TPG 704 01 – dotazy a odpovědi

1. Jaké zásady platí pro spojování potrubí?
2. Jaké zásady platí pro umisťování uzávěrů na domovním rozvodu plynu?
3. Jaké zásady platí pro připojení plynových spotřebičů hadicemi?
4. Jaké zkoušky se provádějí na domovních plynovodech?
5. Jak lze provést kontrolu těsnosti domovního plynovodu podle nových TPG 704 01?
6. Jak lze zjistit u již provozovaných zařízení hodnoty průtoku vzduchu okny v zavřené poloze v budově s přirozeným nebo kombinovaným větráním?

Vzhledem k tomu, že TPG 704 01 představuje zásadní dokument v oblasti odběrných plynových zařízení a spotřebičů na plynná paliva v budovách a jako taková právě prošla obsáhlou revizí, nabízí autoři čtenářům možnost vyjasnit případné nejasnosti, které se při čtení revidované TPG 704 01 vyskytnou. Dotazy zasílejte na adresu našeho portálu, odpovědi budou následně zpracovány v článku koncipovaném na stejném principu jako dnešní příspěvek.

1. Jaké zásady platí pro spojování potrubí?

Zásady spojování domovní plynovodů stanoví tyto základní předpisy:

• ČSN EN 1775 Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤5 bar - Provozní požadavky
• TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách.

K vzájemnému spojování trubek se používají přednostně nerozebíratelné spoje (svařované, pájené natvrdo, lisované). Rozebíratelné spoje slouží k připojení armatur, plynoměrů, regulátorů nebo spotřebičů; lze je použít rovněž v případě montáže v zařízených prostorách. Rozebíratelné spoje smí být instalovány pouze v přístupných a větraných prostorách (trvale větrané - s větracími otvory vyústěnými do volného prostoru, přímo větratelné - s okny nebo dveřmi do volného prostoru, nepřímo větratelné - prostory sousedící s prostory přímo větratelnými).

Závitové spoje musí vyhovovat následujícím předpisům:

• ČSN EN 10 226-1 Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech Část 1: Vnější kuželové závity a vnitřní válcové závity - Rozměry, tolerance a označování
• ČSN EN 10 226-2 Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech - Část 2: Vnější kuželové závity a vnitřní kuželové závity - Rozměry, tolerance a označování
• ČSN ISO 7-1 Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech - Část 1: Rozměry, tolerance a označování

V žádném případě nelze použít potrubní prvky se závity podle ČSN EN ISO 228-1 "Trubkové závity pro spoje netěsnící na závitech - Část 1: Rozměry, tolerance a označování". Tyto závity jsou určeny pouze pro vytváření spojů netěsnících na závitech, tj. např. spojů těsněných plochým těsněním na čelních těsnicích plochách.

Druh materiálu		Tvrzené	Netvrzené
Platný standard		ČSN EN 751-1	ČSN EN 751-2		ČSN EN 751-3
Těsnicí materiál		Anaerobní těsnění	Pasty a gely	Vlákna a těsnicí pásky	Těsnicí pásky PTFE
Druh plynu6)	1. skupina	ANO	ANO	ANO	ANO
	2. skupina	ANO	ANO	ANO	ANO
	3. skupina	ANO	NE	ANO	ANO
6) Druh plynu podle ČSN EN 437 (06 1001)

Tabulka 1 - Materiály pro těsnění závitů

2. Jaké zásady platí pro umisťování uzávěrů na domovním rozvodu plynu?

Při projektování a následném umisťování uzávěrů plynu na domovním rozvodu plynu podle ČSN EN 1775 a TPG 704 01 platí následující základní zásady:

• Snadná ovladatelnost
• Přístupnost pro
  • Obsluhu
  • Kontrolu
  • Údržbu
  • Opravy
• Zohlednění následujících provozních požadavků
  • Uzavření celého plynovodu
  • Uzavření logických částí a celků
  • Uzavření částí bez omezení provozu dalších rozvodů

