Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jaká je přítomnost a budoucnost zemního plynu v ČR?

Podzimní plynárenská konference ukázala, co stojí za současnými cenami zemního plynu a co vede k jejich stabilizaci a snížení. Odpoutání od ruského plynu „bolí“, ale je možné a náznak zklidnění trhu je již viditelný.

V České republice je více jak 2,8 milionů odběratelů zemního plynu (ZP), z toho 2,6 mil. domácností. Přibližně 13 % ZP se v ČR spotřebuje na výrobu elektřiny, 11 % na výrobu prodávaného tepla, 46 % ve firmách a 26 % v domácnostech, zbytek především v dopravě.

Tankery, které zkapalněný zemní plyn LNG převážejí do terminálů, mají kapacitu až do cca 270 tisíc kubických metrů LNG. Na plné pokrytí současné české roční spotřeby by stačilo přibližně 60 těch největších.

Z diskuze: vývoj na trhu s plynem na podzim 2022

Vedle samostatných přednášek zahraničních a českých účastníků se v rámci konference konaly i panelové diskuze. Z nich přinášíme některé vybrané informace.


Radek Benčík, Net4Gas uvedl, že přes Německo bude dále proudit většina ZP pro ČR a státy střední a východní Evropy. U nás jsou dostatečné kapacity pro import plynu z jakékoliv destinace, včetně Belgie, Nizozemska, Norska a plynu dováženého ve formě LNG. Pro budoucnost se jako důležité, z hlediska diverzifikace a bezpečnosti, jeví vybudování přeshraničního propojení do Polska k využití terminálů LNG Svinoústí a Gdaňsk a norského plynu z Baltic pipe. Pokud by proces schválení tohoto projektu včetně realizace a nalezení financování proběhl optimálně, tak by mohl být reálný termín zprovoznění v roce 2026.

Jan Zaplatílek, MPO, ředitel odb. plynárenství a kapalných paliv, potvrdil, že vyhláška o nouzovém stavu týkající se úzce i odběratelů ZP by měla být vydána již co nejdříve.

Pozitivní zprávou je, že s naplněností zásobníků 88 % ke dni 3. 10. 2022 jsme nad závazným limitem EU. Historicky poprvé byla zřízena státní hmotná rezerva ZP ve výši 2,4 TWh. Příznivou zprávou je rovněž to, že zřejmě již v prosinci přibude další LNG terminál Lubmin v Německu, který má návaznost na plynovody vedoucí do ČR.

Obr. Vstup/výstup ZP do/z německé plynárenské soustavy, stav ke 2. 10. 2022. Plynovod Nordstream je na nule.
Obr. Vstup/výstup ZP do/z německé plynárenské soustavy, stav ke 2. 10. 2022. Plynovod Nordstream je na nule.

Stát zprivatizoval plynárenství před cca dvaceti lety, a tak jeho úloha nyní spočívá především v politické úrovni v navazování mezinárodních vztahů se státy, z nichž ZP můžeme dovézt, nebo v podpoře prosazení státně důležitých projektů.


Podle Lubora Veleby, RWE Storage CZ, dosud burza pomíjela význam zásobníků a vše se točilo více méně jen kolem ceny ZP. V této době se význam zásobníků vrací zpět, tedy jako nástroje stability a bezpečnosti dodávek ZP. Bezpečnost dodávek plynu nebyla nebo dosud není zásadní součástí ceny ZP, a to současná situace na burze prokazuje.

Naplněnost zásobníků pro tuto zimu obchodníky je pozitivní, ale nelze stejný stav automaticky očekávat pro zimu příští. Pro ni nyní existuje smluvní naplněnost okolo poloviny kapacity. Protože obchodníky se ZP nelze k využití zásobníků dnes nutit, bude hodně záležet i na tom, jak se zachová stát, jaká pravidla vytvoří, aby byl splněn povinný limit naplněnosti daný EU.

Spotřeba ZP v ČR je nyní na začátku října cca 15 mil. m3 denně, a tak máme možnost část ZP vtláčet do zásobníků. Ovšem jak bude s postupem zimy růst spotřeba na 30 až 40 mil. m3 za den, bude nutné růst spotřeby vyrovnávat ze zásobníků. Zvýšení těžby ZP v Norsku, odkud přichází většina ZP do Německa a pak k nám, prakticky není možné. Jedinou reálnou možností je posílení dodávek z LNG terminálů.

Budoucnost ruského plynu v českých plynovodech je otázkou vývoje stavu v Rusku a vyřešení konfliktu na Ukrajině. V současnosti je řešení této otázky nemyslitelné. Pokud se nám nepodaří se plně zbavit závislosti na ZP, tak po určité době, po uklidnění současných geopolitických problémů, nelze částečný návrat přímých dodávek ZP z Ruska do Evropy vyloučit. A to jako určitý prvek diverzity a bezpečnosti dodávek ZP. Ale to je skutečně otázkou budoucnosti.

U nově uzavíraných kontraktů je nutné počítat s delší dobou trvání 10 až 15 let, a zvláště pak u LNG.

