Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Vytápění
Archiv článků od 17.5.2002 do 2.9.2002

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

29.8.2002
Trigas Eger s.r.o., Petr Vágner

Převážná většina zákazníků chápe, že nejsou tak bohatí, aby si mohli kupovat levné věci, ale na druhou stranu je jim peněz velmi líto. To platí i při rozhodování o způsobu vytápění výrobních hal.

15.8.2002
Hoval spol. s r.o., Ing. Petr Bohuslav

Prostorné haly jsou z hlediska vytápění specifické především svými rozměry. V článku jsou srovnávány systémy vytápění hal pomocí zářičů, teplovzdušných jednotek a standardních topných těles.

14.8.2002
, Vladimír Malena

Teplovzdušné jednotky PLUS s plynulou regulací výkonu a nové konstrukční uspořádání tmavých zářičů jsou firemními novinkami ve vytápění velkoprostorových hal.

13.8.2002
Addat s.r.o., Ing. Petr Lajtkep

Nová koncepce regulačního systému v kotelně vychází z požadavku jednoduchého a příjemného ovládání a nenáročné, snadné instalace. Koncepce je založena na myšlence rozdělení, elektronické inteligence do malých jednotek, které jsou umístěny co nejblíže k místu regulace

8.8.2002
REHAU s.r.o., Dipl. Ing. Luděk Pilát

Jedinou nevýhodou komplexně propracovaného systému REHAU byla na českém trhu oproti konkurenci vždy vyšší cena. Nyní firma přichází s nečekanou nabídkou cenově plně konkurenčního systému, u kterého zcela otevřeně prezentuje v jakých vlastnostech bylo dosaženo úspor a které přednosti REHAU jsou plně zaručeny.

6.8.2002
redakce

Pravidelné publikování aktuálních přehledů českého trhu v různých oblastech nabídky výrobků se na našem portálu již stalo pravidlem.

23.7.2002
Schulte CZ s.r.o., Petr Vágner

Celková účinnost zářičů je násobek tepelné účinnosti a sálavé účinnosti. Tento parametr hraje důležitou roli při návrhu systému. Čím je účinnost zářičů lepší, tím může být menší instalovaný příkon. Bohužel, řada výrobců uvádí tepelný příkon jako výkon agregátu a o sálavé účinnosti raději moc nemluví.

3.7.2002
Jaroslav Kaminský, Kamil Kolarčík, Katedra energetiky, FS, VŠB - TU Ostrava

Využití tepla u kompresorů nebylo vzhledem k cenám energií u nás ekonomicky zajímavé. Po narovnání cen energií se i zde odkrývá potenciál úspor nákladů na vytápění objektů v blízkosti kompresorových stanic.

2.7.2002
Ing. František Jiřík

Komínové vložky z plastů patří k výrobkům, které se budou stále více uplatňovat u spotřebičů na plynná a kapalná paliva s nízkou výstupní teplotou spalin, zejména u kondenzačních kotlů, protože plastové komínové vložky nejvíce odolávají účinkům kondenzátů spalin a proto budou mít velkou životnost.

25.6.2002
Prof. Ing. František Drkal, CSc.

Větrání plynových kotelen musí zajišovat tři základní požadavky: přívod spalovacího vzduchu, intenzitu větrání (kvalitu vnitřního vzduchu) a teplotu vzduchu uvnitř kotelny. Článek jasným, přehledným a vyčerpávajícím způsobem popisuje způsob návrhu větrání.

24.6.2002
Prof. Ing. Karel Hemzal, CSc., ČVUT - Fakulta Strojní

Slovník obsahuje vybrané pojmy z oboru techniky prostředí. Jeho základem jsou slovníky z oborů vytápění, chlazení a tepelných čerpadel a vzduchotechniky, které byly zpracovány pro interaktivní použití v prostředí internetu.

19.6.2002
Jan Tywoniak, Doc. Ing. Jiří Novák CSc., ČVUT Praha

Z lokálního pohledu uživatele a tím i dodavatele domu je dnes již i u nás důležitým hodnotícím kritériem spotřeba energie na vytápění a ohřev TUV. V hospodářsky vyspělých státech se vliv budovy na životní prostředí posuzuje také z širšího pohledu udržitelného rozvoje.

6.6.2002
RNDr. Vojtěch Orel, CSc.

Ukládání (akumulace) tepelné energie se řeší různými způsoby. Nejčastěji pak akumulačním zásobníkem s vodou. Fyzikálně výhodnější je využití skupenského tepla vybraných látek s vhodným bodem tuhnutí.

31.5.2002
Ing. Zbyněk Kašík

Závěrečné pokračování seriálu o páře je věnováno kondenzátnímu hospodářství. S jeho pomocí se velká část vody ze zkondenzované páry znovu účelně využívá.

24.5.2002
Ing. Zbyněk Kašík

Typy parních spotřebičů, možnosti jejich zapojení, způsoby regulace a další praktické poznatky jsou obsahem třetího dílu seriálu.

17.5.2002
Ing. Zbyněk Kašík

Pro pohyb páry v parovodu není, na rozdíl od vodních tepelných sítí, potřeba přídavné energie. Není tedy nutno dodáním elektrické energie zajišťovat práci dopravních čerpadel. Pára se pohybuje vlastním tlakem. Jak se dimenzují parovody se dozvíte v dalším dílu seriálu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama