Nízkotlaké kotelny, revize a povinnosti provozovatelů po 1. 7. 2022

12. října se uskutečnila odborná akce Nízkotlaké kotelny. Zorganizovala ji společnost MEDIM ve spolupráci s Asociací poskytovatelů technických informací APTT, OIP pro hl. m. Prahu a Komínovou asociací APOKS.

Současné a připravované změny v legislativě obsahovala přednáška Jana Lhotského „Aktuální stav legislativy pro vyhrazená technická zařízení“ zaměřená především na představení změn, které přinesl Zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, který nabude účinnosti od 1. července 2022. Tento zákon vytvořil základ, na který navážou úpravy legislativy, která řeší navazující problematiku nízkotlakých kotelen. Součástí zákona jsou změny zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce aj. Další přednášky byly zaměřeny na principy nízkotlakých kotelen, na nejčastější závady, a to i v činnosti revizních techniků, problematiku spalinových cest a praktické poznatky z provozu kotelen.

Z některých paragrafů Zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů:

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

1. požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízení; v případě určených druhů již provozovaných vyhrazených technických zařízení stanoví i požadavky na jejich montáž a uvádění do provozu,
2. výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
3. práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny nebo je provozují,
4. předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

1. posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou požadavky na jejich ověření stanoveny jiným právním předpisem,
2. činnost, pracoviště a technická zařízení, podléhající dozoru orgánu veřejné správy podle jiných právních předpisů.

§ 2 Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,
2. revizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona,
3. revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,
4. montáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž,
5. opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení,
6. údržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení,
7. průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení,
8. provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
9. rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.

§ 4 Státní správu v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Pověřenou organizací při výkonu činnosti v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení je TIČR (Technická inspekce České republiky). Ta mimo jiné, vydává:

Osvědčení, což je dokument prokazující odbornou způsobilost fyzických osob, na jehož základě jsou způsobilé provádět zkoušky, revize, opravy, montáže nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení ve smyslu § 6a písm. d), zák. č. 174/1968 Sb. pro technická zařízení elektrická, plynová, tlaková, zdvihací s platností 5 let ode dne jeho vydání.

Oprávnění, což je dokument prokazující odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny („souhlas státního odborného dozoru k podnikatelské činnosti“ – obdobné živnostenskému oprávnění) ve smyslu § 6a písm c), zák. č. 174/1968 Sb. pro technická zařízení elektrická, plynová, tlaková, zdvihací.

TIČR vede evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, jejímž účelem je vedení údajů o počtu a odbornosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s oprávněním k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a bezplatné poskytování těchto informací pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti.

Den skončení platnosti osvědčení, jakož i skutečnost, že došlo k eventuálnímu odnětí osvědčení vyznačí TIČR bezodkladně v evidenci revizních techniků.

§ 17 Revize

Revizi smí provádět výhradně revizní technik, který je držitelem osvědčení v rozsahu odpovídajícím revidovanému vyhrazenému technickému zařízení; provádí-li revizní technik revizi jako živnost podle jiného právního předpisu, musí být též držitelem oprávnění podle § 7 odst. 2.

§ 19 Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím

Pro účely odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím rozeznáváme osoby znalé, osoby poučené a osoby školené (seznámené), které nejsou znalé ani poučené a jsou školené ve smyslu jiného právního předpisu (§ 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.). Za osoby znalé se považují osoby pro samostatnou činnost, osoby pro řízení činnosti a revizní technici.

V § 25 je seznam rušených předpisů, k datu účinnosti zákona 1. 7. 2022. Jedná se například o:

• vyhlášku č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
• vyhlášku č. 98/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
• vyhlášku č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.
• vyhlášku č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
• vyhlášku č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
• vyhlášku č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických zařízeních).

V novém zákonu č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v § 20, odstavci 3 je výslovně uvedeno: „Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu.“ A to znamená nejen mít platnou revizi plynových, tlakových a elektrických zařízení, ale provozovat kotelnu v souladu s průvodní nebo provozní dokumentací.

Jak uvedl přednášející, tak „Z výše uvedených ustanovení zákona se dá vyvodit, že zařízení, ke kterému provozovatel nemá k dispozici průvodní a provozní dokumentaci, např. návod výrobce (ne vlastní místní provozní bezpečnostní předpis, ale originální návod výrobce, v případě kotelny návod od jejího zhotovitele), nesmí být dále provozováno. V praxi bude stačit například ztratit výchozí revizi, či poslední provozní revizi, ale i třeba doklad o školení obsluhy a zařízení se automaticky stane neprovozuschopným!“

Zde lze nalézt částečnou odpověď na případnou otázku, zda se jedná o nízkotlakou kotelnu, pokud jsou v ní umístěny například tři kotle do 50 kW a jeden z nich je trvale mimo provoz. Tím se sníží provozovaný součtový výkon tohoto zdroje tepla pod 100 kW a o nízkotlakou kotelnu, z pohledu legislativy, by nešlo. K takovému jevu může docházet v kotelnách u bytových domů po zateplení. Pokud však průvodní a provozní dokumentace hovoří o součtovém výkonu nad 100 kW, tak se o nízkotlakou kotelnu jedná. Změna je samozřejmě možná, ale nelze ji řešit jen pouhou změnou dokumentace! Přitom nejde jen o dokumentaci k jednotlivým kotlům, ale k celému zařízení, tedy kotelně.

Závěrem

Závěrem velmi stručného přehledu je nutné zdůraznit, že do nabytí účinnosti zákona č. 250/2021 Sb. k 1. červenci příštího roku 2022 (platný již je!) bude nutné vydat řadu nových předpisů, které nahradí předpisy rušené, zejména výše zmíněné vyhlášky. To vyžaduje, aby nejen revizní technici, ale i provozovatelé nízkotlakých kotelen velmi pozorně sledovali dění okolo vývoje souvisící legislativy.

Nyní probíhají mezirezortní připomínková řízení mj. k těmto nařízením vlády:

• o vyhrazených plynových zařízeních a podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti
• o vyhrazených tlakových zařízeních a podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti
• o požadavcích na způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice

O postupu příprav legislativy, změnách, které ovlivní budoucí činnost revizních techniků i provozovatelů nízkotlakých kotelen bude Asociace poskytovatelů technických informací APTT informovat na dalších seminářích a konferencích. Nejbližší z nich je celostátní konference TLAK 2021, která se uskuteční 23. až 24. listopadu v Praze. Přihlásit se lze v kalendáři akcí na TZB-info.