Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Ekodesign a energetické štítkování lokálních topidel

Ing. Zdeněk Lyčka

Recenzovaný

Lokální topidla jsou dalšími výrobky, pro které od ledna 2018 začínají platit pravidla o ekodesignu a energetickém štítkování. Povinnosti se nezavádějí pro všechny typy topidel najednou, ale budou aplikovány postupně až do roku 2022, kdy začnou platit požadavky na ekodesign pro poslední kategorii z velké rodiny těchto malých zdrojů tepla, lokální topidla na tuhá paliva. Nové předpisy významně ovlivní nabízený sortiment výrobků na trhu a některé druhy výrobků z trhu vymizí.

Legislativa spojená s problematikou ekodesignu a energetického štítkování lokálních topidel je poměrně rozsáhlá, proto zde provedu pouze výtah toho nejdůležitějšího, co se dané problematiky týká. Veškeré Směrnice a Nařízení komise zde citované lze nalézt v češtině na stránkách http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs

Ekodesign

Obecná pravidla pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie byla definována ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (dále jen Směrnice). Zde byly popsány povinnosti a technické požadavky, které musí při uvádění na trh a do provozu splňovat celá škálu výrobků od zářivek, žehliček či ledniček až po teplovodní kotle. Pro jednotlivé výrobky pak postupně vydávala Evropská Komise svá Nařízení (dále jen NK), ve kterých byly požadavky na ekodesign konkretizovány. Pro lokální topidla byla vydána dvě NK, a to:

NK 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva
NK 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel (platné pro všechna lokální topidla mimo topidla na tuhá paliva).

Technická část NK 2015/1185 pro topidla na tuhá paliva (dále jen NK1185) vchází v platnost až od ledna 2022, takže si povídání o nich necháme na později.

Zaměříme se na zbylé zdroje z této kategorie, tedy topidla dle NK 2015/1188 (dále jen NK1188), pro které platí povinnosti spojené s ekodesignem již od ledna 2018. Tímto NK1188 se stanoví požadavky na ekodesign, pro uvádění na trh a uvádění do provozu lokálních topidel pro domácnost, jejichž jmenovitý tepelný výkon nepřesahuje 50 kW, a lokálních topidel pro komerční použití, u nichž jmenovitý tepelný výkon výrobku nebo jednoho segmentu nepřesahuje 120 kW. Lokálním topidlem se pak rozumí:

„…zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem kapaliny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které využitím Jouleova jevu, resp. spalováním přeměňují elektřinu, resp. plynná či kapalná paliva přímo na teplo.“

V dalším textu NK jsou upřesněny definice jednotlivých technických řešení topidel podle konstrukce a způsobu získávání tepelné energie, uveďme si ty nejdůležitější. Nejdříve kategorie tzv. lokálních topidel pro domácnost:

lokálním topidlem na plynná paliva – lokální topidlo (s otevřenou či s uzavřenou spalovací komorou), které používá plynné palivo;
lokální topidlo na kapalná paliva – lokální topidlo (s otevřenou či s uzavřenou spalovací komorou), které používá kapalné palivo;
elektrické lokální topidlo – lokální topidlo, které k výrobě tepla používá elektrický Jouleův jev;
přenosné elektrické lokální topidlo – lokální topidlo, které není pevným elektrickým lokálním topidlem, akumulačním elektrickým lokálním topidlem, podlahovým elektrickým lokálním topidlem, sálavým elektrickým lokálním topidlem, světlým sálavým elektrickým lokálním topidlem ani řízeným topidlem;
pevné elektrické lokální topidlo – elektrické lokální topidlo, které není konstruováno k akumulaci tepelné energie, a které je určeno k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a není součástí konstrukce budovy ani konečné úpravy budovy;
akumulační elektrické lokální topidlo – elektrické lokální topidlo, které je konstruováno k ukládání tepla v izolovaném akumulačním jádru a k výdeji tepla po dobu několika hodin po fázi akumulace;
podlahové elektrické lokální topidlo – elektrické lokální topidlo, které je určeno k začlenění do konstrukce budovy nebo konečné úpravy budovy;
sálavé elektrické lokální topidlo – elektrické lokální topidlo, jehož topný element má směřovat k místu použití tak, aby jeho sálání přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a u něhož při běžném používání teplota mřížky kryjící topný element vzroste nejméně o 130 °C a/nebo teplota ostatních povrchů o 100 °C;
světlé sálavé elektrické lokální topidlo – elektrické lokální topidlo, jehož topný element je viditelný zvnějšku a při běžném používání má teplotu nejméně 650 °C;

