CTI ČR nesouhlasí s vyjádřením ÚOHS k zákonu o mistrovských zkouškách
Mistrovskou zkoušku plánuje zkušený řemeslník stejně jako jiné náklady potřebné pro podnikání. Pozastavili bychom se spíše nad tím, proč nejsou zdarma normy závazné ze zákona, a tudíž je řemeslník mít musí.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedoporučuje přijetí návrhu zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce, protože by mohl mít negativní dopady na konkurenci a je podle něj v rozporu s evropským i národním soutěžním právem. Svoje výhrady Úřad uplatnil v rámci mezirezortního připomínkového řízení.
Úřad uplatnil k návrhu zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce několik zásadních připomínek. Úřad nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly de facto zavádět dvě kategorie daných profesí (pracovníci s mistrovskou zkouškou/pracovníci bez mistrovské zkoušky), s nimiž předkládací zpráva legislativního návrhu zákona počítá. Legislativní návrh je v přímém rozporu se smyslem jednotného vnitřního trhu spočívajícím v odstraňování překážek bránících větší fluktuaci osob.
Předkládaný návrh rovněž počítá s tím, že obdobně jako v Německu a Rakousku by splnění mistrovské zkoušky mělo být podmínkou uchazečů v řízeních týkajících se veřejných zakázek. „Pokud by tato podmínka byla jakýmkoliv zadavatelem realizována, došlo by již předem k vyloučení části uchazečů o veřejnou zakázku, kteří by se bývali mohli dané zakázky účastnit. Již v současné době se kvůli různým kvalifikačním podmínkám omezuje okruh možných uchazečů, přičemž zadavatel nese odpovědnost za nastavení nediskriminačních podmínek,“ varuje v této souvislosti předseda ÚOHS Petr Mlsna před zaváděním nových překážek, které by bránily účasti soutěžitelů ve výběrových řízeních bez jasného legitimního důvodu. Na existenci těchto překážek v některých jiných státech je naopak třeba upozorňovat orgány Evropské unie a apelovat na ně, aby na evropské úrovni zajistily v jednotlivých státech jejich odstranění.
Úřad se rovněž domnívá, že nutná časová investice i výdaje spojené se složením mistrovské zkoušky předpokládané ve výši 30 tisíc korun by znevýhodnily menší podnikatele, byť by dosahovali srovnatelných odborných kvalit, oproti větším podnikům, které mají zdroje, aby hradily zkoušku za své zaměstnance. To by mohlo vést k postupnému vytlačení malých a samostatných podnikatelů z trhu, k menší konkurenci a zhoršení kvality či dostupnosti služeb. Zavádění mistrovských zkoušek může rovněž být pro spotřebitele nevýhodné z důvodu možného zvýšení cen, protože zvýšené náklady na získání kvalifikace budou řemeslníci následně pravděpodobně promítat do cen svých služeb.
Za nesprávné považuje Úřad také svěření působnosti mistrovské kvalifikace ověřované mistrovskou zkouškou Hospodářské komoře a Agrární komoře, spolkům s nepovinným členstvím. Vzdělávání obecně i celoživotní vzdělávání je typicky doménou školského systému, přenášení dohledu nad určitým typem vzdělávání či kvalifikace ze státu na soukromé subjekty považuje Úřad za nevhodné.
Komentář CTI ČR
- Cena mistrovské zkoušky. Nejdříve se zastavme nad argumentem, že poplatek znevýhodní malé podnikatele. Souhlasíme, že 30 tis. není málo, ale nejde o hodinový on-line test pro jednu zakázku. Nepovažujeme průměrný uváděný poplatek 30 000 korun za diskriminační. Mistrovskou zkoušku plánuje zkušený řemeslník, který chápe její význam a plánuje si náklady na ni stejně jako náklady na nářadí, technologie, nákup auta aj. záležitosti potřebné pro podnikání. Pozastavili bychom se spíše na tom, proč podobně stojí balík norem, které jsou závazné ze zákona, a tudíž si je řemeslník koupit musí. Zde bychom naopak chápali zdarma alespoň on-line přístup. Mistrovská zkouška je jeho volbou. Mimochodem částka je srovnatelná s poplatkem za řidičský průkaz. Také nikdo neříká, zrušme pro řemeslníky řidičské průkazy, protože to je diskriminační, co když na to někdo nemá.