Velice důležitým aspektem při umisťování uzávěrů plynu je provozní hledisko, které určuje projektant ve spolupráci s vlastníkem zařízení resp. provozovatelem, který na základě znalosti budoucího charakteru provozu zařízení stanoví vybavení odboček jednotlivých úseků plynovodu, a to zejména ve vztahu k provádění budoucích zásahů na rozvodu plynu, příp. zásahů souvisejících s rozšiřováním rozvodu, a to tak, aby tyto zásahy nevyžadovaly pokud možno odstávku provozovaných zařízení, odplyňování a odvzdušňování dlouhých úseků apod. Zásady pro volbu umístění těchto uzávěrů (na obrázku vyznačených číslem "2") jsou zřejmé z obrázku 1.

Obr. 1 - Příklad řešení umístění uzávěrů na počátku odbočky u rozsáhlejších domovních plynovodů
1 - Stoupačka, 2 - Uzávěr odbočky, 3 - Uzávěr před spotřebičem, 4 - Plynový spotřebič

Umisťování ostatních uzávěrů podle provozních požadavků a v případech požadovaných předpisy

1. Před stoupacím vedením nebo na jeho začátku v případě dvou nebo více stoupacích vedení v jedné budově,
2. před plynoměrem, pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u plynoměrů umístěných společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP); pro účely kontroly těsnosti se doporučuje umístit před a za plynoměrem uzávěry, které umožňují napojení měřicích nástavců pro měření tlaku a kontrolu těsnosti bezúnikovou technologií,
3. u plynoměrů s obtokem a v případech dvou a více paralelně osazených plynoměrů u jednoho odběratele musí být ve vzdálenosti nejvíce 1 m od plynoměru instalován uzávěr plynu i na výstupním potrubí každého plynoměru, pokud podmínky výrobce plynoměru nestanoví jinak,
4. před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP), popř. i za ním, je-li to nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů,
5. před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů, pokud vzdálenost mezi plynoměrem a spotřebičem je větší než 1,5 m nebo u spotřebičů v sestavě kuchyňské linky než 3 m; u plynových spotřebičů v kuchyních, které navazují na přístupný prostor, např. bytové jádro, samostatná šachta apod., lze uzávěr umístit do těchto prostor,
6. na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely, a to vně nebo uvnitř místností (dílna, velkokuchyň, laboratoř atp.), pokud možno v blízkosti dveří,
7. před místnostmi s nebezpečím výbuchu nebo požáru v důsledku tam prováděné činnosti - viz ČSN 33 2000-3, ČSN EN 60079-10 (33 2320), ČSN EN 60079-14 (33 2320); bezprostředně za prostupem do místnosti se musí instalovat protipožární armatury podle zásad stanovených jejich výrobcem,
8. podle zásad stanovených v ČSN 07 0703 "Kotelny se zařízeními na plynná paliva".

Zcela nový přístup byl zvolen u umisťování uzávěrů plynu u spotřebičů v sestavě kuchyňských linek podle bodu e), které navazují na přístupný prostor, zejména bytové jádro. V těchto případech je možné za uzávěr před spotřebičem považovat např. uzávěr před nebo za plynoměrem.

Obr.2 - Schematické znázornění umístění uzávěru před spotřebičem v sestavě kuchyňské linky

Ostatní požadavky na umisťování uzávěrů

• Odnímatelné ovládací prvky uzávěrů nemusí být na uzávěrech nasazeny trvale, pokud jsou kdykoliv k dispozici.
• Uzávěr před spotřebičem, nebo před spotřebičovým regulátorem musí být instalován v téže místnosti jako spotřebič, kromě spotřebičů v sestavě kuchyňských linek.
• Vzdálenost uzávěru ke spotřebiči, měřená po potrubí nebo hadici, smí být nejvíce 1,5 m nebo 3 m u spotřebičů v sestavě kuchyňských linek.
• Uzávěr musí být umístěn v bytě nebo nebytovém prostoru uživatele tohoto plynového spotřebiče.
• Funkci uzávěru plynu spotřebiče připojeného bezpečnostní hadicí se zásuvkou a zástrčkou plní bezpečnostní zásuvka.
• Pokud je uzávěr (uzávěry) před vysoko umístěnými spotřebiči (např. plynové zářiče k vytápění výrobních nebo skladovacích hal) instalován výše než 1,8 m nad podlahou, doporučuje se na potrubí ke spotřebiči nebo ke skupině těchto spotřebičů osadit na přístupném místě, nejvýše ve výši 1,8 m nad podlahou, ještě jeden, společný uzávěr.

