Péče o bezpečný a spolehlivý provoz/užívání domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu v obytných domech

Nejčastěji provozovanými, respektive občanskou veřejností užívanými plynovými zařízeními jsou bezesporu domovní plynovody a spotřebiče zemního plynu s jednotlivými výkony nižšími než 50kW. Zemní plyn jako nejrozšířenější plynné palivo kromě svých příznivých energetických vlastností, minimálních dopadů na životní prostředí při spalování přináší s sebou při provozování/užívání již zmíněných plynových zařízení i rizika ohrožení životů, zdraví a v neposlední řadě i majetku.

Je proto namístě nutnost péče o jejich bezpečný a spolehlivý provoz/užívání. Jen tak jsou pak plynová zařízení dobrým pomocníkem. Základní zákonnou normou, která vytváří legislativní předpoklady k zajištění nezbytné péče o předmětná plynová zařízení je zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění energetického zákona (dále jen EZ) je uvedeno v částce 26/2005 Sbírky zákonů ČR pod č. 91.

Pro orientaci v předmětné problematice je třeba připomenout, že domovní plynovody a spotřebiče zemního plynu patří mezi odběrná plynová zařízení - viz § 2 odst. 2 písm. b) bod 7 EZ. Jimi jsou v podstatě všechna zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím však měřicí zařízení - plynoměr.

EZ má mimo jiné na mysli i ochranu veřejného zájmu, zde v daném případě bezpečnost a spolehlivost odběrných plynových zařízení u odběratelů plynu - konečných zákazníků. Citujeme doslovné znění relevantních paragrafů EZ pro konečné (oprávněné a chráněné) zákazníky:

Oprávněný zákazník je povinen (§ 62 odst. 2 písm. g) EZ)

• udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

Chráněný zákazník je povinen (§ 63 odst. 2 písm. b) EZ)

• udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

Stejné povinnosti ukládá EZ i vlastníkům dotčených povinností. Pro příklad uvádíme text § 63 odst. 3 písm. b) EZ.

• udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,

Současně je nutné připomenout, že odběrná plynová zařízení jsou i vyhrazenými plynovými zařízeními, které určuje vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V daném případě je domovní plynovod zařízením pro rozvod plynu, spotřebiče (např. kotel, vařič, průtokový ohřívač) pak zařízením pro spotřebu plynu spalováním.

I v předpisech bývalého ČÚBP je pamatováno na bezpečnost plynových zařízení. Doplníme k již citované vyhlášce i další vyhlášku ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Nutné je však uvést, že citované vyhlášky neplatí pro fyzické nepodnikající osoby - občany, a to narozdíl od zmiňovaného energetického zákona.

Jaké úkony preventivní péče o bezpečnost domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu uvádí vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb. ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Jsou jimi kontrola a revize. Tato vyhláška ČÚBP řeší i provádění zkoušek. U plynových zařízení se mají na mysli vždy zkoušky před jejich uvedením do provozu/užíváním. Úspěšnost zkoušky, tj. že její výsledek vyjadřuje optimální předpoklady bezpečnosti a spolehlivosti plynového zařízení před jeho uvedením do provozu, je základním předpokladem spolu s výchozí revizí, a to rovněž s úspěšným výsledkem pro bezpečný a spolehlivý provoz/užívání. Doklady o zkouškách (protokol - zápis) a výchozích revizí (zprávy o výchozích revizích) je povinna předat provozovateli (uživateli) domovního plynovodu a spotřebiče zemního plynu montážní firma. Na rozdíl od provozovatelských subjektů (právnická nebo podnikající fyzická osoba) nemá fyzická osoba - občan povinnost následně provádět provozní revize ani kontroly. Lze však tyto úkony uživatelům domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu jen doporučit - vzpomeňme jejich povinnost z titulu energetického zákona.

Kontrola zařízení

1. Kontrolou zařízení je posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.
2. Kontrolou zařízení pověří organizace pracovníka, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, bezpečnostní předpisy související, požární řád a poplachové směrnice a který je zaškolen v obsluze zařízení.
3. O kontrole zařízení provede pověřený pracovník záznam do provozního deníku, který obsahuje:
   1. jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl,
   2. datum kontroly,
   3. rozsah kontroly,
   4. zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění,
   5. podpis pracovníka, který kontrolu provedl.
4. Kontrola zařízení se uskuteční jednou za rok - v případě, že technický stav zařízení nebo provozní zkušenosti vyžadují častější kontroly, nařídí vedoucí organizace jejich provádění v kratších termínech.

