Výsledky šetření některých událostí na plynových zařízeních – 4., 5. a 6. část
S ohledem na zkušenosti a výsledky šetření některých událostí na plynových a souvisejících zařízeních (požáry, výbuchy, otravy spalinami, zakázané manipulace apod.) z pohledu soudního znalce jsme připravili materiál, který bude zveřejňován na pokračování. Obsahem uvedeného materiálu jsou informace o skutečných případech, ke kterým v praxi došlo.
Materiál podle rozsahu jednotlivých uváděných případů obsahuje:
- Stručný popis události
- Zásady pro provedení šetření
- Zjištění na místě činu
- Otázky k řešení problematiky
- Zjištění a závěry k otázkám
- Měření provedená na místě
- Výsledky provedené expertízy
- Závěry
Jednotlivé případy jsou doplněny fotodokumentací, měřeními a v některých případech použitými výpočty.
Smyslem je upozornit na možná rizika při projektování, montáži, zkoušení, revizích, servisu a provozu plynových a souvisejících zařízení a současně identifikovat možná porušení předpisů a postupů v běžné každodenní praxi. Materiál obsahuje následující případy:
- Případ I. – Šetření příčin smrtelné otravy 3 osob ze spalin plynového kotle v obytném domě
- Případ II. – Řešení problematiky možného výbuchu zemního plynu po jeho úniku z vařidlových hořáků v obytném domě
- Případ III. – Řešení problémů při provozu turbokotlů při chybném provedení odvodu spalin
- Případ IV. – Řešení problematiky úniku plynu v obytném domě
- Případ V. – Propálení plynového potrubí v důsledku zahoření kabelů v zemi s následným únikem plynu a jeho výbuchem
- Případ VI. – Únik plynu při nedovolené kontrole těsnosti
- Případ VII. – Šetření příčin výbuchu plynu v obytném domě
- Případ VIII. – Požár plynové smažící pánve RM GASTRO s.r.o. model BR80-98G
- Případ IX. – Zásah do plynového zařízení – Nedovolený odběr plynu
- Případ X. – Provádění zásahu na potrubí pod tlakem pomocí bezúnikové technologie
- Případ XI. – Nedovolená manipulace s armaturou s následným únikem plynu
- Případ XII. – Nedovolené ukončení potrubí při přerušení prací
- Případ XIII. – Únik plynu z výfukového potrubí
- Případ XIV. – Únik plynu v dutých prostorech
Materiál bude průběžně doplňován dalšími případy z praxe.
Případ IV. Řešení problematiky úniku plynu v obytném domě
Zjištění na místě činu
Obr. 1 V místě pravého šroubení plynoměru je patrné silné mechanické namáhání, kde později došlo k destrukci materiálu a úniku plynu
7 let po instalaci plynoměru došlo k masivnímu úniku plynu z místa prasklého připojení hrdla plynoměru. Únik plynu byl včas zjištěn obyvateli domu, poté byl zajištěn odborný zásah. K výbuchu plynu ani k požáru nedošlo.
Stručný popis události
Při instalaci plynoměru byla provedena montáž na přívodní a výstupní potrubí. Při této montáži došlo k vytvoření značného namáhání výstupního hrdla plynoměru, jak je znázorněno na obr. 1. Plynoměr byl instalován na pavlači, kde docházelo k tepelnému cyklickému namáhání v letním a zimním období v rozsahu cca od −30 °C do +35 °C. To mělo v dlouhém časovém horizontu 7 let za následek únavu materiálu, kdy došlo k trhlině s následkem úniku plynu.
Závěr
Chybná montáž.
