Vliv zařízení vytvářejících narušení tahu komína při provozu plynových spotřebičů kategorie B – část 3.
V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.
V předchozích částech jsem popsal rizika u spotřebičů provedení kategorie B, způsob zajištění a ověření funkce přívodu vzduchu, a tím správné funkce odvodu spalin, dále příčiny porušení rovnováhy systému přívodu vzduchu a odvodu spalin, a postup při provádění revizí plynových spotřebičů připojených na odtah spalin.
V. Ověření funkce vlivu vytváření podtlaku
V praktických podmínkách bytů se vyskytují různá zařízení, která slouží provozu, jako je např. centrální větrací systém bytu, odvětrání koupelen, WC, kuchyní apod. V řadě případů se v bytech dále provozují krby, krbová kamna, digestoře a další zařízení, která mají nesporně vliv na vytváření tlakových podmínek v daném prostoru podle charakteru provozu těchto zařízení v bytech.
Podle současně platných předpisů nesmí být plynové spotřebiče kategorie B umístěny v prostorách, kde by mohlo dojít k riziku přetahování spalin, např. v předpise TPG 704 01 je tento požadavek stanoven takto:
TPG 704 01 čl. 9.3.1.3
Spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B nesmí být umístěny v místnostech, ve kterých může vznikat podtlak od ventilátorů, větracích zařízení a jiných zařízení, který by mohl během provozu spotřebiče narušit funkci odvodu spalin od spotřebičů s atmosférickými hořáky a přerušovačem tahu.
V této souvislosti je proto nezbytné určit hodnotu nepřípustného podtlaku. Tato hodnota je např. v zahraničí stanovena hodnotou: NEPŘÍPUSTNÝ PODTLAK > 4 Pa
Míru možného ovlivnění provozu plynových spotřebičů kategorie B, a tím možnost rizika průniku spalin do prostoru, je možné posoudit již ve stadiu projektu těchto zařízení.
V praxi však často dochází k situacím, kdy se v konkrétních prostorách instalují dodatečně další zařízení, např. digestoře nad sporákem, ventilátory, krby apod. Pokud je v bytě instalován plynový spotřebič provedení B (kotel, karma apod.), je nutné postupovat velmi obezřetně a jakékoliv další zařízení s možným vlivem na provoz plynového spotřebiče provedení B instalovat jen na základě kontrolního ověření měřením, zda toto nově instalované zařízení nebude negativně ovlivňovat bezpečnost v tomto bytě z hlediska možného průniku spalin. Měření je třeba provést za provozu všech těchto dodatečně instalovaných zařízení a při spuštěném provozu plynového spotřebiče kategorie B.
K měření lze použít jakékoliv měřicí zařízení, které sestává z analyzátoru spalin, sondy pro nízké tlaky a hadičky s kapilárou, která slouží pro zjištění referenční hodnoty tlaku vzduchu ve venkovním prostředí.
Na diagramu na obr. 30 bylo prováděno měření v místnosti, kde byl na odvodu spalin kotle na pevná paliva instalován dvourychlostní ventilátor spalin VERNER. Křivky označené čísly 1, 7, 8, 9 ukazují, jaký vliv má na vytváření podtlaku v prostoru otevírání a zavírání dveří. Křivka označená číslem 3 ukazuje vliv ventilátoru při chodu na 1. stupeň, křivky 2, 4, 5, 6 pak ukazují vliv chodu ventilátoru na 2. rychlostní stupeň.
Obr. 30 Výsledek měření ΔP = 4 Pa při různých provozních stavech
Vliv otevírání a zavírání dveří – 1, 7, 8, 9
Vliv ventilátoru 1. stupeň rychlosti – 3
Vliv ventilátoru 2. stupeň rychlosti – 2, 4, 5, 6
Obr. 31 Schematické uspořádání měřicí soustavy pro měření diferenčního tlaku 4 Pa
Pomocí dvou hadic se měří rozdíl tlaku mezi místností a vnějším prostředím. Hadici je možné vyvést ven přes těsnění okna nebo dveří, případně klíčovou dírkou. Druhá hadice zůstává v místnosti. Hodnoty diferenčního tlaku by při provozovaném zařízení neměly být větší než 4 Pa. Zkouška trvá 3 minuty!
