Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Kdy je plynový kotel skutečně odpojený?

O změně kotelny 3. kategorie na nekategorizovanou rozhoduje součet výkonů všech kotlů fyzicky umístěných v kotelně. O kategorizaci kotelny nerozhoduje odpojení některého kotle od elektřiny, plynu, otopné soustavy, spalinového systému. I tzv. odpojený kotel musí být z kotelny odstraněn.

Na první pohled se odpověď na otázku „Kdy je plynový kotel skutečně odpojený?“ jeví jako jednoduchá. Někomu však k odpojení kotle může stačit jen vypnout kotel stlačením tlačítka on-off (vyp-zap), někdo požaduje vypnutí elektrického jističe obvodu, na který je napojeno napájení kotle, nebo požaduje uzavření armatur na přívodu a výstupu otopné vody u kotle, někomu může stačit uzavření armatury na přívodu plynu a pro někoho je odpojený kotel jen ten, který nejenže je fyzicky oddělen od zdroje elektřiny, plynu, otopné soustavy i spalinového systému, ale v dané místnosti vůbec není.

Přesnou odpověď potřebují revizní technici plynových zařízení. A rovněž provozovatelé kotelen, tedy právnické osoby, nejčastěji bytová družstva, SVJ atp. Stává se, že po zateplení obálky domu se sníží potřebný výkon původní nízkotlaké kotelny 3. kategorie se třemi kotli v kaskádě pod celkových 100 kW a jeden kotel nebude nutné provozovat. Pokud zbývající dva kotle mají výkony do 50 kW, lze provést změnu původní kotelny 3. kategorie na nekategorizovanou. Má tato změna zásadní provozní význam?

Na problematiku odpojení se lze dívat z technického hlediska. Nicméně zásadní není technika, ale legislativa.

Odpojení od zdroje elektrické energie

Co se týká elektrického odpojení, lze minimálně vycházet z bezpečnostních požadavků, které jsou kladeny na elektrické zařízení, pokud se na něm má pracovat. V daném případě kotlů s výkonem do 50 kW lze s velkou pravděpodobností očekávat, že kotle vyžadují jednofázové napájení ze zdroje elektrické energie 230 V/50 Hz. V elektrotechnické praxi platí pět bezpečnostních pravidel, která musí být splněna před zahájením prací na elektrickém zařízení, v tomto pořadí:

  1. úplné odpojení;
  2. zabezpečení proti opětovnému zapnutí;
  3. ověření beznapěťového stavu zařízení;
  4. provedení uzemnění a zkratování;
  5. ochranná opatření proti živým částem, které se nacházejí v blízkosti.

Nejjednodušeji se opatření č. 1. splní vytažením zástrčky napájecího kabelu posuzovaného kotle ze zásuvky. V případě pevného napojení kotle na elektrickou síť musí jít o vypnutí spínače s dostatečnou elektrickou izolační vzdáleností mezi kontakty, který je umístěn na přívodu elektřiny mezi ochranným jističem a kotlem, tedy vně kotle. Výběr druhu spínače provádí elektrotechnicky odborně vzdělaná osoba v souladu s návodem k instalaci kotle od výrobce a příslušné ČSN. Pak lze kotel považovat za bezpečně odpojený od elektrické sítě, pokud ke kabelu, zástrčce a zásuvce, případně ke spínači, nemá přístup nepovolaná osoba.

Opatření č. 2 o zabezpečení proti opětovnému sepnutí, lze spolehlivě splnit odstřižením napájecího kabelu těsně u kotle. Výměna kabelu je spojena se zásahem do kotle, kterou může provést jen k tomu oprávněná osoba. Jinou možností je trvalý dohled spínače kvalifikovanou osobou, což je v případě kotelny nereálné. Reálné je uzamknutí vybavujícího mechanismu spínače zámkem, pokud toto řešení spínač umožňuje.

Opatření č. 3 je z pohledu napájení z elektrické sítě viditelně splněno, pokud je vytažena zásuvka napájecího kabelu ze zásuvky, případně odstřižen kabel. Rovněž je viditelně splněno vypnutím spínače, viz opatření č. 2. Beznapěťový stav se musí prokázat měřidlem nebo zkoušečkou. Protože některá, i od síťového zdroje elektrické energie odpojená zařízení, mohu zůstat napojena na záložní zdroj, případně obsahují velký kapacitní prvek, a tak mohou zůstat i po určitou dobu po vypnutí pod napětím.