Dále je zde definována kategorie tzv. lokálních topidel pro komerční použití:

světlý zářič – lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy, přičemž směřuje k místu použití tak, aby sálání hořáku, tvořené převážně infračerveným zářením, přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno;
tmavý trubkový zářič – lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy poblíž zahřívaných předmětů nebo osob, které prostor vytápí především infračerveným zářením z trubky nebo trubek ohřívaných zevnitř průchodem spalin a u kterého se spaliny mají odvádět kouřovodem;

Naopak se NK nevztahuje na:

lokální topidla, která k výrobě tepla používají parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus poháněný elektrickými kompresory nebo palivem;
lokální topidla, která jsou určena k jinému použití než k vytápění vnitřních prostorů pomocí konvekce nebo sálání tepla za účelem dosažení a udržení určité tepelné pohody osob;
lokální topidla určená pouze pro venkovní použití;
lokální topidla, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu;
ohřívače vzduchu;
saunová kamna;
řízená topidla (elektrické lokální topidlo, které není schopno autonomního provozu a musí přijímat signály z externího řídicího zařízení, jež není součástí výrobku, ale je k němu připojeno propojovacím vodičem, bezdrátově, prostřednictvím datové komunikace po silovém vedení (PLC) nebo rovnocennou technologií s cílem regulovat výdej tepla do místnosti, v níž je výrobek umístěn)

Co se týče zvláštních požadavků na ekodesign definovaných v NK, pak pro lokální topidla jsou to požadavky na minimální sezónní energetickou účinnost, požadavky na emise a požadavky na informace o výrobku.

Požadavky na „Sezónní energetickou účinnost vytápění“

Jak je u zdrojů tepla zvykem, v „ekodesignové“ legislativě se jejich účinnost nevyjadřuje tradiční přímou účinností, tedy poměrem mezi výkonem zdroje a příkonem energie do něj dodávané, nýbrž tzv. Sezónní energetickou účinností, kterou se rozumí poměr mezi potřebou tepla pro vytápění dodávaného lokálním topidlem a roční spotřebou energie potřebné k uspokojení této potřeby, vyjádřený v %. Tato sezónní účinnost se stanovuje z účinnosti přímé pomocí výpočtu s řadou koeficientů, který je poměrně obsáhlý (viz Příloha III NK) a v tomto informativním článku není prostor jej podrobně uvádět.

U topidel pro domácnost je celkový příkon vyjádřen pomocí výhřevnosti (plyn, oleje) nebo pomocí koncové energie vynásobené převodním koeficientem. U topidel pro komerční použití je celkový příkon vyjádřen pomocí spalného tepla v bezvodém stavu a pomocí koncové energie vynásobené převodním koeficientem. Převodním koeficientem (CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40% průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU. Hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5.

Požadavky na sezónní účinnosti alespoň těch nejrozšířenějších topidel jsou:

sezónní energetická účinnost vytápění lokálních topidel s uzavřenou spalovací komorou na plynná nebo kapalná paliva nesmí být nižší než 72 %;
sezónní energetická účinnost vytápění pevných elektrických lokálních topidel s jmenovitým tepelným výkonem nad 250 W nesmí být nižší než 38 %;
sezónní energetická účinnost vytápění akumulačních elektrických lokálních topidel nesmí být nižší než 38,5 %;
sezónní energetická účinnost vytápění podlahových elektrických lokálních topidel nesmí být nižší než 38 %;
sezónní energetická účinnost vytápění sálavých elektrických lokálních topidel nesmí být nižší než 35 %;
sezónní energetická účinnost světlých zářičů nesmí být nižší než 85 %;
sezónní energetická účinnost tmavých trubkových zářičů nesmí být nižší než 74 %

