Odborné recenzované články

Zjišťování účinnosti teplovodních kotlů na pevná paliva podle vyhlášky č. 194/2013 Sb.

3.9.2018 | Ing. Zdeněk Lyčka, Časopis Vytápění, větrání, instalace
Stanovení účinnosti teplovodních kotlů na tuhá paliva podle stávající legislativy může být problematické. Na praktickém příkladu autor dokládá, že i velmi moderní a podle tabulkových hodnot velmi úsporný kotel může mít během provozu nižší než očekávanou účinnost. Vysvětlení je uvedeno v článku.

Modelování a ovládání vnitřních teplot aplikací Matlab / Simulink pomocí modelu prostoru a přenosových funkcí

27.8.2018 | Ing. Mohamad Kheir Mohamad, Ph.D.
Tepelná bilance v libovolné zóně je základním principem pro modelování a simulaci vnitřní teploty. Cílem bylo navrhnout stavově prostorový model pro simulaci vnitřní teploty v budově, zatímco vnitřní teplota a teploty ve vrstvách jsou stavovými proměnnými.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 29.08.2018 10:54

Kapalinové výměníky a teplo s nízkou teplotou

20.8.2018 | Ing. Jiří Matějček, CSc., Ing. Josef Hodboď, TZB-info, obor Vytápění
Článek předkládá základy návrhu výměníku tepla v soustavách s nízkoteplotními zdroji tepla. Především jde o základní fyzikální vlastnosti různých konstrukcí výměníků tepla, od kterých se odvíjí volba pro konkrétní případ. Zahrnut je i vliv vlastností různých nízkotuhnoucích teplonosných kapalin na účinnost přenosu tepla výměníkem, protože vlastnosti těchto kapalin se od vlastností vody významně liší.

Uplatnění simulační analýzy při ověření efektivity vytápění metodou „conservation heating“ v historické budově

30.7.2018 | Časopis Vytápění, větrání, instalace, Ing. Lenka Maurerová, Ph.D., Ing. Alena Selucká, Technické muzeum v Brně, Metodické centrum konzervace, Ing. Petr Jakubec, TR instruments spol. s r. o., prof. Ing. Jiří Hirš, CSc., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov
Důležitým posláním paměťových institucí je zajistit odpovídající péči předmětům kulturního dědictví během jejich dlouhodobého uchovávání. Mnohé z těchto institucí jsou však umístěny v historických budovách, v nichž nebývá snadné udržovat vhodné vnitřní prostředí a požadované mikroklimatické podmínky, dané zejména relativní vlhkostí a teplotou. Příspěvek prezentuje výsledky experimentu vytápění metodou „conservation heating“ pro dvě vybrané místnosti v Dolním zámku Kunštát. V tomto objektu probíhal uvedený experiment kontinuálně od poloviny roku 2013 do května 2017. Předložená případová studie byla zpracována v roce 2015 a zaměřuje se na rok 2014. Experimentální měření bylo doplněno numerickými simulacemi s cílem zhodnotit efektivitu výše uvedené metody vytápění při extrémních venkovních klimatických podmínkách a predikovat spotřebu elektrické energie. V České republice není doposud známo, že by byl tento systém odzkoušen.

Simulace změn spotřeby energie v obytných budovách

23.7.2018 | doc. Ing. Dalibor Vytlačil, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra inženýrské informatiky, Časopis Vytápění, větrání, instalace
Spotřeba energie v obytných budovách závisí na aktuálním stavu fondu budov. Kromě vnějších podmínek ovlivňují budoucí spotřebu energie dva základní faktory – technické požadavky na nově stavěné budovy a intenzita rekonstrukcí stávajících staveb. Příspěvek prezentuje metodu, která integruje obě strategie do jednoho dynamického modelu.

Analýza využití solárních vzduchových kolektorů pro vytápění rodinného domu

16.7.2018 | Ing. Viacheslav Shemelin, Energetické systémy budov, UCEEB, ČVUT, Buštěhrad, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
Solární vzduchové kolektory mohou zajistit částečné pokrytí potřeby tepla pro vytápění budovy. Na energetickém modelu konkrétního rodinného domu byla zkoumána roční dodávka tepla pro vytápění pro různé varianty použití vzduchových kolektorových systémů. Z analýzy vyplývá, že oproti použití větrací jednotky s rekuperací vzduchové solární kolektory nepřestavují úsporu z důvodu nízkých solárních zisků a krátké provozní doby v zimním období. Kombinace vzduchových kolektorů s rekuperační jednotkou nepřináší výrazný pokles v potřebě energie oproti samotné rekuperační jednotce, neboť při jejich společném využití dochází ke snížení účinnosti obou zařízení.

