodnota tlaku vzduchu, na kterou má být tlak seřízen, byla barvou nastříkána na plášť nádoby.

4. Filtry
V žádném technickém předpisu nebo normě není určená povinnost osazení filtrů. Je i chybou výrobců zařízení, že to nepožadují v návodu na instalaci svých výrobků.

Filtr musí být dle mého názoru např.:

před deskovým ohřívákem, ale i před ohříváky např. typu JAD, vlásenkových apod. a to z obou stran, to znamená na primeru i na sekundéru: Filtr by měl být na ohříváku za armaturami těsně před ohříváky, aby bylo možno provádět odstavení filtru uzavřením armatur na vstupu a výstupu ohříváku. před čerpadly: V zásadě platí, že před čerpadlem musí být filtr. Není-li, je to chyba projektanta a měl by nést i finanční zodpovědnost za poškození čerpadla. Toto bezpodmínečně platí, je-li čerpadlo na nejnižším místě, např. na vratném potrubí a potrubí ze sběrače je vyvedeno zespodu tzn. před čerpadlem není žádné zařízení, kde by se nečistoty mohly usadit. V některých případech, například je-li čerpadlo na výstupu z kotle (výměníku), je rozdělovač těsně za kotlem a čerpadlo je na větvi, která je z rozdělovače vyvedena nahoru, pak "nečistoty" pochytá kotel (výměník) a rozdělovač a pravděpodobnost poškození čerpadla je velmi malá. Filtrem by však měl být chráněn v tomto případě kotel. před rotačními měřiči tepla a průtokoměry: Situace na začátku 90. let, kdy se kdekdo cítil povolán, aby instaloval měřiče tepla na základě tehdy platné vyhlášky, se snad nebude opakovat. Chtěl bych mít peníze, které stálo to, že tito povolaní zapomněli před průtokové měřiče tepla osadit filtry. před automatickými armaturami vypouštění: Jsou to např. solenoidové ventily na odpouštění tlaku (expanzní zařízení), které otevírají těsně před otevřením pojistných ventilů armatury a jsou velmi citlivé na nečistoty. Jsou před ně osazeny i ruční armatury, aby bylo možno uzavřít průtok při podcházení. Filtr by měl být osazen za touto ruční armaturou. na zpátečkách z objektů: Filtr by měl být dle mého mínění osazen na každém vratném potrubí zejména u rozsáhlých, větších otopných soustav. Filtr má význam nejen při najíždění otopných soustav, ale i při trvalém provozu. Považuji to za ochranu v případě, že provozovatelem výměníku, kotelny je jedna firma a rozvody v obytných domech patří nebo je spravují různé firmy a organizace, kterých může být i několik. Různé rekonstrukce a opravy mohou pak provádět různé firmy s různou kvalitou prováděné práce. Trubky jsou plné nečistot (zeminy, písku), sváry neprovádějí svářeči, ale "lepiči" a zanesení výměníku nebo kotelny je hotové. Nevyloučil bych ani úmyslné znečištění rozvodů. Jeden filtr na potrubí ze sběrače je nedostatečný a měly by být na každé vratné větvi. před kotli: Filtr je zde nutný v případě větší vzdálenosti mezi sběračem (kde jsou filtry) a kotlem. Nečistoty jsou z kotle prakticky neodstranitelné, protože armatura vypouštění bývá většina DN 1/2" nebo 3/4" a neumožní odstranění nečistot

Všeobecně:

Umístění a provedení filtru musí umožňovat co nejsnadnější vyčištění síta tzn. osazovat je tam, kde jsou co nejblíže u sebe armatury mezi ně, aby se nemusely osazovat speciální armatury na odstavení a vyčištění filtru. Je vhodné osazovat kulové kohouty, které mají v sobě zabudovaný filtr a pouhým pootočením o 90° a povolením zátky lze provést vyjmutí sítka a jeho vyčištění. Filtr umisťovat tak, aby současně zajišťoval i několik zařízení za sebou. Úplně se zapomnělo na osazování nádob tzv. "bahníků". Jejich osazování je v některých případech velmi vhodné, protože zachycovaly veškeré nečistoty a ne jenom pevné částí, které zachycuje filtr.

Text čl. 8.1.2 ČSN 06 0310
Před vyzkoušením a uvedením do provozu musí být každé zařízení propláchnuto. Propláchnutí se provádí při 24 hodinovém provozu oběhových čerpadel. Na všech tomu určených místech (vypouštění, filtry, odkalovací nádoby apod.) je nutno pravidelně odkalovat až do úplně čistého stavu.
Vyčištění a propláchnutí je součástí montáže a o jeho provedení má být proveden zápis.

Je chybou, že tato povinnost většinou nebývá uvedena v projektu. Na dotaz revizního technika v montážní firmě se všichni dušují, že proplach udělali, ale pouhým pohledem na šrouby filtrů je jasné, že klíč neviděly ani náhodou.

5) Odborné prohídky kotelen dle NV č. 91/1993 Sb.
Pracovník, který provádí odbornou prohlídku dle vyhlášky ČÚBP č. 91/1993 Sb., by měl prověřit minimálně tuto dokumentaci:
Neuvádím povinnosti vyplývající ze změn Zákoníku práce.

1. Projekt kotelny (topení, MAR).
2. Návod k montáži, obsluze, provozu a údržbě kotle.
3. Prohlášení o shodě kotlů dle zákona č. 22/1997 Sb. a navazujících NV.
4. Revizní kniha (pasport) tlakové nádoby stabilní.
5. Atesty pojistných ventilů.
6. Pracovní řád kotelny.
7. Provozní deník kotelny.
8. Osoba zodpovědná za provoz TNS.
9. Osoba zodpovědná za plynová zařízení.
10. Revizní kniha plynového zařízení.
11. Revizní zpráva zdvihacího zařízení.
12. Revizní zpráva o elektrickém zařízení.
13. Revizní zpráva hromosvodů.
14. Revizní zpráva plynového zařízení.
15. Revizní zprávy TNS.
16. Revizní zpráva komínu.
17. Servis hořáků.
18. Zpráva o úpravě TV, zápisy o chem. úpravě vody.
19. Servis MaR kotelny, signalizace, blokády.
20. Požární dokumentace.
21. Kalibrace detektoru úniku plynu.
22. Zkoušky topení dle ČSN 06 0830.
23. Odzkoušení (kontrola) bezpečnostní výstroje.
24. Kvalifikace obsluhy:
    a) dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. - topič
    b) dle ČSN 69 0012 - obsluha TNS
    c) dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. - obsluha plynového zařízení (je-li součástí kotelny regulační zařízení dle ČSN 38 6417).
25. Doklady o měření emisí.
26. Doklady o nakládaní s odpady.