Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

--:--

Větrání a odvod spalin na konferenci Vytápění Třeboň 2011

Závěrečná sekce letošní konference Vytápění moderovaná Ing. Romanem Vavřičkou, Ph.D., byla věnována tématice větrání a odvodu spalin.

Změny v legislativě, které byly přijaty za poslední rok, přinesly řadu změn týkajících se větrání bytových i technologických objektů. Velkou pozornost musíme věnovat zejména nízkoenergetickým stavbám, u kterých je vyřešení otázky ekonomicky efektivního větrání zvláště důležité. Pozornost byla zaměřena rovněž na řešení odvodu spalin a přívodu spalovacího vzduchu při návrhu zdrojů tepla na pevná, plynná nebo kapalná paliva. V následujícím textu se vracíme k příspěvkům, které zazněly v rámci této sekce.

1. prof. Ing. František Drkal, CSc.: Větrání plynových kotelen

Větrání plynových kotelen musí zajišťovat tři základní požadavky. Přívod spalovacího vzduchu, kdy průtok vzduchu je dán výkonem hořáků kotle, intenzitu větrání pro splnění hygienických a bezpečnostních kritérií a konečně teplotu vzduchu uvnitř kotelny, která souvisí jak s hygienickými, tak technologickými požadavky, neboť zajišťuje tepelnou pohodu osob a eliminuje riziko zamrznutí vody v rozvodech. Vzhledem k tomu, že průtok spalovacího vzduchu se mění v závislosti na spotřebě paliva, je pro dimenzování větracího zařízení rozhodující, aby byl zajištěn maximální průtok odpovídající provozu za minimálních venkovních teplot. V kotelnách se uvolňují, případně vznikají v ovzduší škodlivé plynné látky, které mohou být toxické nebo výbušné, proto je nutné zajistit trvalé větrání celého prostoru kotelny. V kotelnách s kotli v provedení B se na větrání podílí spalovací vzduch procházející prostorem, zatímco u provedení C, kde se spalovací vzduch dopravuje přímo do ohniště, resp. hořáku, tomu tak není. Kotelny vybavené automatickým řízením nevyžadují trvalou obsluhu, proto lze akceptovat teplotu uvnitř kotelny na okraji hygienicky přípustných hodnot. Doporučuje se rozsah od 7 °C do 30 °C v zimním období a maximálně 35 °C v letním období. Při splnění těchto limitů nehrozí ani zamrznutí vody, ani ohrožení funkce technologií z důvodu překročení maximální teploty. Větrání kotelen může být přirozené, nucené nebo sdružené, přičemž obě poslední varianty musí být přetlakové. Doporučuje se však vždy upřednostnit variantu s využitím přirozeného větrání.

2. Ing. Roman Vavřička, Ph.D.: Odvod spalin přes fasádu

Od roku 2010 se výrazně omezily možnosti pro provádění odtahu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší. Revidovaná norma ČSN 73 4201 v souvislosti s vyhláškou č. 268/2009 Sb. u nových staveb provedení odtahu spalin venkovní fasádou již nepovoluje, připouští tuto technickou variantu pouze u rekonstruovaných budov, které nemají komínové průduchy a u kterých nelze komín nebo svislý kouřovod ve funkci komína provést. Pravidla se dělí podle jmenovitého výkonu plynového spotřebiče. Zatímco u spotřebičů do výkonu 7 kW se omezení víceméně týkají pouze umístění odvodu spalin na stěně, u spotřebičů o výkonech mezi 7 a 30 kW je již třeba navíc respektovat vzdálenosti protilehlých budou a jejich výškové poměry vůči řešenému objektu. Nejproblematičtější z hlediska návrhu vyústění odtahu spalin u kategorie do 30 kW je řešení tzv. ochranného pásma pro okenní a jiné otevíratelné otvory na ploché fasádě domu, jehož účelem je zamezení obtěžování spalinami ve vyšších patrech budovy nad odvodem spalin. Do třetí kategorie spadají průmyslové stavby se spotřebiči o výkonech mezi 7 a 100 kW, kde norma předepisuje jak umístění vývodu spalin nad okolním terénem, tak minimální vzdálenosti od okolních budov, stanovených v závislosti na instalovaném výkonu plynového spotřebiče. Jak již bylo uvedeno výše, tato pravidla se vztahují pouze na rekonstrukce, odvod spalin venkovní stěnou domu je u novostaveb přísně zakázán.