Daniel Pexidr, člen představenstva EP Commodities, a.s., poukázal na další příčiny rozkolísanosti trhu s energiemi. Stojí za nimi dosavadní politika silně podporující nástup obnovitelných zdrojů energie bez ohledu na adekvátní, cenově příznivé řešení jejich rychlé substituce, pokud nejsou příznivé klimatické poměry. A to nezávislé na fosilních zdrojích energií, zvláště na ZP. Na koláčovém grafu vlevo je průměrný podíl zdrojů energie za 1. čtvrtletí roku 2022 v Německu. Graf vpravo pak ukazuje stav jednoho dne z daného čtvrtletí, 25. ledna, kde byly podmínky nepříznivé. Je zřejmé, že tato německá energetická rozkolísanost se vzhledem k velikosti německé ekonomiky musí přelévat i do jiných evropských států.

Obr. Pod příznivým průměrným stavem zastoupení OZE v Německu za 1Q 2022 je skryta velká nerovnováha, kterou musí vykrývat násobně dražší nákup energií z „rychlých zdrojů“ a nebývale rozkolísává energetickou infrastrukturu.
Obr. Pod příznivým průměrným stavem zastoupení OZE v Německu za 1Q 2022 je skryta velká nerovnováha, kterou musí vykrývat násobně dražší nákup energií z „rychlých zdrojů“ a nebývale rozkolísává energetickou infrastrukturu.

Pro evropský průmysl závislý na zemním plynu bude velmi těžké odolat skutečnosti, že například v USA se ZP na velkoobchodním trhu prodává v ceně okolo 25 euro za MWh, elektřina okolo 80 euro za MWh. Je jisté, že energeticky zvláště náročná část průmyslu současné evropské ceny ZP přežít nemůže.

Rychlost vybudování LNG terminálu v Eemshavenu (Nizozemsko) ukazuje, že pokud panuje shoda, tak lze významnou kapacitu LNG vybudovat velmi rychle během několika měsíců. V projekci jsou další terminály, což by situaci v řádu dvou, tří let mohlo stabilizovat.

Plyn v topné sezóně 2022/2023

Jak to letos dopadne? Při průměrné zimě bychom se ZP mohli vystačit s tím, že se zásobníky vyčerpají na 0 až 20 %. A proto každý pokles poptávky po ZP je nyní zásadní.

Z pohledu obchodníka, jak uvedl Martin Pich, MND Trading, došlo k zamrznutí trhu bilaterálních obchodů. Tedy těch, které mezi sebou uzavírají napřímo dva subjekty, například obchodníci mezi sebou nebo výrobce a obchodník. Růst cen ZP, ale i elektřiny, zásadně zvýšil potřebu bankovního kreditu u nakupujícího. Stávající kredit obchodníkovi tak nyní pokrývá například jen cca 20 % objemu nákupů a tím jsou jeho další nákupy omezeny až zastaveny. Objemy na bilatelárním trhu proto dramaticky klesly a všichni přecházejí na burzu. Při nákupu přes burzu musí obchodník pokrývat i burzovní rizika a s tím souvisí další zvýšení nároků na finance. Zlepšení stavu a zvýšení bilaterálních obchodů lze očekávat až na konci tohoto zimního období.

K nárokům obchodníků na zvýšení bankovního kreditu přistupují banky velmi opatrně a rostou také úroky, které si banky za poskytnutý kredit účtují.

Jedním ze současných problémů je i přibližně desetinásobně vyšší potřeba financí na vtláčení ZP do zásobníků oproti minulosti. Omezená možnost získat finanční krytí pro vtláčení ZP i u velkých obchodních společností, respektive s tím související obrovské zvýšení nákladů, ovlivní i budoucí naplněnost zásobníků a ceny ZP.

V minulosti cenově poměrně sjednocená Evropa je nyní výrazně rozpojena. Region spojený s toky ZP z Ruska se na konci září pohyboval okolo 200 euro/MWh, zatímco země tradičně orientované na LNG se pohybují o cca 100 euro níže. Tento stav však nebude trvat věčně.

Obr. Graf z konce září dokumentuje přibližně dvojnásobnou cenu ZP v regionech původně závislých na Rusku oproti těm, které využívají především LNG
Obr. Graf z konce září dokumentuje přibližně dvojnásobnou cenu ZP v regionech původně závislých na Rusku oproti těm, které využívají především LNG

Podle Martina Picha je při očekávaném snížení spotřeby ZP o 20 % a setrvání tohoto stavu v roce příštím reálné dosáhnout opětné naplněnosti zásobníků na téměř 100 %. V tomto očekávání je zahrnuto i v řádu několika týdnů možné ukončení toku ZP přes Ukrajinu, případně i Turecko. Přitom se vychází z pesimističtějších předpokladů snížení spotřeby ZP, a to jak u průmyslu, tak domácností, než jsou předpoklady oficiální. Optimistické je to, že z Ruska už máme jen minimum ZP a tudíž vliv dodávek-nedodávek ruského ZP na vývoj cen velmi potlačen. Vzhledem k výrazně nižší ceně ZP (LNG) v jiných regionech, Asii, je reálným předpokladem pokles ceny i v evropských regionech, které byly na ruském ZP více závislé. Pokud bude letošní vývoj počasí příznivý, tak již brzy dojde k plnému naplnění zásobníků, následně dojde k poklesu poptávky a velkoobchodní ceny by mohly klesnout pod 100 euro/MWh (cca 2,40 Kč/kWh).

