Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Fluorované plyny jako chladiva: Rada EU schválila nová pravidla

Rada EU přijala dvě nařízení o postupném odstraňování fluorovaných plynů (F-plyny) a dalších látek, které způsobují globální oteplování a poškozují ozonovou vrstvu.

Mnoho produktů, které používáme v každodenním životě, jako jsou ledničky a klimatizace, se spoléhá na extrémně škodlivé látky, které podkopávají naše životní prostředí. Nová pravidla, která jsme zavedli, ukládají jasné zákazy a omezení na takové škodlivé látky a zároveň podporují vývoj udržitelných alternativ k ochraně zdraví lidí. Našim českým, švédským a španělským předchůdcům patří uznání za neocenitelnou práci, kterou odvedli na této zásadní legislativě, aby přiblížili EU k dosažení jejích ambiciózních klimatických cílů,“ k tomu řekl Alain Maron, ministr vlády regionu Brusel-hlavní město, odpovědný za změnu klimatu, životní prostředí, energetiku a participativní demokracii.

Přečtěte si také Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech upřednostní přírodní chladiva Přečíst článek

Fluorované plyny

Podle nových pravidel bude spotřeba fluorovaných uhlovodíků (HFC) do roku 2050 zcela ukončena. Výroba HFC, pokud jde o výrobní práva přidělená Komisí na výrobu HFC, bude postupně snížena na minimum (15 %) od roku 2036. Výroba i spotřeba budou postupně snižovány na základě harmonogramu s degresivním přidělováním kvót (přílohy V a VII).

Text zavádí úplný zákaz uvádění výrobků a zařízení obsahujících HFC na trh pro několik kategorií, pro které je technologicky a ekonomicky proveditelné přejít na alternativy F-plynů, včetně některých domácích chladniček, chladičů, pěn a aerosolů. Stanovuje také konkrétní data pro úplné ukončení používání F-plynů v klimatizaci, tepelných čerpadlech a rozvaděčích:

  • 2032 pro malá monobloková tepelná čerpadla a klimatizaci (<12 kW)
  • 2035 pro splitovou klimatizaci a tepelná čerpadla, s dřívějšími termíny pro určité typy splitových systémů s vyšším potenciálem globálního oteplování
  • 2030 pro vysokonapěťové rozvaděče (do 52 kV včetně) využívající F-plyny
  • 2032 pro vysokonapěťové rozvaděče (>52 kV)

Dopady a účinky nařízení, včetně posouzení existence nákladově efektivních, technicky proveditelných a dostatečně dostupných alternativ k nahrazení F-plynů, přezkoumá Komise nejpozději do 1. ledna 2030. Do roku 2040 Komise rovněž musí vyhodnotit proveditelnost dodržení data postupného ukončení spotřeby HFC v roce 2050 a potřebu HFC v odvětvích, kde se stále používají, a to s ohledem na technologický vývoj a dostupnost alternativ k HFC pro dané aplikace.

Látky poškozující ozonovou vrstvu

Nařízení zakazuje látky poškozující ozonovou vrstvu pro téměř všechna použití s přísně omezenými výjimkami.

Text obsahuje výjimku pro použití látek poškozujících ozonovou vrstvu jako vstupní suroviny pro výrobu jiných látek. Komise bude mít za úkol pravidelně aktualizovat seznam látek poškozujících ozonovou vrstvu, jejichž použití jako vstupní suroviny je zakázáno. Text rovněž povoluje použití látek poškozujících ozonovou vrstvu za přísných podmínek jako procesních činidel, v laboratořích a pro požární ochranu ve speciálních aplikacích, jako je vojenská technika a letadla.

Nařízení rozšiřuje požadavek na regeneraci látek poškozujících ozonovou vrstvu pro zničení, recyklaci nebo rekultivaci na odvětví, jako jsou stavební materiály (izolační pěny), chladicí zařízení, klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, zařízení obsahující rozpouštědla nebo protipožární systémy a hasicí přístroje a další zařízení, pokud technicky a ekonomicky proveditelné.

Další kroky

Dnešní hlasování Rady uzavírá postup přijímání. Tato dvě nařízení nyní podepíše Rada a Evropský parlament. Poté budou zveřejněny v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později.

Doplněk

Fluorované skleníkové plyny (F-plyny), jako jsou fluorované uhlovodíky (HFC), perfluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), jsou obsaženy v široké řadě produktů používaných v každodenním životě, včetně ledniček, klimatizací a léků. Používají se také v tepelných čerpadlech a spínacích zařízeních v energetických systémech. Účinky F-plynů na globální oteplování jsou až několik set tisíckrát silnější než účinky CO2. Emise F-plynů dnes představují 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, ale na rozdíl od jiných emisí skleníkových plynů se mezi lety 1990 a 2014 zdvojnásobily.

Na druhé straně látky poškozující ozónovou vrstvu (charakterizované indexem ODP) jsou člověkem vyrobené chemikálie, které vytvářejí díru v ochranné ozónové vrstvě, která pohlcuje rakovinotvorné ultrafialové (UV) záření ze slunce a snižuje celkové množství UV paprsků dopadajících na povrch Země.

Fluorované skleníkové plyny (F-plyny), jako jsou fluorované uhlovodíky (HFC), perfluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), jsou obsaženy v široké řadě produktů používaných v každodenním životě, včetně ledniček, klimatizací a léků. Používají se také v tepelných čerpadlech a spínacích zařízeních v energetických systémech. Účinky F-plynů na globální oteplování jsou až několik set tisíckrát silnější než účinky CO2. Emise F-plynů dnes představují 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, ale na rozdíl od emisí jiných skleníkových plynů se mezi lety 1990 a 2014 zdvojnásobily.

Na druhé straně látky poškozující ozónovou vrstvu jsou člověkem vyrobené chemikálie, které vytvářejí díru v ochranné ozónové vrstvě, která pohlcuje rakovinotvorné ultrafialové (UV) záření ze slunce a snižuje celkové množství UV paprsků dopadajících na povrch Země.

Obě kategorie jsou již regulovány na úrovni EU prostřednictvím nařízení o F-plynech z roku 2014 a nařízení o ozonu z roku 2009, aby byly splněny povinnosti podle Montrealského protokolu (1987) a souvisejícího dodatku z Kigali (2019).

Za účelem lepšího souladu s cíli stanovenými v Evropské zelené dohodě Green Deal a dalším snížením emisí těchto škodlivých látek přijala Komise dne 5. dubna 2022 své návrhy nařízení o F-plynech a nařízení o poškozujících ozonu. Parlament přijal svůj postoj k návrhům dne 30. března 2023 a Rada dosáhla obecného přístupu dne 5. dubna 2023. Po interinstitucionálních jednáních dosáhli společně pracující zákonodárci dne 5. října 2023 prozatímní dohody o obou nařízeních, kterou schválil Coreper a výbor ENVI ve stejném měsíci. Parlament formálně přijal svůj postoj dne 16. ledna 2024.

 
 
Reklama