TPG 704 01, rozdíly mezi původním a revidovaným zněním technických pravidel GAS

A. Popis jednotlivých kapitol, hlavní rozdíly mezi původními a revidovanými TPG 704 01

V této části jsou uvedeny hlavní rozdíly mezi oběma předpisy, z nichž jeden byl vydán v roce 1999 a druhý v roce 2009.

Je samozřejmé, že v průběhu deseti let došlo i v oboru plynových zařízení k určitému vývoji v oblasti výrobků používaných pro stavbu domovních plynovodů, zabezpečovacích zařízení, zabezpečovací techniky, detekčních přístrojů atp. Tyto změny a zkušenosti z dosavadní aplikace TPG 704 01 a souvisejících předpisů se promítly zcela zákonitě i do současného znění uvedených pravidel. Kapitoly a články, které nejsou v textu okomentovány, jsou buďto beze změn, nebo zde byly provedeny pouze drobné úpravy.

1 ROZSAH PLATNOSTI

Pravidla stanovují podrobnější požadavky pro

• navrhování,
• stavbu,
• zkoušení,
• uvádění do provozu,
• provoz, opravy a údržbu odběrných plynových zařízení o provozním tlaku do 0,5 MPa (5 barů) včetně, a dále požadavky pro
• umísťování a připojování plynových spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW;
• u vyšších výkonů je možné postupovat analogicky při dodržení příslušných předpisů, např. vyhlášky č. 91/1993 Sb. a ČSN 07 0703.

Platnost TPG 704 01 byla tedy rozšířena na plynovody do tlaku 5 barů (původně 4 bary) s tím, že požadavky pro části plynovodu s tlakem nad 10 kPa platí bez ohledu na to, o jakou část plynovodu se jedná (původní TPG 704 01 platila prakticky pouze pro plynová zařízení v budovách o provozním tlaku do 10 kPa včetně; požadavky nad 10 kPa se vztahovaly pouze "pro přívodní části domovních plynovodů k domovním regulátorům tlaku plynu se vstupním tlakem plynu nejvýše 0,4 MPa" - tyto požadavky tam byly uvedeny de facto pouze odkazem na předpisy pro plynovody uložené v zemi).

V čl. 1.5 je uvedeno, že "pravidla se používají s využitím ustanovení ČSN EN 1775". Většina ustanovení byla do pravidel zapracována, nebo jsou již obsažena věcně shodně nebo obdobně v jiných právních a technických předpisech.

V příloze A.1 jsou uvedeny články z ČSN EN 1775, které nejsou zařazeny do TPG 704 01 nebo jiných předpisů. Přesto je nutné je - s ohledem na zmíněný článek 1.5 pravidel - respektovat. Nejsou zde uvedeny články z příloh, které jsou informativní, tzn. že obsahují příklady řešení.

Do pravidel bylo zařazeno nově následující ustanovení:

Při rekonstrukcích a opravách a při výměnách plynových spotřebičů se postupuje následovně:

1. ustanovení týkající se provedení plynovodu a jeho zkoušení se aplikují plně;
2. ustanovení týkající se vedení (trasy) plynovodu a umisťování plynových spotřebičů se aplikují přiměřeně.

Jedná se o velice důležité ustanovení, reagující na případy, kdy projektant, montážní firma, revizní technik plynových zařízení nebo kominická firma odmítli např. umístit při výměně nový plynový průtokový ohřívač nebo kotel do původního prostoru s poukazem na požadavky nových TPG 704 01. Docházelo tak paradoxně k situacím, že v řadě bytů byly provozovány původní, technicky zastaralé spotřebiče v původních prostorech s kubaturou nevyhovující novým předpisům, a uživatel bytu byl nucen (s určitou nadsázkou lze říci "trestán") ke stavebním úpravám jen proto, že se rozhodl nechat si nainstalovat nový, bezpečnější spotřebič (např. s pojistkou proti zpětnému tahu).

2 NÁZVOSLOVÍ

Tato kapitola byla rozšířena tak, aby při používání pravidel byla co nejvíce omezena nutnost vyhledávání odborných výrazů v ČSN EN 1775. Do pravidel tak nebyly zařazeny definice obecně známých výrazů, jako jsou výrazy týkající se tlaků (výpočtový, provozní atd.), svařování, pájení atp. Naopak byly zařazeny definice spojů (rozebíratelný mechanický spoj, nerozebíratelný spoj, závitový spoj, svěrný spoj), flexibilního potrubí nebo neprůtokové pojistky, některé definice uvedené v původních pravidlech byly upraveny.