Rozhodnutí o případné instalaci společného uzávěru je typickým případem, kdy hlavním kritériem pro toto rozhodnutí je provozní hledisko. V naprosté většině případů je postačujícím uzávěr umístěný těsně před spotřebičem (požaduje jej TPG 704 01, při poruše jednoho spotřebiče není nutno odstavovat i ostatní spotřebiče). Společný uzávěr bude mít význam v případě, kdy není instalován samostatný uzávěr pro daný objekt nebo je tento uzávěr příliš daleko a kdy by tedy v případě jakékoli havárie v daném objektu (např. požáru) nebylo možno uzavřít přívod plynu v dostatečně krátké době. Je třeba si uvědomit, že rozmístění uzávěrů podle projektové dokumentace je umístěním závazným. Nedodržení by mělo být ve zprávě o výchozí revizi plynového zařízení posouzeno jako závada bránící uvedení do provozu.

3. Jaké zásady platí pro připojení plynových spotřebičů hadicemi?

Plynové spotřebiče je možné připojit způsoby uvedenými na následujícím obrázku.

Obr. 3 - Způsoby připojení plynových spotřebičů

Připojení hadice podle bodu 1.1, 1.2 a 2.1 musí provést osoba s odbornou způsobilostí k montáži a opravám podle vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti v platném znění.

Připojení podle bodu 2.2 a 2.3 může provést vlastník (uživatel) podle návodu výrobce.

Hadice musí vyhovovat:

• Nejvyššímu provoznímu tlaku plynu.
• Tepelnému namáhání, kterému může být během provozu vystavena.
• Mechanickému namáhání, které lze očekávat během užívání spotřebiče.
• Způsobu a účelu použití, pro nějž je určena.

Z hlediska provedení musí připojení spotřebiče hadicí splňovat následující požadavky:

• Musí být co nejkratší.
• Nesmí být vedeno pod omítkou.
• Hadice nesmí být spojovány.
• Hadice nesmí být mechanicky namáhány.
• Hadice nesmí být vedeny místy, kde je zákaz vedení plynovodu.

Při použití hadice musí být splněn i požadavek ČSN EN 1775 na odolnost součástí rozvodu plynu proti vysokým teplotám. Za odolné proti vysokým teplotám se považují součásti plynovodu, které odolávají teplotám 650 °C po dobu 30 minut. Tomuto požadavku vyhovuje celokovová plynová hadice. Pokud hadice nesplňuje výše uvedený požadavek, musí být na potrubí odolném proti vysokým teplotám instalována nadprůtoková pojistka a protipožární armatura. Schéma připojení plynového spotřebiče pomocí hadice neodolávající vysokým teplotám je uvedeno na obrázku 4.

Obr. 4 - Připojení plynového spotřebiče pomocí hadice neodolávající vysokým teplotám
1 přívod plynu, 2 - kulový uzávěr, 3 - protipožární armatura, 4 - nadprůtoková pojistka, 5 - pryžová hadice, 6 - plynový spotřebič

4. Jaké zkoušky se provádějí na domovních plynovodech?

Zkouškami se podle nových TPG 704 01 "Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách" rozumí úkony na plynovodech, prováděné v následujících případech:

• u nově vybudovaných plynovodů
• u rekonstruovaných nebo prodlužovaných plynovodů
• u stávajících plynovodů, na nichž byly prováděny zásahy, které měly vliv na jejich těsnost
• u stávajících plynovodů před uvedením (znovuuvedením) do provozu
• na spojích (propoje) mezi úseky nově vybudovaných plynovodů zkoušených samostatně
• na spojích (propojích) mezi úseky nového nebo rekonstruovaného (zkoušeného samostatně) a stávajícího plynovodu
• na spojích (propojích), kterými jsou napojovány spotřebiče, na spojích hadice pro připojení spotřebiče
• na plynovodech v případě odůvodněného podezření na porušení jejich těsnosti (při provádění stavebních prací, požáru atp.)
• na plynovodech po dodatečném utěsňování (TPG 704 02)

Zkoušky smí provádět pouze revizní technik plynových zařízení s platným osvědčením o příslušném rozsahu.

Druh zkoušky	Médium	Nejvyšší provozní tlak - MOP [bar] 1)	Zkušební tlak [bar]
Zkouška pevnosti	Vzduch Inertní plyn	2 < MOP ≤ 5	> 1,50 MOP
		0,1 < MOP ≤ 2	> 1,75MOP (nejméně však 1 bar)
Zkouška těsnosti	Vzduch Inertní plyn Rozváděný plyn 2)	2 < MOP ≤ 5	1,5 MOP
		0,1 < MOP ≤ 2	1,5 MOP
		MOP < 0,1	1,5 MOP, nejméně však 5 kPa nebo 15 kPa v případě vedení vnějšího plynovodu pod omítkou
1)  MOP = Nejvyšší provozní tlak 2)  Zkouška rozváděným plynem (tzv. zkouška provozuschopnosti) se provádí při provozním tlaku plynu

Tabulka 2 - Kritéria pro zkoušky pevnosti, těsnosti a provozuschopnosti

Všeobecné podmínky pro provedení zkoušek

• Rozsáhlejší plynovody lze zkoušet po částech - logický účel
• Zvyšování tlaku při zkoušce musí být pozvolné a plynulé
• Třída přesnosti tlakoměru musí být nejméně 0,6 %
• Měřený tlak se má nacházet ve 2/3 rozsahu stupnice
• Při použití zkušebního plynu z tlakové nádoby je nutno instalovat zabezpečovací zařízení proti překročení tlaku (regulátor)
• Osoba pověřená provedením zkoušek (revizní technik plynových zařízení)
• Kontrola plynovodu z hlediska souladu s předpisy
• Kontrola plynovodu z hlediska souladu s projektem
• Kontrola, zda plynovod není uzavřen, ucpán, zalit vodou nebo zaslepen
• Kontrola, zda plynovod není propojen s jiným plynovodem

Zkouška pevnosti

• Hodnota zkušebního tlaku
• Zkušební medium - vzduch nebo inertní plyn (dusík apod.)
• Vždy před zkouškou těsnosti, pokud nejsou obě zkoušky provedeny současně
• Zkouška musí být provedena v následujících případech:
  • nově zhotovené plynovody delší než 3 m
  • délka rekonstruované nebo prodlužované části přesáhne 3 m
  • po zásazích na stávajících plynovodech, které měly vliv na těsnost plynovodu
  • plynovod byl mimo provoz déle než 6 měsíců
  • u plynovodu je odůvodněné podezření na porušení jeho těsnosti (stavebními pracemi, požárem apod.)
• Demontáž zařízení, která nejsou konstruována na zkušební tlak (regulátory, plynoměry, uzávěry, spotřebiče apod.)
• Doba zkoušky (nejméně 15 minut)
• Úspěšná zkouška: bez zjevného poškození a bez úniku zkušebního media.

Zkouška těsnosti

• Hodnota zkušebního tlaku
• Zkušební medium - vzduch nebo inertní plyn (dusík apod.); mimořádně lze zkoušku provést provozním tlakem rozváděného plynu
• Zkouška se provádí samostatně po zkoušce pevnosti nebo současně s ní
• Zkouška musí být provedena v následujících případech:
  • nově zhotovené plynovody delší než 3 m
  • délka rekonstruované nebo prodlužované části přesáhne 3 m
  • po zásazích na stávajících plynovodech, které měly vliv na těsnost plynovodu
  • plynovod byl mimo provoz déle než 6 měsíců
  • u plynovodu je odůvodněné podezření na porušení jeho těsnosti (stavebními pracemi, požárem apod.)
  • u plynovodů po dodatečném utěsňování podle TPG 704 02 "Dodatečné utěsňování domovních plynovodů"
• Zahájení zkoušky těsnosti až po ustálení teploty
• Doba vyrovnání teplot nejméně 15 min
• Doba trvání zkoušky
  • 15 minut u plynovodů o vnitřním geometrickém objemu do 50 l a nejvyšším provozním tlaku do 5 kPa včetně
  • 30 minut u plynovodů o vnitřním geometrickém objemu nad 50 l a nejvyšším provozním tlaku do 5 kPa včetně
  • 30 minut u plynovodů o nejvyšším provozním tlaku nad 5 kPa
  • nad 300 l vnitřního geometrického objemu se na každých započatých 100 l prodlužuje doba trvání zkoušky o 5 minut
• Kriteria zkoušky
  • v průběhu zkoušky nedojde k poklesu zkušebního tlaku, nebo zjištěný rozdíl mezi hodnotami zkoušeného tlaku na počátku a na konci zkoušky lze přičíst změnám:
    • Teploty zkoušeného media
    • Atmosférickému tlaku
    • Okolní teplotě v průběhu zkoušky
  • Při rozdílných teplotách okolí na začátku a konci zkoušky se tlak přepočte podle vztahu
    
    
    kde je:
    p₁ - tlak na začátku zkoušky v kPa
    p₂ - tlak na konci zkoušky v kPa
    p_a - atmosférický tlak (přibližně 100 kPa)
    T₁ - teplota okolí na začátku zkoušky [K]
    

Zkouška provozuschopnosti

• Zkouška se provádí, pokud délka nově zhotoveného, rekonstruovaného nebo prodlužovaného plynovodu nepřesáhne 3 m
• Zkouška provozuschopnosti nahrazuje zkoušku pevnosti a těsnosti
• Medium:
  • provozní tlak zemního plynu
• Podmínky:
  • před zkouškou provozuschopnosti musí revizní technik plynových zařízení zkontrolovat uzavření všech vývodů plynovodu a připojených spotřebičů
  • ověření těsnosti detektorem nebo pěnotvorným prostředkem

5. Jak lze provést kontrolu těsnosti domovního plynovodu podle nových TPG 704 01?

Plynovod se musí projektovat a realizovat tak, aby jej bylo možné zkoušet, odplyňovat a odvzdušňovat. Z hlediska provedení plynovodu pro účely tlakových zkoušek, ale zejména pro provádění zkoušek těsnosti za provozu, je účelné plynovod vybavit zařízením, které umožní provedení těchto zkoušek těsnosti bez montážních zásahů do potrubí.

Tímto zařízením může být např. kulový uzávěr s integrovanou tlakovou zátkou a měřicím vývodem. Příklad tohoto uzávěru s připojeným měřicím přístrojem je znázorněn na obrázku 5.

Obr. 5 - Celkový pohled na uzávěr při měření těsnosti plynovodu

K demontáži tlakové zátky a připojení měřicího přístroje není třeba odborné způsobilosti k montáži a opravám podle vyhlášky 21/1979 Sb., neboť operace není spojena s únikem plynu.

Na obrázku 6 je znázorněna plynová instalace s kulovým uzávěrem s integrovanou tlakovou zátkou a měřicím vývodem, osazenými před a za plynoměrem.

Obr. 6 Kulové uzávěry s integrovanou tlakovou zátkou a měřicím vývodem před a za plynoměrem

Tato instalace je z hlediska provozních kontrol těsnosti nejvýhodnější. Uzávěr před plynoměrem umožňuje provedení kontroly těsnosti celého úseku od hlavního uzávěru plynu na konci plynovodní přípojky až k uzávěru před plynoměrem, uzávěr za plynoměrem pak provedení kontroly těsnosti od tohoto uzávěru až k plynovým spotřebičům.

