Měření spotřeby tepla - systém TRASCO
Poměrové měření spotřeby tepla
Pro poměrové měření spotřeby tepla v bytech se používají různé metody vyhodnocování a měření.
a) Princip odpařování
Na každý radiátor se dávají trubičky s kapalinou, která se odpařuje, podle množství odpařené kapaliny se určuje 1x ročně množství odebraného tepla.
Je to velmi stará metoda, používaná již ve dvacátých letech minulého století. Určité opodstatnění měla v otopných systémech vysokoteplotních, kde teplota otopné vody trvale přesahuje 55 °C. V podmínkách České republiky se ukázala jako naprosto nevhodná, protože při ekvitermní regulaci se málokdy dosahuje teploty otopné vody vyšší než 55 °C a proto indikace je velmi nepřesná. Navíc odečty indikace spotřeby nelze provádět vně bytu.
b) Princip změny zabarvení sklíčka
Na zpátečku každého radiátoru se instalují sklíčka VIPA a 1x ročně se určuje na základě změny zabarvení sklíčka množství odebraného tepla.
Tato metoda je podstatně přesnější než použití odpařovacího principu, ale tak jako u odpařovacího principu nejsou ani zde možné odečty indikace spotřeby tepla vně bytu.
c) Princip elektronický
Na každém radiátoru se měří povrchová teplota a teplota místnosti a provádí se integrace spotřeby tepla v čase. Jedná se o relativně přesnou metodu měření, ale je relativně drahá a pro odečty je nutné vstupovat do bytu stejně jako u principu odpařovacím či zabarvení sklíčka.
d) Princip denostupňový - Systém TRASCO-MINI 2002
Měřící systém pro teplo a vodu v bytech sestává z bytové měřící jednotky a teplotních čidel bytových, které se umísťují v místnostech cca 20 cm od stropu.
Vodoměry jsou připojeny do vstupů bytové měřící jednotky, mechanické počitadlo průtoku je nahrazeno elektronickým snímačem. Bytové měřící jednotky jsou propojeny s nadřazenou domovní jednotkou sběrnicí.
Domovní měřící jednotka se umísťuje zpravidla do suterénu objektu.
Z domovní měřící jednotky se data z jednotlivých bytů stahují manuálně pomocí displeje a klávesnice nebo do PC v prostředí WINDOWS 95 a vyšší.
DMJ komunikuje s BMJ každou minutu. Při této komunikaci se do BMJ přenáší čas a změřená venkovní teplota.
BMJ měří teplotu místností 1x za minutu. Každou hodinu BMJ počítá podle následujícího vzorce dodané poměrné teplo a vypočtenou hodnotu ukládá do EEPROM paměti.
Výpočet se provádí podle následujících rovnic:
Stn = k . (tsn - ta) . cn
St = (St1 + St2 + St3 + ...)
Σ St = Σ St1 + Σ St2 + ΣSt3 + ...
kde:
Stn | spotřeba tepla v jedné místnosti za 1 hodinu |
St | spotřeba tepla v bytě za 1 hodinu |
n | 1,2,3, ... označení místností |
k | konstanta = 0,001024 |
tsn | teplota v místnosti |
ta | venkovní teplota |
cn | konstanta místnosti (m3 nebo m2) |
t | čas provozu v hodinách |
Σ St | celková spotřeba tepla v bytě |
Σ Stn | celková spotřeba tepla v místnosti |
Na displeji BMJ se zobrazuje hodinová spotřeba tepla za pozicí cb°C / 01:03 / c 003. Údaj c 003, znamená, že za uplynulou hodinu byl topný příkon do bytu č.1 tři (3) jednotky - St. Na údaji otoP se zobrazuje suma spotřebovaného tepla v bytě - Σ St v jednotkách. Stejně jako hodnoty tepla, 1x za hodinu se ukládají i spotřeby vody. Zobrazení na pozicích StVo a tEVo.
Vždy o půlnoci se archivují údaje z BMJ do EEPROM v DMJ.
Metoda se opírá o průběžně měřené fyzikální veličiny, proto není problém s opakovatelností výsledků, nejedná se o pouhou indikaci.
Obdobný elektronický systém poměrového měření spotřeby tepla byl zaveden švédskými firmami a plně se osvědčil ve Švédsku i Rakousku.
Výhodou tohoto systému jsou relativně nízké pořizovací náklady a průběžný sběr dat vně bytů s možností přímého odečtu údajů o spotřebě jednotlivými bydlícími, případně stažení dat do PC. Další výhodou je, že není třeba používat zohledňovací koeficienty z hlediska umístění bytu (nad sklepem, pod střechou, rohový, severní, jižní apod.), protože výpočet vychází ze změřené teploty v jednotlivých místnostech bytu. Rozúčtování poměrné spotřeby tepla může provádět přímo majitel objektu bez vstupu do bytů.
Nevýhodou tohoto systému je nemožnost zajistit minimální teplotu v bytě, aby nedocházelo k podchlazování bytů a tím případně ke vzniku plísní a nadměrnému prostupu ("kradení") tepla ze sousedních bytů. Tyto nevýhody se mohou částečně řešit instalací termostatických ventilů se zafixováním minimální přípustné teploty v bytě.Tento systém plně odpovídá vyhlášce č. 186/1991, 245/1995, 85/98 a je podle našeho názoru i v souladu s vyhláškou 372/2001 Sb. a samozřejmě nepopírá Občanský zákoník.
e) Princip TRASCO
Pro poměrové měření spotřeby tepla a rozúčtování nákladů za teplo v bytech je použit princip TRASCO, který je "vedlejším" produktem regulačního systému TRASCO - MAXI - systému programové regulace teploty jednotlivých místností a je poskytován prakticky zdarma - platí se za programovou regulaci.
Princip TRASCO spojuje v sobě současně programovou regulaci a velmi přesné poměrové měření spotřeby tepla ne pouze indikaci, blížící se absolutnímu měření. Sleduje se doba otevření jednotlivých radiátorů - ventily pracují stylem otevřeno/zavřeno.
Dále se sledují teploty v místnostech, teplota vstupní a vratné vody na patě objektu, příkony radiátorů a stupaček vstupují do kalorimetrické rovnice jako neměnné konstanty. Průběžně lze sledovat poměrovou spotřebu tepla na displeji bytové řídící jednotky v každém bytě a na patě domu. Programově lze zohlednit nevýhodně položené byty v domě (zanedbat topné příkony v místnostech).
Navíc je programově ošetřena minimální teplota (15-19°C) v bytech, která minimalizuje podchlazování bytů, vznik plísní a možné zdravotní potíže především dětí.
Výpočet spotřebovaného tepla se provádí pomocí kalorimetrické rovnice:
[kWh]
kde:
Qi | spotřebované teplo v bytě za jednotkový čas 15 sec [kWh] (každých 15 sec provádí mikropočítač výpočet spotřebovaného tepla) |
KRX | tepelný příkon jednotlivých radiátorů pro okamžitou střední teplotu vody a teplotu místnosti 20°C [kW], přepočtený podle bytu s nejnižším tepelným příkonem na 1m2 |
tx | provozní čas pro jednotl. radiátory - doba otevření radiátoru [15sec. nebo 0sec] |
K | tepelný příkon součtu stupaček pro okamžitou střední teplotu vody a teplotu místnosti 20°C [kW] |
t | provozní čas stupaček [15sec.] |
x | 1,2,3, ... - podle počtu místností (radiátorů) |
Pozn.:
Výpočet KRX a K se provádí podle následujícího vztahu
[kW]
kde:
KRX (K) | tepelný příkon radiátorů (stupaček) pro okamžitou střední teplotu otopné vody |
Kn | tepelný příkon radiátorů (stupaček) pro nominální střední teplotu otopné vody a pro nominální teplotu místnosti - udává výrobce radiátorů |
Ts | okamžitá střední teplota otopné vody - měřeno na patě domu (průměr z teplot vstupní a vratné vody) |
Tsn | nominální střední teplota udávaná výrobcem radiátorů (obvykle 80°C) |
Tn | nominální teplota místnosti udávaná výrobcem radiátorů (obvykle 20°C) |
pro Ts ≤ 28°C | je Qi = 0 |
pro uzavřený radiátor | je tx = 0 |
Výhody principu TRASCO:
|
Lze tedy sledovat a kontrolovat přímo v bytě tyto údaje:
1) Přepočtený příkon radiátorů
2) Příkon stupaček
3) Okamžitý přepočtený tepelný příkon radiátorů + příkon stupaček
4) Střední teplotu otopné vody měřenou na patě domu
5) Poměrové množství spotřebovaného tepla v bytě.
Můžeme konstatovat, že poměrové měření spotřeby tepla na principu TRASCO bylo v souladu jak s vyhláškou 186/1991 Sb., tak s vyhláškou 245/1995, vyhláškou 85/98 a je podle našeho názoru i v souladu s vyhláškou 372/2001 Sb. a samozřejmě nepopírá Občanský zákoník.
Systém TRASCO - MAXI je nejstarším regulačním systémem firmy TRASCO, jeho výroba byla zahájena v roce 1992. Tento systém byl nainstalován ve více než 10 000 bytech v České a Slovenské republice. Největšími lokalitami nasazení systémů TRASCO-MAXI jsou Praha, Jihlava, Habartov, Slaný a Broumov.
Navíc systém TRASCO-MAXI může sloužit k dálkovému odečtu spotřeby teplé a studené vody v bytech, čímž umožňuje majitelům objektu odečítat i tyto spotřeby vně bytů, což jim umožňuje bezproblémové odečty, nejlépe měsíční a tím i možnost okamžité kontroly v bytech v případech nelogických změn ve spotřebách tepla i vody.
Poměrové měření spotřeby tepla v bytech, bez možnosti programové regulace, průběžného sledování spotřeby tepla a bez ochrany bytů proti záměrnému podchlazování má pouze psychologický vliv na uživatele bytů a to pouze po nasazení těchto rozdělovačů topných nákladů /RTN/ (odpařovací, sklíčka VIPA, denostupňové systémy), nebo po vyúčtování plateb za teplo. Tento psychologický vliv může mít negativní dopad při trvalém zavírání radiátorových ventilů, ve snaze o maximální úsporu, na vznik plísní v bytech a tím k velkým škodám na bytovém fondu.
V současné době pouze systém TRASCO - MAXI umožňuje programovou regulaci teploty v jednotlivých místnostech. Dává okamžitou informaci o spotřebovaném teple v jednotlivých bytech, jak uživatelům, tak vlastníkům bytů a současně chrání bytový fond proti neúměrnému podchlazování bytů a tím proti vzniku plísní. Přitom umožňuje kontrolu a odečty spotřeb tepla, eventuálně i vody bez vstupu do bytu.
Proto se domníváme, že pouze tento nebo obdobné systémy by se měly povinně projektovat a realizovat pro novou výstavbu a postupně zavádět do stávající bytové sféry.
V posledních letech narůstá zájem veřejnosti o systémy individuální regulace. Tento zájem je bohužel tlumen nedostatkem finančních prostředků, i když návratnost investice při rostoucích cenách energie se zkracuje a pohybuje se v rozmezí 2-4 let.
Výše uvedené úspory nejsou však jediné, protože snížení spotřeby tepla, tedy snížení jeho výroby se druhotně promítne v ekologické oblasti a ušetří se značné finanční prostředky nutné na likvidaci negativních následků na životní prostředí.
Kontakt:
TRASCO, s.r.o.
1. máje 1000
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
tel.: 571 845 484
e-mail: trasco@trasco.cz