4 TECHNICKÉ POŽADAVKY

4.2 Stanovení jmenovité světlosti (DN) domovního plynovodu

Byla doplněna rovnice pro výpočet vnitřního průměru části domovního plynovodu od tlaku nad 5 kPa do tlaku 0,5 MPa (5 barů).

4.3 Požadavky na materiál

Byl formulován nový požadavek, podle něhož se domovní plynovod včetně připojení spotřebičů, spojů a těsnění navrhuje s přihlédnutím k době životnosti budovy (zpravidla 50 let) nebo k první očekávané době rekonstrukce (opravy) plynovodu. Do výčtu trubního materiálu byly zařazeny trubky vlnovcové z korozivzdorné oceli podle ČSN EN 15266.

4.4 Umísťování hlavních uzávěrů plynu

Byl doplněn požadavek na umístění hlavního uzávěru plynu v dřevostavbách. HUP bude nyní možno instalovat v prostorech alespoň nepřímo větratelný (dosud byl vyžadován prostor přímo větratelný).

4.5 Umísťování ostatních uzávěrů

Bylo doplněno doporučení umístit před a za plynoměrem uzávěry, které umožňují napojení měřících nástavců pro měření tlaku a kontrolu těsnosti bezúnikovou technologií. U plynových spotřebičů v kuchyních, které navazují na přístupný prostor, např. bytové jádro, samostatná šachta apod., lze uzávěr umístit do těchto prostor.

4.8 Umístění izolačních spojů a ochrana před dotykovým napětím

Upřesněny případy, kdy se neinstaluje izolační spoj.

5 STAVBA DOMOVNÍHO PLYNOVODU

5.1 Obecně

Jedná se o novou kapitolu, požadavky byly však většinou již uvedeny v předchozích pravidlech na jiných místech.

5.2 Vnější plynovod

Doplněn požadavek na vedení plynovodu v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku.

Nově stanovena nejmenší vzdálenost povrchu ležatého plynovodu od terénu (300 mm).

5.4 Vnitřní plynovod

Byl doplněn obrázek provedení prostupu plynovodu stropní konstrukcí splňující i požadavky požárních předpisů.

Doplněn požadavek na vedení plynovodu v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku.

Bylo zrušeno omezení vedení plynovodu v podlahách na určité případy (dosud bylo možno vést plynovod v podlaze pouze v laboratořích, učebnách, kuchyních pro veřejné stravování, dílnách atp., pokud to bylo nutné z bezpečnostních nebo dispozičních důvodů). Dále již není požadováno striktně vedení plynovodu pouze v kanálku.

Byly zapracovány podrobné požadavky na vedení plynovodu v instalačních kanálech, šachtách nebo podlažích, které jsou pro tento účel určeny.

5.5 Vnitřní domovní plynovod s provozním tlakem plynu nad 10 kPa

Jedná se o novou kapitolu, která stanoví pro tyto plynovodu další požadavky nad rámec kapitoly 5.4.

5.7 Ochrana proti požáru

Jedná se o novou kapitolu, stanovující základní požadavek na požární odolnost jednotlivých prvků rozvodu plynu (650°C po dobu 30 minut) a formou odkazu na ČSN EN 1775 a přílohu 12 možnosti alternativního řešení.

6 ZKOUŠENÍ A UVÁDĚNÍ PLYNOVODŮ DO PROVOZU

6.1 Zkoušení

Celá kapitola byla přepracována tak, aby nebylo nutno při její aplikaci používat ČSN EN 1775.

V celé kapitole 6 byla upravena terminologie tak, aby nedocházelo jako v minulosti k záměně úkonů prováděných v rámci zkoušení, vpuštění plynu a kontrol v průběhu provozu.

V pravidlech jsou tak důsledně rozlišeny následující úkony:

• zkoušky - prokazuje se jimi mechanická pevnost a těsnost před uvedením do provozu
• ověření provozuschopnosti - ověřuje se jím těsnost při vpuštění plynu
• kontroly těsnosti - kontroluje se jimi těsnost během provozu

Zkoušky se dělí na:

• zkoušky pevnosti
• zkoušky těsnosti
• zkoušky provozuschopnosti plynovodu (provádějí se provozním tlakem zemního plynu)

Zkoušky smějí provádět pouze revizní technici.

Zkouška pevnosti se bude provádět zkušebním tlakem nejméně 1 bar, a to i u nízkotlakých plynovodů (do 5 kPa).

Zkouškou provozuschopnosti plynovodu je možno nahradit zkoušku pevnosti a těsnosti u nových, rekonstruovaných nebo prodlužovaných plynovodů, jejichž délka nepřesáhne 3 m.