Z pohledu budoucnosti se nelze na zdroje ZP dívat jen politicky. I malé toky ZP z Ruska se budou podílet na stanovení tržní ceny. LNG se dnes pohybuje na 80 až 90 euro/MWh, ale dlouhodobě lze uvažovat o 40 až 50 euro/MWh. Tuto úroveň by měl umět průmysl zvládnout.

Zbyněk Pokorný, RWE Gas Storage CZ, potvrdil velkou naplněnost zásobníků ZP nejen v ČR, ale v EU. Obecně lze uvažovat s naplněností ke konci září okolo 90 %, která ještě mírně roste, což je dobrý signál pro tuto zimu.

Michal Pech, RWE Suply & Trading, dokumentoval začátek útlumu dodávek ZP z Ruska již loni, před napadením Ukrajiny, kdy se stále ještě počítalo s návratem k dříve běžnému stavu.

Obr. Pokles transportu ZP z Ruska do Evropy započal v roce 2021 (údaje barevně odlišeny podle dopravních tras a uvedeny v GWh/den)
Obr. Pokles transportu ZP z Ruska do Evropy započal v roce 2021 (údaje barevně odlišeny podle dopravních tras a uvedeny v GWh/den)

Za prvních 9 měsíců tohoto roku se zásadně snížilo množství ZP, který prochází přes Českou republiku dál do Evropy, a to snížilo příjmy z provozu plynovodů.

Od letošního června se negativní výhled dodávek ZP z Ruska stal realitou a s ním rostly ceny na denním trhu, jak ukazuje graf OTE, CŘ.


Počátkem října se cena ZP pohybuje okolo 140 euro/MWh.

Podle aktuálních údajů došlo v ČR k 18% meziročnímu poklesu spotřeby ZP s tím, že špičkový denní odběr však zůstal poměrně stejný a je velmi důležité jej umět pokrýt. O to důležitější je naplněnost zásobníků a zejména její realizovatelnost i příští rok, pokud se dodávky plynu z Ruska zcela zastaví.

Lze předpokládat, že situace v plynárenství se uklidní v horizontu roku 2025, uvedl na závěr diskuze Martin Pich za společnost MND, která byla letos hlavním partnerem plynárenské konference. Důležitým předpokladem k tomu je dobudování LNG terminálů v Německu a jejich propojení s plynovody, kterými plyn může dotéci do ČR. Pro rok 2023 je zásadní snížení spotřeby ZP. Je nutné zapracovat na akumulaci energie, prověřit strategické cíle energetiky, zda-li garantují nejen špičkové výkony, ale i trvalou bezpečnost dodávek energií. To se netýká samozřejmě jen ZP, ale platí to obecně. Aby nás na konci realizace současných záměrů dekarbonizace nečekal ještě větší problém, než dnes.

Jak vývoj na trhu s plynem dopadne na domácnosti?

Jednoznačný závěr nepadl. Přesto je zřejmé, že uklidnění na trhu se zemním plynem přijde. Bude-li to za dva roky nebo tři, to je s ohledem na očekávanou životnost běžného plynového kotle v době krátké.

V dohledné době nelze očekávat, že se změní poměr ceny elektřiny a zemního plynu tak, aby z hlediska nákladů na energii pro vytápění bylo tepelné čerpadlo výhodnější než plynový kondenzační kotel, aniž by mělo skutečný průměrný roční topný faktor 3 a více. Viděno z druhé strany, hromadné uplatnění tepelných čerpadel a snížení spotřeby ZP v ČR i v EU přinese těm, co zůstanou u ZP, výhodu zvýšení bezpečnosti a dodávek plynu.

Pokud plynárenství vsází na diverzifikaci, tak každý, kdo může, by se nad tímto fenoménem měl zamyslet. Včetně domácností. A třeba ho i ve svém z pohledu evropského plynárenství zcela zanedbatelného dopadu využít tak, že vedle plynového kotle postaví menší tepelné čerpadlo, že uplatní solární zdroj energie, ať už tepla nebo elektřiny, atp. Byť se už těžko vrátí doba, kdy se cena 1 kWh energie v ZP pohybovala mírně nad 1 Kč, tak ZP může i v budoucí bilanci domácnosti sehrát zajímavou roli. S ohledem na informace, které na 28. ročníku Podzimní plynárenské konference zazněly, se trend vyhodit i funkční plynový kondenzační kotel a zrušit tuto eventualitu vytápění pod vlivem současného cenového vývoje, nemusí vyplatit. Ale o tom si musí rozhodnout každý sám. Neboť jak uváděl skoro každý účastník plynárenské konference, tak budoucnost nás může ještě překvapit. Doufejme, že to bude překvapení pozitivní.