Změna Z1 TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
Dnem 1. srpna 2013 nabyla účinnosti rozsáhlá 33stránková změna TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Největší změny doznaly kapitoly týkající se umísťování plynových spotřebičů a přívodu vzduchu pro spalování a větrání a dále bezpečnosti provozu plynových spotřebičů v provedení B. V tomto článku budou zmíněny a popřípadě i doplněny komentářem nejdůležitější změny.
V úvodním ustanovení byl zpřesněn článek týkající se aplikace těchto technických pravidel při rekonstrukcích a opravách tím, že na vedení (trasu) plynovodu a umisťování plynových spotřebičů se pravidla aplikují přiměřeně při vyhodnocení možných rizik. V praxi to znamená, že pokud například bude vyměňován plynový spotřebič v provedení B v místnosti, která nesplňuje požadavek na minimální kubaturu, nebude důvodem pro odmítnutí výměny pouhá nedostatečná kubatura, ale např. riziko otravy oxidem uhelnatým z důvodu nevybavení spotřebiče pojistkami proti zpětnému tahu na odvodu spalin a na hořákové komoře s přihlédnutím k malému tahu komína atd.
Ve stávajících budovách s dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním, je možné uvažovat s průtokem vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru stanoveným podle přílohy 10 část 1. Pokud není možnost jiného stanovení průvzdušnosti části stávající budovy (prostoru propojeného s prostorem s plynovým spotřebičem), je možné provést odhad těsnosti obálky této části budovy na základě měření podtlakovou metodou podle přílohy 11. Oba způsoby budou popsány dále u změn v umísťování spotřebičů a přívodu vzduchu pro spalování.
K velké změně dochází u požadavku na umístění uzávěrů před plynovými spotřebiči.
Dosud platilo, že pokud byla v kuchyních rodinného domu, bytu nebo stavby pro individuální rekreaci vzdálenost (měřená po potrubí nebo hadici) mezi plynoměrem a jedním spotřebičem maximálně 1,5 m nebo u více spotřebičů v sestavě kuchyňské linky maximálně 3 m, mohl být uzávěr instalován v navazujícím přístupném prostoru, např. v bytovém jádru, samostatné šachtě apod. U spotřebičů umístěných jinde musel být uzávěr instalován ve stejné místnosti, a to nejdále 1,5 m od spotřebiče (měřeno po potrubí nebo hadici).
Nyní dochází ke zmírnění tohoto požadavku, spočívající ve vypuštění maximálních vzdáleností uzávěru od spotřebiče nebo sestavy spotřebičů. Uzávěr tak může být kdekoliv v místnosti nebo v případě kuchyní kdekoli v navazujícím přístupném prostoru.
Nově lze vést po vnitřní straně oplocení (zděná, betonová nebo podobná staticky stabilní konstrukce) a v nutných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod její omítkou plynovody z jakéhokoli materiálu (dosud to mohl být pouze plynovod z ocelových trubek).
Wöhler DC 410Flow - měření jemných tlaků
Wöhler Bohemia představuje videoukázku metody ověření nepřípustného podtlaku většího než 4Pa. 4 Pa test slouží ke kontrole mezních hodnot podtlaku pro bezpečný provoz plynových ohnišť (hořáků) jak v kotelnách, tak i v domácnostech.
Základní sadu Wöhler DC 410Flow si můžete koupit v e-shopu společnosti Wöhler.
K zásadní změně došlo u požadavků na vedení plynovodů garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami. Byl zrušen zákaz vedení plynovodu prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží. Nově smí plynovod procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky:
- Na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;
- Plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.
Byl zmírněn požadavek na velikost propojovacích otvorů při vedení plynovodu v instalační šachtě, která je v úrovni stropu a podlahy stavebně přerušena a přitom není samostatným požárním úsekem. Místo původních otvorů nebo spár umístěných u podlahy a pod stropem o celkovém volném průřezu 100 cm2 postačí nyní otvory o celkovém volném průřezu nejméně 6 cm2 jak u podlahy, tak pod stropem. Jedná se například o bytová jádra na WC.
Tlakové zkoušky těsnosti bude nyní možno provádět tlakoměry s třídou přesnosti až 1,6 %. V případě použití tlakoměrů s horší třídou přesnosti než doposud požadovaných 0,6 % se doby trvání zkoušky těsnosti prodlužují následovně:
- při použití tlakoměrů s třídou přesnosti nad 0,6 % do 1,0 % včetně: 2×;
- při použití tlakoměrů s třídou přesnosti nad 1,0 % do 1,6 % včetně: 3×.
Došlo ke zpřesnění požadavků, jejichž splněním se podmiňuje připojení spotřebiče s odvodem spalin. Spalinová cesta musí být vhodná z hlediska zajištění bezpečného odvodu spalin při mezních provozních podmínkách (nejvyšší a nejnižší příkon, nejnižší a nejvyšší teplota v místě spalinového hrdla spotřebiče, provoz ostatních spotřebičů připojených na společný průduch atp.) a musí být zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B.
Vhodnost spalinové cesty se posuzuje porovnáním výsledku výpočtu nebo posouzením splnění podmínek výrobce spotřebiče s technickými parametry spalinové cesty uvedenými na štítku nebo v dokumentaci spalinové cesty.
Posouzení spalinové cesty smí provádět osoba odborně způsobilá pro revizi spalinové cesty nebo projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb, popř. soudní znalec v příslušném oboru.
Posouzení přívodu spalovacího vzduchu smí provádět kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
Dokumentace posouzení spalinové cesty a přívodu spalovacího vzduchu musí být součástí výchozí revizní zprávy plynového zařízení.
Výchozími údaji pro posouzení dostatečnosti přívodu spalovacího vzduchu jsou výsledky výpočtu spalinové cesty (tah, který je k dispozici pro vyrovnání tlakové ztráty z nasávání vzduchu pro spalování) a ověření dostatečného přívodu vzduchu.
Pokud se provádějí stavební úpravy (např. výměna oken, změna větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru pro plynový spotřebič v provedení A nebo B, popř. se instaluje nový spotřebič v provedení A nebo B, musí vlastník spotřebiče (pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání) zajistit:
- provedení přepočtu objemu prostoru, průtoku vzduchu a potřebného množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A a B podle požadavků pro jednotlivá provedení spotřebičů uvedených v kapitolách 9 a 10;
- ověření nepřípustného podtlaku u spotřebičů v provedení B;
- provozní revizi plynového zařízení (neprodleně po dokončení stavebních úprav nebo před uvedením nového spotřebiče do provozu).
Přepočet nebo ověření nepřípustného podtlaku provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
Do pravidel se doplňuje nový článek 8.3 Provoz spotřebičů, který stanoví, že při uvádění plynových spotřebičů v provedení B do provozu, při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací, při provozní revizi, popř. při odborném posouzení jejich provozu, se musí z bezpečnostních důvodů provést následující měření:
- koncentrace CO ve spalinách;
- koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče ve výši 1,5 m nad podlahou;
- tahu komína;
- teploty spalin.
Měření se provádí přístrojem s platnou kalibrací při nejvyšším dosažitelném výkonu spotřebiče.
Měření koncentrace CO ve spalinách, tahu komína a teploty spalin se provádí buď ve spalinové cestě spotřebiče před nebo za přerušovačem tahu, popř. v odvodu spalin, 100 mm až 300 mm za spalinovým hrdlem spotřebiče nebo ve stávajícím měřicím místě spalinového hrdla.
Naměřené hodnoty koncentrace CO ve spalinách se přepočítají na hodnoty CO v neředěných spalinách a případně se stanoví návrh termínu provedení servisu spotřebiče podle diagramu v příloze 15. V případě koncentrace CO vyšší než 1000 ppm se stanoví návrh na okamžité odstavení spotřebiče z provozu.