POZOR: Zkouškou provozuschopnosti se v předchozích TPG 704 01 rozuměl úkon prováděný při vpuštění plynu. Tento úkon nemusel provádět revizní technik - postačila kvalifikace montéra plynových zařízení. V nových pravidlech se tento úkon nazývá ověřením provozuschopnosti.

Ověřením provozuschopnosti je nazýván úkon, při němž se ověřuje těsnost při jakémkoli vpuštění plynu do zařízení, které se uvádí do provozu poprvé nebo po odstavení z provozu nebo zásahu do těsnosti (např. výměnou regulátorů nebo plynoměrů). Ověření provozuschopnosti smějí provádět revizní technici nebo montéři plynových zařízení.

Kontrolou těsnosti (popř. provozní kontrolou těsnosti) se rozumí kontrolní úkony prováděné během provozu. Tyto úkony smí provádět i osoba bez osvědčení podle vyhlášky č. 21/1979 Sb. (resp. vyhlášky č. 85/1978 Sb.).

6.3 Připojování OPZ a jejich uvádění do provozu

Kapitola byla rozpracována podrobněji. Je zde specifikováno, kdy lze zkoušky podle 6.1 nahradit úkonem jednodušším - ověřením provozuschopnosti, které smí provést i montér plynových zařízení.

7 PROVOZ, KONTROLA, OPRAVY, ÚDRŽBA A BEZPEČNOST

Z kapitoly byl vypuštěn popis a rovnice k výpočtu velikosti úniku plynu z plynovodu o známém objemu. Naopak je zde uveden výčet metod ke zjištění velikosti tohoto úniku s odkazem, že použití přístrojů se řídí návody výrobců.

8 PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ A JEJICH PROVOZ

8.1 Všeobecně

Bylo upřesněno ustanovení, které plynové spotřebiče lze připojovat k domovnímu plynovodu - jsou zde uvedeny i spotřebiče, které byly schváleny podle dříve platných předpisů.

Je zde nově uvedena povinnost provést při změně prostoru, ve kterém je umístěn spotřebič (např. z důvodu stavebních úprav), výměně oken a dveří apod., ovlivňující rozsah a způsob větrání, přívodu vzduchu pro spalování a odvodu spalin, opětovné posouzení všech podmínek bezpečného a spolehlivého provozu instalovaného spotřebiče.

Bylo zde specifikováno, jak se postupuje při posuzování velikosti větracího a spalovacího vzduchu

• při projektování nových zařízení, rekonstrukcích, výměnách spotřebičů a stavebních úpravách - provádějí se výpočty;
• při provozních revizích zařízení - je možno použít údaje uvedené v tabulce v příloze 11 "Orientační hodnoty průtoku vzduchu okny v zavřené poloze v budově s větráním přirozeným nebo kombinovaným"

8.2 Připojení spotřebiče

Byly podrobněji rozpracovány požadavky na hadice - byly zpřísněny požadavky na jejich odolnost proti požáru, popř. alternativní zabezpečení proti účinkům požáru (protipožární armatury).

9 UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ V BYTOVÝCH PROSTORECH

9.2 Spotřebiče v provedení A

Zařazen nový požadavek na nepřetržité větrání prostor se spotřebiči v provedení A s vařidlovými hořáky bez pojistek plamene o součtovém výkonu větším než 15 kW.

Doplněny požadavky na instalaci spotřebičů v místnosti, která nemá nejmenší požadovaný objem, nebo je nepřímo větratelná.

9.3 Spotřebiče v provedení B

Zpřísněny požadavky na množství spalovacího vzduchu - je třeba vycházet ze součinitele přebytku vzduchu pro spalování (λ) stanoveného výrobcem spotřebiče. Pokud není součinitel znám, uvažuje se s hodnotou λ = 2,5 (v původních TPG 704 01 se uvažovalo s přebytkem 1,6).

9.5 Kombinace spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B a C

Z hygienického hlediska se doporučuje, aby do místností se spotřebiči typu A a B bylo přiváděno nejméně 20 m³/hod.

10 UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ V NEBYTOVÝCH PROSTORECH

10.2 Spotřebiče v provedení A

Specifikován požadavek na výkon nuceného větrání v případě, kdy není splněn požadavek na nejmenší prostor (min. 1,5 m³/h na 1 kW příkonu spotřebiče).

Nový požadavek na vybavení plynových průtokových ohřívačů vody bez odtahu spalin - tyto spotřebiče musí být vybaveny hlídačem okolního prostředí, např. oxystopem a pojistkou plamene, která není ovlivňována sálavým účinkem plamene, ke kterému může dojít v důsledku zhoršeného spalování hlavního hořáku.

