Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jak dlouho vysychá palivové dřevo? Stav po 22 dnech

Po třech týdnech přirozeného sušení se snižování vlhkosti zpomalilo. Dřevo začíná praskat na povrchu, což je vnějším znakem začínajícího sesychání.

Přečtěte si také Jak dlouho sušit palivové dřevo? Sledujte praktický pokus - začátek Přečíst článek

Palivové dřevo uskladněné ve formě metrové kulatiny vysychá řádově 2 roky na vlhkost, která je již vhodná pro jeho spalování. Tuto dobu můžeme významně zkrátit nařezáním kulatiny na finální požadovanou délku a následným rozštípáním polínek. V našem pokusu se snažíme odpovědět na otázku, jak dlouho potrvá, než rozštípané čerstvé dřevo z nedávno pokácených stromů vyschne na vlhkost přijatelnou pro spalování.

Komentář k třetímu měření po 22 dnech skladování

Po třech týdnech přirozeného vysychání se potvrdil trend z posledního měření, tedy že se znatelně zpomalilo snižování vlhkosti štěpů. Po prvních 8 dnech sušení došlo k poměrně významnému snížení vlhkosti zkušebních kusů. U smrku se snížila relativní vlhkost o 13 % (z původních 42 % na 29 %), u buku o 7 % (z 38 % na 31 %). Po druhém týdnu se u smrku i buku relativní vlhkost snížila pouze o 1 %. A po třetím týdnu sušení byla u smrku naměřena průměrná vlhkost shodná s vlhkostí naměřenou týden před tím (28 %), u buku bylo naměřeno o 2 % relativní vlhkosti méně (28 %).

Přečtěte si také Jak dlouho vysychá palivové dřevo? Stav po 16 dnech Přečíst článek

Prakticky shodná vlhkost naměřená u smrku ovšem neznamená, že se vysychání zastavilo. Musíme mít stále na paměti, že měření vlhkosti hrotovým vlhkoměrem je měřením pouze orientačním, zvláště při vlhkosti měřených štěpů nad mezí hygroskopicity. Tyto vlhkoměry měří elektrický odpor, který s rostoucí vlhkostí dřeva klesá. Na mezi hygroskopicity je elektrický odpor již poměrně malý, a proto většina běžných hrotových vlhkoměrů měří vlhkost relativně přesně pouze do absolutní vlhkosti okolo 30 % (23 % relativní vlhkosti), a nad touto hranicí jsou již velice nepřesné. To tedy znamená, že pokud se reálná vlhkost dřeva během týdne sušení snížila jen nepatrně, na naměřených hodnotách to nemusí být poznat.

Naopak přesné je vážení zkušebních štěpů, které potvrdilo, že se vysychání sice oproti prvnímu týdnu výrazně zpomalilo, ale stále pokračuje. Na dřevu smrku i buku se již objevily povrchové praskliny, které jsou vnějším znakem sesychání, tedy snižování objemu vysychajícího dřeva.




Objemové sesychání dřeva

V článku zveřejněném před týdnem jsme se seznámili s tím, že bezprostředně po pokácení stromu tvoří až ¾ jeho vlhkosti voda volná a ¼ voda vázaná. Voda volná se ze dřeva uvolňuje jako první, voda vázaná zůstává po celou dobu odpařování vody volné součástí buněčných stěn dřevního pletiva. V okamžiku, kdy se dřevo zbaví veškeré vody volné, ale buněčné stěny jsou stále ještě „plně“ nasycené vodou vázanou, nastává stav, kterému se říká mez hygroskopicity. Vzhledem k tomu, že se voda volná nachází v jakýchsi „dutinách“ dřevních pletiv, její ztráta se nijak neprojeví na změně objemu vysychajícího dřeva.

Uskladněné dřevo tedy v průběhu vysychání až do dosažení hranice meze hygroskopicity mění svůj objem minimálně.

Po odpaření vody volné se začíná ze dřeva uvolňovat voda vázaná. Ovšem ta je prostřednictvím vodíkových vazeb vázána již přímo v buněčných stěnách dřevního pletiva.

Vzhledem k tomu, že voda vázaná je součástí buněčných stěn, s její ztrátou se tak tyto stěny postupně zmenšují, což se projevuje snižováním objemu vysušovaného dřeva.


Snižování vlhkosti dřeva pod mez hygroskopicity je tedy provázeno také snižováním jeho objemu. Tento jev se nazývá objemové sesychání. Hodnota objemového sesychání vyjadřuje o kolik procent se snížil objem absolutně suchého dřeva ve srovnání s objemem, který mělo při vlhkosti na mezi hygroskopicity. Nejvíce sesychají habr (až o 19 % z původního objemu) a dub (18 %), naopak nejméně „sesychavými“ dřevy jsou kaštan či vrba (11 %). Vnějším znakem sesychajícího dřeva je jeho praskání. Pokud tedy vidíme poleno dřeva, které je na vnějším povrchu již značně popraskané, znamená to, že se již „zbavilo“ vody volné a sesychá.

Drobné praskliny na povrchu dřeva znamenají, že k odpaření vody volné došlo v povrchových vrstvách štěpu a v těchto vrstvách se tedy začala již uvolňovat také voda vázaná. Ovšem k poklesu vlhkosti pod mez hygroskopicity nedošlo ještě v celém kusu dřeva. Naopak, pokud již praskliny zasahují hluboko do vnitřních vrstev dřeva, znamená to, že došlo k odpaření vody volné již v celém kusu a dřevo je již „připraveno“ ke spalování.

ePublikace ke stažení

V rámci projektu „Čisté vytápění s Norskými fondy“ vznikla ve spolupráci s redakcí TZB-info publikace „Palivové dřevo, aneb topíme správně s Norskými fondy“. Čtenář se v ní dozví mnoho zajímavých a často i překvapivých informací především o samotném palivovém dřevě. Publikace bude jen v elektronické formě volně ke stažení na portálu TZB-info:

Přečtěte si také Kniha „Palivové dřevo“ ke stažení! Zjistěte, co ještě nevíte o tomto ekologickém palivu Přečíst článek

Pokud preferujte audiovizuální formu (video), najdete ji zde:

Jak správně měřit vlhkost dřeva, která rozhoduje o optimálním spalování palivového dřeva? Poučení najdete ve videu:

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení