Odborné recenzované články

Recenzovaný Fyzikální vlastnosti teplonosné látky ovlivňují návrh všech prvků otopných soustav, které se v praxi většinou dimenzují na průtok vody a pak se jen vymění náplň za jinou kapalinu, pro kterou projektanti nemají k dispozici potřebné údaje.

Recenzovaný Námraza je běžným problémem v zařízeních techniky prostředí (dále jen HVAC) a chladicích systémech. Silně ovlivňuje provozní účinnost zařízení a vede ke značnému zvýšení spotřeby energie. V poslední době byly navrženy účinné pasivní a aktivní techniky protimrazové ochrany a odmrazování již vzniklé námrazy. Autoři se tak pokusili o přehledový článek, který je zaměřen na techniky aktivní a pasivní prevence a odstraňování námrazy v HVAC, tepelných čerpadlech a chladicích systémech. Navzdory zmapování rozsáhlé teoretické a experimentální práce stran technik aktivního odstraňování námrazy nelze, podle názoru autorů, stanovit pevný obecný a všeobjímající základ pro srovnání různých technik.

Recenzovaný Příspěvek popisuje podpůrný webový nástroj určený pro účelnou dekarbonizaci městských soustav centralizovaného zásobování teplem (SCZT) prostřednictvím integrace technologie Power-to-Heat (P2H), primárně tepelných čerpadel. Nástroj vznikl v rámci projektu TAČR a je zaměřen na podporu rozhodování v počátečních fázích plánování integrace tepelných čerpadel do SCZT. Nástroj využívá rozsáhlou znalostní databázi výsledků počítačových simulací vytvořených v prostředí TRNSYS, umožňuje interpolaci výsledků, vizualizaci a ekonomické vyhodnocení scénářů. Článek představuje strukturu aplikace, její funkce a přínosy v oblasti plánování dekarbonizačních strategií.

Recenzovaný V rámci řešení pomalé tepelné odezvy podlahové otopné plochy, resp. podlahového vytápění, se zdá, že je vhodné využít teorie řízení fuzzy logiky. Příspěvek se zabývá právě tímto přístupem k regulaci výkonu a dynamice podlahové otopné plochy. Zabývá se jak spotřebou energie, tak dodržením parametrů tepelné pohody ve vytápěném prostoru, a to v rámci porovnání fuzzy řízení s využitím standardního PID regulátoru. Poprvé byl článek prezentován v rámci konference Vytápění 2025 v Třeboni.

Recenzovaný Článek pojednává o navrhování hybridních systémů vytápění s tepelnými čerpadly vzduch/voda a s dalšími zdroji. V první části pojednává o hybridních systémech v RD s tepelnými ztrátami do 18 kW a ve druhé části pak na praktických příkladech poukazuje na úskalí navrhování těchto hybridních systémů pro větší objekty s tepelnými ztrátami do cca 250 kW.

Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.

Recenzovaný Se snižováním emisí CO₂ a hledáním čistých a udržitelných zdrojů energie přichází do hry vodík. Evropská unie je odhodlána plně nahradit zemní plyn vodíkem v roce 2050. S těmito požadavky je skutečně důležité studovat materiály používané ve stávající plynárenské infrastruktuře a hodnotit jejich odolnost vůči vodíkovému zkřehnutí, které je v prostředí vodíku častým degradačním jevem. Vliv vysokotlakého vodíku (10 MPa) je testován na potrubních celcích z materiálů X-52, X-60 a X-70, které jsou běžně využívanými v rámci plynárenské infrastruktury v ČR, pomocí in-situ SSRT a expozice těles pro zkoušku rázem v ohybu ve vysokotlakém vodíku a sledování změn v dosažených mechanických vlastnostech, ale např. i lomovém mechanismu.