Kontroly kotlů – vyhláškou byl stanoven referenční finanční limit

Výše limitu

U kotlů a topidel bez regulační jednotky 1 585 Kč, u zdrojů s regulační jednotkou 1 848 Kč, to vše bez DPH. To je finanční limit pro pravidelnou kontrolu spalovacích zdrojů na pevná paliva podle zákona o ochraně ovzduší, který musí nově garantovat výrobce zdroje, pokud chce, aby byl jeho výrobek překontrolován jím vyškoleným technikem.

Do konce roku 2019 by měla proběhnout „druhá vlna“ pravidelných kontrol kotlů a topidel na pevná paliva [1] podle zákona o ochraně ovzduší [2]. Podle platného znění zákona mají být jednou za 3 roky kontrolovány všechny zdroje spalující pevná paliva napojené na soustavu ústředního vytápění. Tedy i lokální topidla typu krbová kamna či krby s teplovodní vložkou. Podmínkou je minimální celkový příkon od 10 kW a maximální do 300 kW. U lokálních topidel to znamená celkový příkon předaný otopné vodě i jeho sálavá složka. Problematice kontrol kotlů a topidel na pevná paliva se podrobně věnujeme v samostatné rubrice našeho projektu na TZB-info.

30. srpna vyšla ve Sbírce zákonů očekávaná novela vyhlášky č. 415/2019 Sb. [3], která se zmíněných kontrol úzce dotýká. U předešlé „vlny“ kontrol, která probíhala v roce 2016, byla nejvíce kritizována cena, která nebyla legislativně nijak regulována a která u některých kontrol stála provozovatele 3 tisíce korun a víc. Proto novela zákona o ochraně ovzduší z roku 2018 zavedla takzvaný referenční finanční limit, jehož konkrétní výši nyní stanovila zmíněná novela vyhlášky.

Kdo smí zdroj kontrolovat

Podle zákona může spalovací zdroj podléhající podmínce pravidelné kontroly kontrolovat pouze tzv. odborně způsobilá osoba (OZO) proškolená výrobcem tohoto zdroje, která má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě. Tedy technik proškolený přímo výrobcem toho konkrétního zdroje.

V případě spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž výrobce již zanikl, není znám nebo není schopen zajistit odborně způsobilou osobu, která by mohla provést kontrolu technického stavu a provozu v rámci tzv. referenčního finančního limitu, může kontrolu technického stavu a provozu provést odborně způsobilá osoba proškolená jiným výrobcem stejného typu spalovacího zdroje [4] (stejný způsob spalování, stejná nebo obdobná konstrukce spalovacího stacionárního zdroje).

Prioritou je tedy, aby zdroj kontrolovala OZO zaškolená výrobce kontrolovaného zdroje, protože ten by o kontrolovaném zdroji měl vědět vše. Ovšem, pokud výrobce není schopen provozovateli zdroje zajistit, aby kontrolu provedla jím zaškolena OZO do výše referenčního finančního limitu, může si provozovatel najít OZO proškolenou jiným výrobcem na stejný typ kotle. Tedy typ prohořívací, zplyňovací, automatický se šnekovým podavačem….

Referenční finanční limit

Vyhláška nově stanoví finanční limit, který zahrnuje reálné náklady na kontrolu kotle včetně dojezdu OZO do vzdálenosti 50 km. U kotlů bez řídicí jednotky je to 1 585 Kč bez DPH, u kotlů s řídicí jednotkou 18 487 Kč bez DPH.

Vyjádření k dostupnosti OZO musí vystavit výrobce provozovateli do 30 dnů od jeho vyžádání a provozovatel jej připojí k dokladu o provedení kontroly předkládanému na vyžádání obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nevystaví-li výrobce své vyjádření ve stanovené lhůtě, má se za to, že není odborně způsobilou osobu v rámci stanoveného referenčního finančního limitu schopen zajistit. V takovém případě je provozovatel povinen na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností věrohodně prokázat, že výrobce o vyjádření požádal. V praxi lze tento postup předpokládat například tehdy, když má výrobce nerovnoměrné územní zastoupení proškolených OZO a případné vyšší cestovní náklady by již zvolená OZO nebyla ochotná pokrýt v rámci stanoveného limitu.

