Výsledky šetření některých událostí na plynových zařízeních – 7. a 8. část

Datum: 23.11.2016  |  Autor: Ing. Jiří Buchta, CSc.

S ohledem na zkušenosti a výsledky šetření některých událostí na plynových a souvisejících zařízeních (požáry, výbuchy, otravy spalinami, zakázané manipulace apod.) z pohledu soudního znalce jsme připravili materiál, který bude zveřejňován na pokračování. Obsahem uvedeného materiálu jsou informace o skutečných případech, ke kterým v praxi došlo.

Materiál podle rozsahu jednotlivých uváděných případů obsahuje:

  • Stručný popis události
  • Zásady pro provedení šetření
  • Zjištění na místě činu
  • Otázky k řešení problematiky
  • Zjištění a závěry k otázkám
  • Měření provedená na místě
  • Výsledky provedené expertízy
  • Závěry

Jednotlivé případy jsou doplněny fotodokumentací, měřeními a v některých případech použitými výpočty.

Smyslem je upozornit na možná rizika při projektování, montáži, zkoušení, revizích, servisu a provozu plynových a souvisejících zařízení a současně identifikovat možná porušení předpisů a postupů v běžné každodenní praxi. Materiál obsahuje následující případy:

  • Případ I. – Šetření příčin smrtelné otravy 3 osob ze spalin plynového kotle v obytném domě
  • Případ II. – Řešení problematiky možného výbuchu zemního plynu po jeho úniku z vařidlových hořáků v obytném domě
  • Případ III. – Řešení problémů při provozu turbokotlů při chybném provedení odvodu spalin
  • Případ IV. – Řešení problematiky úniku plynu v obytném domě
  • Případ V. – Propálení plynového potrubí v důsledku zahoření kabelů v zemi s následným únikem plynu a jeho výbuchem
  • Případ VI. – Únik plynu při nedovolené kontrole těsnosti
  • Případ VII. – Šetření příčin výbuchu plynu v obytném domě
  • Případ VIII. – Požár plynové smažící pánve RM GASTRO s.r.o. model BR80-98G
  • Případ IX. – Zásah do plynového zařízení – Nedovolený odběr plynu
  • Případ X. – Provádění zásahu na potrubí pod tlakem pomocí bezúnikové technologie
  • Případ XI. – Nedovolená manipulace s armaturou s následným únikem plynu
  • Případ XII. – Nedovolené ukončení potrubí při přerušení prací
  • Případ XIII. – Únik plynu z výfukového potrubí
  • Případ XIV. – Únik plynu v dutých prostorech

Materiál bude průběžně doplňován dalšími případy z praxe.

Případ VII. Šetření příčin výbuchu plynu v obytném domě

Stručný popis události

V ranních hodinách došlo k výbuchu plynu v obytném domě.

Obytný dům obsahuje nebytové prostory a 10 bytových jednotek. Výbuchem došlo k poškození bytů v přízemí, kdy byty mají poškozené zárubně, stavební konstrukce a zařízení v bytech. Byt č. 2 má v pokoji sesutý strop, který způsobil smrtelné zranění. Na chodbě mezi přízemím a 1. patrem byl výbuchem poškozen dřevěný rám včetně okolní stěny. V prvním patře byla zcela zničena čelní stěna do bytu č. 3 a č. 4. Byt č. 4 v prvním patře je poškozen výbuchem včetně stavebních konstrukcí a zařízení bytu.

Byt č. 3 je poškozen výbuchem v celém rozsahu. V bytě umístěný plynoměr byl zajištěn jako věcná stopa č. 1 a po provedených zkouškách těsnosti potrubí, které nebylo výbuchem poškozeno, bylo též zajištěno topidlo MORATHERM 731, které při zkoušce těsnosti vykazovalo únik plynu jako věcná stopa č. 2. Byt č. 4 v prvním patře je poškozen výbuchem včetně stavebních konstrukcí a zařízení bytu. Z ohledání prostor v objektu je zřejmé, že místem úniku plynu a následného výbuchu byly prostory bytu č. 3 v prvním patře.

Zásady pro provedení šetření

1. Provedení detailní fotodokumentace pro zjištění tlakových a směrových účinků výbuchu, tak aby bylo možné určení charakteru výbuchu.

