Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Emisní povolenky pro domácnosti v souvislostech, aneb co o nich asi nevíte

3.11.2025

Ing. Zdeněk Lyčka, APTT

Přehrát audio verzi

00:00

0.25x
0.5x
0.75x
1x
1.25x
1.5x
2x

Nový systém obchodování s emisními povolenkami ETS2, to nejsou jen emisních povolenky pro domácnosti. Nový systém zahrne prakticky všechny stacionární i mobilní zdroje s výkonem pod 20 MW spalující fosilní paliva a způsobí nárazový inflační skok.

O novém systému obchodování s emisními povolenkami ETS2 se mylně hovoří jako o emisních povolenkách pro domácnosti. Je to značně zavádějící označení, protože ve skutečnosti má nový systém zahrnovat prakticky všechny stacionární i mobilní spalovací zdroje spalující fosilní paliva, které nebyly doposud zahrnuty do již probíhajícího systému obchodování s emisemi pro velké spalovací zdroje ETS.

I pokud by se podařilo na burze stabilizovat cenu jedné povolenky ETS2 dle předpokladu Evropské komise, v roce 2027 by to se zahrnutím inflace a DPH pro domácnosti vytápěné fosilními palivy znamenalo cenu povolenky na hranici 70 euro. Pomoc pro tzv. zranitelné domácnosti, nejvíce postižené novým systémem ETS2, má spočívat v možnosti přístupu k dotacím na zateplení a na výměnu plynového, či uhelného kotle, za tepelné čerpadlo.

Malé teplárny, průmysl i stavebnictví

Již probíhající systém obchodování s emisními povolenkami ETS platí pro velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu od 20 MW. Zahrnuje tak elektrárny, teplárny, velké průmyslové podniky, a od novely Směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV v roce 2024 [1] také námořní a leteckou dopravu. Současný systém ETS pokrývá přibližně 38 % všech emisí skleníkových plynů EU. Nový systém ETS2 by měl pokrýt dalších více než 47 % emisí. Z tohoto údaje je jasné, že ETS2 nemůže zahrnovat „pouze“ emise z domácností. A tedy, že se nedotkne pouze a výlučně domácností „jezdících“ autem se spalovacím motorem a vytápěných fosilními palivy, ale bezezbytku všech.

Systém ETS2 se má nově vztahovat na zdroje emisí z fosilních paliv, vznikajících:

v odvětvích energetiky, zahrnující také kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a teplárny, pokud produkují teplo pro komerční a rezidenční budovy, a to buď přímo, nebo prostřednictvím sítí dálkového vytápění (nezahrnuté do systému ETS)
v silniční dopravě, s výjimkou používání zemědělských vozidel na zpevněných silnicích
v budovách pro rezidenční, komerční a institucionální využití
ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví

Jen pro příklad, jak velký je onen „nerezidenční“ sektor v kategorii spalování plynu, uvádím data z „Roční zprávy o provozu plynárenské soustavy České republiky 2024“ vydané Energetickým regulačním úřadem: „V případě využití plynu měl největší podíl na celkové spotřebě podnikatelský sektor 51,2 %, dále domácnosti 25,6 %, spotřeba plynu na výrobu tepla 12,7 %, spotřeba plynu na výrobu elektřiny 8 % a dodávka do CNG stanic 1,4 %.“ [2]

Hranice 45 euro je pouhý mýtus

U maximální ceny jedné povolenky ETS2 se běžně operuje s hranicí 45 euro (stanoveno k roku 2020). Je to výše ceny, uvedená v EPBD IV a po jejímž překročení na burze se má spustit jakýsi „obranný“ mechanismus, který má zabránit dlouhodobému výraznému nárůstu cen nad tuto hranici. Nechci zde podrobně rozebírat tento mechanismus. Jen připomínám, že se jedná o obdobný mechanismus, který je již využíván u klasického systému ETS, a který v průběhu roku 2021 zkolaboval takovým způsobem, že cena povolenky během roku vzrostla z 31 euro na 85, čímž se nastartovala masívní energetická krize, se kterou se většina států EU potýká doposud.

