Doporučený pravidelný servis plynového spotřebiče s přidanou hodnotou (II)
Druhý díl seriálu o pravidelných kontrolách kotlů a kouřovodů, jejich příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí druhý příklad kontroly starší tepelné soustavy s moderním plynovým kotlem v rodinném domku po běžné výměně oken a zateplení.
Postup hodnocení je v Příručce pro kontrolu tepelné soustavy.
Zajímavé jsou i zkušenosti z Německa. Tento článek Doporučený pravidelný servis plynového spotřebiče s přidanou hodnotou – 2.díl navazuje na předchozí Doporučený pravidelný servis plynového spotřebiče s přidanou hodnotou (I).
Příklad kontroly starší tepelné soustavy s moderním plynovým kotlem v rodinném domku po běžné výměně oken a zateplení
Kontrola byla provedena v domku z roku 1933 v Praze. V objektu je otopná soustava s novým kondenzačním kotlem a měděným rozvodem s litinovými radiátory. Výkon kotle je 17 kW. Teplá (užitková) voda je připravována v nepřímoohřívaném zásobníku. Obvodové konstrukce objektu jsou zatepleny cca 5cm kontaktním zateplovacím systémem, okna jsou nová plastová, podkroví zatepleno minerální vatou mezi krokvemi.
Kotel je umístěn v suterénu s koncentrickým odvodem spalin a přívodem vzduchu. Zásobník pro nepřímý ohřev teplé (užitkové) vody je v jiné místnosti.
Byla zkontrolována správná funkce zařízení, spaliny odchází do spalinové cesty, nejsou známky netěsností, neuniká kondenzát, kde nemá. Kotel je správně hydraulicky zapojen, není použita žádná směšovací armatura pro směšování zpětné vody s vodou z výstupu.
Na kotli byla teplota otopné vody cca 52 °C, což poměrně dobře korespondovalo s venkovní teplotou, která byla okolo 3 °C.
Vizuálně byl zkontrolován kotel, zda nejeví nějakou očividnou závadu (u kondenzačního kotle není příliš šance bez montážních zásahů zkontrolovat výměník a hořák).
Na štítku kotle byl zjištěn typ a v dokumentaci výkon kotle 2–17 kW. Výkon kotle poměrně přesně odpovídá odhadované tepelné ztrátě vytápěného prostoru (2 vytápěná podlaží RD) bez nadměrné výkonové rezervy.
Do koncentrické vzducho-spalinové cesty byla zasunuta sonda analyzátoru spalin a sonda pro měření teploty spalovacího vzduchu. Koncentrické potrubí mělo díl opatřený měřícími otvory.
Bylo provedeno měření parametrů spalin nejdříve při aktuálním sníženém výkonu. Poté musel být kotel uveden do plného výkonu, jak požaduje hodnotící metodika. U tohoto typu kotle s modulovaným hořákem to byl trochu problém, plného výkonu se zkoušelo dosáhnout uživatelským nastavením vyšší požadované teploty užitkové vody. I tento postup nezaručil plný výkon kotle, protože výměník užitkové vody nepřenášel plný výkon kotle. Plného výkonu bylo dosaženo až použitím tlačítka „kominík“ podle instrukcí servisního technika. Potom se měřením určila komínová ztráta.
Při měření bylo zjištěno, že přebytek vzduchu λ je při sníženém výkonu téměř 1,5, což je u kondenzačního kotle poměrně vysoká hodnota. Bylo proto po konzultaci se servisním technikem doporučeno doladit seřízení kotle (seřizuje se dle CO2). Při maximálním výkonu byl přebytek vzduchu λ již jen 1,35, i to lze na tomto kotli nastavit ještě lépe.
Celkový výstup měření ztráty povrchem
Poté byla od měřicího přístroje odpojena sonda analyzátoru spalin a připojeno příložné teplotní čidlo. Tím byla změřena teplota na všech bocích kotle, víku i dna. Software graficky přímo zobrazuje, na které části povrchu kotle je nutno teplotu změřit. Před samotným měřením teplot bylo třeba nutno změřit rozměry kotle (nutno mít vlastní metr) a také změřit teplotu vzduchu v okolí kotle. Z měření se určila ztráta povrchem.
Po odpojení příložného teplotního čidla se připojí Prandtlova sonda (v části zasouvané do kouřovodu nemá teplotní čidlo) a kotel se opět uvede do plného výkonu. Na měřicím přístroji se spustí program měření ventilační ztráty, na požadovaný povel přístroje je nutno hořák (případně celý kotel) vypnout a během 30 sekund proběhne měření ventilační ztráty. Podle očekávání byla rychlost proudění nulová, takže i ventilační ztráta je nulová. Toto měření má význam především u atmosférických kotlů, obzvláště těch bez spalinové klapky. Pro zajímavost byla změřena rychlost při provozním chodu kotle, byla přes 5 m/s.
Potom byl zkontrolován rozvod tepla.
Otopná soustava nemá vyvažovací armatury, vyvážena je pouze přednastavením termostatických ventilů dle projektu.
Čerpadlo uvnitř kotle je elektronicky řízené.
Rozvody jsou izolované v suterénní nevytápěné části, přímo ve vytápěném prostoru již nikoli, protože jejich ztráta je převážně využita pro vytápění vytápěného prostoru.
Nakonec bylo zkontrolováno předávání tepla.
Otopná tělesa jsou litinová článková, osazená termostatickými ventily (kromě jednoho pro zajištění průtoku).
Regulace dodávky tepla z kotle do vytápěného prostoru je zajištěna termostatickými ventily na otopných tělesech v kombinaci s ekvitermní regulací a časovým nastavením útlumů na regulátoru u kotle. Není použito prostorové měření teploty ve vytápěném prostoru.
Výstupní zprávy vygenerované softwarem dodávaným spolu s měřicím zařízením
Regular inspection is focused on boilers and smoke flue, its accessories, security and regulation. The article presents the second example of inspection of an old thermal system with modern atmospheric gas boiler in a house with new windows and thermoinsulation of the facade.
