Dotace na výměnu starého plynového kotle, část 1. – je to jako nabízet SUV majiteli felicie

Jak jsme již informovali dříve, v rámci nových podmínek dotačního programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o dotaci na výměnu starého plynového kotle za tepelné čerpadlo. Podmínkou je, že kotel musí být starý minimálně 20 let, a budova, kterou vytápí, musí být alespoň částečně zateplena (doklad o tom, že obálka budovy plní požadavky minimálně pro klasifikační třídu D, se předkládá při podání žádosti o dotaci).

Diskuze o tom, zda stát dotačně podpoří zájemce o náhradu plynového kotle za alternativní zdroj tepla pro vytápění domácnosti, se vedla více jak rok. Téma to bylo aktuální především v druhé polovině loňského roku, kdy se ceny plynu vyšplhaly na rekordní částky, a navíc hrozilo, že díky ukončení odběru zemního plynu z Ruska jej bude v nadcházející otopné sezóně nedostatek. Zájem o výměnu plynového kotle za „bezpečnější“ či ekonomičtější zdroj tepla byl mezi běžnými občany enormní a v podstatě trvá dodnes.

Odborníci vyzývali ke zdrženlivosti, protože se dalo předpokládat, že pokud se otopná sezóna zvládne bez problémů s dostupností zemního plynu, jeho ceny se budou opět snižovat. A tak se i stalo, nicméně zájem o dotace na výměnu plynového kotle mezi českými domácnostmi stále trvá, i když v současnosti v menší míře.

Zdrojem dotací není státní rozpočet!

Mezi odbornou veřejností, Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí, se dlouho vedla diskuze o tom, zda vůbec výměnu starých plynových kotlů za nové ekologické zdroje tepla dotačně podpořit. A pokud ano, pak v jaké výši, v jakém rozsahu a za jaké alternativní zdroje tepla. Nakonec bylo rozhodnuto, že se podpora bude týkat výměny kotlů instalovaných před více jak 20 lety v době vrcholné „plynofikace“ českých domácností, a jedinou možnou alternativou jako náhrada budou tepelná čerpadla. Byly také vyvráceny fámy, že na dotace nebude dostatek financí, protože se škrtá ve státních výdajích a zájemců budou statisíce. Program Nová zelená úsporám bude od září financován z Modernizačního fondu, tedy z peněz získaných za emisní povolenky, což nejsou peníze ze státního rozpočtu, a tudíž nemůže dojít ke krácení dotací v rámci vládního úsporného balíčku. A omezením dotací na výměnu kotlů starých alespoň 20 let v kombinaci s povinností částečného zateplení budovy se také rapidně snížil počet potenciálních žadatelů.

Obr. Ilustrativní příklad ve své době špičkových plynových kotlů, které získaly oprávnění se chlubit plaketou Ekologicky šetrný výrobek. Po dvaceti letech provozu zastaraly a pokud jejich provozovatelé splní podmínky programu Nová zelená úsporám a budou mít zájem o jejich výměnu za tepelná čerpadla, mohou od září 2023 žádat o finanční podporu.

Plynové kotle staré více jak 20 let by se měly měnit tak jako tak!

Ne že by bylo v provozu málo takto starých kotlů. V době „vrcholné plynofikace“ mezi léty 1995 až 2004 bylo instalováno víc jak 1 milion plynových kotlů. Byly to zpravidla jednoduché atmosférické kotle (z nich víc jak 200 tisíc litinových stacionárních), jejichž životnost byla vyšší než životnost současných moderních kondenzačních kotlů, a stále provozované kotle starší 20 let nejsou zase až tak velkou raritou. Podle posledního šetření ENERGO 2021 je plynovými kotli u nás vytápěno více jak 1,7 milionů domácností, z toho ale jen necelých 700 tisíc tvoří moderní kondenzační kotle. Takže kotlů starších 20 let jsou v provozu stále vyšší desítky tisíc (ale spíše podstatně víc jak 100 tisíc). Nicméně žadatelů o dotaci na jejich výměnu nebude asi hodně, mimochodem i proto, že jedinou alternativou za starý plynový kotel je pouze tepelné čerpadlo.

Proč jsou v provozu tak staré plynové kotle?

Pokud má někdo stále ještě v provozu jako hlavní zdroj tepla v rodinném domě archaický plynový kotel s účinností na hranici 80 % (podle technické dokumentace), u kterého lze každou chvíli očekávat jeho „poslední zažehnutí“ před definitivním kolapsem, je to pravděpodobně proto, že neměl dostatek financí na to pořídit si nový a podstatně účinnější kotel kondenzační. Rozhodne-li se požádat o dotaci na jeho výměnu za tepelné čerpadlo, pak základní výše dotace je maximálně 50 % přímých realizačních nákladů, které bývají v průměru 250 až 300 tisíc Kč. Takže žadatel by měl investovat „ze svého“ částku přesahující zpravidla podstatně víc než 100 tisíc Kč. Cítíte také, že tu něco nehraje?

Je to něco podobného, jako nabídnout majiteli letité škodovky felicia nové SUV 4×4 se slevou 50 %. No nekupte to, když je to tak výhodný. Ale většina těchto korábů českých silnic z minulého století jezdí doposud ne z nostalgických pohnutek svého majitele, ale protože prostě nemá na auto nové. Což o to, nové SUVéčko by bylo parádní, ušetřím i za benzín, ale kde vzít těch 50 % pořizovacích nákladů? A co budu dělat po nějaké době provozu, když bude zapotřebí větší „generálky“? Vždyť za celou sadu pneumatik i s ráfky na feldu zaplatím míň, než za jednu gumu na to SUV.

Copak kotle na biomasu nevyužívají obnovitelné zdroje tepla?

Významná část odborné i laické veřejnosti nechápe, proč jako alternativní zdroj tepla za starý plynový kotel nemohou být podpořeny také moderní kotle na biomasu, třeba alespoň automaticky pracující peletové kotle, ve kterých nelze spalovat nějaká podřadná a neekologická paliva? Argument o ohrožení kvality ovzduší zvýšenými emisemi suspendovaných částic či benzo(a)pyrenu je speciálně u peletových kotlů absolutně neobhajitelný a nemá žádný reálný základ! Pokud by bylo nově instalováno 10 000 peletových kotlů jako náhrada za staré plynové kotle, „nárůst“ emisí těchto škodlivin by byl maximálně několik setin procenta z celkových ročních emisí za celou republiku, a monitorovací stanice by jej bezesporu ani nezaznamenaly. Jak jsem psal nedávno, za jediný den požáru v Hřensku bylo do ovzduší vypuštěno tolik jemného prachu, kolik jej vyprodukuje všech 40 tisíc v současnosti provozovaných peletových kotlů za 10 let!

Náhrada 30 milionů plynových kotlů v domácnostech EU pouze tepelnými čerpadly je jedním z ambiciózních cílů neméně ambiciózních čelních představitelů Evropské komise, které představili před rokem v materiálu nazvaném RERowerEU. V dalším pokračování tohoto článku se pokusím naznačit, co to bude znamenat pro českou energetiku, pokud budeme tyto ambiciózní cíle sdílet. To znamená, že místo 1,7 milionů plynových kotlů nasadíme stejný počet tepelných čerpadel.