Uzemnění je povinnou součástí elektrické instalace kotle, pokud je kotel napojen přes pevný přívod. Pokud je kotel napojován na zdroj elektrické energie přes zásuvku, při odpojení od zásuvky se dodatečné zřízení samostatného uzemnění nevyžaduje. Pozor! Nezaměňovat s pospojováním, jehož cílem je zabránit vzniku nebezpečného elektrického napětí mezi různými elektricky vodivými povrchy v místnosti. Zkratování se v případě odpojení kotle od sítě 230 V/50 Hz neprovádí.

Opatření č. 5 se týkají prací v blízkosti jiných elektrických zařízení nevybavených potřebnou elektrickou izolací, což v kotelnách nepřichází v úvahu.

Pokud je kotel přístupný osobám bez příslušné elektrotechnické kvalifikace, tak za prokazatelně a bezpečně elektricky odpojený kotel lze považovat jen takový, u kterého je odstřižen napájecí kabel nebo příslušný odpojovací spínač je v poloze vypnuto uzamknut zámkem.

Odpojení od zdroje plynu

Na tuto problematiku zpracoval odpověď Ing. Petr Štefl, předchozí ředitel technického odboru Českého plynárenského svazu.

Na každou stavbu tedy i technickou místnost nebo kotelnu 3. kategorie musí být vydáno stavebníkovi stavební povolení/stavební souhlas. Stavba pak musí být před trvalým provozem řádně zkolaudována. Dokument s rozhodnutím příslušného stavebního úřadu o kolaudaci pak musí konstatovat rozsah a účel použití stavby, tedy i zatřídění objektu se zdrojem tepla, teplé vody. Zdroj tepla, teplé vody, který je navržen a vybudován podle schválené projektové dokumentace, se může sestávat z několika kotlů tvořících kaskádu.

Pokud je potřeba odpojit jeden kotel a přehodnotit zatřídění zdroje tepla, teplé vody, musí být kotel odpojený od všech zdrojů energie, tedy v našem případě od přípojky plynu, elektrické energie, vody a odvodu spalin. Nejprokazatelnějším odpojením plynového kotle z provozu je jeho odstranění z místnosti. Za prokazatelné odpojení plynového kotle z provozu lze považovat viditelné odpojení plynovodní přípojky a její plynotěsné uzavření. Nestačí jen uzavření plynové armatury.

Pro případné jiné zatřídění místnosti se zdrojem tepla, teplé vody musí proběhnout rekolaudace.

Odpojení od spalinového systému

K odpojení od spalinového systému se vyjádřil Jan Leksa, autorizovaný zástupce Hospodářské komory v oboru kominictví, viceprezident SK ČR.

Kotel odpojený od zdroje elektrické energie, plynu, případně i od otopné soustavy, tedy v daném stavu nefunkční kotel, může zůstat připojený na spalinový systém. Pokud však má být kotel považován za odpojený od spalinového systému, musí to být provedeno fyzickým přerušením. Tedy demontováním kouřovodu a uzavřením sopouchu komína k tomu vhodným uzávěrem, nebo odpojením kouřovodu a zaslepením zaústění dle dané tlakové třídy pro tento kotel, pokud by šlo o napojení na společný kouřovod kaskády kotlů. U společného komínu tato skutečnost nemění nic na povinnosti provádět předepsané kontroly spalinové cesty. U samostatného komína musí být spalinový systém protokolárně, například pasportem prohlášen za dočasně nebo trvale nefunkční. Před eventuálním začátkem opětovného využívání je pak nutné provést jeho revizi k tomu oprávněným revizním technikem spalinových systémů.

Skutečnost, zda se spalinový systém nachází ve stavu s platnou revizí a kontrolou, nebo to majitel příslušnými dokumenty nemůže prokázat, je zásadní i pro splnění povinnosti právnické osoby nechat pravidelně kontrolovat spalovací zdroj tepla s ohledem na emise. Tato kontrola se nesmí provést se spalinovým systémem bez revize a kontroly.