Z hlediska reakční rychlosti procesů a hodnot vzniklých tlaků lze tyto rozdělit na:

  1. Výbuch
    rychlost reakce řádově 10 m.s−1
    vzniklé tlaky dosahující hodnot 0,01 Mpa
  2. Exploze
    rychlost reakce řádově 100 m.s−1
    vzniklé tlaky dosahující hodnot až 1,1 Mpa
  3. Detonace
    rychlost reakce řádově 1000 m.s−1
    vzniklé tlaky dosahující hodnot vyšších než 1,1 MPa

Přitom je důležité zachytit detailními záběry stav všech pantů oken a dveří, stav zámků, rámů apod., které podají velmi věrný obraz tlakových působení.

2. Provede se posouzení stavu plynového zařízení, v případě, že jako v uvedeném případě je plynové zařízení nepoškozené, rozhodne se o provedení tlakové zkoušky těsnosti, aby bylo možné určit zdroj úniku plynu. V daném případě, kdy byly sice výbuchem silně poškozeny konstrukce (propadnuté stropy apod.), potrubí rozvodu plynu a plynové spotřebiče (podokenní topidla) byly dále ukotveny na zdech, bylo rozhodnuto o provedení této zkoušky ve dvou etapách:

  1. provedení zkoušky těsnosti rozvodu plynu od uzávěru před plynoměrem až k uzavřeným uzávěrům před spotřebiči
  2. provedení resp. pokračování zkoušky postupným otevíráním uzávěrů před spotřebiči a zjištění stavu těsnosti spotřebiče

Při tomto postupu byl v případě jednoho spotřebiče, podokenního topidla zjištěn po otevření uzávěru vysoký únik plynu, který ukazoval buď na poškození rozvodu plynu v topidle, nebo na poškozenou pojistku apod. Proto bylo rozhodnuto v případě tohoto spotřebiče o provedení jeho expertízy. Detaily jsou dále uvedeny v části zjištění.

Zjištění

Na základě zajištěných následujících věcných stop:

  1. Věcná stopa č. 1
    Plynoměr č. 5145456, číselný stav 048576
  2. Věcná stopa č. 2
    Plynové topidlo MORATHERM typ 731, výrobce Moravia, n.p., rok výroby 1971, výrobní číslo 3123

Bylo provedeno ohledání věcných stop s těmito závěry:

Věcná stopa č. 1 – Plynoměr
Obr. 1 – Pohled na čelní stranu topidla Moratherm typ 731 s viditelným prohnutím do topidla v důsledku výbuchu
Obr. 1 – Pohled na čelní stranu topidla Moratherm typ 731 s viditelným prohnutím do topidla v důsledku výbuchu

Plynoměr nemá žádné viditelné stopy po poškození výbuchem. Tlakovou zkouškou vzduchem a kontrolou pomocí vodního U-manometru bylo zjištěno, že plynoměr nevykazuje únik plynu, zařízení je těsné v celém rozsahu a nebylo zdrojem úniku plynu.

Věcná stopa č. 2 – Plynové topidlo Moratherm typ 731

Plechová část pláště čelní stěny topidla je viditelně prohnutá vlivem výbuchu dovnitř – viz obrázek 1. Horní část krytu topidla chybí, těleso topidla je pokryto prachem a zbytky omítky.

Vlevo od ovládacího prvku pojistky plamene je na plechové části instalována plastová páska červené barvy s viditelným poškozením a prohnutím – viz obrázek 2. Na obrázku 3 je pohled na spodní část krytu s páskou a instalovaným tělesem pojistky plamene.

Obr. 2 – Pohled na horní a zadní část topidla s připojenou hadicí pro kontrolu těsnosti
Obr. 2 – Pohled na horní a zadní část topidla s připojenou hadicí pro kontrolu těsnosti
Obr. 3 – Pohled na spodní část horního krytu, v popředí vlevo instalovaná páska zakrývající otvor po tlačítkách hlavního vypínače a vypínače proudu do žhavicí spirály, nahoře pohled na kohout s termoelektrickou pojistkou plamene
Obr. 3 – Pohled na spodní část horního krytu, v popředí vlevo instalovaná páska zakrývající otvor po tlačítkách hlavního vypínače a vypínače proudu do žhavicí spirály, nahoře pohled na kohout s termoelektrickou pojistkou plamene

V zadní části topidla je v jeho středové části trubka odvodu spalin a v pravé zadní části vystupuje potrubí přívodu plynu, které směřuje k základně topidla dolů a poté pomocí 2 kolen pokračuje přívodní částí ukončenou šroubením – viz obrázek 5. V tomto místě bylo připojeno zařízení pro ověření těsnosti přívodního potrubí a vlastního topidla – připojení je patrné z obrázků 2 a 4.