Zvláštní požadavky na emise

Z emisních požadavků jsou u lokálních topidel limitovány pouze emise oxidů dusíku (NO_x), které u topidel na kapalná a plynná paliva nesmí překročit tyto hodnoty:

emise NO_x z lokálních topidel s otevřenou spalovací komorou a lokálních topidel s uzavřenou spalovací komorou na plynná nebo kapalná paliva nesmí překročit 130 mg/kWh_input, vztaženo ke spalnému teplu v bezvodém stavu;
emise NO_x ze světlých zářičů a z tmavých trubkových zářičů nesmí překročit 200 g/kWh_input, vztaženo ke spalnému teplu v bezvodém stavu.

Požadavky na informace o výrobku

Mezi požadavky na informace o výrobku patří především návody pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, jakož i volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců. Přesný obsah těchto informací je pro jednotlivé typy zdrojů definován v příloze III NK1188.

Dále mezi povinné informace patří technická dokumentace pro účely posuzování shody podle článku 4 NK1188. Každý výrobek musí před uvedením na trh projít tzv. ověřením shody. Tedy ověřením, zda plní požadavky NK1188. A součástí veřejně dostupných informací o výrobku musí být technické podklady, na základě kterých bylo ověření shody provedeno ať již výrobcem (což Směrnice dovoluje), či nezávislou autorizovanou osobou (zkušebnou).

Energetické štítkování

Výrobky spojené se spotřebou energie, které mají dle Evropské Komise „…významný potenciál k úspoře energie a u nichž při rovnocenném použití existují velké rozdíly v příslušných úrovních funkčnosti“…mají být podle zvláštního předpisu EK označeny štítky, na kterých je uvedena jejich energetická spotřeba. Oním předpisem je nařízení 2017/1369, jelikož směrnice 2010/30/EU byla tímto nařízením zrušena (k 1. 8. 2017). V nařízení 2017/1369 (článek 12, bod 2) jsou uvedeny obdobné podmínky pro přijímání aktů v přenesené pravomoci, tj. „…významný potenciál z hlediska úspor energie a případně jiných zdrojů…“.

Pro lokální topidla je upřesňujícím předpisem Nařízení komise v přenesené pravomoci (eu) 2015/1186 ze dne 24. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel (dále jen NK1186)

Aby to nebylo tak jednoduché, NK1186 neplatí pro všechna lokální topidla definovaná v „ekodesignových“ NK1185 a NK1188. Vyjmuta jsou elektrická lokální topidla a lokální topidla pro komerční využití, tedy světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče.

U lokálních topidel na tuhá paliva se NK1186 nevztahuje na ohřívače vzduchu, saunová kamna a topidla určená pouze pro spalování nedřevní biomasy.

Pro lokální topidla bez odvodu spalin (vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno) a lokální topidla s odvodem spalin do komína (zde se dle definice jedná o topidla určená k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu) platí povinnost označování energetickými štítky až od 1.1.2022.

Pro klasická lokální topidla na tuhá paliva s otevřenou i uzavřenou spalovací komorou (dle definice jsou těsně napojena na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžadují kouřovod) se povinnost označování energetickými štítky vztahuje již od 1. ledna 2018.