Případ V. Propálení plynového potrubí v důsledku zahoření kabelů v zemi s následným únikem plynu a jeho výbuchem
Stručný popis události
Obr. 2 Záběr objektu po výbuchu plynu
Dne 18. února 2006 v 8:33 hodin přijala autohlídka PČR Oznámení o prověření úniku plynu. Hlídka se na místo dostavila v 8:45. V čase 8:58 hodin se hlídka opětovně spojila s OS PČR, aby upřesnila místo údajného úniku plynu. V 9:02 hodin hlídka na základě upřesnění opětovně provedla prověření určeného místa úniku plynu před objektem trafostanice v ulici Preslova, Praha 5. V čase 9:13 hodin hlídka informovala o těchto skutečnostech OS PČR. Poté na místě zjištění provedla hlídka částečnou uzavírku místa ulice Preslova, náměstí 14. října a ulice Matoušova a čekala na příjezd plynárenské pohotovosti.
V čase 9:31 hodin zpozorovala hlídka explozi z domu na rohu ulice Preslova a Arbesovo náměstí, Praha 5 cca 380 m od místa zjištěného úniku plynu. Dále bylo zjištěno, že k výbuchu došlo v prostoru restaurace U Arbesa. Ve vzdálenosti 5 m od vchodu do restaurace byl nalezen ležící muž se zraněním hlavy.
Předmětem pro šetření události jsou okolnosti a případné souvislosti úniku plynu v ulici Preslova před trafostanicí a výbuch v objektu na Arbesově náměstí č. 1
Otázky k řešení problematiky
- Jaká byla příčina úniku plynu před objektem Preslova 9 v Praze 5 dne 18. 2. 2006
- Zda únik plynu před objektem v Preslově 9 má přímou souvislost s výbuchem v objektu na Praze 5, Arbesovo náměstí č. 1029/1 dne 18. 2. 2006
- Jaké byly důvody úniku zemního plynu v objektu č.p. 1029/1 na Arbesově náměstí
- Co bylo iniciátorem výbuchu
- Zda došlo v daném případě k porušení předpisů týkající se plynového potrubí a plynového zařízení v přímé souvislosti s výbuchem
- Další zjištění znalce
Zjištění a závěry k otázkám
Jaká byla příčina úniku plynu před objektem Preslova 9 v Praze 5 dne 18. 2. 2006
Obr. 3 Potrubí se 2 vypálenými otvory kabely v důsledku přímého dotyku s potrubím
Příčinou úniku plynu před objektem Trafostanice v ulici Preslova 262/9, Praha 5 bylo propálené NTL plynovodní potrubí DN 150 v důsledku přímého dotyku s křižující se trasou kabelů. V místě křížení NTL plynovodního potrubí DN 150 a 2 kabelů, které byly uloženy pod potrubím, došlo k vypálení 2 otvorů, každý o velikosti cca 180 cm2 – jeden otvor kruhového průřezu, druhý otvor oválného průřezu.
Zda únik plynu před objektem v Preslově 9 má přímou souvislost s výbuchem v objektu na Praze 5, Arbesovo náměstí č. 1029/1 dne 18. 2. 2006
Vlastní únik plynu před objektem v Preslově ulici 262/9, Praha 5 neměl přímou souvislost s výbuchem plynu v objektu v Praze 5, Arbesovo náměstí č.p. 1029/1. Protože od oznámení úniku plynu v Preslově ulici 262/9 v čase 8:30 do doby výbuchu u objektu na Arbesově náměstí č.p. 262/9 byl čas cca 60 minut, od samého počátku byla sledována souvislost mezi oběma událostmi.
Měření úniku plynu po výbuchu plynu v objektu Arbesovo náměstí 1029/1 v obou lokalitách a v místech mezi nimi však jednoznačně vylučuje verzi průniku unikajícího plynu v lokalitě ulice Preslova 262/9 do místa objektu Arbesovo nám. 1029/1 vzdáleného cca 380 m.
Obr. 4 Čelní pohled na utavené potrubí plynovodní přípojky v horní části nad potrubím je vidět částečně utavený kabel
Současným šetřením příčiny úniku plynu do objektu na Arbesově náměstí 1029/1 bylo zjištěno, že plynovodní přípojka DN 80, vedoucí do zmíněného objektu, je v místě cca 1,2 m od vnější zdi objektu utavena působením vysokých teplot v důsledku dotyku s kabelem neznámého původu. Proto byly dále zjišťovány souvislosti s událostí, která způsobila propálení NTL plynovodu DN 150 v ulici Preslova 262/9. Proměřením kabelu nad plynovodní přípojkou pro objekt Arbesovo náměstí 1029/1 bylo zjištěno, že kabel je „mrtvý“ a je veden do oblasti místa, kde došlo k přepálení kabelů v ulici Preslova. Událost související s přepálením kabelů v Preslově ulici tak vyvolala propojení s tímto „mrtvým“ kabelem, který se dotýkal v horní části potrubí NTL přípojky DN 80, v důsledku čehož došlo k propálení potrubí přípojky prakticky po celém jejím obvodu. Při odstraňování zeminy pro odhalení zbytku přípojky byly v okolní zemině nalezeny nátavy, které nepochybně pocházely z utaveného potrubí přípojky.
Příklady nedovolených vedení v jiných lokalitách Prahy
Obr. 5 Příklad křižování plynového potrubí s 9 kabely
Obr. 6 Příklad souběhu plynového potrubí se 14 kabely
Jaké byly důvody úniku zemního plynu v objektu č.p. 1029/1 na Arbesově náměstí
Důvodem úniku plynu, který způsobil výbuch v objektu Arbesovo náměstí 1029/1, bylo poškození nízkotlaké přípojky zemního plynu DN 80, která byla prakticky v celém jejím obvodu cca 1,2 m od vnější části obvodové zdi utavena v důsledku tepelného působení.
Pod místem poškození přípojky byly při odstraňování okolní zeminy nalezeny nátavy, které nepochybně pocházely z utaveného potrubí přípojky.
Při bližším posouzení odhaleného konce přípojky bylo dále zjištěno, že nad potrubím přípojky křížením prochází kabel o průměru cca 4 cm bez izolace, který je ve spodní části propálen skrz izolaci až na samotné kovové vodiče. Při důsledném posouzení místa křížení tohoto kabelu s potrubím přípojky je zřejmé, že mezi povrchy těchto vedení byl dotyk.
Již postup odstraňování části plynovodní přípojky v místě jejího napojení na NTL plynovod DN 125 ukázal na podezření narušení přípojky v místě směřujícím k průchodu do objektu, neboť po jejím odtržení z místa připojení na plynovod bylo možné její druhý konec snadno vytáhnout ze země. Již při prvotním posouzení konce přípojky, vedoucího k objektu, bylo možné jednoznačně konstatovat, že její ukončení má zřejmě stopy po tepelném působení prakticky po celém obvodu potrubí.
Unikající plyn pronikl do objektu v místě průchodu plynovodní přípojky zdivem, které v místě průchodu vykazuje zcela určité spáry mezi potrubím a zdivem.
Co bylo iniciátorem výbuchu
Iniciaci výbuchu plynu v objektu na Arbesově náměstí č. 1029/1 mohly způsobit následující zdroje:
- sepnutí lednice, mrazáku apod.
- manipulace s elektrickými vypínači, zásuvkami apod.
- provoz elektrických a plynových spotřebičů
- manipulace s otevřeným ohněm, kouření apod.
V daném prostoru není platnými předpisy zakázáno použití uvedených zdrojů iniciace. Konkrétní zdroj iniciace z možných zdrojů nelze jednoznačně určit. Tato okolnost však nemá vliv na prokázání příčiny úniku plynu a jeho následného výbuchu v objektu, neboť všechny výše uvedené zdroje iniciace se mohou běžně v uvedených prostorách a podmínkách jejich provozu vyskytovat.
Zda došlo v daném případě k porušení předpisů týkající se plynového potrubí a plynového zařízení v přímé souvislosti s výbuchem
Z dostupných podkladů a provedených zjištění je možné konstatovat, že při provozu plynárenského a odběrného plynového zařízení nebyly porušeny platné předpisy, upravující jejich provoz.
