Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Čím se bude topit, až dojde kůrovcové dřevo?

Z kůrovcové kalamity pochází především měkké dřevo. Autor ukazuje, že opadnutí nadměrných těžeb měkkého dřeva nebude mít tak zásadní dopad na dostatek palivového dřeva, jak se na první pohled jeví. Vytápění dřevem se po odeznění kalamity vrátí do podmínek před ní.


Napadených stromů je mnoho i v příměstských lesích (foto: JH)

Díky kůrovcové kalamitě rapidně ubývá smrkových lesů. Ovšem měkké dřevo tvořilo tradičně jen část palivového dřeva, využívaného pro vytápění domácností.

Úvahy nad tím, co se bude spalovat v kamnech a malých kotlích na dřevo, až se spálí kůrovcové dřevo a další nebude, slyšíme v poslední době stále častěji. Je pravdou, že i když kůrovcová kalamita pomalu ustupuje, její následky budou na českých lesích patrné několik následujících desetiletí. Ale jakým způsobem vlastně ovlivnila sektor vytápění domácností, a jaký vliv na něj bude mít, až odezní?

Palivové dřevo pro malé spalovací zdroje tepla

Ta současná kalamita začala v roce 2015 na Severní Moravě a postupně se rozšířila po celé republice. V roce 2015 bylo dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vytěženo okolo 16 miliónů m3 dřeva, z toho bylo „pouze“ 2 mil. m3 dřeva napadeného kůrovcem. V roce 2019 to bylo již 32 mil. m3, z toho „kůrovcového“ dřeva bylo více jak 22 mil. m3!

Kůrovec napadl především smrkové lesy, ovšem měkké smrkové dřevo donedávna nepatřilo mezi tak dominantní paliva pro malé spalovací zdroje tepla, jak je tomu nyní. Měrná objemová výhřevnost smrkového dřeva o obsahu vody 20 % je řádově 1 300 kWh/prm (prostorový metr), což je přibližně o 30 % méně, než u tvrdého dřeva o stejném obsahu vody (1 800 kWh/prm). Takže stejný objem měkkého dřeva, přiložený do kotle, „vydá“ o třetinu méně energie než dřevo tvrdé. Měkkým dřevem se dá rychle zatopit, ale vyhoří podstatně dříve, takže je nutné jej častěji přikládat. Pro tvrdé dřevo hovoří také fakt, že na jeho skladování potřebujete před domem přibližně o třetinu menší prostor (schne ovšem podstatně déle). Z tohoto důvodu pro topení ve speciálních kotlích na dřevo, krbech a krbových kamnech jejich provozovatelé preferují především tvrdé dřevo. Měkké dřevo je dlouhodobě využíváno ve velkém jako doplňkové palivo pro ručně přikládané kotle na uhlí, a to především na rychlý zátop a vytvoření základní vrstvy paliva, popřípadě na přípravu teplé vody mimo otopnou sezónu. Pokud je k dispozici levné dřevo, uhlí se často v jednoduchých odhořívacích kotlích využívá jen, když už opravdu „přituhne“.

Kalamita srazila cenu měkkého dřeva téměř o polovinu

Změny ovšem přinesla kůrovcová kalamita. V době „předkůrovcové“ tedy majitelé speciálních kotlů a kamen na dřevo volili především tvrdé dřevo, které bylo sice dražší, ale za topnou sezónu se jej spálilo méně. Takže se to cenově vyrovnalo. Kůrovcová kalamita to ovšem zásadně změnila. Nejlépe to můžeme demonstrovat na přiloženém grafu č. 1, ve kterém je uveden vývoj cen palivového dřeva dle statistik ČSÚ od roku 2014. Jedná se o průměrné ceny bez DPH za plnometr. Jsou zde zpracována data od firem s počtem zaměstnanců od 20 osob s převažující činností lesnictví a od ekonomických subjektů hospodařících na lesních pozemcích s rozlohou 200 a více hektarů. Statistika tedy nezahrnuje veškeré palivové dřevo spalované v domácnostech, nicméně má dostatečnou vypovídací hodnotu o stavu na trhu s touto komoditou.

Graf č. 1:
Graf č. 1:

Z grafu je patrné, že zatím co se cena tvrdého dřeva za sledované období 2014–2019 prakticky nezměnila (pohybuje se pod hranicí 1 200 Kč/m3), cena smrkového dřeva klesla ve stejném období téměř o polovinu (z 852 Kč/m3 v roce 2014 na 487 Kč/m3 v roce 2019). Topení smrkovým dřevem je v současnosti bezkonkurenčně nejlevnějším způsobem vytápění domácností, z tohoto důvodu se v současnosti smrkového dřeva spaluje podstatně více než dříve také ve zplynovacích kotlích a kamnech. Je to zřejmé i z dalšího grafu, ve kterém jsou dle údajů Oddělení analýz a datové podpory MPO uvedeny prodeje palivového dřeva za sledované období 2014–2019. Opět se jedná o údaje o prodejích od stejných subjektů, jako je tomu u údajů v grafu č. 1 (firmy nad 20 zaměstnanců, subjekty hospodařící alespoň na 200 hektarech), takže se nejedná zdaleka o veškeré palivové dřevo spalované v domácnostech, ale o vytěžené dřevo zařazené do VI. třídy jakosti (palivové), nicméně čísla jsou to opět dostatečně vypovídající.

Graf č. 2
Graf č. 2

Jak je vidno, prodeje tvrdého a měkkého dřeva byly před kůrovcovou kalamitou v roce 2014 řádově shodné, v roce 2019 ale v prodejích již jednoznačně dominovalo měkké dřevo, prodej tvrdého naopak klesl téměř o polovinu. Je to dáno samozřejmě také tím, že veškeré těžební kapacity byly směřovány především na těžbu kalamitního dřeva, nicméně pokud by byla vysoká poptávka po dřevě tvrdém, určitě by se kapacity na jeho vytěžení našly (obchod je obchod).

Jaký je výhled do budoucna?

S kůrovcovou kalamitou se na trhu s palivovým dřevem objevilo velké množství levného smrkového dřeva, což umožnilo snížit náklady na vytápění dřevem až o 30 %. Měkkého dřeva využívají nyní z ekonomických důvodů ve vyšší míře také provozovatelé speciálních kotlů na dřevo. Kůrovcové dřevo tak začalo být podstatně více preferováno na úkor tvrdého dřeva. Ovšem, až levné dřevo „dojde“, neznamená to, že automaticky nastane nedostatek palivového dřeva. Dá se předpokládat, že se pouze při vytápění domácností dřevem bude opět více využívat také tvrdého dřeva a náklady na vytápění se vrátí na úroveň před kalamitou. Ovšem stále to bude ekonomicky nejvýhodnější a ekologicky nejšetrnější způsob vytápění domácností.

 
 
Reklama