Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Dotace na kotle pro domácnosti a vývoj kvality ovzduší v ČR

Poslední vlna kotlíkových dotací, opět s alokací 3 mld. korun, bude pro kraje spuštěna na začátku 2019

Na tiskovce MŽP se hovořilo o nedostatečné legislativě a kontrole trhu v oblasti standardizace kotlů, poslední vlně kotlíkových dotací, která bude pro kraje spuštěna na začátku příštího roku opět s alokací 3 mld. Kč, uhlíkové dani, bezúročných půjčkách na nákup kotlů a o pokračování dotace na kotle na uhlí.


© Fotolia.com

Při příležitosti návštěvy eurokomisaře pro životní prostředí Karmenu Velly v České republice a tzv. Clean Air Dialogu, představil ministr životního prostředí Richard Brabec opatření, které stát realizuje nebo bude realizovat s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v ČR.
Vedle pokračování kotlíkových dotací a pilotního projektu půjček na předfinancování nákupu a instalace zdrojů v Moravskoslezském kraji, míří hlavní novinky na kontrolu vozidel s vymontovanými DPF filtry a nadstandardní financování rozvoje alternativních pohonů v České republice. Během jednání zazněly také požadavky ČR směrem k Evropské komisi.

Kvalita ovzduší je v České republice stále neuspokojivá

Ačkoli i v roce 2017 pokračoval klesající trend emisí a meziročně došlo k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek (nejvíce poklesly emise tuhých znečišťujících látek o 3,8 %, emise NOx o 2,9 % a emise SO2 o 2,5 %), stále se však nedaří dodržet evropské imisní limity kvality ovzduší[1]. Právě ty definují kvalitu ovzduší.
Největší podíl na znečištění ovzduší má nadále lokální vytápění v domácnostech, v některých regionech průmysl a ve větších městech především doprava. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší v Česku je i přeshraniční přenos škodlivých látek, který je v některých oblastech hlavním zdrojem znečištění ovzduší (zejména v pohraničních regionech).

Přeshraniční přenos znečištění významně přispívá k úrovni znečištění po celé ČR

Podle posledních analýz však přeshraniční přenos znečištění významně přispívá k úrovni znečištění po celé ČR. Zcela zásadním faktorem s výsledným vlivem na kvalitu ovzduší je pak meteorologická situace, která byla na začátku loňského roku silně ovlivněná rozsáhlou tlakovou výší. Ta ovlivňovala rozptylové podmínky v Česku i v celé střední Evropě téměř nepřetržitě celé dva měsíce. Právě počasí ve velké míře ovlivňuje počet smogových situací a tak i zhoršení kvality ovzduší v podobě vyšších koncentrací škodlivých látek v dýchací zóně člověka a eliminuje efekty dosaženého snižování emisí v ČR. Data z roku 2018 dosud obdobné zhoršení neindikují a lze proto předpokládat návrat k dosavadnímu zlepšujícímu se trendu vývoje kvality ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí investuje do zlepšení kvality ovzduší vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reaguje na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, zákaz prodeje kotlů 3. emisní třídy od roku 2014 a 4. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích, od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva.

Pravomoci obcí v ochraně ovzduší

Obce mohou od září letošního roku díky novele zákona o ochraně ovzduší zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v kotlích 1. a 2. emisní třídy, tedy ještě dříve než dojde k plošnému zákazu provozu těchto kotlů v září roku 2022.
Od loňského roku mají také obce možnost kontrolovat přímo v domácnostech, zda jsou při vytápění tuhými palivy dodržovány podmínky zákona o ochraně ovzduší, např. zda uhlí splňuje požadovanou kvalitu, zda byla provedena povinná revize kotle, nebo zda nejsou v domácnostech spalovány zakázané materiály, jejichž spalováním dochází k vysokým únikům znečišťujících látek do ovzduší. V letošní topné sezóně došlo k 330 kontrolám, z nichž zhruba ve čtvrtině případů bylo prokázáno porušení zákona.

Během jednání zazněly také požadavky ČR směrem k Evropské komisi

V oblasti přeshraničního přenosu pak během jednání zaznělo, že bez aktivní podpory Evropské komise při snižování přenosu znečištění bude obtížné, ne-li nemožné v některých pohraničních lokalitách imisních limitů dosáhnout.
„Další problém, který jsme díky našim zkušenostem identifikovali, je nedostatečná legislativa a kontrola trhu v oblasti standardizace kotlů. Není možné, aby některé ekodesignové kotle prošly certifikací v jedné zkušebně a v jiné ne. Ohrožuje to úspěch programů výměn kotlů nejenom u nás, ale i v ostatních státech,“ upozornil Komisi ministr Brabec.
Komisař Vella v Praze slíbil, že se Evropská komise bude těmto problémům věnovat.

Ruku v ruce s legislativními úpravami a regulací však musí jít podle ministra životního prostředí Richarda Brabce i pozitivní motivace k zodpovědnému chování vůči ovzduší nebo ke snadnějšímu přechodu na čisté technologie jak v dopravě, tak ve vytápění a výrobě energie v domácnostech.

Dotace pro domácnosti

Od roku 2015 Ministerstvo životního prostředí masivně investuje do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva prostřednictvím tzv. kotlíkových dotací. MŽP do nich z evropských zdrojů investovalo od roku 2015 už téměř 6,3 miliard korun.
V rámci nich dostaly krajské úřady přes 65 tisíc žádostí o výměnu kotle. Dalších nejméně 30 tisíc výměn se očekává v následujících letech.
Poslední vlna, opět s alokací 3 mld. korun, kotlíkových dotací bude pro kraje spuštěna na začátku příštího roku. Dotace na výměnu zdroje může domácnost dnes dosáhnout až 127,5 tisíce korun.

Další výměny zdrojů tepla probíhají z programu Nová zelená úsporám, kde lze vyměnit za nový zdroj i stará kamna. Dotace dosahuje až 60 tisíc korun.

Pilotní program bezúročných půjček na nákup kotlů v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji spustí MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pilotní program bezúročných půjček na nákup kotlů.
„Chceme tak pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel, které nemají našetřeno. Z prostředků Státního fondu si budou moci půjčit na dorovnání ceny kotle, kterou jim nepokryje kotlíková dotace. Také na obecních úřadech zafinancujeme specialisty, kteří s výměnami a administrativou ohledně půjček i kotlíkových dotací lidem pomohou. Pokud se program osvědčí, můžeme ho rozšířit i do dalších krajů, především do Ústeckého nebo Karlovarského, které jsou na tom ekonomicky hůře než ostatní kraje,“ vysvětluje ministr Brabec.

Uhlíková daň - čeká se na analýzu dopadů

Během dvou dnů jednání se do debaty vracela otázka zavedení uhlíkové daně.
„To je věc, která by se dotkla stovek tisíc domácností a konkrétně právě těch sociálně nejslabších. Aktuálně se čeká na analýzu dopadů zavedení uhlíkové daně, kterou zadalo ministerstvo financí na základě předchozích vládou schválených strategických dokumentů (třeba Státní energetická koncepce), a teprve poté bude možné hodnotit, zda je něco takového vůbec reálné a především efektivní a za jakých podmínek, aby to nedopadlo právě na ty nejslabší sociální skupiny. Logicky klademe důraz na důslednou analýzu dopadů a teprve potom můžeme navrhovat nějaká řešení,“ dodal Richard Brabec.

Diskuze v rámci tzv. Clean Air Dialogu[2] zahrnovala samozřejmě i další odvětví, ve kterých vznikají pro ovzduší škodlivé emise. Ať už jde o sektor průmyslu, kde se očekává další snižování emisí dle nových evropských limitů po roce 2020 nebo o sektor zemědělství, kde rovněž existuje ekonomicky dostupný potenciál snížení emisí.


[1] Imise - imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím, koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší se nazývá imisní limit a je tak indikátorem kvality ovzduší.

[2]Clean Air Dialogue je jednou z aktivit Evropské komise, jejíž snahou je pomoci evropským státům při řešení problematiky znečištění ovzduší. ČR je 6. zemí, kde CAD probíhá, a to od roku 2017, kdy se konala první debata.

Celá tisková zpráva Ministr Brabec představil nové kroky státu v boji za lepší kvalitu ovzduší, která hovoří dále např. o podpoře alternativní dopravy a otázce zpřísnění evropské legislativy pro pravidelné kontroly ve stanicích měření emisí.


Další vlna kotlíkových dotací už úplně vynechá kotle na uhlí?

Všimli jsme si i formulace závěrů z tiskové konference např. na Aktuálně.cz: „Protože Evropská unie je zdrojem peněz v rámci Operačního programu Životní prostředí, vnímáme apel na další zpřísnění podmínek směrem od uhlí. Velmi pravděpodobně ho zohledníme v dalších diskusích před ohlášením podmínek třetí výzvy,“ řekl Brabec s tím, že první výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.

 
 
Reklama