Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Zemní plyn do roku 2040 neskončí

V médiích je uváděna polopravda o tom, že EU nařizuje zákaz využití zemního plynu k roku 2040. Tvrzení se opírá o neznalost skutečného stavu věci a jde i o manipulativní informaci typu přání je otcem myšlenky.

Potřebu se odpoutat od fosilních zdrojů energie rozhodně nezpochybňuji. Je to pro náš stát důležité nejen s ohledem na stabilitu životního prostředí, ale i vzhledem k naší, s velkou pravděpodobností budoucí rostoucí energetickou závislostí na jiných státech, které energetickými zdroji disponují. Protože nemusí jít jen o zdroje fosilní! Čím více využitelné energie si toho doma vyrobíme, čím méně jí bude procházet přes energetickou burzu, tím méně budeme v oblasti budov závislí na výkyvech cen, na běžné spekulativní roli burzy pracující nejen s okamžitou poptávkou a nabídkou, ale i s očekáváním všeho možného a v případě omezenosti zdrojů energie i s tímto faktorem. Emisní povolenky s jejich omezeným objemem, možností jich z trhu stáhnout neurčené množství, jsou pro spekulace a uchování či dokonce zhodnocení finančních prostředků levně zapůjčených od evropských bank přímo ideální, jak se nyní ukázalo. Neustále musíme mít na paměti, že zadarmo nebo z čistého přátelství nám nikdo nic nedá.

Pokud z nejvyšší úrovně Evropské komise zazněl návrh, aby se na území Evropské unie přestal využívat zemní plyn do roku 2040, tak to je pro Českou republiku, pro milióny lidí žijící v domech, bytech závislých na zemním plynu jako zdroji tepla, velmi znepokojující zpráva. Ještě jsme se kompletně nezbavili uhlí a teď bychom museli prakticky okamžitě přestat budovat nové zdroje tepla a elektřiny závislé na zemním plynu. Ano, prakticky okamžitě. Protože každý ekonomicky vzdělaný investor vnímající skutečné technické parametry nepočítá se životností plynových kotlů, plynových tepelných čerpadel, plynových kogeneračních jednotek v rozsahu jejich ekonomické návratnosti, tedy obvykle okolo pěti let. Ale v rámci minimálně patnácti a více let. Tomuto argumentu většina politiků na nejvyšších úrovních EK s většinově jen právnickým vzděláním zřejmě vůbec nerozumí.

Do začátku roku 2040 zbývá jen 19 let. To znamená, až na relativně omezené výjimky spočívající ve využití bioplynu, případně malé příměsi vodíku k zemnímu plynu do cca 5 %, počítat v nových projektech jakýchkoliv větších zdrojů s životností 15 a více let jen s elektřinou. Je nutné odečíst dobu zpracování projektu, stavebního řízení i výstavby. Protože nechat projektovat nový zdroj odkázaný na vodík dodávaný z vodíkového plynovodu, to si po dobu následujících nejméně deseti let žádný investor bez záruky dodávek vodíku netroufne. A v tu ránu tu máme místo dovozu zemního plynu dovoz elektrické energie. Ano dovoz, protože i elektřina vyrobená v rámci ČR prochází zahraniční burzou.

Dovoz elektřiny je dovozem produktu s mnohem vyšší přidanou hodnotou, než jakou má zemní plyn. Přidanou hodnotou, která však nebyla přidána v České republice, ale jinde. A tam jinde, po započtení tamních mezd lidí zůstane i zisk. Nepřipomíná vám to náhodou zcela stejný princip, jako mají „montovny“, jejichž existenci by moc ráda většina naší politické reprezentace, minimálně svými veřejnými projevy, zásadně potlačila? Již brzy uvidíme, jak technickými argumenty v otázce ukončení zemního plynu k roku 2040 naloží naše nová vláda.

Pro upřesnění, o komentář z kontextu vytrženého výroku o konci využití zemního plynu do roku 2040, jsem požádal Český plynárenský svaz. Ing. Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka svazu, k tomu řekla:

Tato část novinek není předmětem plynárenského balíčku, ale paradoxně byla skryta v návrhu revize EPBD (Energy Performace of Buildings Directive), který Komise zveřejnila při stejné příležitosti. V uplynulých dnech tyto informace žily v médiích svým vlastním životem, aniž by se plně zakládaly na pravdě. Ad rok 2027 – tady Komise navrhuje zastavení možnosti poskytování investičních podpor pro nové kotle využívající fosilní paliva (tudíž nikoliv např. biometan a vodík) z evropských finančních prostředků v rámci budoucího víceletého finančního rámce EU. Je to zatím pouze návrh a rozhodně necílí na národní prostředky, tady státy mají možnost s nimi nakládat dle vlastního uvážení (v souladu s pravidly CEEAG a GBER, přirozeně), a především země střední a východní Evropy by v tzv. kotlíkových dotacích podle mě měly mít plnou možnost pokračovat, s ohledem na to, kolik kotlů využívajících uhlí nízké kvality a vysoké emisní třídy je stále v užívání a míra jejich obměny je i s ohledem na koupěschopnost obyvatelstva poměrně nízká. Musíme si rovněž uvědomit, že tepelná čerpadla nejsou řešení pro všechny druhy staveb. Navíc plynné médium se bude postupně ozeleňovat a snižovat svoji emisní stopu (viz biometan a přimíchávání vodíku).

Rovněž absolutní zákaz využívání fosilních paliv v decentrálním vytápění po roce 2040 je spíše mediální zkratka a v některých případech bych řekla, že se jedná o jednání typu ‚přání otcem myšlenky‘. Ale zde je pravda, že konkrétní znění přílohy směrnice není šťastně a jednoznačně napsané a je potřeba jej v následujících jednáních rozhodně upravit, aby to bylo jednoznačné. Balíček totiž neobsahuje přísný zákaz, ale pouze poskytuje jednotlivým členským státům právní rámec toto rozhodnutí učinit v rámci tzv. Národních plánů na renovaci budov. Nejde tedy o návrh plošného zákazu napříč EU. Rok 2040 je ze strany Evropské komise spíše doporučením. S ohledem na specifika české energetiky očekávám, že by česká vláda případnou možnost odklonu od zemního plynu v roce 2040 nepodpořila. V kontextu ČR je plyn (navíc postupně se ozeleňující a snižující uhlíkovou stopu) totiž klíčový pro nahrazení neekologického uhlí a splnění emisních cílů. Informace o údajném zákazu je tedy nejen ukvapená, ale do značné míry i zavádějící.