Má můj zdroj řídící jednotku?

Jak poznám, jestli má kotel řídicí jednotku? Jednoduše, pokud z některé části kotle „leze“ síťový kabel s připojením na zdroj elektrické energie, typicky do zásuvky, je to kotel s řídicí jednotkou, která řídí minimálně chod ventilátoru. Kotel bez ventilátoru je kotel bez řídicí jednotky, což jsou jednoduché obyčejné litinové prohořívací nebo ocelové odhořívací kotle.

Databáze OZO

Významnou pomoc při vyhledávání OZO, tedy kontrolorů, kteří jsou schopní a ochotní provést kontrolu ve stanoveném limitu, nabídne databáze OZO připravovaná MŽP. Výrobci spalovacích zdrojů na pevná paliva musí podle zákona do této databáze nahlásit jimi vyškolené OZO. Provozovatelé si tak budou moci vyhledávat jim nejbližšího možného kontrolora podle zadaného zdroje a pomocí této databáze přímo komunikovat s výrobcem, zda je schopen zajistit OZO, který by provedl kontrolu ve stanoveném finančním limitu. Podle tiskové zprávy MŽP [5] má být tato databáze zprovozněna do konce září.

Může cena za kontrolu překročit referenční limit?

Stanovený finanční limit je limitem výhradně za provedení samotné kontroly a je tak rozhodný pouze pro to, zda si provozovatel může zvolit kontrolora proškoleného jiným výrobcem, než od výrobce svého kotle. To ovšem neznamená, že nebude možné požadovat za provedení kontroly více korun, než je onen stanovený referenční limit. Volba je na zákazníkovi.

Pokud zákazník bude souhlasit, že mu kontrola přinese vedle splnění zákonné povinnosti navíc zvýšenou přidanou hodnotu v podobě kvalitně provedeného servisu a seřízení kotle, bude moci být stanovena cena dohodou. Může například nastat stav, kdy kontrola zjistí závažné nedostatky na technickém stavu kotle. Do dokladu by tedy kontrolující OZO musela zapsat, že kotel není provozován v souladu s pokyny výrobce, a tedy je provozován v rozporu se zákonem. Nicméně, pokud se provozovatel kotle s kontrolorem domluví, že zjištěné nedostatky na místě odstraní za dohodnutou cenu, může poté po provedení potřebných prací do dokladu napsat, že je kotel v pořádku, a tudíž provozován v souladu se zákonem. To ovšem může nejlépe provést technik dostatečně odborně zaškolený na daný typ kotle, tedy s oprávněním od konkrétního výrobce. Pro provozovatele je zásadně důležité, že zjištěné nedostatky musí kontrolor věrohodně prokázat, nejlépe písemným zápisem případně doloženým fotografiemi atp. Tento důkaz by si však měl archivovat i kontrolor. Samozřejmě se to týká především modernějších zdrojů s regulací provozu.

Literatura

1. Kontrola teplovodních kotlů, krbů a kamen do 300 kW, Josef Hodboď, TZB-info
2. Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
3. Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
4. Typy teplovodních kotlů na pevná paliva, Zdeněk Lyčka, TZB-info

Plné znění tiskové zprávy MŽP:

Novinky pro povinnou revizi kotlů: limit na cenu a jednotná databáze pro vyhledávání techniků

Od prvního září by vás revize starého kotle neměla přijít na více než 1 585 Kč bez DPH, u kotlů s řídicí jednotkou pak na 1 848 Kč bez DPH. Limit na cenu stanovila nová vyhláška MŽP platná od 1. září 2019. Během podzimu se také rozeběhne ministerská databáze techniků a pro komunikaci s výrobci. MŽP také připomíná, že již za tři roky začíná platit zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Od roku 2016 musel každý kotel na tuhá paliva projít jednou za 2 roky povinnou kontrolou technického stavu a provozu (zkráceně „revizí“). Tuto povinnost stanovil zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012, a díky jeho novele z roku 2018 se četnost povinných revizí snížila ze dvou let na jednou za 3 roky. Aktuální novelou vyhlášky MŽP o přípustné úrovni znečišťování chce navíc ministerstvo předejít dřívějším situacím, kdy z důvodu nedostatku techniků vyškolených výrobci, byly ceny za revize kotlů na pevná paliva neúnosně vysoké, především kvůli dojezdové vzdálenosti k zákazníkovi.