Odpojení kotle z hlediska specializace tlaková zařízení

Své vyjádření poskytl Petr Matěják, který je předsedou Asociace pracovníků tlakových zařízení (ATZ), členem akreditovaného Inspekčního orgánu pro technická zařízení ČEZ a.s., člen koordinační komise Úřadu normalizace pro Autorizované osoby k NV 119/2016 Sb. a 219/2016 Sb. Pressure equipment directive a rovněž i revizní technik tlakových a plynových zařízení.

Pro posouzení celkového tepelného výkonu kotelny za účelem zařazení do kategorií dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. považuji za rozhodující počet a výkon instalovaných kotlů. Vůbec při tom není rozhodující, je-li některý z kotlů tzv. „odpojen“ nebo z různých důvodů mimo provoz. Počet a výkon instalovaných nízkotlakých kotlů v kotelně musí být v souladu se stavebním povolením a s kolaudačním výměrem.

Odpojení kotle z hlediska revizního technika plynových zařízení

Podrobný rozbor i s citací z legislativy poskytl Ing. Miroslav Brotánek, revizní technik parních a kapalinových kotlů, revizní technik tlakových nádob stabilních a revizní technik plynových zařízení.

Vyjádření, k odpojení je zcela jednoznačné. Chceme-li změnu proti kolaudaci podle stavebního zákona k užívání stavby, je pro výše uvedené potřeby nutno odpojený kotel, což je zcela neznámý pojem u kotelních a vytápěcích zařízení, tento kotel zcela demontovat a umístit do skladu, nikoliv ho ponechat v místnosti pro vytápění objektu.

Navíc, aby vše bylo zcela v souladu s předpisy, bylo by vhodné provést rekolaudaci systému vytápění. Neboť i pro nekategorizovanou kotelnu bude stále platit, že se jedná o vyhrazené technické plynové a tlakové zařízení, a tedy trvá povinnost provádění provozních revizí a kontrol dle vyhlášky č. 21/79 Sb., vyhlášky č. 85/78 Sb. a ČSN 38 6405 a dalších pro plynová zařízení a ČSN 69 0012 a vyhlášky č. 48/82 Sb. pro tlaková zařízení a současně dle vyhlášky č. 73/2010 Sb. pro elektrická zařízení a dle vyhlášky č. 34/2016 Sb. pro spalinové cesty. Jediné, co odpadá demontáží kotle, je odborná prohlídka kotelny dle § 16 vyhlášky č. 91/93 Sb., ale i nadále platí provést jednou za 12 měsíců kontrolu zařízení dle NV č. 378/2001 Sb.

Podporou tvrzení o nutnosti demontáže plynového kotle a jeho přemístění mimo kotelnu, jsou skutečnosti uvedené v následujících předpisech. V nich se zásadně hovoří o umístění, nikoliv o provozování. Pokud je kotel tzv. odpojen, ale nebyl z kotelny odstraněn, je v ní stále umístěn.

VYHLÁŠKA č. 91/1993 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 12. února 1993 k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách

§ 2 Základní pojmy. Pro účely této vyhlášky se rozumí

  1. kotelnou objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel
    1. parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,
    2. kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa, popřípadě další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu;
  2. kotelnou I. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW;
  3. kotelnou II. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW;
  4. kotelnou III. kategorie kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšší do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW;

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 101/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005 o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Vláda nařizuje k provedení § 134 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce,

Příloha k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

12. Nízkotlaká kotelna

12.1 Nízkotlakou kotelnou se rozumí objekt nebo část objektu, kde je umístěn alespoň jeden parní kotel s nejvyšším dovoleným přetlakem do 0,5 bar nebo teplovodní kotel s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 °C, s jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotel 50 kW a větším nebo kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větších než 100 kW, popřípadě další provozně související zařízení (dále jen „kotelna!).

ZÁKON č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší

ČÁST DRUHÁ ZNEČIŠTĚNÍ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ

§ 4 Přípustná úroveň znečišťování

(7) Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Pokud je sečtením jmenovitých tepelných příkonů nebo projektovaných kapacit stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity nepřekračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, překročena hodnota pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, zařazují se tyto zdroje do příslušného kódu v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity překračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, se nesčítají s příkony nebo kapacitami zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu nepřekračují. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů.

