Pro většinu budov bude od 1. ledna 2009 platit nový způsob výpočtu energetické náročnosti budov (dále jen "ENB") a budou podléhat povinnosti na vystavení průkazu energetické náročnosti budovy. Jaké jsou vstupy a co bude obnášet vystavení průkazu ENB, jak se bude postupovat při výpočtu. Seriál článků představí zástupce budov, na které bude potřeba vystavit průkaz ENB.

Článek řeší akumulační zásobníky v malých otopných soustavách o tepelných výkonech 20 až 40 kW s kotli na tuhá paliva (uhlí a dřevo). Provádění otopné soustavy se zásobníkem tepla bez projektu velmi často vede ke špatné funkci vytápěcí soustavy.

Zajišťují větší úspory indikátory spotřeby tepla nebo osazení termostatických ventilů? Jednoznačná odpověď neexistuje. Pouze optimální spolupráce regulační a indikační nebo měřicí techniky totiž může vést k dosažení nejvyšších možných úspor tepelné energie.

Aktuální informace o průběhu a stavu zpracování novely vyhlášky 291/2001. Úvodní článek stručně shrnuje vývoj hodnocení energetické náročnosti v naší legislativě. Úzce souvisí s NÁRODNÍM KALKULAČNÍM NÁSTROJEM, o kterém budeme v následujících týdnech informovat odbornou veřejnost.

Na doprovodném programu Provozu a údržbě bytových domů AQ 2006 byl přednesem příspěvek Ing. Bambouse. Článek uvádí výčet činností, které zahrnuje pojem facility management a jeho aplikaci při správě bytových domů.

Ukázka vyhodnocení monitoringu spotřeb energií a venkovních teplot na panelových bytových domech v Brně Novém Lískovci. Jedná se o objekty, které spravuje městská část a postupně tyto domy "regeneruje", to znamená, že mimo jiné realizuje opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie.

Autor studie dochází k závěru, že roční úspora při využití nízkoteplotního systému vytápění v panelových domech dosahuje v průměru 30%. Provozní strategie zaměřená na ekonomické zhodnocení energetických úspor se tedy jeví jako nejoptimálnější řešení vytápění panelových domů.

Následující článek je výtah ze studie, která obdržela hlavní cenu soutěže "Energetický projekt roku 2004". Autor přináší návrh nízkoteplotního systém vytápění, který řeší problém dodávek energie (el. i tepla) teplárenským způsobem od výroby energie až po její optimální spotřebu v panelových domech.

Článek se zabývá souborem údajů od 70 rekonstruovaných objektů z bytové a občanské výstavby, u kterých byly předem definovány předpokládané úspory energií po realizaci jednotlivých opatření. V závěrečném hodnocení jsou vyspecifikovány nejčastější nedostatky a zjištěné závady.

Článek popisuje různé úrovně souhrnného hodnocení energetické náročnosti budov (EPB) a energetické náročnosti výstavby budov (EVB). Je zde příklad výpočtu en. náročnosti výstavby vytápěcího systému pro různé varianty řešení. V závěru jsou uvedeny konkrétní výstupy hodnocení tak, jak procentuelně ovlivňují celkovou energetickou náročnost.

Rozhovor s Ing. I. Plockovou je zaměřen na praktické dotazy z řad odborné veřejnosti. Odpovědi a stanoviska však v mnohém mohou být nápomocny i lidem na straně investorů, kterých se nové požadavky zákona bezprostředně týkají.

Termostatické ventily mají především zajistit hydraulickou stabilitu otopné soustavy a teprve až v druhé řadě možnost individuální volby teploty ve vytápěných místnostech. Druhotným účinkem stabilizace hydrauliky otopné soustavy je úspora tepelné energie. Výše této úspory se bude lišit v závislosti na výšce (podlažnosti) posuzované budovy.

Enormní růst cen energií v posledních letech přináší kromě starostí s rostoucími náklady i jednu pozitivní zprávu - stále více se vyplácí investovat do úspornějších a efektivnějších technologií.