„Už v roce 2018 jsme změnou zákona o ochraně ovzduší dali lidem možnost najít si revizního technika od jiného výrobce, pokud výrobce jejich kotle zanikl, nebo žádné techniky nevyškolil. Nyní díky novému cenovému limitu nebudete platit za dopravu technika z velké vzdálenosti. Když ve vašem okolí nenajdete výrobcem vašeho kotle vyškoleného odborníka, který dodrží stanovený cenový limit za revizi kotle, máte možnost obrátit se přímo na výrobce. Pokud vám ani on nebude schopen technika najít, máte svobodnou možnost vybrat si jiného, vyškoleného na daný typ vašeho kotle, ale jiným výrobcem, který bude třeba z vedlejší obce,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. A dodává: „Před rokem jsme lidem vyšli vstříc tím, že se frekvence revizí snížila ze 2 na 3 roky, čímž se staly revize de facto levnější. Nyní zbavujeme další zbytečné finanční zátěže všechny poctivé občany. Chceme zaručit férovost a maximální předvídatelnost výdajů za revize, které jsou potřebným nástrojem ochrany ovzduší.“

Vyhláška nově stanovuje také referenční finanční limit revize kotle ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky (zejména starší typy kotlů) a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou (např. moderní zplyňovací a automatické kotle). Tato částka odpovídá reálným nákladům na revizi včetně dojezdu technika do vzdálenosti 50 km (pokud pojede technik kratší vzdálenost, měla by být cena samozřejmě nižší). Referenční finanční limit je účinný od 1. září 2019.

Nejsnazší cesta, jak najít nejbližšího proškoleného technika, tzv. odborně způsobilou osobu, bude přes novou databázi, kterou během září zprovozní Ministerstvo životního prostředí. Výrobci spalovacích zdrojů databázi nyní postupně naplňují a již za několik dní bude zpřístupněna veřejnosti. V průběhu podzimu umožní ministerstvo prostřednictvím databáze i komunikaci s výrobci, což pomůže lidem snadno doložit, zda jim výrobce byl schopen najít technika za vyhláškovou cenu. Pomocí našeho nového vyhledávače tak bude možné nejprve v databázi vyhledat techniky proškolené výrobcem jejich kotle (v okruhu 50 km), obvolat je, zjistit ceny, a pokud nikdo z nich nenabídne cenu nižší, než je vyhlášková, pak bude možné jednat přímo s výrobcem.

„Databáze umožní lidem okamžitě vyhledat nejbližšího technika příslušného pro konkrétní typ kotle. A navíc ještě před koncem letošního roku bude možné se jejím prostřednictvím obrátit přímo na výrobce ohledně technika, který by zajistil kontrolu za cenu ne vyšší, než je referenční finanční limit. Rychlá elektronická cesta tak nahradí stávající písemnou komunikaci s výrobcem, kterou je třeba na vyžádání obce s rozšířenou působností věrohodně doložit,“ informuje ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič.

MŽP současně připomíná, že do 3 let, tedy do 31. 8. 2022, musí všechny provozované kotle na pevná paliva v ČR splňovat parametry emisí odpovídající alespoň 3. třídě (dle ČSN EN 303-5). Tento údaj by měl být uveden na štítku kotle a v dokladu o kontrole jeho technického stavu a provozu. Provozování kotlů 1. a 2. tříd nebo kotlů bez stanovené třídy je po tomto datu zakázáno.