Z uvedených předpisů je zřejmé, že plynové kotle umístěné v kotelně se sčítají. Jakékoliv jejich „odpojování“ nezmění nic na situaci jejich v umístění v kotelně, a tedy zařazení kotelny do kategorií.

Jaký je rozdíl mezi kotelnou 3. kategorie a kotelnou nekategorizovanou?

Někteří majitelé a provozovatelé kotelen mají názor, že se přechodem z kotelny 3. kategorie na nekategorizovanou zbaví většiny povinností a i zásadně si ulehčí svou práci. V případě nekategorizované kotelny, tedy s maximálně dvěma kotli do 50 kW a celkovým výkonem do 100 kW, srovnávají své postavení s majitelem rodinného domu. Při tom zcela opomíjí skutečnost, že nejde o rodinný dům, ale dům bytový, a to je spojeno s jinými, legislativou vyžadovanými povinnostmi.

V prvé řadě, změna kategorizace kotelny vyžaduje souhlas stavebního úřadu. Jeho získání se neobejde bez zpracování podkladů, poplatků aj. a představuje tak určitý finanční náklad. A i po změně kategorizace kotelny jejímu majiteli řada povinností zůstane. Revizní technik, Ing. Miroslav Brotánek, k tomu uvádí:

„Z pohledu povinností majitele a provozovatele není mezi nekategorizovanou kotelnou do 100 kW s kotli do 50 kW a kotelnou 3. kategorie zásadní rozdíl. Pokud se demontáží kotle a jeho umístěním mimo kotelnu kotelna 3. kategorie změnila na nekategorizovanou, tak se stejně musí provádět všechny provozní revize a kontroly, jak je uvedeno výše. Jedinou výjimkou je provádění odborné prohlídky kotelny, ale přesto zůstává povinnost provádět kontrolu zařízení jednou za 12 měsíců.
Rovněž zůstává zachována povinnost provádět přezkušování obsluh plynových a tlakových vyhrazených zařízení.“

Je tedy otázkou, zda přechod z kategorizované kotelny 3. kategorie na nekategorizovanou přinese odpovědnému majiteli skutečně zásadní a významný prospěch. Pokud změnu provede, nebude si moci v kotelně ponechat třetí, obvykle stále dobře funkční kotel. Jeho demontáží se zbaví možnosti jej mít jako pohotovostní zálohu. Nebude moci využívat, u kondenzačních plynových kotlů velkou výhodu rovnoměrného rozdělení výkonu na tři kotle a s tím spojené zvýšení energetické efektivity vyplývající z většího stupně kondenzace v důsledku nižšího tepelného zatížení výměníků kotlů.

Všechny související argumenty by měli zvážit nejen ti, kteří uvažují o změně kotelny 3. kategorie na nekategorizovanou, ale i ti, kteří zřízení kotelny plánují. Protože komplexní odpovědnosti za provozní bezpečnost kotelny, ale i její energetickou efektivitu, vyplývající např. z energetického zákona, se tak jako tak nezbaví. A to se neřeší otázka technické úrovně kotelny v bytovém domě, kde současným standardem již nemůže být jen vlastní zabezpečení kotle od jeho výrobce, ale i dálková správa, která umožňuje analyzovat jak provoz každého kotle, tak i všech ostatních relevantních prvků kotelny, řešení havarijního stavu při případném úniku plynu atp.

Z diskuse s odborníky vyplynul ještě jeden poznatek, který by mohl do rozhodování vnášet nejistotu. Na trhu se objevují i kotle, které pod svým pláštěm skrývají dvě, samostatné činnosti schopné, kotlové jednotky. Typickým příkladem jsou kotle ELCO TRIGON® L PLUS/THISION® L PLUS. Jak se tyto kotle posuzují z hlediska počtu kotlů v kotelně? Odpověď jejich dodavatele je velmi jednoduchá. I když jde o zdvojený kotel, tak má jedno výrobní číslo, a proto musí být posuzován jako kotel jeden.