3. Ing. Jiří Vrba: Spalovací vzduch pro spotřebiče na pevná paliva

Lokální spotřebiče na pevná paliva, zejména krbová kamna a krbové vložky, získávají stále víc na oblibě díky nezaměnitelné atmosféře, úspoře nákladů na vytápění, jistotě tepla při výpadku dodávky hlavního zdroje nebo pro svůj design. Pokud však někdo o tomto zdroji uvažuje a současně stojí o energeticky úsporné řešení domu, musí se zamyslet nejen nad odvodem spalin, ale i nad přívodem vzduchu pro spalování. V nízkoenergetických novostavbách nelze počítat s infiltrací okny a dveřmi, neboť součinitele spárové průvzdušnosti výplňových konstrukcí jsou natolik nízké, že nemohou zajistit přívod vzduchu potřebný pro správnou funkci spotřebiče. Z tohoto důvodu je třeba volit takový druh spotřebiče, jehož provoz bude na vzduchu v místnosti nezávislý. Spotřebiče s otevřeným ohništěm nebo uzavíratelné spotřebiče nasávající vzduch z prostoru, v němž jsou umístěny, nejsou pro tento druh staveb vhodné, jejich provoz je problematický, až nemožný. Řešením je spotřebič s nezávislým přívodem vzduchu pro spalování, který lze navrhnout ve dvou variantách. Buďto přivedeme vzduch ke spotřebiči potrubím uloženým v podlaze, nebo přidruženou vzduchovou šachtou v komínovém tělese. V případě první varianty mohou nastat problémy související s tím, že vyústění odvodu spalin je v jiné tlakové zóně, než přívod vzduchu. Toho se vyvarujeme při použití druhé varianty, která tak eliminuje vliv větru na hospodárnost provozu. Provozování spotřebičů na pevná paliva v energeticky úsporných domech tedy možné je, důležitou podmínkou je nezávislý přívod vzduchu pro spalování. Z hlediska provozu je výhodnější, pokud nasávání vzduchu a odvod spalin jsou ve stejné tlakové zóně.

4. Ing. Vladimír Jirout: Plynové spotřebiče v kuchyních

Plynový sporák patří neodmyslitelně k základnímu vybavení kuchyní v bytových domech budovaných na našem území ve 2. polovině dvacátého století. Požadavek na množství spalovacího vzduchu odpovídající spotřebiči typu A byl u těchto objektů splněn "díky" nízké kvalitě použitých oken, které zaručovaly vysoké hodnoty součinitele spárové průvzdušnosti. V okamžiku, kdy doba přinesla tlak na snižování tepelných ztrát objektů, je realizováno dodatečné zateplení objektů. Současné konstrukce oken přitom umožnily snížit hodnoty součinitele spárové průvzdušnosti zhruba na desetinu oproti typům použitým v minulém století, čímž nastává problém, jak zajistit dostatečný přívod spalovacího vzduchu ke spotřebičům, aby byly dodrženy bezpečnostní a hygienické předpisy. Touto problematikou se zabývá změna 1 EN 15 665 - Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov, která vešla v platnost letošního února. V národní příloze se mimo jiné uvádí, že větrání infiltrací pro budovy s novými nebo rekonstruovanými okny již nelze použít a větraný prostor s otevřenými spotřebiči paliv typu B nebo s uzavíratelnými spotřebiči nelze větrat podtlakově. Nové konstrukce oken tak významně přispívají ke změně postoje k vybavování objektů plynovými spotřebiči. Jednak se zvyšuje tlak na používání spotřebičů typu C, na úkor spotřebičů typu B, a dále skrytý požadavek na přetlakové větrání kuchyní bude v praxi znamenat, že v bytových a rodinných domech se čím dál častěji budeme v kuchyních setkávat s elektrickými indukčními plotýnkami a elektrickými sporáky s keramickými varnými deskami, než se sporáky plynovými.

Uvedené příspěvky, ze kterých citujeme hlavní myšlenky, patřily k tomu nejzajímavějšímu, co na konferenci Vytápění Třeboň 2011 zaznělo a je potěšující, že obory větrání i odvodu spalin pružně reagují na změny, které v oblasti větrání a vytápění přináší vývoj zaměřený na zlepšování kvality vnitřního a vnějšího prostředí, a snižování energetické náročnosti budov.