Revize zařízení

1. Revize zařízení jsou výchozí a provozní; rozumí se jimi celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, popřípadě i měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy.
2. Jestliže je součástí zařízení i zařízení elektrické, tlakové, zdvihací nebo jiné, prověří se při revizi celého zařízení, zda u těchto zařízení byla provedena revize podle zvláštních předpisů. ¹⁾ Ve zprávě o revizi zařízení se o tom učiní záznam.
3. Pro provádění revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram revizí nejméně na tříleté období a upravovat je podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.
4. V odůvodněných případech může stanovit inspektorát provedení mimořádné revize.

¹⁾ Např. ČSN 33 1500 Revize el. zařízení

Výchozí revize

1. Na každém zařízení zajistí dodavatelská organizace před uvedením zařízení do provozu výchozí revizi a vyhotovení zprávy o revizi, která je součástí dodávky zařízení.
2. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizi.
3. Při výchozí revizi se prověří zejména:
   1. úplnost a správnost technické dokumentace zařízení,
   2. zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách,
   3. zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,
   4. zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními,
   5. kvalita montážních prací (výsledky nedestruktivních zkoušek svarů apod.),
   6. zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí,
   7. kvalita vedení montáží dokumentace (doklady o kvalitě materiálu, armatur, svarů apod.),
   8. zda byla uskutečněna revize i na zařízeních elektrických, tlakových, zdvihacích nebo jiných, pokud jsou součástí revidovaného zařízení,
   9. jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

Provozní revize

1. na zařízeních, která jsou v provozu, jsou organizace povinny zajistit provádění provozních revizí.
2. Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy ²⁾ v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.
3. Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:
   1. změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,
   2. dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení,
   3. úplnost a správnost provozní technické dokumentace,
   4. funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
   5. funkce odtahových systémů, větrání, odsávání a celková funkce zařízení,
   6. těsnost zařízení,
   7. vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou,
   8. stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
   9. zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,
   10. úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze,
   11. jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

²⁾ ČSN 38 6904, ČSN 38 6420

Zpráva o revizi

O výsledku revize vyhotoví revizní technik, který revizi provedl, zprávu o revizi, která obsahuje:

1. název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena,
2. datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
3. druh revize (provozní, výchozí),
4. označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení,
5. údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů,
6. zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu zařízení,
7. návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
8. údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě při kontrole zařízení,
9. celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany,
10. podpis a otisk razítka revizního technika,
11. v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění

Závěrem uvádíme pro informaci některé používané pojmy z relevantních normativních dokumentů, kterými jsou ČSN EN 1775 a TPG 70401.

Domovní plynovod
- plynovod od předávacího místa plynu (např. hlavní uzávěr plynu) k uzávěrům spotřebičů

Hlavní uzávěr plynu (dále jen "HUP")
- uzávěr sloužící k uzavření přívodu plynu do domovního plynovodu

Vnější domovní plynovod (dále jen "vnější plynovod")
- část domovního plynovodu umístěná mimo budovu, začínající hlavním uzávěrem plynu a končící na počátku prostupu plynovodu vnější obvodovou zdí (stěnou) budovy.

Vnitřní domovní plynovod (dále jen "vnitřní plynovod")
- část domovního plynovodu, začínající jeho prostupem obvodovou zdí (stěnou) do budovy a končící před uzávěry plynových spotřebičů.

Domovní rozvod
- část domovního plynovodu začínající hlavním uzávěrem plynu a končící před uzávěry plynoměrů určenými pro obchodní styk.

Spotřební rozvod
- část domovního plynovodu začínající uzávěry před měřícím zařízením (plynoměry pro obchodní styk) a končící před uzávěry plynových spotřebičů.

Rozdělovací potrubí
- obvykle vodorovná část domovního plynovodu, na kterou je napojeno jedno nebo více stoupacích vedení.

Prostup domovního plynovodu
- část domovního plynovodu prostupující obvodovou zdí (stěnou) budovy, vnitřními stěnami, stropy apod.