Při vedení kabelů a plynovodního potrubí, které byly v těsném dotyku, nebyla dodržena ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání technického vybavení“, která podle druhu technického vybavení předepisuje vzájemné vzdálenosti při souběhu a křížení vedení. Patrně hlavní příčinou, která se podílela na dalších následcích, které vyvolaly přepálení plynovodní přípojky DN 80 a v důsledku toho i výbuch objektu na Arbesově náměstí 1029/1, bylo hoření kabelů v Preslově ulici 262/9 před objektem Trafostanice TS 1005. Je nezbytné určit příčinu této události.
Další zjištění znalce
Při odborném posuzování problematiky, související s uvedenou událostí, bylo dále zjištěno, že provozovatel odběrných plynových zařízení nemá ustanovenu osobu odpovědnou za provoz odběrného plynového zařízení podle ČSN EN 1775
Případ VI. Únik plynu při nedovolené kontrole těsnosti
Stručný popis události
Obr. 7 Pohled do plynoměrné místnosti po úniku plynu
V obytném domě, kde se prováděla plynofikace objektu, byla prováděna montáž plynovodu v plynoměrné místnosti, která byla ukončena v odpoledních hodinách s tím, že po víkendu bude provedena montáž plynoměru a plynové zařízení bude uvedeno do provozu.
Po odchodu montážní firmy provedl majitel objektu zakázanou tzv. „Kontrolu těsnosti plamenem“, kdy spoje odzkoušel plamenem zapalovače.
Ke konci víkendu ucítil v objektu zápach plynu, který přisoudil provedené montáži plynovodu, a šel mimo jiné zkontrolovat i prostor plynoměrné místnosti, kde spatřil následující stav věci.
Citace z předpisů:
Vyhledávání netěsností plamenem je přísně zakázáno!
Závěr
V minulosti byly závitové spoje utěsňovány konopím napuštěným fermeží nebo lněným olejem. Při kontrole těsnosti plamenem může dojít k jeho zapálení. Konopí pak hoří malým plamínkem, tzv. „světluškou“, který je zrakem téměř nepostřehnutelný. Po vypálení konopí v celé délce závitu dojde k úniku celým profilem závitového spoje. Na obrázku jsou patrné úsady sazí ve tvaru kužele nad závitovým spojem s vypáleným konopím. K tvorbě sazí došlo nedokonalým hořením unikajícího plynu, způsobeným nedostatečným přívodem vzduchu do místnosti.
Celá problematika byla v rámci šetření události prakticky ověřena na 5 vzorcích závitových spojů DN 25, které byly utěsněny konopím a lněným olejem. Při působení plamene došlo u všech 5 vzorků k prohoření těsnění a následnému úniku plynu, který hořel plamenem délky cca 8 cm. Po několikadenním hoření v malém prostoru plynoměrné místnosti došlo k vyčerpání vzduchu, nedokonalému spalování s tvorbou sazí a následně ke ztrátě plamene a úniku plynu, který byl později majitelem nemovitosti zaznamenán.
Další díl toho seriálu článků bude zveřejněn opět ve středu, za 14 dnů.
Taking into account the experience and results of the investigation of certain events on the gas and associated facilities (fire, explosion, poisoning, fumes, prohibited manipulation, etc.) from the perspective of a forensic expert we have prepared material, which will be published on the continuation. Contents of this material is based on real cases. Material according to the extent of individual reported cases includes:
- A brief description of the event
- Principles of the investigation
- The findings at the crime scene
- Issues to be solved
- Findings and conclusions on the issues
- Measurements taken on the spot
- Results of expertise
- Conclusions
The purpose of the material is to highlight the potential risks when designing, installing, testing, inspecting, maintening and operating of gas and associated equipment and also to identify possible breaches of regulations and procedures in everyday practice.
Individual cases are accompanied by photographs, measurements and in some cases by used calculations.
The material will be regularly complemented by other practical cases.
