Co je cílem kotlíkových dotací?

Jeden z významných bodů programu jednání prosincového představenstva Asociace podniků topenářské techniky zněl: „Zkušenosti z kotlíkových dotací“. V současnosti probíhá druhá vlna programu, která doznala změn oproti první vlně, a to co se týká zdrojů tepla, které jsou podporovány, tak i procesní stránky podávání a vyřizování přihlášek. Tradičním českým výrobcem v oboru kotlů, který se v souladu s dlouhodobou preferencí využití obnovitelných zdrojů orientuje především na využití dřeva, pelet a uhlí, je firma Jaroslav Cankař a syn ATMOS. Při příležitosti cesty do místa konání jednání představenstva APTT u Prahy jsem pana Jaroslava Cankaře požádal, zda by mohl něco ze svých aktuálních poznatků předat i těm, co sledují TZB-info. Měl jsem evidentně šťastný den, neboť během pár chvil jsem byl zasypán řadou informací a údajů a nutno říci, že z pohledu většiny českých výrobců kotlů, jejichž výrobky jsou testovány u renomovaných Autorizovaných osob - zkušeben, jako například v Brně, nebo v západních a severských evropských zemích, nejde o radostná zjištění

„Hovoříme-li o třídách kotlů, tak je nutné si uvědomit, do českého prostředí byly poprvé zavedeny normou ČSN EN 303-5 v roce 2000. Norma zavedla kotle třídy 1., 2 a 3. Číslo třídy je pevně spojeno jak s kritériem koncentrace škodlivých látek ve spalinách, tak s kritériem účinnosti kotle. Není správné hovořit jen o „emisní třídě“, jak se často děje. Pro získání určité třídy musí kotel splnit parametry jak na straně emisí, tak účinnosti, neboť jde o dosažení rovnováhy obou parametrů. Novela normy ČSN EN 303-5 byla provedena v roce 2012. Novelou byly zrušeny (zakázány) kotle třídy 1 a 2. Požadavky pro třídu 3 zůstaly zachovány. Nově byly zavedeny třídy 4 a 5.  Je zřejmé, že definice požadavků na kotle třídy 3 jsou celých 17 let beze změny! Prodeje kotlů 3. třídy budou v roce 2018 probíhat již jen ze zásob u obchodníků, neboť nové již výrobci na trh uvádět nesmějí“, považoval za nutné zdůraznit Jaroslav Cankař.

Víc jak desítku let staré odhady hovořily o přibližně 650 tisících kotlů na pevná paliva v ČR. Tento počet se snížil a aktuálně se odhaduje, že v ČR v domácnostech je v provozu okolo 300 tisíc kotlů na pevná paliva, které by měly být vyměněny za nové, s vyšší účinností a nižšími emisemi.
V zásadě jde tedy určitě o více než sto tisíc těch nejméně ekologických kotlů v provozu. Je velmi těžké si představit, co lidé provozující tyto kotle budou dělat, až v roce 2022 budou muset ze zákona své kotle ze dne na den odstavit. Přijede snad do obce sběrný kamion, pověřený pracovník Ministerstva životního prostředí za asistence příslušníka Policie České republiky si vynutí vstup domu a pokud kotel nebude vyhovovat zákonům, tak přítomná smluvní firma bezprostředně, aby byla splněna litera zákona, odpojí kotel od soustavy, naloží jej do sběrného kamionu? A aby nešťastnému majiteli kotle udělala alespoň trochu radost, tak mu vyplatí alespoň výkupní cenu za kovový dopad?

Jaký je výsledek 2. výzvy kotlíkových dotací? O tuto informaci jsem požádal odpovědnou pracovnici Státního fondu životního prostředí ČR. Její laskavostí mohu doložit stav ke dni 10. prosince 2017. Je uveden níže v tabulce.

Doplňující poznámky SFŽP:
* Kvůli větrné kalamitě byl příjem zahájen 30. listopadu 2017, v současnou chvíli kraj čeká na doručení "papírových" podkladů, až po spárování s elektronickými žádostmi bude zřejmé zastoupení jednotlivých zdrojů a i souhrnná výše prostředků podaných žádostí.
** Kraj zanáší do informačního systému až zkontrolované žádosti, alokace však nebyla doposud vyčerpána. Procenta zastoupení jednotlivých zdrojů se ještě budou vyvíjet, jelikož v řadě krajů kontrola přijatých žádostí stále probíhá.

