Zkušenosti z první vlny kotlíkových dotací

První vlna kotlíkových dotací v celkové výši 3 miliard korun je z hlediska žádostí o dotace prakticky dokončena, včetně jejího dodatečného navýšení o 10 %, tedy 300 milionů. Jednou z firem, jejíž výrobky si zájemci o dotaci ve velkém měřítku vybírali, je Atmos. Na základě krátkého rozhovoru se zástupcem firmy, panem Petrem Cankařem, během veletrhu For Therm v září Praze, který upozornil na některé spíše negativní poznatky týkající se podávání žádosti o dotace, jsme se vypravili do školicího střediska firmy v Bělé pod Bezdězem, abychom si o problematice pohovořili podrobněji. Problematiku žádostí o kotlíkové dotace ve firmě sleduje pan Radek Sajdl, který má na starosti technickou podporu včetně školení prodejců, instalačních a servisních techniků.

Petr Cankař upozornil zejména na velký výskyt žádostí, které museli zájemci o dotace následně předělávat. Přidělávali tím práci nejen sobě, ale i úředníkům, kteří žádosti vyřizují. I termíny, do kdy měli zájemci povinnost mít svá zařízení instalována a spuštěna do provozu se ukazují jako velmi krátké. Zvláště nyní, koncem roku, kdy se shodou okolností s instalacemi dotovaných výrobků sešla i povinnost provádět revize kotlů.

Dále byl rozhovor veden s panem Radkem Sajdlem. Ten potvrdil, že zájem o první vlnu byl enormně vysoký. Řada institucí do programu zapojených, ale ani někteří výrobci a instalační firmy s tak velkým zájmem nepočítali a nebyli na to připraveni. Z pohledu výrobce šlo o přihlašování výrobků do seznamu SVT, kde bylo nutné doložit splnění požadovaných parametrů včetně Ekodesignu. Rovněž šlo o proškolení, neboť podmínkou získání dotace na zdroje využívající OZE je provedení montáže patřičně kvalifikovanou osobou. Proces byl trochu hektický, a tak bylo nutné ze strany výrobce dost často suplovat roli učitele, vysvětlit zájemcům pravidla, což se však očekávalo od státní správy.

Jeden z problémů vznikl tím, že v některých krajích nebylo nutné do žádosti uvést konkrétní SVT číslo výrobku, ale stačilo jen uvést kategorii, např. A1 atp. Posléze zájemci vznikl problém, protože v jeho kraji na seznamu dotyčný výrobek nebyl. Typicky školo o kategorii kotlů biomasa + uhlí, kdy touto volbou zájemci preferovali větší univerzálnost ve výběru paliva.

Jiný negativní poznatek je spojen s informovaností. Podle našeho názoru by se měl podpůrný program kotlíkové dotace týkat z větší části starší generace, neboť staré a ekologicky nevyhovující kotle na pevná paliva jsou její doménou. Bohužel starší generace nejsou tak aktivní ve využívání možností dotací, nemají o programech dost informací, neboť nevyužívají možnost se on-line informovat. Zde by mohla být účinná propagace programů ze strany obecních zastupitelstev, osobní kontakt se staršími občany využívajícími neekologické způsoby vytápění.

Máme zkušenosti, že v některých místech se lidé na kotlíkové dotace dívají jako na příliš složitý proces, a jejich zájem je potlačen i nepodloženým přesvědčením, že se na ně nedostane. Což je škoda, neboť při splnění podmínek, pokud by v dané vlně byli neúspěšní vlivem vyčerpání finančního limitu, tak by přešli do další vlny kotlíkových dotací, kde by již uspět měli.

Zvláštní je, že v některých krajích bylo nutné žádost doručit osobně, zatímco v jiných bylo možné tento proces provést on-line a žádosti se posílaly elektronicky. Je faktem, že při možnosti elektronického podání žádosti byl finanční limit v některých krajích vyčerpán již během několika dnů. I toto je důkazem rozdílné úrovně informovanosti a schopnosti komunikovat. Bohužel starší generace, pokud jí nikdo nepomůže, bude mít v tomto směru nevýhodu.

Zástupcům instalačních firem jsme základní informace o dotacích dávali. Není však možné, aby všichni věděli vše. Někteří proto spolupracují s místními specialisty, kteří s vyřízením dotace pomáhají. Například s konkretizací potřebných mikroopatření.

Pokud hodnotíme první vlnu kotlíkových dotací z pohledu prodeje našich výrobků a jejich instalací, tak během období březen až říjen došlo ke zdvojnásobení oproti očekávanému stavu bez dotací. Konkrétně nejvíce žádané byly klasické zplyňovací kotle na dřevo s ručním přikládáním se jmenovitým výkonem 25 kW. Velký zájem byl i o kombinace dřevo + pelety.

Z mnoha dotazů, se kterými se nás obraceli lidé, je asi nejčastější prosba o pomoc s výběrem kotle. Dotaz je zpravidla motivován snahou získat maximální výši dotace. V podrobnějším rozhovoru se však ukáže, že záměr tazatele se trochu liší od toho, co je možné. Typickým příkladem je volba kotle s ručním přikládáním, pro jehož ekologický provoz je nutné do soustavy zapojit i akumulační nádobu o objemu, který odpovídá výkonu kotle. Konkrétně 55 litrů krát jmenovitý výkon kotle. Pro kotel 20 kW tak vyhovuje například akumulační nádoba s objemem 1000 litrů a k tomu 160litrový bojler pro přípravu teplé vody. Pokud zájemce dotaci získá, ale nemá místo na akumulační nádobu, nebo s jejím nákupem nepočítal, vzniká problém. Podmínka je popsána v pravidlech dotací, ale bohužel není včleněna do popisu kategorií. Je třeba na toto pamatovat. U automatických kotlů tento požadavek v kotlíkových dotacích vypadl, ačkoliv v předešlých programech v rámci Zelené úsporám bylo požadováno 20 litrů na každý kW výkonu kotle.

Neprověření výrobního sortimentu vedlo například k tomu, že po nás žadatel požadoval kotel kategorie A2, tedy kombinace uhlí + biomasa, který jsme nevyráběli.

Pozitivní zprávou je, že první vlna proběhla úspěšně. Tento fakt se příznivě promítl do informovanosti potenciálních příjemců dotace. Pokud se v obci podařilo uspět jednomu žadateli, většinou si tuto informaci nenechal pro sebe. A pak se našli další zájemci o kotlíkové dotace, neboť viděli, že program funguje. Tak se stalo, že v jednom z krajů byl limit dodatečného navýšení první vlny vyčerpán během dvou hodin. Toto je však podle našeho názoru až příliš velký zájem, a samozřejmě se na některé zájemce nedostalo. Ti si musí počkat na vlny další.

Problém u některých žadatelů bude s termínem dokončení instalace kotle a uvedení do provozu. Podmínkami dotací poskytnutá lhůta, za běžných podmínek postačující, nemůže být z objektivních důvodů v některých případech dodržena. Kotlíkové dotace nárazově zvedly objem poptávané práce tak, že převýšil kapacity topenářských firem. Sešlo se několik faktorů. Předně jde o začátek topné sezóny, na který mají firmy obvykle dlouhodobě nasmlouván relativně velký objem prací. Běžný je záruční a pozáruční servis, přípravy otopných soustav na sezónu a samozřejmě i nové instalace, které by byly realizovány i bez poptávky vyvolené dotacemi. Mimořádná je povinnost revizí kotlů, letos poprvé. A k tomu všemu vlna poptávky související s dotacemi. Zjistili jsme, že naši partneři měli v podstatě již počátkem září zaplněnou kapacitu až do konce roku. Rádi by všem zákazníkům instalovali dotované zdroje včas, ale ve lhůtě 7 měsíců se to nepodaří u všech.

V běžných tržních podmínkách je počet a kapacita našich partnerů postačující. Ti zdatnější jsou schopni provést výměnu kotle včetně nutných úprav kotelny, někdy i během dvou až tří dnů. Jejich zákazníci se proto nemusí obávat, že by při instalaci během topné sezóny zůstali delší dobu bez tepla, jak bývalo obvyklé před dvaceti třiceti lety. Svařování ocelových trubek většinou nahrazuje pájení trubek měděných, topenáři mají nářadí, které mnohonásobně zkrátilo dobu vyřezání starých rozvodů a instalaci nových. Krátkodobé výpadky v dodávce tepla lze bez mimořádně velkých nákladů překlenout například s pomocí elektrických přímotopů.

Pokud bychom mluvili o výhradách k podmínkám kotlíkových dotací, tak podle nás by neměly být dotovány zdroje spalující fosilní paliva v pevném skupenství, tedy hnědé a černé uhlí vzhledem k jejich neekologičnosti a perspektivě postupného vyřazení z trhu. Přestože i my máme takové kotle zaregistrovány. Bohužel v kotlíkových dotacích zmizel požadavek tyto kotle provozovat s přiměřenou velikostí akumulační nádoby, aby se snížily emise, které při spalování uhlí vznikají. I automatický kotel na uhlí musí v přechodných obdobích pracovat na snížený výkon, během kterého vzniká více škodlivin.

Zájemcům o dotace v příštích vlnách doporučujeme si předem důkladně ověřit, čím skutečně chtějí topit, jaké mají možnosti. Například mají-li možnost si opatřit dostatečně suché dřevo. Nevysušené dřevo do kotle nepatří. A také jaké množství dřeva budou mít pravidelně každý rok k dispozici. Podobně je nutné zvážit kvalitu uhlí, která se bohužel často mění i dodávka od dodávky. Prioritou je tedy palivo. Dál je nutné uvážit, že si zájemce kotel pořizuje na další 15 až 20 let, z toho prvních 5 let jej musí používat, aby splnil dotační podmínky. Je nutné určit vhodnou velikost, tedy výkon, a zda má být s ručním přikládáním nebo automatický. Podle našeho názoru by jednoznačně měly být preferovány kotle na biomasu, pro automatický provoz na pelety. Zájemce by měl též uvážit své fyzické schopnosti, zda například bude i za 5, 10 let schopen si dřevo sám řezat. Kusové dřevo může nahradit dřevěnými briketami, které významně sníží fyzickou námahu obsluhy. Při zvažování nákladů na vytápění je nutné si nákupní cenu ověřovat u dodavatelů ve velkém, nikoliv třeba na benzínové pumpě. Při nákupu na celou sezónu lze získat cenu příznivější. To platí jak pro brikety, tak pelety. Většinou se však lidé baví jen o cenách v malém množství, které jsou pochopitelně méně příznivé.

Věříme, že v dalších vlnách kotlíkových dotací budou odstraněny administrativní a technické chyby, které se objevily v první vlně, a že tento program pomůže významným způsobem snížit emisní zatížení ovzduší.

Podle rozhovoru volně upravil Josef Hodboď