Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Výměna kotlů: od uhlí ke dřevu

Přechod z ručně přikládaného kotle na hnědé uhlí na zplyňovací kotel na dřevo je z pohledu provozních nákladů neutrální. Nový kotel na uhlí si musí zájemce zaplatit v plné ceně. Nový kotel na dřevo lze získat v rámci Kotlíkových dotací téměř zdarma.

Termín 1. září 2022, od kterého zakazuje zákon o ochraně ovzduší provoz zastaralých kotlů třídy 1 a 2 na pevná paliva, se neúprosně blíží. Nutno říci, že tato povinnost nevznikla ze dne na den. Již od 1. ledna 2014 nesmí být tyto kotle uváděny na trh. Pro ty, kdo se rozhodli setrvat u pevných paliv, to však není nějaká velká škoda, protože kotle třídy 1 a 2 mají nízkou účinnost a spotřebovávají více paliva. Takže přechod na ekologičtější, a pro provozovatele kotle účinnější zdroj tepla, je přínosem. Bez ohledu na vypsaný termín dochází k přirozené výměně kotlů, jak končí jejich životnost.

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo odhadnuto, že v provozu je přibližně 600 tisíc takových kotlů. V rámci motivačního programu Kotlíkové dotace v první a druhé vlně bylo vyměněno, respektive byla schválena dotace na výměnu, přibližně 65 tisíc kotlů. Podle informací z MŽP, APTT, Klastru Česká peleta zbývá ještě vyměnit řádově 350 tisíc kotlů třídy 1 a 2. Takže výměny probíhají i mimo Kotlíkové dotace. Musí tomu tak být, protože jinak by v České republice až dosud nemohlo působit tolik výrobců kotlů na pevná paliva.


Většinu kotlů na hnědé uhlí, třídy 1 a 2, provozují lidé, pro které je zásadní nízká cena paliva. Nemají možnost si zvýšit úroveň finančních příjmů, aby si mohli dopřát větší komfort. Nevadí jim větší objem vlastní práce při manipulaci s uhlím, popelem, při údržbě kotle. Respektive vadí, ale je to jediná cesta, která jim při nižší ceně uhlí pomáhá udržet jejich životní standard. Jenže ceny hnědého uhlí rostou. Nabízí se jiná varianta? Jak je ukázáno dále, může to být přechod z vytápění hnědým uhlí na vytápění kusovým dřevem, poleny ve zplyňovacích kotlích. A to za finanční podpory v rámci třetí vlny Kotlíkových dotací.

Porovnání cen

Porovnání nákladů na vytápění uhlím a dřevem lze provést ve výpočetní pomůcce:

Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii - TZB-info. Odkaz na tuto pomůcku se vyskytuje na více místech, i na titulní straně portálu TZB-info. Lze ji najít například i přes nabídku Výpočty, kdy se pak objeví na prvním místě.



Tato výpočetní pomůcka je na TZB-info již řadu let. V jejich průběhu byla mírně doplněna, ale co je hlavní, průběžně jsou ověřovány v pomůcce předem zadané hodnoty, aby odpovídaly přibližně aktuálním průměrných hodnotám. Počínaje cen paliv a energií a konče servisními náklady spojenými s provozem tepelné techniky.

V našem případě neuvažujeme o změně otopné soustavy. Ta zůstane stejná. Uvažujeme stejný komfort vytápění. Tedy zpravidla ranní zátop, stabilní provoz přes den nebo útlum přes den, odpolední roztopení a noční útlum. Komín by při přechodu z uhlí na dřevo měl rovněž vyhovět stejný, pokud je pravidelně vymetán a kontrolován kominíkem. Takže k porovnání zbývá jen cena uhlí a dřeva.

Takže můžeme začít konfigurovat výpočet. Stěžejní údaj je tepelná ztráta domu. Jsem přesvědčen o tom, že s velkou pravděpodobností u lidí, kteří vytápí svůj dům hnědým uhlím v kotli s ručním vytápěním, nenajde odezvu doporučení si nechat tepelnou ztrátu domu odborně spočítat projektantem. V řadě takových domů je provozován kotel se jmenovitým výkonem 24 kW. Dejme tomu, že tepelná ztráta takového domu je 20 kW. Přesnost tohoto odhadu bude možné ověřit se spotřebou hnědého uhlí. Takže si ve výpočetní pomůcce otevřeme nabídku „Jak velký je dům (tepelná ztráta, způsob větrání)“ a tam „natvrdo“ zadáme zvolených 20 kW. Tím se upraví přednastavená hodnota 7 kW, které odpovídá výstavbě rodinných domů v současném energetickém standardu.



A to je v tomto kroku vše. Není třeba se zabývat upřesněním ostatních údajů, neboť ty by sloužili k upřesnění tepelné ztráty, pokud bychom ji chtěli počítat podrobněji.

Na spotřebě paliva se podílí i množství spotřebované teplé vody. Většinou je její příprava řešena v nepřímo ohřívaném bojleru kotlem. Kolik jí bude? Na základě rozhovorů s lidmi, kteří znají poměry u lidí s kotlem na uhlí s ručním přikládáním, jsem odhadl, že v takovém domě žijí dvě osoby a jejich denní spotřeba teplé vody je po 30 litrech. Tento údaj se zadá do nabídky „Jak se ohřívá teplá voda a pro kolik osob?“.



A tím jsme v podstatě u konce. Respektive aby nás to v porovnání nemátlo, tak můžeme „vynulovat“ ostatní spotřebu elektrické energie. Pokud se nezmění otopná soustava, tak se nic zásadního v oblasti spotřeby elektrické energie nestane. Vynulování lze rychle provést vynulováním poplatků za elektřinu.



Správně bychom měli zvážit spotřebou elektrické energie kotlem. U kotle na uhlí žádná. U kotle na zplyňování dřeva je ventilátor, elektronická regulace, jeho spotřeba vychází na okolo 120 kWh za rok (Pozn. autora: Hodnota je určena rešerší více pramenů zabývajících se touto problematikou). Zadat jen tuto hodnotu do porovnání by znamenalo vynulovat všechny ostatní elektrické spotřebiče a pak si vybrat jen jednu položku a upravovat výpočet tak dlouho, až by jako roční spotřeba elektřiny vyšla požadovaných 120 kWh. Pro jednoduchost to není provedeno, ale v závěru bude vliv spotřeby elektřiny zahrnut.

Nyní tedy můžeme přejít k závěrečnému vyhodnocení v nabídce „Co porovnávat - výběr paliv, zdrojů tepla, ceny a investiční náklady.



Zajímají nás jen Pevná paliva a Biomasa, takže ostatní bylo „odkřížkováno“. Před konečným zhodnocením výsledků je ještě nutné v porovnání upřesnit porovnávané kotle. U „Hnědého uhlí“ byl vybrán klasický kotel na uhlí, který nejblíže odpovídá třídě 1 a 2. U paliva „Dřevo“ byl vybrán zplyňovací kotel na dřevo.

V první řadě je třeba ověřit, jak přesný byl odhad tepelné ztráty. Vyšla roční spotřeba hnědého uhlí 9592 kg. To je z hlediska praxe celkem přijatelná hodnota, pokud lidé v domě udržují běžnou úroveň tepelné pohody ve všech místnostech. Při katalogové sypné hmotnosti tříděného hnědého uhlí 700 kg/m3 vychází objem hnědouhelného skladu na rok okolo 13,7 m3.

U dřeva vyšla spotřeba 9182 kg. Pokud by šlo o dřevo tvrdé, bukové, tak by se jednalo cca 19,5 prm suchého dřeva na rok, protože 1 prm loženého bukového dřeva s obsahem vlhkosti 15 % obsahuje cca 469 kg dřevní hmoty. U dřeva měkkého, smrkového, by to bylo cca 28,7 prm, neboť 1 prm loženého smrkového dřeva s obsahem vlhkosti 15 % obsahuje cca 319 kg dřevní hmoty. Hodnota asi 20 prostorových metrů tvrdého dřeva na rok odpovídá poměrům v praxi.

Pořizovací cena dřeva je stanovena na 3,50 Kč za kg. Tomu odpovídá cca 1640 Kč za prm suchého bukového dřeva nebo 1120 Kč za prm suchého smrkového dřeva. Na rozdíl od hnědého uhlí, které se musí koupit, si mnozí dokážou dřevo na vytápění pořídit levněji, neboť jej koupí „na stojato“, nenařezané atp.

Závěr

Pro zhodnocení, zda používat hnědé uhlí nebo kusové dřevo je tedy zásadní, že cena spotřebovaného hnědého uhlí a dřeva vychází velmi podobně. A to i se zahrnutím spotřeby elektrické energie zplyňovacím kotlem, která se na ročním účtu za elektřinu může projevit položkou okolo 700 korun. Vytápění dřevem je spojeno s mnohonásobně menší manipulací s popelem, který se nevyhazuje, ale hnojí se jím zahrada.

Třetí vlna Kotlíkových dotací nabízí možnost, přejít od hnědého uhlí ke dřevu s téměř nulovými pořizovacími náklady.

Z dlouhodobějšího hlediska se použití hnědého uhlí v domácnostech jeví jako slepá ulice. A netýká se to jen České republiky. Na zásadním snížení využití hnědého uhlí v domácnostech s ohledem na produkované emise pracuje i Polsko, neboť musí urgentně řešit již platnou výtku od Evropské komise. Tyto trendy se již nyní projevují růstem nákupní ceny tříděného hnědého uhlí.

 
 
Reklama