O přímé využívání elektřiny k podlahovému vytápění má zájem nemalý počet příznivců, zejména díky snadné a přesné regulaci a nízkým pořizovacím nákladům.
Podlahové vytápění patří do skupiny velkoplošných otopných soustav. Teplo pro vytápění místnosti je dodáváno sáláním a konvekcí. V podlaze je zabudovaná značná část vytápěcí soustavy. Pro řadu výhod se podlahové vytápění buduje jak v obytných místnostech, v rodinných i bytových domech, tak místnostech užitkových, v obchodech, průmyslu atd., a v současnosti mnohem častěji, než tomu bylo dříve. Běžná je dnes také kombinace několika různých způsobů vytápění, při čemž podlahové vytváří základní část.
V případě, že je podlahové vytápění řešeno teplovodní formou, lze jeho funkci distribuce tepla do místností otočit na odvádění tepla z místností a pak slouží k chlazení.
Článek pojednává o vyzařování hluku z komínů a vzduchotechnických výfuků vzduchu do volného prostoru. Komíny se obvykle rozumí svislé kouřovody určené k odvodu spalin od spalovacích zařízení. Příspěvek se nezabývá pouze tímto případem, ale rozšiřuje se na obecná zakončení svislých potrubních systémů směrem do atmosféry, je tedy řešen i případ odvodu znehodnoceného vzduchu do venkovního prostředí potrubím určité dimenze.
Důležitým údajem pro energetické simulační výpočty budov je znalost vnitřních tepelných zisků od osob vykonávajících určitou činnost. Nejčastěji používaným podkladem u nás je česká norma pro výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů, která vychází z hodnot uvedených v ASHRAE a značně zjednodušuje např. výpočet produkce tepla od dětí. Výpočet na základě tepelné bilance prezentuje produkci citelného a vázaného tepla od osob v závislosti na věku, fyzických proporcích, druhu činnosti a tepelně-vlhkostních podmínkách v prostoru. Výsledky výpočtů jsou porovnány s údaji prezentovanými v dostupné literatuře včetně uvedení poměru mezi konvektivní a sálavou složkou tepelného toku. Konečným cílem analýz je stanovit tepelný tok od dětí jako vstupní údaj pro energetické simulační výpočty školských budov.
Článek se zabývá analýzou tepelné ztráty trubních rozvodů v modelu malé solární soustavy vytvořené v energetickém simulačním nástroji TRNSYS. Pozornost je věnována dopadu ztráty tepla potrubím na celkovou energetickou bilanci. Bylo zvoleno několik variant délky potrubí pro jeden typ soustavy. Výsledky uvedené v články názorně prezentují vliv různých délek potrubí na tepelné ztráty a následný dopad na energetickou bilanci sledované soustavy.
Článek popisuje aktuální přístup legislativy ČR ke spalování odpadů v domácnostech, dále popisuje vznik a princip metody pro odhalování spalování nebo spoluspalování odpadů. V závěru článku je uvedeno, jaký je následný postup při prokázání spalování odpadu a jaké sankce hrozí majiteli dotčeného spalovacího zařízení.
Změna pravidel připravované třetí vlny Kotlíkových dotací uvažuje s vyloučením kombinovaných kotlů na pelety a uhlí z podporovaných zdrojů tepla. Analýzou provozu posilujícího podílu kotlů na zemní plyn a tepelných čerpadel vzduch-voda lze dospět k poznání, že výsledkem nebude zvýšení podílu OZE, ale naopak jeho snížení.