Povinnosti dodavatelů (výrobců, dovozců)

Dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu lokální topidla zajistí, aby:

topidlo bylo opatřeno tištěným štítkem v předepsaném provedení se základními informacemi o topidle a s uvedenou třídou energetické účinnosti a obchodníkům byl pro k dispozici tento štítek v elektronické podobě
k uvedenému lokálnímu topidlu byl poskytnut informační list výrobku podle předepsané předlohy a tento list byl k dispozici obchodníkům v elektronické podobě
orgánům členských států a Evropské Komisi byla na vyžádání poskytnuta přesně specifikovaná technická dokumentace
každá reklama, která se týká uvedeného modelu lokálního topidla a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu
každý propagační materiál technického charakteru, který se týká uvedeného modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu

Povinnosti obchodníků

Obchodníci s lokálními topidly zajistí, aby:

každé topidlo bylo v místě prodeje označeno energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem a umístěným na vnější přední straně lokálního topidla tak, aby byl zřetelně viditelný
každá reklama a každý propagační materiál technického charakteru na konkrétní model lokálního topidla, obsahující informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovali odkaz na třídu energetické účinnosti
lokální topidla nabízená k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, byla uváděna na trh s informacemi o třídě energetické účinnosti, přímém a nepřímém tepelném výkonu v kW
v případě nabízení prostřednictvím internetu se má v blízkosti ceny výrobku pomocí zobrazovacího mechanismu zobrazit příslušný energetický štítek a informační list výrobku, poskytnutý dodavatelem

Třídy energetické účinnosti

Lokální topidla jsou zařazena do tříd energetické účinnosti v rozdělení shodném s ostatními obdobnými výrobky, tedy od nejnižší třídy G po třídu nejvyšší A++. Pro zařazení do jednotlivých tříd je rozhodující Index energetické účinnosti EEI. Ten se stanoví podle poměrně složitého výpočtu, jehož základem je užitečná účinnost zdroje při jmenovitém výkonu (vztažená k výhřevnosti paliva) snížená o 10 % a dále korigovaná několika faktory, které zohledňují způsob regulace zdroje a vytápěné místnosti, množství spotřebované pomocné energie i energii spotřebovanou „trvale hořícím zapalovacím hořákem“.

Tabulka: Třídy energetické účinnosti lokálních topidel podle EEI
Třída energetické účinnosti	Index energetické účinnosti (EEI)
A++	EEI ≥ 130
A+	107 ≤ EEI < 130
A	88 ≤ EEI < 107
B	82 ≤ EEI < 88
C	77 ≤ EEI < 82
D	72 ≤ EEI < 77
E	62 ≤ EEI < 72
F	42 ≤ EEI < 62
G	EEI < 42

Na první pohled se může zdát, že třída A++ je pro lokální topidla nedostupná. Nicméně pro topidla na tuhá paliva, tedy i pro topidla na dřevní biomasu. Platí, podobně jako u teplovodních kotlů na tuhá paliva, že zdroje tepla na biomasu jsou při stanovování EEI zvýhodněny tím, že užitečná účinnost je při výpočtu EEI navýšena násobením koeficientem 1,45, je tedy navýšena o 45 % oproti „fosilní konkurenci“.

Informační list výrobku

Samotného zákazníka také zajímá Informační list, který musí být k dispozici ke každému výrobku, jako součást brožury k výrobku (tak zní definice dle NK1186) nebo v jiné dokumentaci poskytované s výrobkem. Musí obsahovat tyto informace:

identifikační značku modelu používanou dodavatelem
třída energetické účinnosti modelu
přímý a nepřímý tepelný výkon v kW, zaokrouhlený na jedno desetinné místo
index energetické účinnosti zaokrouhlený na nejbližší celé číslo
užitečná energetická účinnost při jmenovitém tepelném výkonu a případně při minimální zátěži, zaokrouhlená na jedno desetinné místo
veškerá konkrétní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě lokálního topidla

Energetický štítek

Přesná forma a velikost energetického štítku jsou definovány Přílohou III NK1186. Na obrázku je uveden příklad provedení energetického štítku lokálního topidla o celkovém jmenovitém výkonu 12,5 kW, jehož sálavá složka má tepelný výkon 4,1 kW.

English Synopsis

Eco-design and energy labeling of local heaters

Local heaters are other products for which the Eco-design and Energy Labeling Rules start to apply from January 2018. Obligations are not introduced for all types of heaters at a time, but will be applied until 2022, when local solid fuel heaters will apply for the last category of a large family of these small heat sources.