Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Kolik čmoudících kotlů se ještě musí vyměnit?

Víme, kolik je v provozu kotlů na pevná paliva, které neplní emisní limity alespoň třídy 3 a které musí být vyřazeny z provozu nejpozději do začátku září 2022? Napovědět mohou údaje Asociace podniků topenářské techniky (APTT).

Dříve patřily kouřící komíny k běžnému koloritu našeho venkova a nikdo se nad tím nepozastavoval. Doba se mění, a starým kamnům a kotlům nastávají těžké časy. Pokud většina obyvatel vesnice investovala do ekologičtějšího vytápění, pak těžko hledá pochopení pro sousedy, kterým z komína stoupá kouř jako z parní lokomotivy. Naděje mnohých, kterým vadí kouř z okolí, se upírají k 1. září 2022, kdy mají definitivně vyhasnout topeniště těch největších „čmoudilů“ z řad teplovodních kotlů na pevná paliva. Tak si to žádá zákon o ochraně ovzduší. Nedávno jsme na toto téma zveřejnili článek „Poslední dva roky čmoudících kotlů“, který vyvolal poměrně veliký ohlas. Jeden z nejčastějších dotazů se týkal počtu „čmoudilů“, které je potřeba vyřadit z provozu, abychom dýchali čistší vzduch (alespoň malinko). Nejčastěji se v mediálním prostoru hovoří o přibližně 300 tisících kotlích. Ale je pravda, že toto číslo „lítá“ vzduchem již několik let bez výrazné změny, i když se ročně odstaví z provozu odhadem 30 až 40 tisíc starých kotlů na pevná paliva. Pokusme se tedy zjistit, jaká jsou reálná čísla.

Podle APTT bylo na začátku 2020 roku v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů

Počátkem roku 2020 vypracovala APTT studii pro Státní fond životního prostředí, podle které bylo v lednu roku 2020 v provozu stále ještě 365 tisíc tzv. nevyhovujících kotlů, tedy ručně přikládaných kotlů tříd 1, 2 a tzv. nezařazených (podomácku vyrobených, neznámého data výroby či výrobce …). Velice podrobná studie vycházela mimo jiné z dat o prodejích kotlů jednotlivých kategorií, které APTT, i díky skvělé archívní práci pana Josefa Žďárského, vede již od roku 1970. Tato data navíc dlouhodobě upřesňuje také oddělení analýz a datové podpory koncepcí při MPO. Zohledněny byly předpokládané životnosti jednotlivých kategorií kotlů na pevná paliva i údaje o obměně zdrojů tepla v rámci dotačních programů „Kotlíkové dotace“ a „Zelená úsporám“ (resp. Nová zelená úsporám).

Kolik nevyhovujících kotlů bude na startu roku 2021

Pro stanovení počtu odstavených nevyhovujících kotlů z provozu v průběhu roku 2020 by bylo dobré znát data o prodejích nových zdrojů tepla pro vytápění domácností v tomto roce, a data o postupu poslední třetí vlny kotlíkových dotací. Tyto informace budou k dispozici bohužel až v první polovině roku 2021, takže se pokusme o malou improvizaci.

Kotle tříd 1 a 2 není možné prodávat od 1. ledna 2014. Samozřejmě po 1. lednu 2014 se ještě prodávaly i kotle těchto tříd, buď jako doprodej skladových zásob (což zákon umožňoval) nebo deklarovaných jako „polotovar“ pro přestavbu na kotle automatické (k čemuž často bohužel nedošlo). Ovšem zde můžeme hovořit o řádu stovek kusů, maximálně o několika málo tisících, což vzhledem k celkovému počtu není nikterak významné.

Rok 2020 byl vlivem problémům s virovou pandemií velice specifický. Na jaře se očekával velký boom v prodejích a instalacích nových zdrojů tepla pro vytápění domácností především díky 3. vlně kotlíkových dotací, která měla právě v tomto roce gradovat. Mimořádná opatření spojená s karanténou, útlum většiny aktivit, obavy občanů pouštět si domů instalatéry (potenciální nosiče nákazy) znamenaly, že jaro bylo z pohledu nových instalací podprůměrné. V létě se tradičně užívá volnosti a na topení myslí málokdo. Takže se očekávalo, že ten pravý kolotoč začne na podzim se začátkem sezóny. Jak to dopadlo není třeba popisovat.

Takže očekávané výrazné zvýšení tempa ve výměně nevyhovujících kotlů se v roce 2020 nekonalo. Nicméně požadovaný „úbytek“ nevyhovujících kotlů se dá i tak relativně přesně zjistit. Podle již zmíněné analýzy APTT lze odhadnout, že v roce 2020 se dostalo na hranici své životnosti až 30 tisíc starých kotlů, z nichž většina musela být vyměněna za nový zdroj. Podle zkušeností z předchozích let lze odhadnout, že dalších přibližně 10 tisíc kotlů bylo vyměněno, aniž by to bylo nezbytně nutné. Ať už díky kotlíkovým dotacím, nebo z jiných důvodů (změna majitele nemovitosti, investice do čistého či bezobslužného vytápění …). Pokud budeme optimisty, můžeme počítat s tím, že na konci roku 2020 bylo v provozu přibližně o 40 tisíc „čmoudilů“ méně. K mírnému pesimismu svádí již zmíněná atypičnost topenářské sezóny 2020. Proto za reálné číslo považuji snížení počtu nevyhovujících kotlů na úrovni okolo 30 tisíc.

Na začátku roku 2020 zbývalo k výměně přibližně 365 tisíc kotlů. I když zatím neznáme čísla o prodejích a instalacích nových zdrojů tepla pro rodinné bydlení v roce 2020, s poměrně velkou přesností při kombinaci pesimistického a optimistického scénáře lze konstatovat, že k 1. lednu 2021 je v provozu

330 tisíc kotlů určených k nucené odstávce

Na počátku roku 2021 zbývá pouhých 20 měsíců do 1. září 2022. Tedy data, které mnozí vyhlížejí s nadějí a velkým očekáváním (konečně čisté vánoce), mnozí s nejistotou (co s námi bude), a mnozí s apatií (to by mě zajímalo, co se mnou udělají). Pokud budeme zcela hypoteticky (a evidentně nesprávně) předpokládat, že výměna všech čmoudilů bude probíhat plynule po celých 20 měsíců, zjistíme, že to znamená

povinně vyměnit 16 500 kotlů měsíčně!

Čmoudilů se jen tak nezbavíme

Lze konstatovat, že výrobci tepelné techniky by takový požadavek mohli být schopni nějak pokrýt, ale v žádném případě ho nezvládnou instalační firmy. A kdyby se stal zázrak a všechny nevyhovující kotle by byly vyměněny, musím ochladit případné nadšení těch, kteří očekávají skokové zlepšení kvality ovzduší. Nehodlám se tady pouštět do spekulací, jak dalece jsou za vše špatné lítající v ovzduší zodpovědné domácí kotelny. Osobně na to mám, na základě komplexu údajů z mnoha odborných a důvěryhodných institucí jiný názor, než je všeobecně hlásáno, ale to je na jiný článek.

Jde mi o ty čmoudily. Za ty jsme označili kotle 1 a 2 třídy. To jsou ručně přikládané kotle bez elektronicky řízeného spalování prostřednictvím řízení množství přiváděného spalovacího vzduchu ventilátorem. Prodej starých verzí kotlů byl ukončen v roce 2013. Na trhu je však nahradily jejich klony, které zůstaly stejně neřiditelné, protože stále nemají elektronickou regulaci řídící činnost ventilátoru tak, aby spalování paliva, uhlí, dřeva, probíhalo optimálně při měnících se provozních podmínkách. Pouze jim ve spalovací komoře přibylo pár šamotových cihliček, které za přesně daných optimálních podmínkách při certifikaci vylepšily emise tak, že tyto klony kotlů mohly být zařazeny do třídy 3, popřípadě i 4. Těchto klonovaných kotlů bylo od roku 2014 (kdy byl zakázán prodej kotlů tříd 1 a 2) prodáno do konce roku 2020 přibližně 80 tisíc. Pokud je však takovýto kotel napojen na nevyhovující komín nebo se o něj provozovatel špatně stará, nebo v něm spaluje špatné palivo, nebo v něm neumí vůbec topit atp., pak je to bohužel další čmoudil. Trochu to připomíná staré přísloví: „vyhodíš dveřmi, vrací se oknem“.

A to není všechno. Mezi oficiální čmoudily byly zařazeny pouze ručně řízené kotle. Ovšem v provozu jsou desetitisíce tzv. etážových (interiérových) kotlů, které sice topí do teplovodního ústředního vytápění, ale mají ještě plotničku na vaření nebo skleněná dvířka na koukání a přitápění místnosti, ve které jsou instalovány. Z pohledu emisí jsou to stejní čmoudilové jako kotle, ovšem z pohledu legislativy to jsou lokální topidla, kterých se stop stav stanovený k 1. září 2022 netýká. V roce 2015 bylo podle sčítání ENERGO 2015 v provozu 520 tisíc lokálních topidel na pevná paliva (kamna, sporáky, krby, etážová topidla). Z nich může být až 100 tisíc hlavním zdrojem tepla pro vytápění.

Je zřejmé, že před námi stojí ještě velký kus práce. O to těžší, že výměny nevyhovujících zdrojů tepla se budou stále více týkat našich méně majetných spoluobčanů, nezateplených domů s velkými tepelnými ztrátami a s otopnými soustavami, které nejsou vhodné pro nízkoteplotní zdroje tepla. Spoluobčanů, kteří jsou vystrašeni nekalou činností „energošmejdů“, a tak oprávněně nedůvěřují i dobře míněným radám.

 
 
Reklama