Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Z Německa: Zemní plyn, LNG a emise CO2

Pro stávající plány snižování emisí CO2 je přechod na LNG místo transportu zemního plynu potrubím nepříjemný. Pokud by byly zahrnuty všechny externality od vrtů až po využití plynu u spotřebitelů, muselo by se počítat se zvýšením emisí CO2. Svědčí o tom údaje z Německa.

V Německu platí tzv. Verordnung über die Emissionsberichterstattung nach dem Brennstoffemissionshandelsgesetz für die Jahre 2023 bis 2030. Tento předpis zavádí s platností od roku 2023 pro zemní plyn a zkapalněný plyn (LPG) nové standardní emisní faktory CO2. Nemění se předchozí emisní faktor pro extralehký topný olej.

Od roku 2023 se počítá s emisními faktory uvedenými v tabulce. Velikost faktoru je vztažena k výhřevnosti, nikoliv ke spalnému teplu. V přiložené tabulce jsou uvedeny faktory pro motorovou naftu (3a), „topnou“ naftu (3b), kapalný LPG pro dopravu (5a), pro vytápění (5b) a zemní plyn bez rozlišení, zda jde o plynnou nebo kapalnou formu.


Pro zkapalněný plyn LPG se počítá s hodnotou emisního faktoru 0,0655 t CO2/GJ. Pro zemní plyn je uvedena společná hodnota 0,0558 t CO2/GJ (tj. cca 201 g CO2/kWh).

S množstvím emisí CO2 souvisí i poplatek, který musí spotřebitel buď přímo nebo nepřímo zaplatit. V německém zákoně (Brennstoffemissionshandelsgesetz – BEHG), který řídí obchodování s emisními povolenkami, se stanoví: „Emise paliva jsou množství oxidu uhličitého v tunách, které se může uvolnit při spalování paliv podle Přílohy 1…“. Posuzují se jen o emise CO2 způsobené spalováním a nikoliv dodatečné ekvivalenty CO2, které se uvolňují v předchozích fázích těžby a cesty zemního plynu ke spotřebiteli.

Podle odhadů poradenské společnosti EnergyComment zpracovaných pro Ökoenergiegenossenschaft Green Planet Energy, pokud by se započítaly emise z předřazeného řetězce, má LNG skutečný dopad na klima alespoň 300 g CO2e/kWh (CO2e: ekvivalent CO2), a to i za mimořádně příznivých podmínek. Hodnota ze zákona o energetice budov ukazuje, jak velký je rozdíl oproti zásobování zemním plynem potrubím s faktorem cca 201 g CO2e/kWh, který byl běžný v Německu před energetickou krizí. V tomto širším rámci vzhledem ke zvyšování podílu LNG na spotřebě zemního plynu by měly být emise skleníkových plynů spojené s provozem budovy (údaje v energetických průkazech) započteny s emisním faktorem pro zemní plyn ve výši cca 240 g CO2e/kWhHi.

Tuto zprávu je žádoucí dát do souvislosti s informacemi, které v Česku proběhly v prosinci 2022. V nich se hovoří o tom, že v Evropské unii byla nalezena shoda a učiněna předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Má se týkat, sice zprostředkovaně, ale i domácností, od roku 2027. De-facto by se tak v oblasti vytápění jednalo o narovnání stavu mezi velkými zdroji tepla, které musí emisní povolenky kupovat a malými zdroji tepla v domácnostech, za které by emisní povolenky nakoupil dodavatel plynu, uhlí, dřeva, elektřiny aj. Údajně by růst nákladů na vytápění v domácnostech měl kompenzovat klimatický sociální fond.

Dokážete odhadnout, kolik lidí v Česku bude od roku 2027 stát ve frontě na peníze od státu s napřaženou rukou? Kolik nových úředníků se bude muset přijmout, aby tu agendu a její souvislosti zvládli? Ale třeba jich ani tolik potřeba nebude. Pokud skončí válečný konflikt na Ukrajině, Evropa bude mít dost terminálů na LNG a nebude třeba kupovat zemní plyn a LNG pod vlivem strachu z jeho nedostatku a za zvýšenou cenu, spekulace s jejich cenami na burze přestanou být tak zajímavé, trh by se mohl ustálit na příznivějších hodnotách nevyžadujících sociální dávky. Zaručit to však nikdo nemůže.