Upřesnění definice kombinovaného plynového kotle
Nesprávný překlad anglického výrazu pro přerušovač tahu a z pohledu české praxe širší význam pro označení plynový kombinovaný kotel znejistil techniky uvádějící do provozu nové kotle. Autor vysvětluje, jak to nyní platí.
Ilustrační obrázek (Thermona, kotel THERM 28 LXZE.A)
V srpnu portál TZB-info zveřejnil můj článek „Plynové spotřebiče s atmosférickým hořákem lze i nadále uvádět na trh a do provozu“ o tom, že podle platné legislativy je stále možné uvádět na trh a do provozu plynové kotle s atmosférickým hořákem, protože za jistých okolností to umožňuje Nařízení komise 813/2013 o ekodesignu. Bezprostředně po zveřejnění článku se na mne začalo obracet velké množství odborníků i laiků s množstvím doplňujících dotazů. Nejčastější byl dotaz na definici komínové klapky u plynového kotle, a dále především dotaz na definici kombinovaného plynového kotle. Proto jsem se rozhodl původní článek doplnit o následující vysvětlení.
Komínová klapka
Tento dotaz vznikl na základě definice kotle typu B1 dle nařízení o ekodesignu, kde je mimo jiné uvedeno, že tímto kotlem je „…palivový kotlový ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů vybavený komínovou klapkou…“. Ovšem v současnosti v souladu s legislativou nabízené plynové kotle s atmosférickým hořákem žádnou „klapku“ nemají. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Jde o „nepřesnost“ v překladu, neboť anglický pojem „draught diverter“ byl přeložen jako „komínová klapka“, ovšem český ekvivalent tohoto pojmu je „přerušovač tahu“. A to je nedílná součást každého plynového kotle s atmosférickým hořákem.
Kombinovaný kotel
V článku uvádím, že nařízením o ekodesignu požadovaná vysoká sezónní účinnost nových plynových kotlů nad 86 % neplatí pro kotle v provedení B1 o jmenovitém výkonu 10 kW a nižším, a pro kombinované kotle v provedení B1 do jmenovitého výkonu 30 kW. U těchto plynových spotřebičů nesmí být sezónní účinnost nižší než 75 %. Nicméně v článku jsem neuvedl přesnou definici kombinovaného kotle. Autoři zaslaných dotazů vycházeli z předpokladu, že kombinovaným kotlem je plynový spotřebič, který je určen pro vytápění, a současně pro přípravu teplé vody, tudíž v něm musí být integrován samostatný zásobník teplé vody. Proto se dotazy týkaly plynových kotlů s atmosférickými hořáky, které mají prohlášení o shodě s nařízením o ekodesignu, nicméně nemají vlastní zásobník TV, ale dle výrobce mají být provozovány s externím zásobníkem TV. Jak je tedy možné tyto spotřebiče označovat jako kombinované kotle?
Problém tkví opět v definicích uvedených v nařízení o ekodesignu (viz poslední kapitola). Zde je uvedeno, že „kombinovaným ohřívačem“ se rozumí ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů, který je navržen tak, aby rovněž vyráběl teplo pro dodávku teplé pitné nebo užitkové vody o dané teplotě, v daném množství a průtoku ve stanoveném časovém období, a který je připojen k vnějšímu přívodu pitné nebo užitkové vody. Uvedené definici jednoznačně odpovídá kombinovaný kotel, ve kterém je přímo integrován zásobník TV, popřípadě obsahuje výměník pro průtokový ohřev TV. Ovšem podle definice může být jako kombinovaný označen také kotel, který neobsahuje výše popsaná řešení, ale postačí, pokud jeho regulace (softwarové vybavení) umožňuje regulaci vytápění i regulaci přípravy TV.
Na našem trhu existuje mnoho plynových kotlů s atmosférickým hořákem, které nabízí možnost ohřevu vody v externím zásobníku, kdy „nabíjení“ tohoto zásobníku je zajištěno trojcestným ventilem. Na ovládacím panelu kotle je samostatný regulační prvek pro nastavování provozních parametrů přípravy TV. Z pohledu nařízení o ekodesignu se tak jedná o kombinovaný ohřívač, i když akumulační nádoba s kotlem řízeným třícestným ventilem nejsou „schovány“ pod opláštěním kotle.
Je to podobné jako u ručně přikládaných kotlů na pevná paliva. Pokud jsou certifikovány pouze pro jmenovitý výkon, a ten v konkrétním případě instalace nelze dlouhodobě udržovat, musí být provozovány v soustavě s akumulací. Ovšem akumulační nádoba není součástí kotle. Výrobce pouze musí uvést minimální objem akumulace a předepsané schéma zapojení kotle s akumulací.
Definice dle nařízení o ekodesignu
Pro větší přehlednost uvádím definice základních pojmů spojených s plynovými kotli tak, jak jsou uvedeny v NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.
- „ohřívačem“ se rozumí ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů nebo kombinovaný ohřívač;
- „ohřívačem pro vytápění vnitřních prostorů“ se rozumí zařízení, které dodává teplo do teplovodního systému ústředního topení za účelem dosažení a udržení požadované vnitřní teploty uzavřených prostor, jako jsou budovy, bytové jednotky nebo místnosti a je vybaveno jedním či více zdroji tepla;
- „kombinovaným ohřívačem“ se rozumí ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů, který je navržen tak, aby rovněž vyráběl teplo pro dodávku teplé pitné nebo užitkové vody o dané teplotě, v daném množství a průtoku ve stanoveném časovém období, a který je připojen k vnějšímu přívodu pitné nebo užitkové vody;
- „zdrojem tepla“ se rozumí ta část ohřívače, která vyrábí teplo za využití jednoho nebo více z následujících procesů:
- spalování fosilních paliv a/nebo paliv z biomasy;
- využití Jouleova jevu v prvcích elektrického odporového ohřevu;
- zachycování tepla okolního prostředí ze vzdušného, vodního nebo zemního zdroje a/nebo odpadního tepla;
- „pláštěm ohřívače“ se rozumí část ohřívače navržená tak, aby do ní mohl být vsazen zdroj tepla;
- „kotlem typu B1“ se rozumí palivový kotlový ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů vybavený komínovou klapkou, který má být připojen ke kouřovodu s přirozeným tahem odvádějícímu zplodiny spalování ven z místnosti s palivovým kotlovým ohřívačem a který nasává spalovací vzduch přímo z místnosti; kotel typu B1 je uváděn na trh pouze jako kotel typu B1.
The incorrect translation of the English term for draught diverter and, from the perspective of Czech practice, the broader meaning of the term gas combination boiler has made technicians commissioning new boilers uncertain. The author explains how this now applies.