Ze statistiky je zřejmé, že zájemci o dotace se z kotlů na pevná paliva přeskupují do oblasti kotlů na plyn a tepelných čerpadel. To znamená ke způsobu zásobování teplem ze zdrojů s žádnou nebo malou náhradou fosilních neobnovitelných energií za obnovitelné. U plynových kotlů jde o čistě fosilní neobnovitelnou energii a tepelná čerpadla svým ziskem obnovitelné energie zhruba vyrovnávají ztráty neobnovitelné energie při současném způsobu výroby a distribuce elektřiny, nebo je mírně přesahují. Základním cílem kotlíkových dotací, při založení programu, byl přechod na využití obnovitelných zdrojů a v rámci vytápění domácností přechod od uhlí k biomase – dřevu a peletám. Na tento cíl mnozí výrobci vsadili a podle něj orientovali výzkum a vývoj a produkční kapacity.

K vývoji podaných žádostí směřujících početně i ve finančním vyjádření k investičně náročnějším zdrojům tepla Jaroslav Cankař uvedl, „že se na tom významně podílí nižší internetová gramotnost a zkušenosti lidí v menších sídlech, vesnicích atp. Podle signálů obchodních zástupců naší značky Atmos vytápí svá obydlí starými a nevyhovujícími kotli na pevná paliva především lidé manuálně pracující, s menšími příjmy, často starší. Pro ně je velmi obtížné, a nebo často ani nemožné sledovat, kdy přesně začnou být přijímány žádosti, potom sedět u počítače a jakmile nastane ten správný čas, okamžitě odeslat svou žádost. Aby měli šanci, neboť u jiných počítačů sedí profesionálové = specialisté, kteří jsou schopni během krátké chvíle odeslat desítky žádostí. Na venek je příjemnou skutečností, že zmizely fronty zájemců o dotace čekajících na otevření přepážky na úřadech. Symbolicky však lze říci, že s vaničkou bylo vylito i dítě. Neboť ti, na které mají kotlíkové dotace mířit nejvíce, tedy ti v nižší příjmové kategorii, s ekologicky nejhoršími kotli, jsou takto hodně vyřazeni ze hry. Neboť papírové dotazníky, které by zvládli vyplnit, již nejsou k dispozici.

Odpůrci toho názoru konstatují, že si lze přece na podání žádosti také nenajmout specialistu. Tito lidé však zřejmě žijí ve zcela jiné životní realitě. Za prvé lze pokládat za amorální, když si specialista ponechá z dotace jako odměnu za svou práci i 25 % z dotace. A pak, jak má člověk bez podrobných znalostí podmínek Kotlíkových dotací specialistovi věřit, že ho nepodvede? Podle sdělení SFŽP budou probíhat masové kontroly, neboť SFŽP má jako administrátor velmi mnoho signálů, že ne vše proběhlo správně. Pokud žadatel o dotaci podepsal smlouvu na vyřízení dotace s „nepoctivcem“, který údaje pravdivé do žádosti mírně přizpůsobil tak, aby dotace byla vyplacena, ale ve smlouvě na vyřízení dotace si šikovně ponechal po právní stránce otevřená úniková vrátka, příjemci dotace po kontrole od SFŽP možná zbydou jen oči pro pláč. Nepoctivci stačí, když mu zájemce o dotaci podepíše to, čemu vlastně technicky nerozumí, ale je k tomu nepřímo dotlačen i slovy, že jinak to nejde a že to dělají všichni. O typickém podvodu, například fotek starých kotlů v kotelnách, kde nikdy nestály, nemluvě. Takový podvod naštěstí snadno odhalí znalec software na úpravy fotografií. Lze se pak divit starším, méně informovaným lidem, že za takových podmínek ani o dotaci nepožádají?“

Jaroslav Cankař jako majitel a jednatel firmy Jaroslav Cankař a syn ATMOS na základě svých zkušeností obeslal například hejtmanství Středočeského a Libereckého kraje touto výzvou směrovanou na hejtmana, hejtmanku: