Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Společné komíny a výměna plynových spotřebičů v bytových domech – metodická příručka

Výměna jen některých plynových spotřebičů napojených na společné komíny není jednoduchá. Musí se zohlednit odlišné fyzikální vlastnosti nových spotřebičů od vlastností stávajících, ale i legislativní požadavky, které jsou s výměnou každého plynového spotřebiče za jiný spojeny.


Komíny v bytovém domě, foto © TZB-info

Problematiku výměny spotřebičů zajišťujících vytápění objektu řeší čas od času asi každý majitel nemovitosti.

Pokud je v objektu jeden spotřebič s odvodem spalin samostatnou spalinovou cestou, bývá situace poměrně jednoduchá a s výměnou se čeká, až na hranici životnosti spotřebiče. Bohužel, zcela rozdílná je situace, pokud se jedná o objekt s více bytovými jednotkami, a tedy i více spotřebiči připojenými do společného komínu.

Pro realizaci výměny spotřebičů připojených do společného komínu není zpracován legislativní rámec, proto v praxi dochází často k fatálním chybám, které mohou vést k limitně vysokým finančním nákladům, případně i ke sporům mezi uživateli jednotlivých bytových jednotek.

Proč je výměna problém?

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, prakticky zakazuje od 26. září 2015 výrobu a prodej plynových kotlů schopných pracovat v jiném než kondenzačním provozu. Fakticky se jedná o postupné zpřísňování sezónní energetické účinnosti a snižování emisí, a to ve třech etapách mezi roky 2015 až 2018. Uvedené podmínky jsou platné pro plynové spotřebiče určené zcela nebo z části k vytápění objektů a v současné době je splňují pouze plynové spotřebiče kondenzační. V nekondenzačním režimu mohou nadále pracovat pouze spotřebiče zajišťující výhradně ohřev vody.

Stávající spotřebiče v provedení C (uzavřené nízkoteplotní TURBO kotle) nesmí být uváděny na trh v celé Evropské unii, ani do ní být dováženy nebo jiným alternativním způsobem instalovány. Zásoby spotřebičů uvedených na trh před platností uvedeného nařízení mohly být pouze doprodány. Lze dovozovat, že počet takových spotřebičů, které by se daly na vnitřním trhu Evropské unie v současné době zakoupit, je prakticky nulový.

V důvodové části nařízení č. 813/2013 je uvedeno:

(12) V Unii existuje téměř pět milionů bytových jednotek se systémy se společným otevřeným kouřovodem. Nahrazení stávajících kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kotlových kombinovaných ohřívačů účinnými kondenzačními kotli není v bytových jednotkách se společným otevřeným kouřovodem z technických důvodů možné. Požadavky uvedené v tomto nařízení umožňují, aby nekondenzační kotle konkrétně navržené pro tuto konfiguraci zůstaly nadále na trhu; toto opatření má zabránit nepatřičným nákladům pro spotřebitele, poskytnout výrobcům čas na vývoj kotlů využívajících účinnější technologie vytápění a členským státům poskytnout čas na zvážení úprav vnitrostátních stavebních předpisů.

Ovšem dle výkladu Ministerstva průmyslu a obchodu nelze tuto výjimku použít pro bytové domy s plynovými kotli v provedení nízkoteplotní TURBO.

Lze tedy dovodit závěr, že bytová družstva, společenství vlastníků bytových jednotek nebo obecně vlastníci bytových domů, ve kterých jsou osazeny plynové spotřebiče v provedení TURBO, s odvodem spalin do společného komínu, musí v bezprostřední budoucnosti řešit problém náhrady dosluhujících spotřebičů novými spotřebiči v provedení kondenzačním. Tato náhrada bude většinou spojena s nutností rekonstrukce odvodu spalin.

Jak postupovat po rozhodnutí?

V okamžiku, kdy padne rozhodnutí o výměně spotřebičů a rekonstrukci odvodu spalin, je z hlediska vlastníka/vlastníků nemovitosti třeba postupovat tak, aby byla zaručena především objektivita a nestrannost spolupracujících odborníků a jednak optimalizovány finanční náklady.

