Seminář se bude zabývat kondenzačními kotli nové generace, využívajícími patentovanou technologii vytápění.

Zemní plyn a výpočty. Výhřevnost, spalné teplo, Wobbeho číslo, stechiometrický (teoretický) objem kyslíku a spalovacího vzduchu, přebytek vzduchu, objem spalin, energetická hustota.

Požádali jsme o názor pracovníka jednoho z našich předních výrobců plynových kotlů na téma naplnění a důsledky zákona č. 86/2002 Sb. V příspěvku jsou popsána úskalí, se kterými se mohou autorizované osoby pro měření emisí malých zdrojů setkat z pohledu výrobce. Praktické zkušenosti a postřehy by mohly být námětem pro novelu výše zmíněného zákona.

Ve Sbírce zákonů za měsíc březen jsou novinky z oblasti vytápění, výtahů, zdravotní techniky i označování CE. Pravidla zveřejněná ve Sbírce zákonů jsou závazná, proto pro všechny důležitá. U položek již platných najdete i odkazy na platné znění a k novým vyhláškám ze zdravotní techniky máme pro Vás již připraveny komentáře.

Firma Junkers se v průběhu let stala společností udávající krok a trendy v mnoha oblastech techniky pro vytápění a ohřev vody. Příkladem toho je i novinka připravená pro letošní rok. Je to plynový závěsný kotel Novastar druhé generace s novým intuitivním konceptem obsluhy. Kotel této generace je díky svým jedinečným rozměrům (700 x 400 x 295 mm) ve své výkonové řadě v komínovém a turbo provedení nejmenším plynovým závěsným kotlem na světě!

Kondenzační kotle typu THRi nabízejí širokou škálu možností odkouření. Základním způsobem je odvod spalin komínovým tělesem, ale projektant může využít i koaxiální odvod spalin turbo. U tohoto provedení se vždy upřednostňuje vertikální odvod před horizontálním (přes zeď). U kotlů umístěných v kaskádě jsou preferovány samostatné odtahy od každého kotle, ale při splnění určitých podmínek je možno použít i sdružené odvody spalin.

Úvod do problematiky využití spalného tepla.

Volbou správného typu kotle je možno ušetřit 30-40% paliva. U současných novostaveb je potřeba tepla při nejběžnějších teplotách okolo 0°C nižší než 3 kW. Drtivá většina kotlů má přitom hranici minimálního výkonu okolo 6-8 kW, což je pro moderní novostavby zcela nevyhovující. Téma těsně navazuje na seriál článků Stavíme energeticky úsporný dům.

Záměrem příspěvku jsou informace o přísnějších kritériích kladených na nově instalované malé zdroje na území hlavního města Prahy. Přínosem by mělo být informovat budoucí uživatele ale i technickou veřejnost o těchto požadavcích a rozpoutat diskuzi na toto téma. Přímo souvisejícím článkem je Měření malých kotlů - nové povinnosti od Ing. Františka Jiříka.

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

Autor porovnává investiční náklady, náklady na vytápění, přípravu teplé užitkové vody a ostatní spotřebu elektrické energie u konkrétního domu s elektrickým a u stejného domu s plynovým vytápěním.

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.

Společnosti REHAU se podařilo realizovat v loňském roce dvě velmi zajímavé aplikace velkoplošného vytápění. Protože se opravdu jedná o ne zcela běžné stavby, pokládáme za vhodné vás s nimi blíže seznámit.

Autor podává závažnou informaci o aktuální problematice v oblasti ochrany ovzduší vztahující se k malým stacionárním zdrojům znečišťování. Přehledně popisuje nové legislativní povinnosti provozovatelů malých kotlů s jmenovitým tepelným výkonem nižším než 200 kW. Seznamuje se způsoby měření spalin těchto kotlů, kontrolou jejich technického stavu, měření účinnosti spalování, kontrolou stavu spalinových cest a dalšími náležitostmi. Uvádí praktické zkušenosti z vlastního měření a další problémy, které nové povinnosti přinášejí.

Uzavírací armatura na expanzním potrubí před tlakovou expanzní nádobou s membránou nebo vakem umožní kontrolu tlaku vzduchu v expanzní nádobě. Výrobci expanzních nádob by ji měli vyžadovat, aby byla zajištěna správná funkce nádoby. Musím bohužel konstatovat, že připomínky nebo dokonce zákazy této armatury přichází zejména ze strany revizních techniků tlakových nádob stabilních, kteří provádí výchozí revize expanzních nádob. Ti se odvolávají na svou 40-ti letou praxi, vyžadují zrušení této armatury a nebo alespoň osazení malinkatého pojistného ventilu s DN 1/4" a manometru za armaturu u expanzní nádoby. Tito revizní technici zaspali dobu.

Koncem roku 2003 byla vydána odborná publikace "PELETY - PALIVO BUDOUCNOSTI", která se může stát praktickou a užitečnou pomůckou zejména projektantům ústředního vytápění, tvůrcům energetických koncepcí, energetickým auditorům, energetickým poradcům, stavebním projektantům, orgánům státní správy a samosprávy, ekologickým a nevládním organizacím i odborně angažované veřejnosti.

Nová německá technická norma DIN EN 1717, která je až na národní dodatek prakticky shodná s platnou českou normou ČSN EN 1717, je porovnávána se starší, ale i u nás známou a v minulosti běžně používanou normou DIN 1988.

Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.