Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

V lokalitách bez zemního plynu loni rostla poptávka po vytápění propanem

Stát chystá další dotace na výměnu starých kotlů

Česko loni zažilo co do kvality ovzduší výjimečně dobrý rok. Podle odborníků je to zásluhou hlavně meteorologických podmínek, dlouhodobě se ale kvalita ovzduší zlepšuje i díky obměně starých kotlů na tuhá paliva.

Ty představují největší zdroj rakovinotvorných látek i zdraví nebezpečných prachových částic. Na výměnu nejvíce škodlivých kotlů už zbývá méně než dva roky, přitom jich je v provozu stále přes 300 tisíc. Stát se proto jejich výměnu chystá podpořit dalšími 14,5 miliardami korun, které by měly být určeny hlavně pro nízkopříjmové domácnosti. Při přechodu na plyn existuje řešení také pro neplynofikované oblasti, alternativou je propan ze zásobníku.

Podle předběžného hodnocení kvality ovzduší za rok 2020, které publikoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), byl loňský rok z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý a koncentrace látek znečišťující ovzduší opět poklesly. Z předběžné zprávy ČHMÚ dokonce vyplývá, že vzduch byl u nás v určitých ohledech nejčistší od počátku měření a nebyla také vyhlášena žádná smogová situace. Podle odborníků mají na kvalitu ovzduší zásadní vliv především meteorologické podmínky. Ty mají proto spolu s útlumem dopravy i ekonomiky výraznou zásluhu na pozitivních výsledcích za loňský rok.

Kvalita ovzduší se však dlouhodobě zlepšuje i díky snižování emisí například obnovou starých kotlů na tuhá paliva. „Místně může být samozřejmě situace odlišná, protože záleží na konkrétní situaci a blízkých zdrojích v každém městě či obci. Celkově však v České republice lokální vytápění představuje stále největší problém kvality ovzduší, byť jsou lokální topeniště v provozu jen zhruba pět měsíců v roce,“ říká Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně. „Právě lokální vytápění domácností je zodpovědné za přibližně 98 % emisí rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, jehož koncentrace jsou překračovány v České republice na řadě míst v dlouhodobém hledisku i několikanásobně. Dále je to dominantní zdroj i menších, a tedy lidskému zdraví nebezpečnějších prachových částic,“ doplňuje Jáchym Brzezina.




Stále čeká na výměnu přes 300 tisíc kotlů

Na základě zákona o ochraně ovzduší by měly být starší kotle emisních tříd 1 a 2 vyřazeny z provozu k 1. září 2022. Na výměnu už tedy nezbývá moc času, přitom podle Asociace podniků topenářské techniky (APTT) bylo ještě začátkem roku 2020 v provozu 365 tisíc nevyhovujících kotlů. Problematický rok 2020 nijak ke zvýšení tempa výměny starých kotlů nepřispěl a podle APTT je k 1. lednu 2021 v provozu ještě 330 tisíc kotlů, které bude třeba vyměnit. Ministerstvo životního prostředí v letošním roce proto navyšuje prostředky na výměny kotlů o dalších 600 milionů Kč. Ty jsou určeny primárně zájemcům o výměnu kotle, na které se nedostalo ve třetí vlně kotlíkových dotací.

Dotace zacílí na nízkopříjmové

Aktuálně se však připravuje schéma na čerpání nových kotlíkových dotací z OPŽP 2021–2027 „S novými kotlíkovými dotacemi cílíme především pro nízkopříjmové domácnosti a jejich spuštění předpokládáme nejdříve ke konci roku 2021,“ informoval Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. „Dále bude možné vyměnit zdroje vytápění v rámci pokračování programu Nová Zelená úsporám. Vyhlášení výzvy pro podávání žádostí v nástupnickém programu NZÚ 2030 se předpokládá ve třetím kvartále 2021,“ doplňuje Ondřej Charvát s tím, že celkem bude na oba tyto programy určené pro výměnu neekologických lokálních topenišť na pevná paliva určeno zhruba 14,5 mld. Kč.

Přechod na plyn? I bez přípojky řešitelná situace

S odstavením starého kotle na pevná paliva, který neplní emisní limity alespoň třídy 3, nastává otázka, čím ho nahradit. Pro řadu domácností to může být příležitost přejít na jiný typ paliva. Například plynové vytápění představuje ve srovnání s tuhými palivy daleko čistší zdroj energie, který nemá žádné nároky na obsluhu nebo přípravu a skladování paliva. Nedostupná přípojka zemního plynu přitom nemusí být překážkou. Oblasti s velmi nízkou plynofikací totiž nejsou v Česku výjimkou a nejde jen o nějaké odlehlé horské oblasti.

Distribuční plynová soustava není dostupná například v širším okolí Prahy nebo Jihočeském kraji. Alternativou je v takovém případě LPG ve formě čistého propanu skladovaného v zásobníku, který je třeba naplnit zpravidla jednou až dvakrát do roka,“ vysvětluje Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává zemní plyn i LPG. „Loni jsme v souvislosti se sílícím tlakem na výměnu starých kotlů meziročně zaznamenali 85 % nárůst poptávek v tomto segmentu a vedle rozpracovaných instalací tak evidujeme stovky nových zásobníků, které využívají domácnosti. Z dominantní části jde právě o zákazníky ve Středočeském kraji, který je příkladem oblasti s nízkou plynofikací,” dodává Jiří Karlík, podle kterého jsou celkové náklady na propan ze zásobníku jen o málo vyšší než u zemního plynu. Podobně jako u pevných paliv lze však u propanu dosáhnout zajímavých úspor nákupem zásoby plynu v létě, kdy jsou ceny LPG nejnižší.

PRIMAGAS s.r.o.
logo PRIMAGAS s.r.o.

Společnost Primagas je dodavatel LPG a zemního plynu. Primagas dodává LPG - propan butan do zásobníků, čerpacích stanic LPG a v PB láhvích ocelových a kompozitních plastových. LPG lze využít pro domácnosti i firmy k vytápění, přípravě teplé vody, ...