Problematika odvodů spalin od spotřebičů kategorie C
Komentář k metodice vydané k Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. – 2. část
Autor se v článku zabývá problémovými oblastmi v aktuálních právních předpisech týkajících se problematiky odvodu spalin od tzv. turbospotřebičů. Druhá část je věnována požadavkům na vyústění spalin od turbokotlů a jejich dopadu do možnosti reálného využití těchto zařízení v praxi.
Jaké jsou požadavky na vyústění spalin od turbokotlů?
Požadavky stanovené v dříve platné ČSN 73 4201:2008 na spotřebiče provedení C byly jednoznačně diskriminující, a to zejména v požadavku na stanovenou hranici max. výkonu 14 kW při vyústění spalin na fasádě objektu.
Současně platná norma ČSN 73 4201:2010 sice konečně umožnila vyústění až do max. výkonu 30 kW, ale stanovením požadavku podle čl. 10.3.7 v návaznosti na přílohu B, tabulku B.2, je realizace téměř znemožněna.
Zásady platné podle přílohy B uvedené normy, tj. vytvoření ochranného pásma tvořeného svisle osazeným půlkruhem pod vývodem spalin a rozšiřující se na obě strany pod úhlem 25°, dále stanovení velikosti poloměru půlkruhu, svislého odsazení (H1) a výšky vlečky (H) podle jmenovitého výkonu spotřebiče podle obrázků B.1 a B.2 v citované normě je nelogické a technicky nezdůvodnitelné. Koncentrace unikajících spalin směrem vzhůru klesá a přitom pásmo se neustále rozšiřuje?! To odporuje technické logice.
Obr. B.1 - Pásmo průběhu spalin u samostatného vyústění na ploché fasádě (příklad velikosti pásma spotřebiče 8 kW a spotřebiče 14 kW pro třídu NOx 3)
Obr. B.2 - Pásmo průběhu spalin u společného vyústění dvou spotřebičů při vodorovném uspořádání na ploché fasádě (příklad velikosti pásma dvou spotřebičů 10 kW pro třídu NOx 3)
| Jmenovitý výkon spotřebiče Q (kW) | Parametr | |||
|---|---|---|---|---|
| Poloměr r (m) | Výška vlečky H (m) | Výška spadu spalin H1 (m) | Úhel α | |
| 8 | 0,4 | 3,0 | 0,4 | 25° |
| 9 | 0,5 | 3,5 | 0,5 | 25° |
| 10 | 0,6 | 4,0 | 0,6 | 25° |
| 11 | 0,7 | 4,5 | 0,7 | 25° |
| 12 | 0,8 | 5,0 | 0,8 | 25° |
| 13 | 0,9 | 5,5 | 0,9 | 25° |
| 14 | 1,0 | 6,0 | 1,0 | 25° |
| 15 | 1,0 | 6,2 | 1,0 | 25° |
| 16 | 1,1 | 6,4 | 1,1 | 25° |
| 17 | 1,1 | 6,6 | 1,1 | 25° |
| 18 | 1,2 | 6,8 | 1,1 | 25° |
| 19 | 1,2 | 7,0 | 1,2 | 25° |
| 20 | 1,3 | 7,2 | 1,2 | 25° |
| 21 | 1,3 | 7,4 | 1,2 | 25° |
| 22 | 1,4 | 7,6 | 1,3 | 25° |
| 23 | 1,4 | 7,8 | 1,3 | 25° |
| 24 | 1,5 | 8,0 | 1,3 | 25° |
| 25 | 1,5 | 8,2 | 1,4 | 25° |
| 26 | 1,6 | 8,4 | 1,4 | 25° |
| 27 | 1,6 | 8,6 | 1,4 | 25° |
| 28 | 1,7 | 8,8 | 1,5 | 25° |
| 29 | 1,7 | 9,0 | 1,5 | 25° |
| 30 | 1,7 | 9,2 | 1,5 | 25° |
V zahraničních předpisech, např. v předpisu DVGW (německý spolek pro plyn a vodu) G 600, jsou pásma navržena zcela odlišně, technicky logičtěji a pro praxi splnitelněji. Tato pásma byla převzata i do nyní zrušeného předpisu v České republice, tj. TPG 800 01 Vyústění odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva na venkovní zdi (fasádě). Je nepochopitelné, proč tento předpis Český plynárenský svaz zrušil a nechal nahradit naprosto nesmyslnými a diskriminujícími požadavky nové normy.
Závěr
Ustanovení v současně platné úpravě normy ČSN 73 4201:2010 je neodůvodněné a diskriminující pro spotřebiče nevyžadující komín. Namísto naprosto bezpečného využívání plynových spotřebičů provedení C, které nevytváří žádná rizika otrav ani přiotrávení a nevyvolává energetické ztráty v důsledku „prohánění vzduchu“ prostory jako je tomu u spotřebičů provedení B, je zde nastolen požadavek znemožňující podstatně větší rozšíření těchto spotřebičů, jaké můžeme vidět např. v okolních zemích.
Jak dalece je vyústění spalin od spotřebičů provedení B rizikové?
Nejprve dovolte, co říká statistika:
Spotřebiče provedení B na komín – desítky otrav se smrtelnými následky ročně.
Spotřebiče provedení C – bez otrav a přiotrávení.
Na různých kominických školeních jsou často prezentovány záběry s vyústěním kouřové vlečky, která se „plazí“ v blízkosti oken. Zde je nutno podotknout, že jde o výkony nejčastěji okolo 20 kW, nejvýše podle ČSN 73 4201:2010 o 30 kW.
