Kotlíkové dotace JSOU řešením pro každého

Jednoznačně nesouhlasím s tezí, že: „Kotlíkové dotace jsou ve slepé uličce a mohou je využít jen lidé se stovkami tisíc v kapse.“ Takto bych si dovolil parafrázovat vyznění článku „Kotlíkové dotace ve „slepé uličce“ (aneb jak snadno lze minout cíl“ na webu tzb-info.cz ze dne 20. 1. 2018, jehož autorem je Petr Cankař z firmy „ATMOS, JAROSLAV CANKAŘ a SYN“, výrobce kotlů na pevná paliva. Tento závěr je zcela mylný, alespoň s ohledem na možnost přechodu na zemní plyn a využití kondenzačních plynových kotlů.

Za Český plynárenský svaz musím uvést, že při pořízení plynového kondenzačního kotle není nutné měnit původní otopnou soustavu. Konkrétně můžeme potvrdit, že kotle pracují v kondenzačním režimu, i když jsou napojeny na soustavy s teplotním spádem typickým pro starší systémy ÚT tj. 90/70 °C. I v místech České republiky, které mají nejméně příznivé výpočtové (normové) podmínky, pracují takové kotle v kondenzačním režimu po více než 91 % provozních hodin. Ve zbývajících cca 9 % provozní doby pracují minimálně stejně, jako dnes nejvíce rozšířené atmosférické plynové kotle. Zakoupení plynového kondenzačního kotle tedy není důvodem pro výměnu otopné soustavy.

Stejně tak považuji za obecně matoucí, že by cena instalace a pořízení samotného nového tepelného zdroje měla dosáhnout až na 300 000 korun. Aktuální průměrná cena kondenzačního plynového kotle včetně jeho kompletní instalace činí zhruba 115 000 korun včetně 15% sazby DPH. Zároveň je třeba zmínit, že většina plynárenských společností nabízí v rámci služeb spojených s kotlíkovými dotacemi i zajištění financování formou zvýhodněných úvěrů. Ty mnohdy zahrnují i možnost předčasného splacení bez jakýchkoli sankcí. Zájemci o kotlíkovou dotaci tak dopředu nemusejí ze své kapsy platit nic a v případě nároku na maximální výši dotace dokonce mohou získat nový zdroj vytápění i zcela zdarma.

Vyjádření Ing. Cankaře, autora původního článku - Kotlíkové dotace ve „slepé uličce“ (aneb jak snadno lze minout cíl):
V případě, že z plynového kotle nebo tepelného čerpadla proudí do starých radiátorů navržených na teplotní spád 90/70 voda o teplotě 55 až 60 °C ( teplotní spád např. 55 /45 ), výkon radiátorů poklesne v praxi o 50 až 60 % ( viz. tabulky výrobců ). Pokud nastaví zákazník výstupní teplotu vody z plynového kondenzačního kotle na více jak 55 až 60 °C ( hranice kondenzace ), kotel pracuje normálním způsobem dál, ale s nižší účinností. V praxi tedy o tom, zda a jak dlouho kotel pracuje jako kondenzační nebo nikoliv, rozhoduje zákazník svým nastavením na regulaci kotle. Tedy, pokud to trochu odlehčím, „zda je manželce zima nebo ne“.