Dnes jsou u nás již dvě zkušebny, kde je možné „certifikovat“ kotle a lokální topidla na pevná paliva
Vedle Brna je nová zkušebna také v Ostravě
Vedoucí zkušebny tepelně-technických zařízení Výzkumného energetického centru na VŠB-TU Ostrava, Ing. Jiří Horák, Ph.D., v rozhovoru pro TZB-info uvádí nové možnosti zkušebny při certifikaci kotlů a topidel na pevná paliva.
Dnes jsou u nás již dvě zkušebny, kde je možné „certifikovat“ kotle a lokální topidla na pevná paliva – vedle Brna je nová zkušebna také v Ostravě.
Problematika vytápění domácností, emise znečišťujících látek do ovzduší a zkoušení spalovacích zařízení je nejen vzhledem k probíhajícím dotačním programům aktuálním tématem a proto jsme si k rozhovoru pozvali Ing. Jiřího Horáka, Ph.D. alias Smokemana, který pracuje jako vedoucí zkušebny tepelně-technických zařízení Výzkumného energetického centra na VŠB-TU Ostrava.
1) Můžete nám říci něco o sobě? Jaký je váš příběh?
Dalo by se říci, že jsem typický produkt socializmu. Do Ostravy jsem se přišel vyučit horníkem, mne ještě učili „Já su horník, kdo je víc?“. Takže jsem se s uhlím nejdříve seznámil tak, že jsem jej kopal a tím si také trochu uvědomil, kolik to stojí práce, úsilí a s čím vším to souvisí. Pak jsem na strojní fakultě studoval svařování na strojírenské technologii. Diplomovou práci jsem měl na svařování autokol na Felicii. Během studia jsem absolvoval různé brigády na koksovně a jako bílý zedník jsem prolezl první velký uhelný kotel. Po absolvování vysoké školy jsem dělal doktorandské studium na oboru Ochrana ovzduší v průmyslu. Tím jsem se dostal k panu profesoru Noskievičovi a k samotné energetice. Jako doktorand jsem objezdil mnoho tepláren a elektráren, učil se, jaké jsou základní parametry kotlů a jak a čím se stanovují. S panem profesorem Danihelkou jsme, oblečeni do montérek, v rámci velké dioxinové kampaně, popsali mnoho kouřovodů, které nám sloužily jako „tabule“. Ten mne naučil základní a nejtěžší otázku: „PROČ?“. Před vstupem do Evropské unie jsem působil dva a půl roku na severu Itálie v Ispře na Joint Research Center, kde jsem měl na starosti experimentální kampaň zaměřenou na tvorbu perzistentních organických látek z vytápění domácností. Mám různé přezdívky, v Itálii mi říkali dottore Giorgio Bruciatorre a když jsem se vrátil do Ostravy, tak se zrodil SMOKEMAN. To je vlastně taková má druhá identita. SMOKEMAN je chlap, který nemá rád kouř a učí lidi jak správně topit. Ty tisíce spalovacích zkoušek, které jsme provedli na naší zkušebně, jsme shrnuli do SMOKEMANova desatera správného topiče. Zjednodušeně můžeme říci, že jsou jen čtyři základní parametry, které ovlivní, co vychází z našeho komína: do čeho palivo dáváme (typ kotle), co tam dáváme (kvalita paliva), kdo to tam dává (kvalita obsluhy) a jak se o zařízení stará (kvalita údržby).
2) Jaká je historie VEC?
Výzkumné energetické centrum vzniklo na počátku roku 1999. Pracoviště navázalo na dlouholeté zkušenosti pracovníků z katedry energetiky VŠB-TU Ostrava. Mezi hlavní „otce“ VEC můžeme řadit zejména pana profesora Pavla Noskieviče a docenta Tadeáše Ochodka. Po třech letech existence získalo Výzkumné energetické centrum statut vysokoškolského ústavu, kterým je dosud.
3) Na jaké činnosti se VEC zaměřuje?
Náplň činností VEC je velmi různorodá a zabírá široké pole jednotlivých oblastí, ale základním cílem jsou reálné a smysluplné aplikace. V oblasti spolupráce s průmyslovými partnery jsme schopni nabídnout široké spektrum činností – inženýrská a projekční činnost energetických celků, monitorování a optimalizace energetické náročnosti podniků a monitoring obnovitelných zdrojů. VEC má dále dlouholeté zkušenosti s měřením emisí znečišťujících látek na malých až velkých zdrojích znečištění, přičemž je členem Asociace autorizovaných laboratoří pro měření emisí (ALME). Další oblastí je bezpečnost v energetice a průmyslu, kde jsme schopni posuzovat rizika související s chemickými látkami, výbuchové parametry látek ve všech skupenstvích, atd. VEC nezapomíná ani na edukační činnost – jako pracoviště VŠB-TU Ostrava se podílí na výuce domácích i zahraničních studentů. Důležitou součástí VEC je také zkušebna spalovacích zařízení, nejčastěji teplovodních kotlů a lokální topidel na pevná/tuhá paliva, kterou mám na starosti.