U spotřebičů v provedení A došlo k následujícím zásadním změnám:
- byl stanoven nejmenší požadovaný objem prostoru pro plynový zásobníkový ohřívač vody do příkonu 2 kW, a to 20 m3;
- přívod vzduchu pro plynové průtokové ohřívače vody do příkonu 10,5 kW a spotřebiče pro přípravu pokrmů je možno zajistit občasným nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla, dveří nebo jiného větracího prvku do venkovního prostoru.
Největší změny doznala kapitola týkající se spotřebičů v provedení B.
Pokud není zajištěno automatické blokování současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B, nesmí být spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B s přerušovačem tahu umístěny v prostorech, ve kterých může vznikat podtlak větší než 4 Pa způsobený ventilátory, větracími zařízeními, spotřebiči s ventilátorem, centrálním vysavačem, tahem komína jiných spotřebičů nebo jinými zařízeními. V příloze 16 pravidel je popsána metoda ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa.
Měření se provádí ve dvou režimech:
a) Při měření jsou uzavřeny všechny vnitřní i vstupní dveře a okna v prostoru bytu;
b) Při měření jsou otevřeny všechny vnitřní dveře v prostoru bytu.
Všechna okna a vstupní dveře jsou při obou měřeních zavřeny. V obou případech nesmí být naměřena hodnota podtlaku větší než 4 Pa.
Měření a) a b) se provádí za provozu spotřebiče a provozu všech podtlakových větracích zařízení a jiných zdrojů podtlaku (např. krbů) v nejvyšším výkonovém režimu.
Měření se provádí tlakovým zařízením např. sondou pro nízké tlaky s režimem měření 4 Pa. Při měření se postupuje podle dokumentace výrobce měřicího zařízení.
Postup měření
- Spotřebič se uvede do provozu na maximální výkon.
- Po 3 minutách od uvedení do provozu se pomocí dvou kapilárních hadic měří po dobu nejméně 3 minut rozdíl tlaku mezi místností a vnějším prostředím.
- Jednu kapilární hadici je možné vyvést ven přes těsnění okna, druhá hadice zůstává v místnosti ve vzdálenosti do 1 m od plynového spotřebiče.
Hodnota diferenčního tlaku nesmí v celém průběhu měření překročit 4 Pa.
Uspořádání měřicího zařízení je znázorněno na Obrázku 1 přílohy 16.
Spotřebiče v provedení B nesmí být umístěny v prostorech určených ke spaní.
Byl upraven nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení B. Do prostoru o objemu 8 m3 bude možno instalovat kotle do příkonu 30 kW (původně do 50 kW). Na každý další 1 kW příkonu spotřebičů se k 8 m3 připočítává dalších 0,8 m3.
Spotřebiče v provedení B smějí být – stejně jako doposud − umístěny v trvale větraných a přímo nebo nepřímo větratelných prostorech. Přívod vzduchu pro spalování se zajišťuje větracími otvory, větracím potrubím nebo průvzdušností z venkovního prostoru (pouze ve stávajících budovách s dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním). Pokud je spotřebič umístěn v nepřímo větratelném prostoru, musí být tento prostor propojen s trvale větraným nebo přímo větratelným prostorem neuzavíratelnými propojovacími otvory u podlahy o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu instalovaných spotřebičů, nejméně však 0,02 m2.
Větrací otvory a větrací potrubí z venkovního prostoru ke spotřebičům v provedení A nebo B a jejich kombinacím se dimenzují odečtením z grafů v příloze 10. Jeden z grafů je znázorněn níže.
Z diagramu je zřejmé, že např. pro přívod 50 m3 vzduchu k plynovému kotli (např. kotel s příkonem 30 kW a přebytkem vzduchu okolo 1,6) postačuje otvor o průřezu 105 cm2 místo původních 300 cm2.
Obdobný diagram je uveden i pro přívod vzduchu větracím potrubím.
V tabulce 2 přílohy 10 jsou pak stanoveny ekvivalentní délkové přirážky pro kolena a mřížky.