10.4 Spotřebiče v provedení A a B

Nová kapitola - jsou stanoveny požadavky na hygienickou výměnu vzduchu (zpravidla 50 m³/hod.os.).

10.5 Spotřebiče v dílnách, garážích, autodílnách a podobných prostorech

Požadavky, které platily pouze pro umístění spotřebičů v garážích, byly rozšířeny i na další prostory.

Byla vypuštěna podmínka, že v garáži lze umísťovat pouze spotřebič sloužící k vytápění garáže. Nyní je tedy možno do těchto prostorů instalovat kotel v provedení C, který bude vytápět např. rodinný dům.

Na vstupu do těchto prostorů musí být automaticky uzavřen přívod plynu do spotřebiče v případě, kdy dojde v okolním prostředí ke zvýšení teploty na hodnotu 100 °C.

Spotřebiče smějí být připojeny pouze hadicemi s požární odolností (tedy nikoli hadicemi pryžovými nebo kovovými s pryžovou vložkou).

PŘÍLOHY

Byla vypuštěna příloha s příklady umístění uzávěrů plynu a jejich označení.
Byla přepracována tabulka součinitelů spárové průvzdušnosti podle druhu oken a dveří.
Byly vypuštěny příklady výpočtů větracího a spalovacího vzduchu.
Byla zařazena tabulka s orientačními hodnotami průtoku vzduchu okny v zavřené poloze v budově s přirozeným nebo kombinovaným větráním.
Byly zařazeny dva obrázky s příklady bezpečnostních protipožárních opatření.
Byl zařazen vzorový formulář pro předávání odběrných plynových zařízení do osobního užívání uživatelům bytů a nebytových prostor.
Byla zařazena příloha s náplní činností osoby odpovědné za provoz plynovodů v budovách.

PŘÍLOHA A.1

Ustanovení ČSN EN 1775 nerozpracovaná v TPG 704 01 nebo jiných předpisech

4.4 Ochrana proti požáru

Projektant musí vzít v úvahu možnost vzniku požáru v budovách, kde je veden domovní plynovod, který by mohl způsobit poškození konstrukce budovy a současně nebo následně i poškození domovního plynovodu.

Plynovody se projektují tak, aby bylo minimalizováno riziko výbuchu plynu nebo podstatného rozšíření požáru.

Tyto konstrukční cíle je možné splnit jedním nebo více z níže uvedených opatření:

• přístupným ručně ovládaným uzávěrem,
• automaticky ovládaným uzávěrem,
• použitím materiálů, součástí a spojů, které odolávají vysokým teplotám,
• ochranou celého plynovodu nebo jeho částí krytem s dostatečnou požární odolností,
• obkladem plynovodu ochranným materiálem, který mu umožní odolávat po určitou dobu vysokým teplotám.

POZNÁMKA 1: Mají být uvedeny odkazy na příslušnou národní legislativu/předpisy.
POZNÁMKA 2: V příloze A jsou uvedeny příklady dvou metod (A a B) zkoušení odolnosti součástí plynovodu a jejich spojů proti vysokým teplotám. NP¹²
NP ¹² NÁRODNÍ POZNÁMKA: Zásady pro navrhování plynovodů z hlediska požární bezpečnosti objektu stanoví ČSN 73 0802. Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálu z plastů podle Vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.6.3 Pokud to vyplyne z analýzy rizik, musí být přijata zvláštní opatření k zabránění následkům poruchy dané součásti plynovodu.

POZNÁMKA: Může se jednat o zabezpečovací zařízení (např. na ochranu proti vysokým teplotám nebo nadměrnému průtoku) nebo o pasivní opatření (např. zakrytování plynovodu).

Počet, umístění a dimenzování zařízení proti nadměrnému průtoku musí být posouzeno a optimalizováno již ve stádiu navrhování (projektování), aby došlo k jeho spuštění při selhání některé součásti plynovodu a aby naopak nedošlo k jeho aktivaci při povolené tlakové ztrátě v daném místě. Optimalizace musí být založena na přesných hodnotách tlakových ztrát poskytnutých výrobci zařízení nebo jeho součástí, např. v doporučeních pro projektovou dokumentaci.

5.1.3 V průběhu stavby plynovodu je nutno zabránit vniknutí cizích látek (např. nečistot, vody, tavidel, třísek, řezného oleje na závity) do potrubí, a pokud do něj vniknou, musí být odstraněny.

POZNÁMKA: Řezný olej na závity může mít vliv na těsnění závitů.

