Vývoj vytápění za rok 2016 podle MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo dne 26. února, v rámci aktualizované Zprávy o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016, statisticky zajímavé údaje u vytápění.

Celá zpráva je dostupná na stránkách MPO v záložce Energetika – Strategické a koncepční dokumenty.

Venkovní teploty jsou významným faktorem ovlivňujícím dodávky tepla nebo chladu. Vývoj počasí v České republice přibližují tabulky č. 1 a 2. Teploty vzduchu za léta 2010 až 2016 jsou v nich porovnány s dlouhodobým normálem let 1981 - 2010, který se rovná 7,9 °C, resp. 4,9 °C. Tabulky č. 3 a 4 vývoje denostupňů jsou připraveny v národní metodice (D 21/13) a v metodice Eurostatu (D 18/15), která umožňuje mezinárodní srovnání.

Poslední tři léta byla teplotně nad dlouhodobým normálem jako celek i v rámci topné sezony. Rok 2016 však z nich byl nejchladnější.

Tabulka č. 1: Porovnání teplot v ČR s dlouhodobým normálem

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad

Tabulka č. 2: Porovnání teplot v převažující topné sezóně (leden-květen; září-prosinec) v ČR s dlouhodobým normálem

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad

Tabulka č. 3: Vývoj denostupňů v národní a mezinárodní metodice

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad, EUROSTAT

Tabulka č. 4: Vývoj průměru denostupňů dle období let 1990-2016

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad, EUROSTAT

Celkové vyrobené teplo se v současné době statisticky nebilancuje. V metodice Eurostatu se tomuto parametru nejvíce blíží ukazatel „Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení (H&C denominator)“ sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení. Tento ukazatel je složen z konečné spotřeby prodaného tepla a konečné spotřeby ostatních paliv (prakticky využívaných pro výrobu tepla pro individuální vytápění, dále tepla procesního a technologického). Není zde uvažována spotřeba elektřiny na vytápění, která by tento ukazatel dále částečně navýšila. Bohužel je tento ukazatel ve své absolutní hodnotě velmi zatížen použitou metodikou výpočtu energetické bilance, proto jeho dekompozice a interpretace je obtížná.

Podíl tepla prodaného činí necelých 20 %; konečná spotřeba ostatních paliv v průmyslu 30 % a spotřeba ostatních paliv v domácnostech, službách a ostatních sektorech přes 50 %.

Tabulka č. 6: Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení

Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení se postupně navyšuje a to ze 14 % v roce 2010 na 20 % v roce 2016. Hlavní část tvoří spotřeba palivového dřeva v domácnostech (viz. publikace Obnovitelné zdroje energie v roce 2016).

Graf č. 1: Vývoj prodeje tepla dle zdrojů mezi lety 2010 – 2016

Z hlediska dodávek tepelné energie do jednotlivých sektorů zaujímají dominantní místo dodávky do domácností (50 %) a sektoru služeb (21 %). Dodávky do průmyslu tvoří 29 % a jsou dány především oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy. Většina tepla vyrobeného v průmyslu je tak vykazována jako teplo neprodané a tedy jako konečná spotřeba paliv (viz výše). V sektoru služeb i domácností došlo meziročně k mírnému navýšení dodávek (shodně o 4 %), oproti roku 2010 je však celkový pokles o 15 %. Z výše uvedených meteorologických dat však vyplývá, že právě rok 2010 byl výrazně chladnější. Počet domácností zásobovaných dodávkovým teplem je cca 1,6 mil., což je 40 % všech domácností a 70 % bytů v bytových domech.

Infrastruktura dálkového vytápění a chlazení

Stávající stav infrastruktury dálkového vytápění zahrnuje přes 2 000 licencovaných provozoven tepla. Celková délka tepelných sítí spadajících pod licenci pro rozvod tepla činí 7,5 tis. km. Tyto hodnoty reprezentují 673 firem s licencí na výrobu tepelné energie a 658 firem s licencí na rozvod tepelné energie s 2 350 lokalitami rozvodu.

Mimo to má 574 firem koncesi na „výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW“. Celkově tak ve výrobě a rozvodu tepelné energie podniká více jak 1 100 subjektů.

Účinné soustavy zásobování teplem

Dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, §2, písm. v) je účinná soustava zásobování tepelnou energií taková soustava, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností.

Energetický regulační úřad (ERÚ) provedl vyhodnocení soustav zásobování teplem a zveřejnil přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií podle § 25 odst. 5 zákona. Tento přehled je přílohou Zprávy. V současné době je zde evidováno 207 těchto účinných soustav.

Tabulka č. 7: Konečná spotřeba energie v sektoru domácností podle druhu konečného užití (pouze vytápění, chlazení, ohřev vody a vaření) TJ

Zdroj: ČSU; přepočet MPO (paliva uvedena v korektní výhřevnosti)

Ze stavební statistiky je patrné, že v novostavbách klesá podíl bytů, které jsou primárně vytápěny zemním plynem, nicméně ještě v roce 2016 byl tento podíl nejvyšší a to 36 %. Současně roste podíl elektrického vytápění a vytápění pomocí tepelných čerpadel. Tento trend je jednoznačně vidět na prodeji tepelných čerpadel, který stabilně roste, v posledních letech dynamicky. Překvapivě stále nízký je podíl tuhých paliv na hlavním vytápění novostaveb, zde se nenaplňují předpoklady o dynamickém rozvoji instalací kotlů na pelety.