4) Můžete nám zkušebnu více představit?
Zkušebna se podílí na výzkumu, vývoji a testování spalovacích zařízení spalujících zejména pevná paliva – hnědé uhlí, černé uhlí, biomasa, ale je schopna nabídnout své služby i pro zařízení spalující plynná a kapalná paliva. Vybavení zkušebny je dlouhodobě na špičkové úrovni, protože jen tak je možno poskytovat kvalitní služby v oblasti zdokonalování procesu transformace energií, zvyšování energetické účinnosti spalovacích zařízení a také omezování negativních dopadů spalování paliv na životní prostředí. Zkušebna je koncipována univerzálně a umožňuje zkoušet teplovodní zařízení do výkonu cca 500 kW. Další oblastí je zkoušení zařízení pro lokální vytápění, což představuje např. kamna na pevná paliva, varné spotřebiče pro domácnost, krbová kamna a krbové vložky. Zkušebna má k dispozici akreditovanou laboratoř paliv, která umožňuje analýzu pevných paliv, ale také výrobu pevných paliv (pelet a briket) z různých alternativních zdrojů. Součástí zkušebny je také kalorimetrická komora, která slouží pro stanovení tepelného výkonu do místnosti. Pracovníci zkušebny jsou na vysoké odborné úrovni a mohou tak producentům spalovacích zařízení významně pomoci při vývoji nových nebo úpravě starších produktů – toto je striktně odděleno od procesu „certifikace“. Zařízení, na jejichž vývoji se podílíme, nemůžeme „certifikovat“. Dokladem úrovně zkušebny je akreditace Českého institutu pro akreditaci, na jehož základě je VEC akreditovanou zkušební laboratoří č. 1166.3 splňující požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025.
5) Je možno služeb Vaší zkušebny využít i při uvádění nových výrobků na trh, stejně jako v brněnské zkušebně?
Samozřejmě. VŠB-TU Ostrava je autorizovanou osobou č. 260 k činnostem při posuzování shody výrobků dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., v aktuálním znění, pro vybrané stavební výrobky skupiny 10/5 Zařízení pro přípravu teplé vody a ústřední vytápění, s výjimkou zařízení spalujících plynná paliva a tepelná čerpadla (jen teplovodní kotle a na pevná a kapalná paliva, testování dle EN 303-5). Zároveň je VŠB-TU Ostrava notifikovanou osobou (Notified body 2078) pro činnosti oznámeného subjektu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/11, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh na zařízení pro vytápění vnitřních prostor (harmonizované normy ČSN EN 12815:2002, ČSN EN 13229:2002, ČSN EN 13240:2002). Výkonným pracovištěm je právě Výzkumné energetické centrum.
6) Spolupracujete jako zkušebna se zahraničím?
Spolupráce se zahraničím je nedílnou součásti naší práce. Účastníme se například jednání pracovních skupin technických komisí CEN, které mají na starosti tvorbu norem, které spadají pod naši oblast působnosti. Je tak zajištěno, že máme k dispozici aktuální informace o připravovaných novinkách v oblasti státního zkušebnictví. Dále spolupracujeme také se zahraničními výzkumnými centry, naši pracovníci se na partnerských pracovištích účastní pracovních stáží, což dále vede k jejich profesnímu růstu. S partnery také řešíme společné projekty, jejichž výstupy mohou být následně podkladem např. pro tvorbu nových zkušebních metod a postupů. Namátkou lze zmínit projekt „Determination of particulate matter emissions from solid biomass fuel burning appliances and boilers – Proposal for a common European test method“ (zkráceně EN-PME TEST), který si kladl za cíl vyvinutí jednotné metodiky stanovení koncentrace prachu z malých spalovacích zařízení (kotle na pevná paliva, krbová kamna, krbové vložky a sporáky) viz http://task32.ieabioenergy.com/publications/5682/. V současné době probíhá testování této metodiky v notifikovaných zkušebnách.
7) Věnujete se i vzdělávání veřejnosti?
Kromě již zmíněné výuky se snažíme publikovat naše výstupy v odborných časopisech. Veřejnosti asi nejpřístupnější zdroj je server TZB-info, na kterém publikujeme jak články zabývající se legislativou, týkající se např. emisních limitů pro malá spalovací zařízení, tak články s praktickými zkušenostmi s provozem těchto zařízení. Nelze nezmínit popularizační akce „Smokeman zasahuje“ (které zřejmě někteří čtenáři znají), na kterých se snažíme široké veřejnosti přiblížit problematiku vytápění domácností. Lidem vysvětlujeme např. co všechno ovlivňuje množství škodlivin, které vypouštějí do ovzduší a jak mohou sami svým přístupem alespoň trochu zlepšit ovzduší v místě jejich bydliště.