5.1.4 Volné konce potrubí a uzávěrů musí být vhodným způsobem plynotěsně uzavřeny.

5.1.12 Jakékoliv další napojení na plynovod nesmí narušit stávající plynovod.

POZNÁMKA 1: Svařování, měkké nebo tvrdé pájení nesmí být prováděno v blízkosti spojů, které mají elastomerické těsnění nebo v blízkosti PE/plastových trubek, kde by vytvářené teplo mohlo vést k jejich poškození, pokud nebyla provedena vhodná opatření.

POZNÁMKA 2: Doporučení pro vytváření spojů jsou uvedena v příloze B.

5.2.1.1 Závitové spoje plynovodů musí splňovat požadavky ČSN EN 10226-1 (Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech - Část 1: Vnější kuželové závity a vnitřní válcové závity - Rozměry, tolerance a označování) nebo ČSN EN 10226-2 (Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech - Část 2: Vnější kuželové závity a vnitřní kuželové závity - Rozměry, tolerance a označování).

POZNÁMKA: Použití závitových spojů kužel/kužel může být v některých zemích zakázáno. Závitové spoje na ocelových trubkách jsou povoleny pouze do dimenze DN 50 včetně.

5.2.1.2 Pro závit kusu i protikusu závitového spojení musí platit stejná norma.

5.2.1.3 Závitové tvarovky musí splňovat požadavky EN 10242 (temperovaná litina) nebo EN 10241 (ocel) nebo EN 1254-4 (měď a její slitiny).

5.2.3.1 Rozebíratelné spoje musí vyhovovat příslušným normám.

POZNÁMKA: Těmito normami jsou např.:

• ČSN EN 1555-3 Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyethylen (PE) - Část 3: Tvarovky pro PE tvarovky
• ČSN EN 228-1 Trubkové závity pro spoje netěsnící na závitech - Část 1: Rozměry, tolerance a označování
• ČSN EN 1092-1 Příruby a přírubové spoje - Kruhové příruby pro trubky, armatury, tvarovky a příslušenství s označením PN - Část 1: Příruby z oceli
• ČSN EN 1515-1 Příruby a přírubové spoje - Šrouby a matice - Část 1: Výběr šroubů a matic
• ČSN EN 1254-2 Měď a slitiny mědi - Tvarovky - Část 2: Tvarovky s konci pro spoje měděných trubek sevřením
• ČSN EN 1254-3 Měď a slitiny mědi - Tvarovky - Část 3: Tvarovky s konci pro spoje trubek z plastů sevřením

6.1.6 V případě negativního výsledku zkoušek je nutno vyhledat netěsnosti vhodným způsobem, např. kapalnými prostředky ke zjišťování netěsnosti, viz 8.4.3. Vadné části se buď vymění, nebo opraví. Po odstranění úniků se zkouška opakuje, dokud nejsou její výsledky pozitivní.

POZNÁMKA: Pro součásti zhotovené z nerezové oceli má být koncentrace chloridových iontů (Cl-) v kapalném prostředku ke zjišťování netěsnosti nižší než 30 mg/l.

8.3.1 Pokud není rozváděný plyn odorizován, musí být zváženo použití vhodných detektorů hořlavých plynů.

POZNÁMKA: Tento požadavek se může vztahovat na některé plynovody, např. v průmyslu nebo v chemické výrobě.

8.3.4 V případě požáru musí být uzavřen přívod plynu do objektu.

8.4.3 Kapalné prostředky ke zjišťování netěsnosti musí být v souladu s požadavky EN 14291 "Pěnotvorný roztok pro detekci úniku plynu v instalacích".

POZNÁMKA: Pro součásti vyrobené z nerezové oceli musí být koncentrace Cl- v detekční kapalině nižší než 30 mg/l.

8.5.2 Před započetím prací musí být plynovod uzavřen a má být odtlakován a odplyněn. Velká množství plynů vypouštěných při odvzdušňování lze spalovat na fakuli umístěné na otevřeném prostranství pro snížení emisí do prostředí.

8.5.5 Před a během prací musí být vhodným způsobem zajištěno vodivé propojení částí plynovodu (viz též 5.1.9).

8.5.6 Při propojování, odvzdušňování nebo odplyňování plynovodů z plastů mají být jeho části vhodný způsobem uzemněny.

8.5.7 Svěrné spoje se nemají používat opakovaně.

V návaznosti na tento článek připravujeme další pokračování, ve kterém budou autoři formou otázek a odpovědí vyjasňovat body, které nejsou čtenářům zcela zřejmé.

NOVÁ TPG 704 01_příloha A.2x