Provozní charakteristiky otopných těles – zaměřeno na jednotrubkovou otopnou soustavu

9.7.2018 | Dr. Ing. Petr Fischer, projektant se zaměřením na jednotrubkové soustavy, Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Univerzitní Centru energeticky Efektivních Budov ČVUT v Praze
Skutečný tepelný výkon otopného tělesa a dynamika jeho změny ovlivňuje cenu otopných soustav a jejich energetickou náročnost. V článku je popsáno experimentální ověřování tepelného výkonu otopných těles v různých typech zapojení a také jejich dynamiky. Výsledky jsou komentovány i s ohledem na variantu jednotrubkové otopné soustavy.

Zkušenosti s řízením výkonu tepelného čerpadla podle dynamické ceny energie

2.7.2018 | Časopis Vytápění, větrání, instalace, Ing. Jiří Cigler, Ph.D., Feramat Cybernetics s.r.o., Praha
Na reálném případě je ukázáno, že metoda přímého řízení výkonu tepelného čerpadla podle dynamické ceny dokáže přinést finanční úsporu, nicméně pro plné využití potenciálu je nutné zajistit dostatečnou akumulaci u všech typů odběrů energie – u TABS systému z podstaty nalezneme velkou kumulační schopnost, problém s akumulací ale vyvstává u systémů VZT a TV.

Dvousložková cena tepla a možnosti její optimalizace

25.6.2018 | Ing. Vladimír Galád
V článku autor ukazuje, jak velmi odlišná může být cena tepla pro jeden a tentýž objekt v různé cenové struktuře. Současně ukazuje, že zvolit nejvhodnější cenovou strukturu není jednoduchým úkolem, který může provést jen ekonom. Do řešení je nutné zapojit i podrobnou znalost dané otopné soustavy a jejích provozních parametrů a možností.
diskuse: 1 příspěvek, 04.07.2018 08:56

Jednotrubková otopná soustava na zámku Kamenice nad Lipou po 15 letech

18.6.2018 | Dr. Ing. Petr Fischer
Pojednání o stavu jednotrubkové otopné soustavy, která začala být projektována v roce 1999 a je nepřetržitě v provozu již přes 15 let.

Zkušenosti z vytápění rodinného domu krbovými kamny s teplovodním výměníkem tepla

11.6.2018 | Ing. Jaroslav Dufka
Snaha minimalizovat náklady na vytápění vede některé majitele rodinných domů k používání krbových vložek nebo krbových kamen s teplovodním výměníkem. Provozní náklady se tím omezí jen na nákup paliva. S použitím teplovodního výměníku jsou však spojeny stejné bezpečnostní požadavky jako s teplovodním kotlem.
diskuse: 1 příspěvek, 14.06.2018 14:14

Porovnání emisí benzo[a]pyrenu z jednotlivých kategorií zdrojů – doplnění informací

21.5.2018 | Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Milan Dej, Ph.D., Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Jiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum
V příspěvku jsou uvedeny další informace týkající se emisí benzo[a]pyrenu a doplňuje se tak předchozí článek „Porovnání emisí benzo[a]pyrenu z jednotlivých kategorií zdrojů“.

Provozní účinnost automatických kotlů na biomasu

14.5.2018 | Ing. Jakub Maščuch, Ph.D., Ing. Petr Mydlil, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze
Při rozhodování o energetických investicích zpracovatelé často vycházejí ze jmenovitých údajů výrobců uvedených v technických listech zařízení, což vede po realizaci k velmi nepříjemným překvapením provozovatelů – spotřeba paliva je mnohdy významně vyšší, než předpokládalo posouzení. Zejména z pohledu menších tepelných zdrojů vede tento přístup k chybám a následným významným ekonomickým ztrátám.