VI. Okruh problémových oblastí při jednání soudů ve věci otrav CO
Na průběh otravy ze spalin plynového spotřebiče působí široká škála vlivů a stavů, které se při projednávání událostí berou do úvahy. Zejména jde o následující zjištění:
- stav spotřebiče
- stav souvisejících vlivů (větrání, tahové poměry)
- stav spalinové cesty
- jaký byl stav v době provedení servisu
- jaký byl stav při provedení revize
- jaký byl stav při provedení kontroly spalinové cesty
Zdokumentování prostoru, kde došlo k otravě
- Rozměry místnosti, kde došlo k otravě, a navazujících prostorů
- Stav otevření dveří a oken v prostoru, kde došlo k otravě a v navazujících prostorech
- Plošná velikost oken
- Stav utěsnění oken
- Větrací a propojovací otvory v prostoru bytu (podříznutí dveří apod.)
- Stav větracích otvorů (osazení síťkami, zastavění zařizovacími předměty apod.)
- Charakter zaústění větracího otvoru (např. venkovní šachta)
- Patro, resp. nadzemní podlaží prostoru, kde došlo k otravě
Zdokumentování zařízení majících vliv na bezpečnost provozu spotřebičů
- Větrací otvory do schodišťových prostorů, šachet apod., které mohou vytvářet podmínky pro přetahování spalin
- Instalace digestoří u plynových sporáků, kromě recirkulačních
- Instalace větracích zařízení, která mohou vytvořit nepřípustný podtlak v prostoru instalace plynového spotřebiče
- Instalace detekčních zařízení
- Instalace blokačních bezpečnostních prvků (např. chod větracích zařízení a blokace provozu kotle)
- Instalace dalších plynových spotřebičů pro posouzení funkce jejich společného bezpečného provozu
- Instalace ostatních, např. tepelných zařízení, majících vliv na bezpečný provoz plynových spotřebičů (krby, krbová kamna apod.)
Prováděná měření v prostorách, kde došlo k otravě spalinami, bezprostředně po vstupu
- Měření CO v prostoru v době co nejkratší po vstupu na místo činu, s cílem ověření skutečné koncentrace CO v místě, kde došlo k otravě
- Měření CO podle bodu a) je třeba provést:
- v prostoru instalace spotřebiče,
- v prostoru nálezu postižené osoby, a to ve výši dýchací zóny.
Měření je třeba provést bez jakýchkoliv zásahů v prostoru, tj. větrání, otevírání oken a dveří, vypínaní větracích zařízení, zavírání dvířek, větracích klapek krbů a kamen apod. Vypnutí zdroje spalin, produkujících CO, je nutné z důvodu bezpečnosti, ale je nezbytné řádně zadokumentovat nastavení spotřebiče. V případě, že při vstupu na místo činu je spotřebič odstavený z provozu, např. z důvodu poruchy, nemanipulovat dále jakkoliv se spotřebičem, neuzavírat plyn a zadokumentovat chybové hlášení, které se ukáže např. na display spotřebiče.
Prováděná opatření a měření v rámci znaleckého posuzování plynového spotřebiče
- Při požadavku na zpracování znaleckého posudku je nezbytné znalci sdělit druh a technické parametry spotřebiče pro zajištění přípravy měření. Nejlépe údaje z výrobního štítku spotřebiče
- Měření na místě otravy provést co nejdříve, než dojde ke změnám např. venkovní teploty, směru a rychlosti větru apod.
- Na místě měření zajistit stejné podmínky, které byly zjištěny bezprostředně po vstupu na místo činu, tj. zejména, větrání, stav polohy oken, dveří, provoz zařízení majících vliv na průběh události, provoz digestoří, větracích zařízení, provoz krbů, kamen apod.
- Měření spalin za hrdlem plynového spotřebiče:
da) obsah CO ve spalinách
db) teplota spalin - Měření tahu v komíně pokud možno za současného měření údajů podle bodů da) až db)
- Měření CO v místě, kde došlo k otravě, ve výši předpokládané dýchací zóny určené podle polohy osoby, u které došlo k otravě. Měření zahájit současně s měřeními podle bodů d) a e).
