Recenzovaný Námraza je běžným problémem v zařízeních techniky prostředí (dále jen HVAC) a chladicích systémech. Silně ovlivňuje provozní účinnost zařízení a vede ke značnému zvýšení spotřeby energie. V poslední době byly navrženy účinné pasivní a aktivní techniky protimrazové ochrany a odmrazování již vzniklé námrazy. Autoři se tak pokusili o přehledový článek, který je zaměřen na techniky aktivní a pasivní prevence a odstraňování námrazy v HVAC, tepelných čerpadlech a chladicích systémech. Navzdory zmapování rozsáhlé teoretické a experimentální práce stran technik aktivního odstraňování námrazy nelze, podle názoru autorů, stanovit pevný obecný a všeobjímající základ pro srovnání různých technik.
Recenzovaný Příspěvek popisuje podpůrný webový nástroj určený pro účelnou dekarbonizaci městských soustav centralizovaného zásobování teplem (SCZT) prostřednictvím integrace technologie Power-to-Heat (P2H), primárně tepelných čerpadel. Nástroj vznikl v rámci projektu TAČR a je zaměřen na podporu rozhodování v počátečních fázích plánování integrace tepelných čerpadel do SCZT. Nástroj využívá rozsáhlou znalostní databázi výsledků počítačových simulací vytvořených v prostředí TRNSYS, umožňuje interpolaci výsledků, vizualizaci a ekonomické vyhodnocení scénářů. Článek představuje strukturu aplikace, její funkce a přínosy v oblasti plánování dekarbonizačních strategií.
Recenzovaný V rámci řešení pomalé tepelné odezvy podlahové otopné plochy, resp. podlahového vytápění, se zdá, že je vhodné využít teorie řízení fuzzy logiky. Příspěvek se zabývá právě tímto přístupem k regulaci výkonu a dynamice podlahové otopné plochy. Zabývá se jak spotřebou energie, tak dodržením parametrů tepelné pohody ve vytápěném prostoru, a to v rámci porovnání fuzzy řízení s využitím standardního PID regulátoru. Poprvé byl článek prezentován v rámci konference Vytápění 2025 v Třeboni.
Recenzovaný Článek pojednává o navrhování hybridních systémů vytápění s tepelnými čerpadly vzduch/voda a s dalšími zdroji. V první části pojednává o hybridních systémech v RD s tepelnými ztrátami do 18 kW a ve druhé části pak na praktických příkladech poukazuje na úskalí navrhování těchto hybridních systémů pro větší objekty s tepelnými ztrátami do cca 250 kW.
Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.
Recenzovaný Se snižováním emisí CO2 a hledáním čistých a udržitelných zdrojů energie přichází do hry vodík. Evropská unie je odhodlána plně nahradit zemní plyn vodíkem v roce 2050. S těmito požadavky je skutečně důležité studovat materiály používané ve stávající plynárenské infrastruktuře a hodnotit jejich odolnost vůči vodíkovému zkřehnutí, které je v prostředí vodíku častým degradačním jevem. Vliv vysokotlakého vodíku (10 MPa) je testován na potrubních celcích z materiálů X-52, X-60 a X-70, které jsou běžně využívanými v rámci plynárenské infrastruktury v ČR, pomocí in-situ SSRT a expozice těles pro zkoušku rázem v ohybu ve vysokotlakém vodíku a sledování změn v dosažených mechanických vlastnostech, ale např. i lomovém mechanismu.
Recenzovaný V príspevku sa rieši problematika obtoku výmenníkov tepla spaliny-voda a spaliny-vzduch pri spätnom získavaní tepla z technologických procesov. Obtok výmenníka tepla má okrem úlohy regulácie tepelného výkonu výmenníka tepla aj úlohu nastavenia výstupnej teploty spalín vhodnej pre technológie zníženia emisného zaťaženia životného prostredia (pevný úlet, technológie odfluórovania spalín a pod.). Najčastejšie je konštrukčným materiálom systému výmenník tepla-obtok oceľ, ktorej pevnostné vlastnosti sú výrazne závislé od jej teploty. Preto teplota spalín v blízkosti steny je dôležitým parametrom, ktorý je možný upravovať vhodným prisávaním vonkajšieho vzduchu pomocou ejektorového efektu.