Na obrázku 7 je příklad domovního plynovodu od hlavního uzávěru plynu k plynovému sporáku při měření těsnosti pomocí přístrojů schopných stanovit velikost případného úniku plynu.

Obr. 7 - Schéma OPZ a zapojení přístrojů pro kontrolu těsnosti a měření tlaku

Legenda k obrázku 7:
1 - NTL distribuční plynovod, 2 - NTL přípojka, 3 - HUP umístěný ve skříni na hranici pozemku, 4 - Plot, 5 - Domovní plynovod v zemi, 6 - Prostup domovního plynovodu chráničkou obvodovou zdí objektu, 7 - Domovní uzávěr plynu, 8 - Stoupací vedení, 9 a 10 - Kulový uzávěr plynu s tlakovou zátkou a měřicím vývodem pro měřicí přístroj, 11 - Plynoměr, 12 - Uzávěr plynu, 13 - Spotřebič plynu, 14 - Chránička, 15 - Měřicí přístroj
A - Úsek pro kontrolu těsnosti před plynoměrem k HUP
B - Úsek pro kontrolu těsnosti za plynoměrem ke spotřebičům

6. Jak lze zjistit u již provozovaných zařízení hodnoty průtoku vzduchu okny v zavřené poloze v budově s přirozeným nebo kombinovaným větráním?

Pro tyto účely byla do nových TPG 704 01 "Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách", platných od 1.6.2009, zařazena nově příloha 11 s tabulkou "Orientační hodnoty průtoku vzduchu okny v zavřené poloze v budově s přirozeným nebo kombinovaným větráním", která ˇje určena právě pro rychlý odhad množství vzduchu přiváděného infiltrací zavřenými okny.

Tabulka je zpracována na základě praktických měření. Hodnota infiltrace závisí mj. na výšce okna nad terénem - čím výše nad terénem, tím větší rychlost větru a tedy i rozdíl tlaků na vnější a vnitřní straně oken a tudíž i větší množství vzduchu proudícího do místnosti spárami mezi rámem a křídlem zavřeného okna.

Druh oken a dveří	Součinitel spárové provzdušnosti [m2.s-1.Pa-067]	Výška okna nad terénem	Těsnění	Místnost o kubatuře do 30m3		Místnost nad 30m3
				Délka upraveného těsnění [mm]	Průtok vzduchu [m3/h]	Délka upraveného těsnění [mm]	Průtok vzduchu [m3/h]
Okna II. generace zasklená dvojsklem, příp. trojsklem (plastová okna, Euro okna, hliníková okna apod.)	0,1.10-4 až 0,4.10-4	do 8 m včetně	Rám: snížené	250	~ 20	300	~ 21
			Křídlo: perforované	800		1 100
		nad 8 m do 30 m včetně	Rám: snížené	150	~ 20	250	~ 21
			Křídlo: perforované	600		750
		nad 30 m do 50 m včetně	Rám: snížené	100	~ 20	200	~ 21
			Křídlo: perforované	400		600
Okna I. generace s těsněním (průtok vzduchu oknem o rozměrech 2100 x 1600 mm)	nad 0,4.10-4 do 1,4.10-4	do 8 m včetně	-	-	~ 25*	-	~ 25*
		nad 8 m do 30 m včetně	-	-	~ 40*	-	~ 40*
		nad 30 m do 50 m včetně	-	-	~ 45*	-	~ 45*
Okna I. generace bez těsnění (průtok vzduchu oknem o rozměrech 2100 x 160mm)	nad 1,4.10-4 do 1,9.10-4	do 8 m včetně	-	-	~ 55*	-	~ 55*
		nad 8 m do 30 m včetně	-	-	~ 75*	-	~ 75*
		nad 30 m do 50 m včetně	-	-	~ 95*	-	~ 95*
*    Při jiném rozměru okna je třeba průtok vzduchu přepočítat