- Ověření, příp. měření proudění vzduchu v prostoru, kde došlo k otravě a v místech předpokládaného přívodu vzduchu pro spalování
VII. Připravované nové změny v předpisech pro instalaci a provoz plynových spotřebičů – TPG 704 01
Spotřebič s odvodem spalin smí být připojen pouze při splnění následujících podmínek:
- spalinová cesta je vhodná z hlediska zajištění bezpečného odvodu spalin při mezních provozních podmínkách (nejvyšší a nejnižší příkon, nejnižší a nejvyšší teplota na ústí odvodu spalin, provoz ostatních spotřebičů připojených na společný průduch atp.);
- je zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B.
Vhodnost spalinové cesty se posuzuje porovnáním výsledku výpočtu a/nebo posouzením splnění podmínek výrobce spotřebiče s technickými parametry spalinové cesty, uvedenými na štítku nebo v dokumentaci spalinové cesty.
Výchozími údaji pro posouzení dostatečnosti přívodu spalovacího vzduchu jsou:
- výsledky výpočtu spalinové cesty (tah, který je k dispozici pro vyrovnání tlakové ztráty z nasávání vzduchu pro spalování);
- ověření dostatečného přívodu vzduchu, popř. technických údajů zařízení pro přívod spalovacího vzduchu (drsnost větracího potrubí, místní odpory mřížek, štěrbin atp.).
Dokumentace posouzení spalinové cesty a přívodu spalovacího vzduchu podle bodů a) a b) musí být součástí výchozí revizní zprávy plynového zařízení.
Posouzení spalinové cesty a přívodu spalovacího vzduchu podle bodů a) a b) smí provádět kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
Pokud se provádějí stavební úpravy (např. výměna oken, změna větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru pro plynový spotřebič v provedení A nebo B, popř. se instaluje nový spotřebič v provedení A nebo B, musí vlastník spotřebiče zajistit provedení:
- přepočtu objemu prostoru, průtoku vzduchu a potřebného množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A, B podle požadavků pro jednotlivá provedení spotřebičů
- ověření nepřípustného podtlaku u spotřebičů v provedení B podle Přílohy 16 TPG 704 01
- provozní revize plynového zařízení podle vyhlášky č. 85/1978 Sb. (neprodleně po dokončení stavebních úprav nebo před uvedením nového spotřebiče do provozu).
Pokud se při přepočtu prokáže, že objem prostoru, výměna vzduchu nebo množství spalovacího vzduchu neodpovídá požadavkům těchto pravidel, musí se provést úpravy, kterými se tyto požadavky zajistí. Výměna vzduchu a/nebo potřebné množství spalovacího vzduchu musí vždy odpovídat stanoveným požadavkům.
Přepočet nebo ověření nepřípustného podtlaku provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele, např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání.
Subjekt provádějící uvedení spotřebiče do provozu (nového, vyměněného, po opravě, nebo servisu) musí provést kontrolu odvodu spalin a přívodu vzduchu a ověřit, zda nový nebo vyměněný spotřebič odpovídá štítkovým hodnotám komína nebo hodnotám uvedeným v revizní zprávě spalinové cesty.
Při provozu spotřebičů se musí vlastník spotřebiče, který odpovídá za jeho užívání, řídit požadavky stanovenými v návodu pro jeho instalaci a užívání.
Při uvádění plynových spotřebičů v provedení B do provozu, při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací, při provozní revizi, popř. při odborném posouzení jejich provozu, se musí z bezpečnostních důvodů provést následující měření:
- koncentrace CO ve spalinách;
- koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče ve výši 1,5 m nad podlahou;
- tahu komína;
- teploty spalin.
Měření podle bodů a) až d) se provádí za následujících podmínek:
- spotřebič je v době měření nastaven na nejvyšší dosažitelný výkon;
- použitý měřicí přístroj má platnou kalibraci.