I proto odborníci dlouhodobě varovali a stále varují před tím, že stávající „obranný“ mechanismus, který je definovaný v EPBD IV, je nedostatečný. Že hrozí prudký nárůst cen povolenky ETS2, v radikálních scénářích až nad 200 euro.

Z tohoto důvodu přišla EK s návrhem úpravy legislativy, která by měla stabilizovat cenu emisní povolenky v roce 2027 okolo hranice 45 euro. Ovšem cena 45 euro za jednu povolenku je pouze mýtus. Jedná se o hodnotu v cenách roku 2020, která se ale každý rok navyšuje o průměrnou inflaci v EU27. Se zahrnutím inflace by se v roce 2027 mělo místo 45 eur hovořit o ceně na hranici 57 eur [3]. Navíc pro domácnosti je u nás nutné počítat s navýšením o DPH, které je u fosilních paliv 21 %, takže reálná cena nové „uhlíkové daně“ pro domácnosti by měla být „zastropována“ v roce 2027 okolo hranice 70 euro.

V dohledné době napoví burza

Ihned po zveřejnění návrhu EK na posílení stabilizačního mechanismu pro cenu ETS2 se vyjádřilo mnoho odborníků, že se jedná pouze o kosmetické úpravy, které nárůstu ceny povolenky nad stanovenou hranici nezabrání, protože by to popíralo princip fungování volného obchodu na burze.

Nyní zde nemá cenu spekulovat o tom, do jaké míry mají kritici pravdu. Asi nejrelevantnější odpověď nám dá samotná burza. Již od jara se totiž obchoduje na energetických burzách v Londýně a Lipsku s termínovými kontrakty na nové povolenky pro ETS2. Burzy tak v podstatě již nyní definují indikativní cenu povolenky pro rok 2027. Před oznámením o přijetí opatření pro „stabilizaci“ cen povolenek dne 21. 10. 2025 se pohybovala průměrná cena za jednu povolenku na hranici 88 euro. O týden později klesla tato cena pod 70 euro, čímž se pomalu blíží „magické“ hranici 57 euro, nicméně uvidíme, kam bude vývoj směřovat dál.

Sociální klimatický fond jen pro renovace budov a …

Pro zmírnění dopadů systému ETS2 na zranitelné skupiny vznikl dle nařízení (EU) 2023/955 [4] tzv. Sociální klimatický fond (SKF), který má poskytovat členským státům finanční prostředky na zajištění „spravedlivého a inkluzivního přechodu ke klimatické neutralitě“. Každý stát ale musí vypracovat svůj Sociálně klimatický plán (SKP), ve kterém má přesně definovat tzv. „způsobilá opatření a investice“, jinak řečeno způsob, jak konkrétně budou použity peníze pro onen spravedlivý a inkluzivní přechod.

I když dle nařízení 2023/955 může být až 37 % prostředků alokovaných v SKF použito dočasně k přímé podpoře příjmů zranitelných domácností (viz definice níže), dle studie společnosti PwC, zpracované pro MŽP, Česká republika nepočítá s tím, že by měly být vypláceny přímé finanční kompenzace postiženým domácnostem. Dle této studie má být 52 miliard korun, alokovaných do národního SKF, použito na renovace rodinných domů zranitelných osob, výstavbu dostupného nájemního bydlení, poptávkovou dopravu, revitalizaci ubytoven, a renovaci bytových domů pro sociální bydlení. Víc jak 3 mld. Kč by měly být použity na poradenství a technickou pomoc „postiženým“. O přímých kompenzacích nárůstu cen především na vytápění pro sociálně nejslabší spoluobčany zde není ani slovo. Nicméně rozhodnout by měl SKP, pokud někdy vznikne.