Obr. 4 – Pohled na zadní část plynového topidla Moratherm typ 731 s připojením pro účely tlakové zkoušky těsnosti rozvodu plynu a zařízení topidla
Obr. 4 – Pohled na zadní část plynového topidla Moratherm typ 731 s připojením pro účely tlakové zkoušky těsnosti rozvodu plynu a zařízení topidla
Obr. 5 – Detailní pohled na spodní část kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde na trubce v dolní části obrázku leží demontovaná kotva z tělesa pojistky plamene
Obr. 5 – Detailní pohled na spodní část kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde na trubce v dolní části obrázku leží demontovaná kotva z tělesa pojistky plamene

Po natlakování vzduchem byla zjištěna naprostá netěsnost a únik vzduchu v tělese kohoutu s termoelektrickou pojistkou, který byl prokázán pěnotvorným roztokem. Při bližším ohledání topidla bylo zjištěno, že je vybaveno kohoutem s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, u které byl odstraněn elektromagnet, jak je patrné z obrázku 5 a 6 – kotva cívky elektromagnetu s dvěma měděnými vinutími ležící na ocelové trubce za místem připojení ke kolenu vstupujícího do tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou.

Pro účely ověření stavu kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 byla provedena jeho demontáž ze spotřebiče a poté demontáž jednotlivých částí za účelem ověření jeho stavu.

Příčinou výbuchu plynu v objektu byl únik plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, instalovaný na plynovém topidle Moratherm typ 731. K úniku plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 došlo v důsledku neodborného zásahu do zařízení, kterým došlo k odstranění ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6), kotvy dosedající na cívku elektromagnetu (pozice 1 v obrázku 6), cívky elektromagnetu (pozice 2 v obrázku 6), pružiny přitlačující kuželku kohoutu (pozice 4 v obrázku 6), přítlačné pružiny ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6), podložky nad rozlisovanou plochou na osičce (pozice 14 v obrázku 6) a pružiny (pozice 16 v obrázku 6) pod tlačítkem ovládacího knoflíku kohoutu (pozice 12 v obrázku 6).

Demontovanou cívku elektromagnetu dokládá obrázek 5, chybějící ventil těsnicí na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6) a přítlačnou pružinu ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6) dokládá obrázek 7 po demontáži uzavírací zátky tělesa kohoutu (pozice 7 v obrázku 6).

Zdrojem iniciace mohlo být zapnutí lednice, zapnutí spínače el. osvětlení, použití otevřeného ohně apod.

Na schématu v obrázku 6 uvádím přehled všech demontovaných prvků z tělesa pojistky (označené zeleně) a v důsledku toho volný průtok plynu pojistkou (označeno žlutě).

Obr. 6 – Kohout s termoelektrickou pojistkou typ 972.020
Obr. 6 – Kohout s termoelektrickou pojistkou typ 972.020
Obr. 7 – Pohled do spodní části kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde došlo k demontáži
Obr. 7 – Pohled do spodní části kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde došlo k demontáži
Obr. 8 – Pohled na objekt, kde došlo k výbuchu
Obr. 8 – Pohled na objekt, kde došlo k výbuchu

Případ VIII. Požár plynové smažící pánve RM GASTRO s.r.o. model BR80-98G

Stručný popis události

V roce 2008 si firma jako dodavatel další společnosti objednala u výrobce plynovou smažící pánev model BR80-98G.

Zařízení bylo instalováno 12. 5. 2008. Dne 26. 2. 2008 proběhlo zaškolení obsluh. Zařízení obsluhovali pracovníci další firmy, které si pronajala společnost jako majitel zařízení.

Při uvádění plynové smažící pánve do provozu došlo při této činnosti dne 8. 3. 2008 k požáru.

Obr. 9 – Celkový pohled na plynový spotřebič s otevřeným poklopem
Obr. 9 – Celkový pohled na plynový spotřebič s otevřeným poklopem
Obr. 10 – Celkový pohled na vykloněnou pánev, na dně pánve patrné zbytky po spáleném oleji
Obr. 10 – Celkový pohled na vykloněnou pánev, na dně pánve patrné zbytky po spáleném oleji

Zásady pro provedení šetření

Pro provedení šetření byl stanoven následující postup:

  1. posoudit na místě stav pánve
  2. posoudit podmínky umístění pánve
  3. provést měření teplot v místech ohřevu náplně pánve
Zjištění na místě činu

Plynová smažící pánev byla správně instalována. Připojení k rozvodu plynu bylo v souladu s ČSN EN 1775 a TPG 704 01.

Provedená měření na místě

U plynové smažící pánve byla ověřena funkce termostatu. Plynová smažící pánev byla napojena na rozvod zemního plynu s provozním přetlakem 2,0 kPa. Ve druhé třetině šíře pánve v polovině jejího plošného rozměru byla připravena očištěná část plochy na kov pro účely měření teplot. Místo měření bylo určeno z důvodu polohy mezi hořáky a co nejblíže střední poloze rozměru pánve. Měření bylo prováděno měřícím přístrojem GREISINGER typ GTH 1150. Výsledky měření uvádí následující tabulka:

Teploty nastavené na termostatu100150200250
Teploty měřené na povrchu pánve128176206249

Měření teplot na povrchu pánve prokázalo funkčnost termostatu.

Závěr

Pro obsluhu plynové smažící pánve byli zaškoleni 2 pracovníci, jak vyplývá ze servisního listu.

Uvádění zařízení do provozu podle návodu výrobce se provádí tak, že vana pánve se omyje vodou se saponátem, poté se otře hadrem namočeným v čisté vodě, dále se vana vytře utěrkou do sucha a dno vany se potře stolním olejem a provede se vypálení dna při teplotě 230 °C. V návodu k obsluze je uveden zákaz používání pánve pro fritování.

Na základě informací ze sdělení vedoucího servisu byl termostat po požáru v poloze 300 °C. Ohledáním pánve bylo zjištěno použití většího množství oleje, než jaké odpovídá formě potření povrchu. Vrstva oleje, která byla použita, byla nesporně příčinou požáru, ke kterému došlo.

Příčinou mohl být starší použitý olej, který může mít bod vznícení již nad 200 °C, nebo mohlo dojít k rozstřikování tuku, který dopadl do prostoru s hořáky a způsobil náhodný požár.

Při uvádění plynové smažící pánve do provozu nebylo postupováno podle dokumentace výrobce zařízení, a to zejména z následujících důvodů:

  1. Bylo použito větší množství oleje, než jaké je předepsáno výrobcem tj. pouze forma potření pánve olejem
  2. Při vypalování dna pánve byl termostat nastaven na teplotu 300 °C namísto hodnoty 230 °C podle požadavku výrobce.

Další díl toho seriálu článků bude zveřejněn opět ve středu, za 14 dnů.

 
English Synopsis
Results of the investigation of certain events on the gas and associated facilities – Part 5

Taking into account the experience and results of the investigation of certain events on the gas and associated facilities (fire, explosion, poisoning, fumes, prohibited manipulation, etc.) from the perspective of a forensic expert we have prepared material, which will be published on the continuation. Contents of this material is based on real cases. Material according to the extent of individual reported cases includes:

  • A brief description of the event
  • Principles of the investigation
  • The findings at the crime scene
  • Issues to be solved
  • Findings and conclusions on the issues
  • Measurements taken on the spot
  • Results of expertise
  • Conclusions

The purpose of the material is to highlight the potential risks when designing, installing, testing, inspecting, maintening and operating of gas and associated equipment and also to identify possible breaches of regulations and procedures in everyday practice.

Individual cases are accompanied by photographs, measurements and in some cases by used calculations.

The material will be regularly complemented by other practical cases.

 

Hodnotit:  

Datum: 23.11.2016
Autor: Ing. Jiří Buchta, CSc.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Vytápíme plynem

logo THERMONA
logo BAXI
logo JUNKERS
logo ENBRA
logo PROTHERM

Partneři - Vytápění

logo FENIX
logo THERMONA
logo DANFOSS
logo FV PLAST
logo GEMINOX
logo ENBRA
 
 

Aktuální články na ESTAV.czNejužší dům světa stojí ve Varšavě, bydlení v něm připomíná pohyb po lešeníByty kupujeme dle lokality, nejméně dbáme při výběru na energetickou náročnostVitra představila novinky i produktové updaty na Salone del Mobile 2017Středočeský kraj požádal ministerstva o peníze na nové školky