Odborný Pokud není v primárním okruhu TČ země-voda zohledněna teplotní objemová roztažnost „nemrznoucí“ kapaliny odlišná od vody, může v něm vzniknout podtlak a následně i imploze mechanicky méně pevných prvků.
Recenzovaný Článek pojednává o navrhování hybridních systémů vytápění s tepelnými čerpadly vzduch/voda a s dalšími zdroji. V první části pojednává o hybridních systémech v RD s tepelnými ztrátami do 18 kW a ve druhé části pak na praktických příkladech poukazuje na úskalí navrhování těchto hybridních systémů pro větší objekty s tepelnými ztrátami do cca 250 kW.
Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.
Recenzovaný Se snižováním emisí CO2 a hledáním čistých a udržitelných zdrojů energie přichází do hry vodík. Evropská unie je odhodlána plně nahradit zemní plyn vodíkem v roce 2050. S těmito požadavky je skutečně důležité studovat materiály používané ve stávající plynárenské infrastruktuře a hodnotit jejich odolnost vůči vodíkovému zkřehnutí, které je v prostředí vodíku častým degradačním jevem. Vliv vysokotlakého vodíku (10 MPa) je testován na potrubních celcích z materiálů X-52, X-60 a X-70, které jsou běžně využívanými v rámci plynárenské infrastruktury v ČR, pomocí in-situ SSRT a expozice těles pro zkoušku rázem v ohybu ve vysokotlakém vodíku a sledování změn v dosažených mechanických vlastnostech, ale např. i lomovém mechanismu.
Recenzovaný V príspevku sa rieši problematika obtoku výmenníkov tepla spaliny-voda a spaliny-vzduch pri spätnom získavaní tepla z technologických procesov. Obtok výmenníka tepla má okrem úlohy regulácie tepelného výkonu výmenníka tepla aj úlohu nastavenia výstupnej teploty spalín vhodnej pre technológie zníženia emisného zaťaženia životného prostredia (pevný úlet, technológie odfluórovania spalín a pod.). Najčastejšie je konštrukčným materiálom systému výmenník tepla-obtok oceľ, ktorej pevnostné vlastnosti sú výrazne závislé od jej teploty. Preto teplota spalín v blízkosti steny je dôležitým parametrom, ktorý je možný upravovať vhodným prisávaním vonkajšieho vzduchu pomocou ejektorového efektu.
Odborný Na rozdíl od individuálního vytápění jde v tomto případě o geotermální vrty napojené na rozvodné potrubí, ke kterému je připojeno více různých odběratelů současně. Toto řešení, dnes využívané hlavně v USA a Velké Británii, umožňuje snížení provozních nákladů i emisí škodlivin a skleníkových plynů.