- Kvalita a dostupnost služeb. ÚOHS nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly zavádět dvě kategorie daných profesí, tedy pracovníky s mistrovskou zkouškou a pracovníky bez ní. Jsme přesvědčeni, že mistrovská zkouška na počet řemeslníků nemá vliv. Souhlasíme, že ti, kteří mají větší praxi, větší a širší zkušenosti a chuť investovat čas a peníze do mistrovské zkoušky, budou vůči zákazníkovi zvýhodněni. Ale to právě bylo smyslem, ukázat na ty, kteří jsou lepší. Nesouhlasíme s tím, že zavedení mistrovské zkoušky povede ke zhoršení kvality či dostupnosti služeb. Pokud si zákazník bude mít možnost vybrat, možná vybere Mistra. Pokud ne, stejně vezme řemeslníka, který je dostupný. Nesouhlasíme s tím, že mistrovská zkouška povede ke zhoršení kvality služeb. CTI ČR věnoval přípravě mistrovské zkoušky velké úsilí právě proto, že náročná profese Topenář, instalatér je volná živnost, a právě snaha mít mistrovskou zkoušku podpoří celoživotní vzdělávání a snahu o lepší reference.
- Veřejné zakázky. Souhlasíme, že je třeba respektovat volný trh EU, i pro naše členy je to důležitá záležitost. Nicméně chceme apelovat na to, aby zadavateli v rámci možností zůstala možnost volby stanovení kvalifikačních předpokladů a podpořme jej v tom (vyučení v oboru, praxe, mistrovské zkoušky, reference…) v rámci zakázky (nejen veřejné). V ČR je většina zakázek soutěžena pouze na cenu a víme, že to není dobrá cesta. Pokud argumentujeme trhem EU, postavme a akceptujme vedle mistrovské zkoušky ekv. profesní vzdělávání fungující v jiných státech.
- Cena služeb. ÚHOS předjímá, že zvýšené náklady na získání kvalifikace budou řemeslníci promítat do cen služeb. Ano, všechny náklady se promítají do ceny služby. Ale pokud zkouška bude stát 30 000 Kč, o kolik se zvedne cena práce řemeslníka, když do zakázek během např. 2 let rozpočítá 30 000? Je samozřejmě zcela běžné a normální, že řemeslník, který je lepší, má i vyšší ceny.
- Akreditace pro mistrovskou zkoušku. Nechuť svěřit působnosti mistrovské kvalifikace ověřované mistrovskou zkouškou Hospodářské komoře a Agrární komoře, spolkům s nepovinným členstvím a akceptovat pouze státní školský systém, diskriminuje soukromé akreditované vzdělávací instituce a akreditované cechy, které jsou v řadě případů blíže k praxi, tj. umí ověřit skutečnou vyšší řemeslnou úroveň, nejen teoretické znalosti a jejich vzdělávací funkci trh akceptuje a využívá.
„CTI ČR na mistrovských zkouškách pracoval 3 roky. S nejvyšší pečlivostí připravil teoretickou i praktickou část, učební texty, zkušební sestavy atd. Pracovali na tom lidé ze středních odborných škol, z univerzit, z praxe. Vše prošlo několika kolovým recenzním řízením. Byli jsme jedni z prvních, kdo měli připraveno. Uvěřili jsme, že se to s podporou kvality a zvyšováním úrovně řemesel myslí vážně. Že chceme dát řemeslům prestiž, kterou si zaslouží. Současný stav nás velmi mrzí,“ říká Bohuslav Hamrozi, prezident CTI ČR.
O mistrovských zkouškách – historie a současný stav
V moderní historii se mistrovské zkoušky úspěšně rozvíjely v období první Československé republiky (1918–1948). Zajišťovaly vysokou kvalitu řemeslných prací a byly součástí školského systému. Po roce 1948 však byly v rámci komunistického režimu fakticky zrušeny a tato tradice na desítky let zanikla. V moderní době se pokusy o znovuzavedení mistrovských zkoušek objevovaly od 90. let, ale dlouho se nedařilo je prosadit do zákona. Legislativní proces se výrazně posunul až v posledních letech. V roce 2021 vláda schválila návrh zákona o zavedení mistrovské zkoušky, který navazoval na tradici mistrů řemesel. Až v lednu 2025 byl návrh zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce skutečně předložen do meziresortního připomínkového řízení. Účinnost zákona je plánována na pozdější datum, nejdříve však od ledna 2026. Hospodářská komora, která se na přípravě zákona podílí, upozorňuje na důležitost co nejrychlejšího schválení, to je ale v nedohlednu.
Odborné vzdělávání, kurzy a odborné publikace. Tvorba a vydávání odborných publikací Topenářské příručky, Topenářských svazků (TS) a Topenářských pravidel (TP) a cechovního časopisu pro tepelnou techniku a instalaci pod názvem CTI INFO. Účelem a cílem ...