K výbuchům plynu
Článek se zabývá příčinami neštěstí, ke kterým dochází při výbuchu plynu v obytných budovách tak, jak se tomu stalo například v pražské Divadelní ulici v roce 2013. Zároveň popisuje preventivní opatření, pomocí kterých lze tragédiím předcházet.
1. Jaká jsou rizika, která mohou zapříčinit výbuch plynu?
Jednoznačným rizikem, které může zapříčinit výbuch plynu, je jeho přítomnost v prostoru, tedy jeho únik, který může nastat, jak dokazuje praxe, z následujících příčin:
a) únik plynu z jeho domovního rozvodu např. ze závitových spojů, plynoměrů, armatur, zkorodovaných potrubí apod.
únik plynu z jeho domovního rozvodu např. ze závitových spojů, plynoměrů, armatur, zkorodovaných potrubí apod. viz. obrázek.
b) únik plynu z rozvodného potrubí (distribučního plynovodu) v zemi, komunikaci, chodníku apod.
Příčina může být v korozi uloženého potrubí, destrukce potrubí vlivem namáhání vnějšími silami, propálení potrubí v důsledku elektrického oblouku od v zemi uložených silových kabelů. Nejčastější příčiny propálení potrubí lze charakterizovat podle následujícího schématu:
Na následujícím obrázku jsou uvedeny jednotlivé příklady vyskytující se v praxi.
Únik z tohoto místa se pak šíří volně zemní strukturou podél kabelů, dutinami v zemi, kavernami a v případě neutěsněných prostupů do objektů proniká unikající plyn do podzemních a sklepních prostor, kde se pak dále šíří volně objektem. Zemní plyn je lehčí než vzduch, a proto má tendenci se rychle šířit do dalších nadzemních prostor. Šíření úniku plynu v zemi k objektu je podpořeno zejména tím, že venkovní povrch chodníků a komunikací je celistvým nepropustným povrchem, který neumožňuje únik plynu nad terén, ale naopak šíření zemí, které názorně ukazuje následující obrázek.
Velmi nebezpečným faktorem, který doprovází únik plynu a jeho šíření zemí, je skutečnost, že odorant (charakteristický zápach plynu) je v zemi adsorbován a tudíž první objemy úniku plynu nevykazují charakteristický zápach plynu.
Příkladem z nedávné doby mohou být např. výbuchy plynu v Brně v roce 2004 a v Praze v roce 2006.
c) Úniky plynu způsobené v důsledku úmyslného zásahu do zařízení s cílem způsobení úniku plynu a jeho výbuchu a požáru
d) Úniky plynu způsobené např. krádežemi kovů, zejména měděného potrubí
e) Úniky plynu způsobené osobami se závažnými zdravotními potížemi (ztráta paměti, duševní poruchy apod.) kdy dochází např. při použití sporáku k vpuštění plynu do hořáku, ale nedojde k jeho následnému zapálení.
2. Jak je možné zabránit výbuchům plynu v objektech
Základním opatřením jak zabránit úniku plynu unikajícím ze zařízení v objektu je provádění pravidelných revizí, a to podle platných předpisů 1x za 3 roky. Součástí této revize je provedení kontroly těsnosti. Kontrolu těsnosti lze provést buď detekčním přístrojem nebo též pěnotvorným prostředkem.
Kriteria pro hodnocení velikosti úniku plynu jsou následující:
Při použití pěnotvorného prostředku lze únik hodnotit podle následující tabulky:
Kontroly těsnosti distribučních plynovodů uložených v zemi se provádí podle TPG 905 01.
Účinnou prevencí před průnikem plynu do objektu je uložení plynovodní přípojky v chráničce s čichačkou, která se umístí u frekventovaného vchodu do objektu, kde je pak možné snadnou identifikovat případný únik plynu. Výhodou je, že takto zachycený únik plynu neztrácí svůj charakteristický zápach odorantu a je tedy snadno identifikovatelný čichem. V praxi je pak účelné chráničku na odvrácené straně od objektu nechat otevřenou pro možnost zachycení i úniků plynu z možného unikajícího plynu z distribučního plynovodu. Příklady jsou uvedeny v následujících schématech:
Schéma kontroly těsnosti domovního plynovodu v zemi
Technické řešení plynovodu, plynovodní přípojky a hlavního uzávěru plynu v zemi při monitorování úniku plynu v zemi před objektem, hlavní uzávěr plynu v zemi v chodníku