Je překvapivé, že počáteční kroky, včetně základního posouzení, je možno provést v podstatě bez nutnosti přizvání externího zpracovatele nebo poradce, a tedy bez přímých nákladů.

Největší chybou se naopak stává snaha sehnat „odborníka“, který vše vyřeší a navrhne jakési optimální a všem zúčastněným vyhovující řešení. Tato chyba bývá draze zaplacena, a to zejména v případě, kdy je v tomto kroku oslovena osoba, která nemá primární zájem hledat optimální řešení, ale je pro ni primárním zájmem prodat své řešení.

Lze do společného odvodu spalin napojit nízkoteplotní TURBO kotle a kotle kondenzační?

Jako prvotní se obvykle hledá odpověď na otázku, zda lze do společného odvodu spalin napojit současně původně používané nízkoteplotní TURBO kotle a nově instalované kotle kondenzační. Jedná se o otázku, která je klíčová, a která je zároveň velice záludná.

Její „záludnost“ spočívá především v tom, že odpovědi se mohou různit. Neexistuje totiž relevantní právní dokument, který by kombinaci nízkoteplotních TURBO kotlů a kondenzačních kotlů zakazoval, ale ani aby je povoloval, nebo stanovil nějaké provozní podmínky. Tato situace nahrává různým „odborníkům“, aby prezentovali řešení směřující především k tomu prodat své vlastní zboží, aniž by je další osud jakkoliv zajímal.

V době, kdy byly kondenzační spotřebiče novinkou, soudilo se obecně, že kombinace s původními kotli je možná, při splnění určitých podmínek. Za ty bylo považováno osazení jednocestných klapek na kouřovod a současně limitní zvýšení přetlaku nebo deklarace komínu jako komínu s přirozeným tahem a s tlakovým vyrovnáním. Postupně se však ukazovalo, že tlakové, teplotní a vlhkostní poměry se ve společných komínech, s kombinací spotřebičů TURBO a kondenzačních, změnily natolik, že docházelo k omezení funkčnosti a poškození některých spotřebičů. Provedené výpočty podle ČSN EN 13 384-2 rovněž ukázaly, že při kombinaci spotřebičů s různými provozními stavy záleží nejen na jejich aktuálním poměru, ale i na jejich vzájemném umístění. Konfliktní může být i nepoměr systémů řízení a regulace.

V současné době proto většina odborníků doporučuje, v rámci náhrady nízkoteplotních TURBO kotlů kotli kondenzačními, vyměnit všechny spotřebiče současně a vyhnout se tak potenciálním problémům, a to jak současným, tak budoucím.

Obr. Publikaci si lze na dobírku objednat u Komínové asociace – APOKS
Obr. Publikaci si lze na dobírku objednat u Komínové asociace – APOKS

To se týká i situace, kdy je sestava konkrétní společné spalinové cesty ověřena výpočtem podle ČSN EN 13 384-2. Kombinaci suchého a mokrého provozu totiž uvedená norma nezakazuje ani nepovoluje, a tudíž ani používané výpočtové programy na konfliktní situaci neupozorní. Programy pracují prostě se zadanými veličinami. Na zhotoviteli je potom technicky zajistit, aby byly tyto podmínky splněny, přičemž zejména teoretické 100% oddělení suchého a mokrého provozu lze v praxi zajistit jen velice stěží.

Závěr

Tento článek je výběrem úvodních informací z publikace „METODIKA REALIZACE SPOLEČNÝCH KOMÍNŮ PŘI VÝMĚNĚ PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ V BYTOVÝCH DOMECH“ vydané Komínovou asociací APOKS. Jak už titulek napovídá, tato knížka je určena všem, kdo řeší aktuální otázku výměny starých plynových kotlů v bytových domech. Je rozdělena do 16 kapitol a srozumitelnými, postupnými kroky provádí vlastníka domu, SVJ, družstvo nebo správce nemovitosti celým procesem realizace výměny spotřebičů napojených do společného komínu. Hlavním cílem je přitom podat problematiku tak, aby vlastníci domu nebo správci nemovitostí byli schopni provádět základní klíčová rozhodnutí bez nutnosti placených konzultací.


 
 
Reklama