Odborné recenzované články

Přestože se otopná voda nachází v prostředí bez životadárného slunečního záření, obsahuje minimum živin a má zvýšenou teplotu, mohou se v ní za určitých podmínek množit mikroorganizmy. Podle jejich druhu a množství se následně mohou objevit problémy s nadměrných výskytem plynů v otopné soustavě, zápachem a korozí. Nejčastější příčinou zavlečení mikroorganizmů do otopné soustavy je skladování trubek ve venkovním prostředí, aniž by jejich konce byly zazátkovány a pak samozřejmě i čistota vody, která je do soustavy napouštěna.

Příspěvek se zabývá experimentálním určením tepelné ztráty zásobníků (zásobníků teplé vody, ohřívačů, zásobníků tepla). Ukazuje, jak se může tepelná ztráta samotného zásobníku stanovená správným postupem v souladu s normou lišit od ztráty zásobníku zapojeného do tepelné soustavy.

Příspěvek popisuje způsob stanovení tepelných ztrát vznikajících při sdílení tepla do prostoru dle ČSN EN 15316-2-1. Na základě detailního vzájemného porovnání jednotlivých způsobů vytápění připadajících do úvahy u prostorů s výškou místnosti vyšší než 4 m se hodnotí jejich účinnosti sdílení tepla.

Analýza nulového bytového domu ukazuje, jaké zdroje energie pomáhají k dosažení nulové bilance neobnovitelné primární energie a jaké nikoliv. Pro vybrané řešení je ukázána i investiční náročnost a bilance reálných provozních nákladů v porovnání s běžným řešením a je stanovena prostá doba návratnosti.

Článek uvádí konkrétní příklad reálného provozního problému při využití tzv. dvouplášťových ohřívačů teplé vody. Příklad je zaměřen na destrukci zásobníku konstrukčního systému nádrž v nádrži, ke které došlo vlivem chybného provozního režimu.

V článku jsou shrnuty zkušenosti s kotlíkovými dotacemi, problematika kontroly kotlů, provozní vlastnosti kotlů a vyhodnocení výměn kotlů.

S příchodem nařízení evropské Komise o ekodesignu kotlů na tuhá paliva se začínají množit dotazy a nejasnosti ohledně přepočtu hodnot emisí a účinností, uváděných v protokolech ze zkušeben. Nařízení Komise zavádí nové hodnocení vlastností kotlů, a to sezónní účinnost a sezónní emise.

Článek se zabývá vlivem tepelných ztrát rozvodů a s tím souvisejícího ochlazování otopné vody na návrh dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy. Na referenčním výpočetním modelu otopné soustavy bylo sledováno, jaké mají tepelné ztráty rozvodů a ochlazování otopné vody důsledky na otopnou soustavu s navrženými hmotnostními průtoky klasickým výpočtem. V další části byly na vytvořeném matematickém modelu dimenzování otopných soustav, který tepelné ztráty rozvodů a ochlazování otopné vody uvažuje, porovnávány výsledky s klasickým návrhem. Jako porovnávaná veličina byly zvoleny hmotnostní průtoky, které ovlivňují tepelné i tlakové chování otopných soustav.

Odhalit příčinu poruchy otopné soustavy bytového domu spočívající v jejím nadměrném zavzdušňování může být mnohem složitější, než se na první pohled jeví. Impulsem k provedení znaleckého posudku byla stížnost na provozovatele otopné soustavy, že se jedna stoupačka otopné soustavy opakovaně zavzdušňuje a otopné těleso v posledním patře je vyřazováno z provozu.

Příspěvek je zaměřen na problematiku dilatace potrubních sítí. Z pohledu projektanta se jedná o velmi jednoduchou a dobře popsanou problematiku, nicméně – jak je v článku ukázáno – nejsou-li dodrženy základní požadavky při navrhování potrubních sítí, mohou být důsledky zcela fatální.

Nevyužívaný komínový průduch nebo tlusté zdivo komínového tělesa nabízí možnost využití pro vedení potrubí atp. Podmínkou je dodržet bezpečnost spalinových cest a provozní režim jiných instalací. Článek upozorňuje na důležité faktory případného rozhodnutí.

Příspěvek se zabývá ověřením funkce Laddomatu 21 (zajišťuje směšování přívodní otopné vody s vratnou vodou), ověřením doby potřebné k ohřevu akumulační nádoby v případě použití různých termostatických patron u Laddomatu (nastaveními požadované teploty) a vlivem použití tohoto systému na emise znečišťujících látek ve spalinách.

Článek uvádí konkrétní příklad reálného provozního problému při využití tzv. dvouplášťových ohřívačů teplé vody, který vyplývá z tepelně technických vlastností takových ohřívačů vody

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky, které tato zařízení musí splnit. Článek přináší přehled platných a plánovaných požadavků a provádí jejich srovnání.

Článek přináší komplexní pohled na dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy z pohledu návrhu teplotních parametrů a s tím souvisejícího malého či velkého průtoku soustavou. Na základě rozboru práce termostatických regulačních ventilů, zónových a stoupačkových ventilů u soustav s malým a velkým průtokem hodnotí jejich výhody a nevýhody.

Přerušovaný provoz zdroje tepla označovaný on-off má vliv na spotřebu tepla pro vytápění. V článku je uveden konkrétní příklad rodinného domu a zvolen konkrétní cyklus přerušování. U historicky méně tepelně izolovaného domu jsou ztráty z přetápění na úrovni přibližně 10,2 % roční potřeby tepla. U dobře tepelně izolovaného domu tento poměr klesá pod 5 %.

Snaha dosáhnout nejvyšší účinnost spalovacího zdroje tepla je spojena se snižováním komínové ztráty, a tedy snižováním teploty spalin. Důsledkem je kondenzace par v kotli a napojené spalinové cestě. Neúměrné zvýšení účinnosti, se kterým je spojována úspora paliva, se pak projeví zvýšenými provozními náklady.

Úspěch veřejných projektů, včetně problematiky zásobování teplem, vyžaduje od všech zainteresovaných motivaci na zdárném dokončení.

Článek představuje analýzu ohřevu vody tepelným čerpadlem a vliv velikosti zásobníku, teplotního nastavení a volbu tepelného čerpadla na roční spotřebu elektrické energie.

Článek přibližuje problematiku instalace pojistných ventilů u ohřívačů vody. Zanedbání podmínek instalace způsobuje často škody na instalovaném zařízení, nebo (jak je ukázáno v příspěvku) škodu na vodném a stočném v případě pojistného ventilu instalovaného v pojistné skupině ohřívače vody.