Když budu chtít nelézt argumenty, že spaliny „proudí“ okolo oken a jiných otvorů, a to i u spotřebičů napojených na klasické vyústění komínem, je jasné, že takovýchto příkladů naleznu bezpočet, což dělat by bylo stejným nesmyslem jako v předchozích zmiňovaných příkladech, ale jen pro názornost jeden za všechny:
Příklad obtěžování spalinami u vyústění komína nad střechou objektu
Spaliny z vyústění komínu nad střechou objektu zasahují rovněž do oken objektu. U vyústění na fasádě jsme plni obav ze spalin z výkonu spotřebiče max. 30 kW, v těchto zmiňovaných příkladech jde o výkon 390 kW!
A nyní jen pro ilustraci, jak se k tomuto problému staví v zahraničí:
Při diskusi na toto téma byly položeny zajímavé otázky:
- Proč se větrá, když se topí? A když už je potřeba větrat, tak se přeci nemůže nikdo otrávit s ohledem na obsah CO ve spalinách, který je zpravidla do 15 ppm.
- Z jakých důvodů je takové omezení v předpisech v ČR pro spotřebiče provedení C? Co nastane, až se budou realizovat nové požadavky na energetické úspory, např. výměna oken za plastová, eurookna apod.? Jakou logiku má provedení utěsnění budovy z hlediska energetických úspor, a pak do těchto prostor zase udělat otvory pro přívod vzduchu pomocí různých větracích štěrbin, větracích klapek apod.? Prožene se tak jen spalovací vzduch prostorem přímo do komína zpět do atmosféry a přitom si odebere na ohřátí nemalé množství tepla.
Příklady vyústění kotlů kategorie C ve Velké Británii
I když jednoznačně nejsem zastáncem tohoto způsobu vyústění, uvedu jen několik namátkově pořízených obrázků z České republiky. Je nepochybné, že z hlediska rizik ve srovnání s provozovanými klasickými spotřebiči provedení B připojenými na komín vylučuje toto řešení spolehlivě otravy a přiotrávení, nikoli však obtěžování okolí. V daném případě, kdy je odvod spalin fasádou proveden u všech bytových jednotek, nenalezne se s největší pravděpodobností nikdo, kdo by proti tomuto řešení vznášel námitky.
Příklady některých objektů s vyústěním spalin na vnější fasádě
Jak je „nebezpečný“ provoz spotřebiče provedení C, nejlépe dokumentuje vyústění spalin v baru. K tomuto řešení nelze jistě navádět, ale pro dokumentaci rizik z otravy nebo obtěžování spalinami tento příklad přeci jenom posloužit může. Naměřená hodnota oxidu uhelnatého ve spalinách byla 17 ppm. Hygienická hodnota pro 8-hodinovou pracovní dobu je 30 ppm.
Někdo může namítnout, že je to v rozporu s předpisy, např. ČSN 73 4201, která je však ze zákona nezávazná. V daném případě se však na její normativní hodnoty odkazuje další související legislativa, např. vyhl. 268/2009 Sb. Jak by asi probíhal konkrétní soudní spor? Jak by se prokázalo, že zvolené řešení je rizikové pro zdraví osob, když od vyústění spotřebiče na fasádě např. o čtyři patra výše se nic nenaměří, ale kužel šíření spalin podle normy zasahuje tento prostor? Spor zcela určitě nebude veden z důvodu přiotrávení nebo dokonce otravy s následkem smrti, jako je tomu tak často u spotřebičů v provedení B, které odebírají vzduch z místnosti, kde jsou instalovány, a spaliny jsou odváděny do komína.
Faktem je, že jsem po dlouhém pátrání po zkušenostech v okolním světě na žádný problém nenarazil – spíše se mi potvrdilo, že využívání této technologie je nutný nový trend, který je naprosto bezpečný a dokonce cenově výhodnější oproti klasickým systémům odvodů spalin komínem. Není právě toto hlavním důvodem, proč jsou v České republice neustále kladeny překážky pro progresivnější aplikaci této technologie?
Požadavky legislativy jsou pro spotřebiče provedení C diskriminační.
SBÍRKA ZÁKONŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
268
VYHLÁŠKA
ze dne 12. srpna 2009
o technických požadavcích na stavby
§ 24 Komíny a kouřovody
(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem18) vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami.
(2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů podle odstavce 1.
V této souvislosti se nabízí následující otázky:
1. Proč uvedená vyhláška brání realizaci u nových staveb např. takto bezpečným vyústěním:
2. Proč se musela realizovat stavba komínů za desítky tisíc u těchto objektů, kde by opět vyústění spalin na stejné stěně objektu bylo naprosto bezpečné a spolehlivé:
Závěr
Spotřebiče provedení C, které jsou nejbezpečnější technologií v této oblasti, v podstatě nemohou být použity u nových staveb realizovaných po datu nabytí účinnosti vyhlášky č. 268/2009 Sb. tj. po 12. srpnu 2009. Jejich použití je navíc podmíněno „technickou odůvodněností“. Jaké jsou asi technicky odůvodněné případy? A jaké jsou důvody, že u přestaveb objektů tato technologie nevadí?
U první otázky se nabízí celá řada odpovědí – jednou z nich jsou bezesporu nezanedbatelné úspory energie. U druhé si odpověď nalezne čtenář sám.
The author in his article deals with the problems in current legislation on the issue of flue gas from the "turbo" gas applicances. The second part deals with the requirements for combustion gases from "turbo" boilers and their impact in practice.