Funkce větracích otvorů a neuzavíratelných propojovacích otvorů nesmí být jakkoli snížena, např. hadry v průřezu otvoru nebo v jeho těsné blízkosti, prachem nebo nečistotami. Za funkčnost otvorů odpovídá vlastník plynového spotřebiče nebo osoba, na níž byla povinnost péče o spotřebič převedena. Pokud těmito otvory má přivádět vzduch také k podtlakovým větracími zařízeními umístěnými v jiných místnostech, zvětší se neuzavíratelné propojovací otvory o plochu odpovídající průtoku vzduchu větracím zařízením. Pokud není hodnota průtoku vzduchu podtlakovým větracím zařízením známa, může se v bytovém prostoru stanovit podle tabulky 7 pravidel:
Průtok vzduchu přiváděného nuceným větráním stanovuje projekt vzduchotechniky. Projekt s uvedením průtoku vzduchu nuceným větráním musí být předložen reviznímu technikovi při výchozí revizi OPZ.
V kapitole týkající se spotřebičů v provedení C byly k původním dvěma článkům přidány další tři.
Za venkovní prostor, ze kterého je možné přisávat vzduch, se považuje také:
- větrací šachta otevřená do venkovního prostoru o půdorysné ploše nejméně 1 m2;
- svislá šachta pod terénem o půdorysných rozměrech nejméně 0,5 × 1 m otevřená alespoň v horní části do venkovního prostoru;
- průchod nebo průjezd, který smí být oboustranně uzavíratelný, pokud jsou do něho zřízeny neuzavíratelné větrací otvory z venkovního prostoru o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 0,02 m2.
Je-li svislá šachta pod terénem zakryta mříží, musí mít její volný průřez velikost nejméně 70 % plochy dna šachty. Spodní hrana nasávacího otvoru nesmí být hlouběji než 4 m od horního okraje svislé šachty pod terénem. Do svislé šachty pod terénem smějí být vyústěny větrací otvory, okna apod., pokud do ní není vyústěn odvod spalin ze spotřebiče.
Nasávací otvor přívodu vzduchu se musí nacházet nejméně 0,3 m nad terénem, dnem větrací šachty, dnem svislé šachty pod terénem nebo vodorovnou římsou. Nachází-li se nasávací otvor přívodu vzduchu ke spotřebiči se vzduchovým nebo spalinovým ventilátorem na veřejně přístupné ploše, musí být umístěn ve výšce nejméně 2 m nad terénem.
Nasávací otvor přívodu vzduchu se nesmí nacházet:
- méně než 5 m ve vodorovném směru od čerpacích stojanů a palivových nádrží;
- měně než 3 m ve všech směrech od vyústění potrubí pro odvzdušnění/odplynění plynovodů a od odfukovacího a odvětrávacího potrubí nebo otvoru regulátorů tlaku plynu;
- méně než 1 m ve všech směrech od regulátorů tlaku plynu a jiných zařízení s odfukovacím nebo odvětrávacím potrubím a plynoměrů;
- v místech s nebezpečím výbuchu;
- v místech, kde se mohou vyskytovat hořlavé kapaliny, hořlavé plyny a výbušné látky.
Ke změnám došlo i u požadavků na umísťování spotřebičů v nebytových prostorech.
Například průtok vzduchu v prostoru se spotřebiči v provedení A musí být nejméně 2 m3.h−1 na 1 kW příkonu spotřebičů místo původního 1,5 m3.h−1.
Plynový průtokový ohřívač vody (příp. plynový kotel pro vytápění s přípravou teplé vody průtokovým nebo zásobníkovým způsobem) smí být instalován v prostoru, kde jsou umístěny vany nebo sprchy, pouze v případě, že splňuje požadavky na elektrickou instalaci a:
- je chráněn před postříkáním vodou;
- na jeden spotřebič připadá objem místnosti nejméně 0,8 m3 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 20 m3.
Průtok vzduchu odváděného podtlakovým větracím zařízením se stanovuje podle údajů jeho výrobce nebo projektu vzduchotechniky. Pokud není hodnota průtoku vzduchu podtlakovým větracím zařízením známa, může se v nebytovém prostoru stanovit podle Tabulky 9 pravidel:
Důležité změny byly provedeny i v kapitole týkající se spotřebičů v garážích a autodílnách (původně se kapitola nazývala „Spotřebiče v dílnách, garážích, autodílnách a podobných prostorech“). Již změnou názvu došlo k radikálnímu snížení prostorů, pro něž bylo nutno aplikovat podstatně přísnější požadavky, než tomu bylo u bytových prostorů. Nově tak bude možno instalovat spotřebiče například v hodinářské dílně podle požadavků pro bytové prostory při respektování požadavků pro nebytové prostory.
V garážích a autodílnách lze umísťovat pouze spotřebiče v provedení C při dodržení následujících požadavků:
- spotřebiče musí být umístěny v souladu s návodem výrobce;
- spotřebiče (vč. připojení spotřebiče a plynovodu) musí být vhodným způsobem chráněny proti mechanickému poškození najetím vozidla (např. umístěním mimo průjezdný profil, sloupkem, schodkem nebo ohrádkou);
- plynovod vedoucí ke spotřebičům musí být buď před spotřebiči, nebo na vstupu do místnosti opatřen protipožární armaturou, která uzavře přívod plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty na hodnotu 100 °C (tolerance −5 °C);
- na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;
- plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.
Nejdůležitější změnou je požadavek uvedený v první odrážce, který je v souladu s obecným principem v právní a technické legislativě, že „co není zakázáno, je povoleno“. Odpadnou tak problémy, kdy si montážní firma nebo revizní technik museli ověřovat, zda výrobce spotřebiče garantuje jeho použití v garáži, a vyžádat si o tom písemné potvrzení.
Změnou byl zjednodušen výpočet průtoku vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru tím, že v tabulce 1 přílohy 10 je uváděn průtok v m3.h−1 na 1 metr netěsněné spáry okna, balkónových dveří atp.
Průvzdušnost na 1 m délky spáry je v tabulce stanovena při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem Δp = 4 Pa, proti původnímu Δp = 8 Pa (tj. Δp0,67 = 4 Pa0,67).
Zcela nová je příloha 11 Odhad těsnosti obálky budovy na základě měření podtlakovou metodou. Jedná se o metodu Blower Door, která je popsána podrobně v ČSN EN 13829 „Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda“ (tato norma byla převzata do soustavy českých technických norem v anglickém originálu.
Měřením se stanoví množství vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru do prostoru s plynovým spotřebičem a prostorů s tímto prostorem propojených při měřeném rozdílu tlaku. Pro požadovaný tlakový rozdíl se množství přiváděného vzduchu stanoví matematickým přepočtem z naměřených hodnot nebo přímo odečtem z grafického výstupu měření, pokud tento průtok vzduchu pro požadovaný tlakový rozdíl uvádí.
Do vnitřních dveří se instaluje rám s plachtou a ventilátorem. Otevřené výplně otvorů mimo měřený prostor musí zajistit odvod vzduchu do venkovního prostoru při provozu ventilátoru měřicí sestavy a zároveň zónu bez měření tlakově propojí s venkovním prostorem. Při měření je nutno zaslepit a utěsnit všechny otvory technických zařízení budov a jiné vzduchové cesty v posuzovaném prostoru, jež nejsou určeny k přívodu spalovacího vzduchu nebo výměně vzduchu pro spotřebič. Je-li v prostoru instalován spotřebič, musí být utěsněna i jeho spalinová cesta. Spotřebič musí být v době měření mimo provoz. V době měření musí být mimo provoz vzduchotechnická zařízení v měřeném prostoru i vzduchotechnická zařízení v budově, jejichž činností by měření mohlo být ovlivněno.
Princip měření je zřejmý z obrázku 16 v příloze.
Extensive modification of TPG 704 01 - Gas consumption equipment and gas burning appliances in buildings - came into effect on 1 August 2013. Most changes are in the chapters that address the placement of gas appliances and air supply for combustion and ventilation and safety of gas appliances in version B. In this article will be mentioned and possibly commented on the most important changes.