Měření podle bodů a), c), d) se provádí buď ve spalinové cestě spotřebiče před nebo za přerušovačem tahu, popř. v odvodu spalin, 100 mm až 300 mm za spalinovým hrdlem spotřebiče nebo ve stávajícím měřicím místě spalinového hrdla.
Měření podle bodu b) se provádí po uvedení spotřebiče do provozu.
Naměřené hodnoty koncentrace COm ve spalinách se přepočítají na hodnoty COneředěné (tj. při součiniteli přebytku spalovacího vzduchu λ = 1) podle vzorce:
kde
- COm a λm
- jsou naměřené hodnoty.
Na základě hodnoty COneředěné se při uvádění plynových spotřebičů v provedení B do provozu nebo při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací nebo při provozní revizi stanoví:
- návrh termínu provedení servisu spotřebiče podle diagramu v Příloze 15 TPG 704 01; v případě koncentrace COneředěné vyšší než 1000 ppm se stanoví návrh na okamžité odstavení spotřebiče z provozu;
- návrh lhůt pravidelného servisu s ohledem na návod výrobce a místní podmínky.
Pokud není zajištěno automatické blokování současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B, nesmí být spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B s přerušovačem tahu umístěny v prostorech, ve kterých může vznikat podtlak, jehož hodnota je větší než 4 Pa, způsobený:
- ventilátory;
- větracími zařízeními;
- spotřebiči s ventilátorem;
- centrálním vysavačem;
- tahem komína jiných spotřebičů;
- jinými zařízeními.
Obr. 32 Termín servisu spotřebičů v závislosti na měření koncentrace CO ve spalinách
Ověření nepřípustného podtlaku je možné provést např. podle Přílohy 16 TPG 704 01. Ověření provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
Poznámka: Např. spotřebiče v provedení B33 podle TPG 800 00, mohou v místnosti způsobit podtlak větší než 15 Pa. Podtlak v místnosti se spotřebičem je možné omezit přívodem vzduchu větracím otvorem nebo větracím potrubím z venkovního prostoru, popř. přívodem vzduchu nuceným větráním.
Metoda ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa
Měření se provádí ve dvou režimech:
- Při měření jsou uzavřeny všechny vnitřní i vstupní dveře a okna v prostoru bytu;
- Při měření jsou otevřeny všechny vnitřní dveře v prostoru bytu.
Obr. 33 – Schéma měření podtlaku
Legenda:
1 – Okno
2 – Plynový spotřebič
3 – Měřicí přístroj
4 – Sonda pro nízké tlaky
5 – Hadice vyústěná 1 m od spotřebiče
6 – Průchod kapilární hadice oknem
Všechna okna a vstupní dveře jsou při obou měřeních zavřeny.
V obou případech nesmí být naměřena hodnota podtlaku větší než 4 Pa.
Měření a) a b) se provádí za provozu spotřebiče a provozu všech podtlakových větracích zařízení a jiných zdrojů podtlaku (např. krbů) v nejvyšším výkonovém režimu.
Měření se provádí tlakovým zařízením, např. sondou pro nízké tlaky s režimem měření 4 Pa. Při měření se postupuje podle dokumentace výrobce měřicího zařízení.
Postup měření
- Spotřebič se uvede do provozu na maximální výkon.
- Po 3 minutách od uvedení do provozu se pomocí dvou kapilárních hadic měří po dobu nejméně 3 minut rozdíl tlaku mezi místností a vnějším prostředím.
- Jednu kapilární hadici je možné vyvést ven přes těsnění okna.
- Druhá hadice zůstává v místnosti ve vzdálenosti do 1 m od plynového spotřebiče.
Hodnota diferenčního tlaku nesmí v celém průběhu měření překročit 4 Pa. Uspořádání měřicího zařízení je znázorněno na obrázku 33.
In practice we constantly fix difficulties in applying the conditions for the correct placement of appliances category B, that take away combustion air from the sorrounding of the appliance and the flue gas is removed through the flue and chimney above the roof. It is important to mention that this category of appliance participates most in flue gas poisoning including poisoning with fatal aftermath, occurring in tens of cases in the Czech Republic for the year. It is caused by the incorrect application of regulatory requirements, ie in particular the TPG 704 01.