Emisie pri prevádzke mikrokogeneračnej jednotky so stirlingovým motorom a s palivovými článkami

7.5.2018 | Ing. Marek Patsch, PhD., Ing. Peter Ďurčanský, PhD., Žilinská univerzita, Strojnícka fakulta, Katedra energetickej techniky
Použitie Stirlingovho motora a palivových článkov v mikrokogeneračných jednotkách zatiaľ nie je veľmi rozšírené, preto na pôde Žilinskej univerzity boli takéto zariadenia v dlhodobej skúšobnej prevádzke. Článok je zameraný na porovnanie produkovaných plynných emisií pri prevádzke daných mikrokogeneračných jednotiek v porovnaní s konvenčnými mikrokogeneračnými jednotkami a zdrojmi tepla a najmä na popularizáciu zariadení takýchto typov medzi širokou odbornou verejnosťou.
diskuse: 1 příspěvek, 07.05.2018 07:52

Produkcia emisií pri spaľovaní dreva v závislosti na jeho vlhkosti

16.4.2018 | Ing. Michal Holubčík, PhD., Strojnícka fakulta ŽU v Žiline, Katedra energetickej techniky, prof. Ing. Jozef Jandačka, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, KET
Článok pojednáva o vplyve relatívnej vlhkosti bukového dreva, ktoré bolo uskladnené v rôznych podmienkach, na energetické a emisné parametre malého lokálneho zdroja tepla – krbovej vložky. Výsledky taktiež poukázali na fakt, že pre ideálny priebeh spaľovania drevného paliva v lokálnom kúrenisku je príliš nízka vlhkosť paliva nevyhovujúca.
diskuse: 1 příspěvek, 17.04.2018 16:19

Je možné stanoviť ideálny pomer základnej a spotrebnej zložky tepla na vykurovanie?

9.4.2018 | Jozef Buzaši, Stavebné bytové družstvo Banská Bystrica
V príspevku je analyzovaný vplyv pomeru základnej (ZZ) a spotrebnej zložky (SN) nákladov na teplo na vykurovanie na platby konečných spotrebiteľov. Sledovaných bolo 23 bytových domov identickej stavebnej sústavy (MBD U65), v ktorých si vlastníci odsúhlasili rôzne pomery medzi základnou a spotrebnou zložkou nákladov, čo zapríčinilo výrazné rozdiely medzi platbami za jednotlivé byty.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 15.04.2018 08:47

Komfort kotlů na tuhá/pevná paliva – část II.

2.4.2018 | Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Jiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Cílem tohoto článku je shrnutí základních parametrů kotlů na tuhá paliva, a prvků k nim zařazených v otopné soustavě, které mohou ovlivňovat chod celého zařízení, pro co možná nejvyšší komfort provozu. Jako přiřazený prvek je myšlena například akumulační nádoba, která zajišťuje prodloužení času vytápění od poslední přikládky paliva do kotle, čímž zvyšuje komfort užívání. Dále se zabývá porovnáním jednotlivých paliv a to jak s ohledem na prašnost paliv, tak s ohledem na činnosti, které je nutné s palivem před spálením provést.

Komfort kotlů na tuhá/pevná paliva – část I.

26.3.2018 | Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Jiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Cílem tohoto článku je shrnutí základních parametrů kotlů na tuhá paliva, a prvků k nim zařazených v otopné soustavě, které mohou ovlivňovat chod celého zařízení, pro co možná nejvyšší komfort provozu. Jako přiřazený prvek je myšlena například akumulační nádoba, která zajišťuje prodloužení času vytápění od poslední přikládky paliva do kotle, čímž zvyšuje komfort užívání. Dále se zabývá porovnáním jednotlivých paliv a to jak s ohledem na prašnost paliv, tak s ohledem na činnosti, které je nutné s palivem před spálením provést.

Emise CO₂ a jejich dopad na hodnocení zdrojů v budovách

19.3.2018 | Ing. Jiří Novotný, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
Jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších skleníkových plynů je oxid uhličitý (CO₂), který vzniká jednak přírodními procesy, nicméně v posledním století k jeho vzniku významně přispívá spalování uhlíkatých paliv, zejména pak fosilních paliv. Tento text je zaměřen na emise CO₂ související s energetickými přeměnami pro dodávku energie do budov.
diskuse: 4 příspěvky, poslední 18.06.2018 14:08

Porovnání emisí benzo[a]pyrenu z jednotlivých kategorií zdrojů

12.3.2018 | Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Milan Dej, Ph.D., Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Jiří Kremer, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Cílem tohoto příspěvku je porovnat emise BaP z vytápění domácností, průmyslové emise BaP a emise BaP z dopravy v rozsahu České republiky a jednotlivých krajů ČR za použití aktuálních bilančních přístupů, jež jsou používány pro vykazování emisí BaP za ČR v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP).
diskuse: 8 příspěvků, poslední 18.03.2018 12:35