Bytovky v Telči vsadily před 8 lety na vytápění peletami

Bytovky v Telči vsadily na vytápění peletami. Skvělý poměr ceny a výkonu, chválí si správce

Před osmi lety se bytové družstvo ve svém domě v Telči rozhodlo vyměnit zdroj vytápění. Do té doby používaný kotel na dřevoplyn vzhledem k velikosti domu již nevyhovoval požadavkům, a to hlavně kvůli jeho náročnosti na obsluhu. Družstvo se tak rozhodlo dát, v případě bytového domu spíše netradičně, přednost dřevěným peletám, což se nakonec vyplatilo. V průběhu let se k němu přidaly také další dvě bytovky v sousedství, které si pochvalují zejména komfort spojený s tímto způsobem vytápění.

Bytové domy ke svému vytápění obvykle využívají elektřinu, zemní plyn, uhlí nebo teplo z tepláren. Využití biomasy, ke které se pelety řadí, není zrovna tradiční, její velkou výhodou je však šetrnost k životnímu prostředí, snadné skladování i jednoduchá a pohodlná manipulace.

Právě zmiňované dřevěné pelety mají totiž tzv. neutrální bilanci CO₂. To znamená, že při spalování se z pelet uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, jaké dřevo, z něhož jsou vyrobeny, spotřebovalo pro svůj růst. Jejich používání tak nepřispívá ke globálnímu oteplování. Pelety, malé válečky zbytkového dřeva, navíc vznikají pouhým zpracováním odpadu z jiné dřevní produkce. A do třetice všeho dobrého, neobsahují síru, a to znamená, že na rozdíl od uhlí při jejich spalování nevzniká jedovatý oxid siřičitý.

Teplo je bez práce

Byla to však zejména naprostá bezpracnost tohoto typu vytápění, která zástupce družstva přesvědčila, aby si nechali do domu nainstalovat nový kotel na pelety. „Na peletách asi nejvíc oceňujeme to, že na rozdíl od uhlí, které si z auta musíte v podstatě vyházet kyblíkem, s peletami nepřijdete vůbec do styku. Ani při vykládce, ani při přikládání do kotle. Všechno je automatické a pohodlné,“ pochvaluje si správce jednoho z domů a původní iniciátor celé výměny Tomáš Sobotka. Jako skladovací prostor družstvo využilo tehdejší dřevník v domě. Pelety si nechávají dopravit z prodejny až do domu, a to cisternou, která pomocí kompresoru a stlačeného vzduchu „nafouká” pelety hadicí přímo do skladovacího prostoru. Odsud jsou pak pelety dávkovány do kotle automaticky pomocí pneumatického dopravníku.

Kotel na pelety lze navíc ovládat na dálku, i když správce přiznává, že tuto funkcionalitu příliš nevyužívá. V domě vždy někdo je, a tak buď on nebo soused vždy do sklepa zaskočí zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Zhruba jednou za tři týdny také musí vysypat popel.

Levnější než elektřina i čerpadlo

Ročně jedna bytovka v Telči o šesti bytech protopí okolo 15 tun pelet, což v nákladech na jednu bytovou jednotku vychází zhruba na 9 až 10 tisíc korun. Tomáš Sobotka vzpomíná na to, jak k rozhodnutí ohledně změny vytápění vlastně došlo. „Kotel na dřevoplyn, který jsme do té doby používali, by byl možná dobrý, kdybychom žili v rodinném domě a snažili se co nejvíce ušetřit, pro potřeby bytového domu se ale nehodil. Se dřevem bylo příliš mnoho práce. Říkali jsme si, že si klidně trochu připlatíme, ale potřebujeme už něco praktičtějšího,“ vzpomíná.

Tehdy družstvo zvažovalo dokonce několik možností, mezi nimiž ovšem chyběla varianta elektrického vytápění, která byla hned na začátku smetena ze stolu jako příliš drahá. „Uvažovali jsme tehdy hlavně o tepelném čerpadlu, ale zjistili jsme, že náklady na jeho pořízení daleko převyšují naše možnosti. Cena šla hodně přes milion,“ vzpomíná Sobotka. Náklady na pořízení kotle na pelety se pak pohybovaly okolo částky 200 tisíc korun. „Komfort při vytápění přitom nabízí srovnatelný jako čerpadlo a mnohem vyšší než kotel na uhlí, který využívá například jeden z domů v sousedství, díky čemuž máme srovnání,“ popisuje Sobotka.

Rozdíly se najdou i mezi peletami

Podle Sobotky hraje také významnou roli druh používané pelety. „Dřív nebylo dřevo tak dostupné jako teď, a tak se na peletách šetřilo. Pamatuju si, že se do nich přidával všelijaký odpad, měly pak špatnou výhřevnost, zůstávala po nich spousta odpadu a každou chvíli jsme museli kotel čistit od zaseknutých částic,“ říká Sobotka.

Když hledali kvalitnější alternativu, ptali se hlavně na reference ve svém okolí, těch, kteří už s peletami měli bohaté zkušenosti. Nejlépe jim přitom z tohoto průzkumu vycházela finská značka Stora Enso, která pelety vyrábí v nedalekém Ždírci nad Doubravou. „Vyzkoušeli jsme pelety ze Ždírce a od té doby jiné nepoužíváme. Jsme s nimi maximálně spokojení, mají dobrou výhřevnost a odpadu je z nich minimum, což jsou pro nás ty nejdůležitější faktory,“ uzavírá Sobotka.