Zde si neodpustím poznámku k uvažovaným dotacím. Všechny domácnosti, které lze zahrnout do kategorie „zranitelných“, měly možnost čerpat dotace na zateplení a výměnu starých kotlů z již fungujících a dlouhodobě úspěšných programů Nová zelená úsporám, Oprav dům po babičce, či Kotlíkové dotace. Možnost čerpat dotaci využily ale spíše domácnosti, které se doposud mezi „zranitelné (podle svých příjmů) počítat nemohly. Ty nejchudší domácnosti patří také mezi zadlužené, které se k dotacím prostě nedostanou.

…tepelná čerpadla

V rámci renovací a revitalizací budov by měla být předmětem podpory ze zisků z obchodování ETS2 také výměna spalovacích zdrojů na fosilní paliva za zdroje využívající obnovitelné zdroje tepla. I když Směrnice 2023/955 mezi tyto zdroje zahrnuje také kotle na biomasu (dřevo, pelety), ve skutečnosti se počítá s dotacemi především na tepelná čerpadla. V příloze IV Směrnice se sice hovoří obecně o dotacích na „Nahrazení zařízení na vytápění fosilním palivem zařízením založeným na obnovitelných zdrojích energie…na základě třídy energetického štítku,“ ale „čert je zakopán“ právě v oněch energetických štítcích. Evropská komise totiž na počátku roku 2025 představila návrh na revizi nařízení o energetickém štítkování kotlů na pevná paliva, podle které by od roku 2027 nejvyšších tříd energetické účinnosti (A až E) mohly dosáhnout pouze kogenerační kotle na biomasu (podle různého stupně kogenerace), ovšem i doposud minimálně vyráběné kondenzační kotle by „dosáhly“ maximálně na třídu F, stejně tak jako ty nejkvalitnější peletové kotle!

Nejen vysokopříjmové domácnosti topící uhlím, inflační skok pro všechny

V již zmíněné analýze společnosti PwC je uvedeno, že případné zavedení ETS2 u nás by se nejvíce dotklo vysokopříjmových domácností, které jsou vytápěny uhlím. Již tento bizardní závěr naznačuje, že celá studie je dle mého názoru totální nesmysl. Je jasné, že i když by se v roce 2027 podařilo na burze „zastropovat“ cenu povolenky na hranici 60 euro, dopady na běžné občany by byly opravdu významné, a dotkly by se úplně všech, nejen domácností vytápěných plynem či uhlím. Také veřejné instituce, firmy (výrobní i nevýrobní) a obchody by „pocítily“ nárůst nákladů spojených s nárůstem cen paliv pro vytápění a dopravu, což by bezesporu kompenzovaly nárůstem cen svých služeb, či omezováním růstu mezd, v případě státu požadavkem na navýšení rozpočtu. Nejen v malých městech by vzrostly bezesporu ceny vytápění bytových domů z malých tepláren, které doposud nemusely nakupovat povolenky v systému ETS2, ale i v městech s objektovými kotelnami atp. Nárůstu ceny vytápění a dopravy na ostatní zboží a služby spotřebního koše by se promítl do celkové inflace. Podle odborných odhadů by každá změna ceny ETS2 o 10 euro znamenala změnu celkové inflace o 0,3 %. Při předpokládané velmi optimistické ceně 57 euro by tak byl dopad na inflaci 1,7 %.

Srovnejte s cílem ČNB udržovat inflaci na úrovni cca 2 % a uvažte dopady na konkurenceschopnost ČR na světových trzích.

Definice zranitelné domácnosti

Dle Směrnice 2024/955 jsou „zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nízkými a nižšími středními příjmy, které jsou významně postiženy cenovými dopady začlenění emisí skleníkových plynů z budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již obývají.

Energetická chudoba je zde definována jako nedostatečný přístup domácnosti k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a důstojnou úroveň zdraví, včetně přiměřeného tepla, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů, a to v relevantním vnitrostátním kontextu a kontextu stávající sociální politiky a dalších relevantních politik. Kdo a jak přesně stanoví přípustné limity?