Zajímavosti k cenám tepelné energie k roku 2016

Zpracováno na podkladě zprávy ERU „Vyhodnocení cen tepelné energie a jejich vývoj k 1. lednu 2016“ vyhotovené v prosinci 2016.

Předběžné a výsledné ceny

Dodavatel tepelné energie kalkuluje na začátku roku předběžnou cenu tepelné energie, která vychází z předpokládaných ekonomicky oprávněných nákladů, přiměřeného zisku, předpokládaného množství tepelné energie a daně z přidané hodnoty. Po ukončení kalendářního roku sestavuje kalkulaci výsledné ceny tepelné energie, která obsahuje skutečné ekonomicky oprávněné náklady a odpovídá výnosům za tepelnou energii a skutečnému dodanému množství tepelné energie za ukončený kalendářní rok. V následujících grafech č. 3 a č. 4 jsou porovnány předběžně kalkulované ceny tepelné energie k 1. 1. 2015 a výsledné ceny za rok 2015 na úrovních předání tepelné energie, kde jsou realizovány největší dodávky (z výroby nad 10 MWt, z primárního rozvodu a pro konečné spotřebitele).

Graf č. 3: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí

Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z ostatních paliv

Z celkového vyhodnocení údajů vyplývá, že se výsledné ceny tepelné energie za rok 2015 výrazně neliší oproti předběžným cenám tepelné energie k 1. 1. 2015. Nejde o velký rozdíl, ale jak u uhlí, tak u ostatních paliv je mírné navýšení výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele oproti předpokladu, zatímco u odběru z primárního rozvodu je ve všech případech opak, tedy mírný pokles skutečné ceny oproti předpokladu.

Podíl daní a  nákladů na palivo v ceně

V následujících grafech č. 6 a č. 7 je za období let 2006 až 2015 uvedena skladba průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele, ve které je patrný dopad DPH, palivových nákladů (vycházejí z přepočtu palivových nákladů na zdroji zohledněné o tepelné ztráty v rozvodném tepelném zařízení) a ostatních položek na cenu tepelné energie. Od roku 2008 se do palivových nákladů začala promítat ekologická daň. Jednotková výše nákladů v ceně tepelné energie je ovlivněna rovněž postupným poklesem dodávek tepelné energie, který za sledované období let 2006 až 2015 činil cca 24,1 %. Na cenu tepelné energie má vliv rovněž i inflace, která dle údajů Českého statistického úřadu v jednotlivých letech sledovaného období 2006 až 2015 byla 2,5 %, 2,8 %, 6,3 %, 1,0 %, 1,5 %, 1,9 %, 3,3 %, 1,4 %, 0,4 %, 0,3 % tzn. kumulovaně 23,4 %.

Graf č. 6: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie 2006 – 2015 vyrobené z uhlí.

Z grafu 6. je zřejmé, že na rostoucí ceně tepla z uhlí se nepodílí ani tak růst nákladů na palivo, který zůstává přibližně stejný, ale především růst nákladů ostatních.

Graf č. 7: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie 2006 – 2015 vyrobené z ostatních paliv

V grafech č. 6 a 7 je znázorněna skladba průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele, grafy obsahují i data domovních kotelen (lokálních kotelen). Při vytváření grafů jsou nejdříve spočítány průměrné palivové náklady, které se zohlední o průměrné ztráty v rozvodném tepelném zařízení. Dále se od průměrné ceny tepelné energie s DPH z uhlí a z ostatních paliv odečte 15 % DPH a vypočítané palivové náklady a zbytek tvoří ostatní položky ceny tepelné energie. Porovnání pouze ostatních položek ceny tepelné energie by podle názoru ERÚ vyžadovalo detailnější dělení porovnávaných cenových lokalit (množství dodané tepelné energie, výkon odpisy, nájem atd.) tak, aby byla zajištěna porovnatelnost s domovními (lokálními) kotelnami.

V následující tabulce č. 5 jsou zobrazena cenová pásma pro konečné spotřebitele v roce 2015 s uvedeným množstvím dodané tepelné energie, počtem cenových lokalit a jejich procentuálním zastoupením v jednotlivých cenových pásmech.

Z následujících grafů č. 8 a č. 9 je zřejmé, že vlivem růstu cen tepelné energie dochází k posunům objemů dodávek a počtu cenových lokalit do vyšších cenových pásem. Tepelná energie dodávaná konečným spotřebitelům za nízké ceny tvoří jen malé podíly z celkových dodávek tepelné energie a uplatňují se jen v několika málo cenových lokalitách. Podobný trend je však patrný i na druhé straně, tedy ubývání objemů dodávek ve vyšších cenových pásmech. Lze soudit, že se zde projevuje vliv trhu a konkurenční prostředí pro dálkové teplo, které vytváří objektové kotelny atp.

Graf č. 8: Objemy dodávek v jednotlivých cenových pásmech u tepelné energie pro konečné spotřebitele v letech 2013 až 2015 a k 1. 1. 2016

Graf č. 9: Počty cenových lokalit v jednotlivých cenových pásmech u tepelné energie pro konečné spotřebitele v letech 2013 až 2015 a k 1. 1. 2016

Poměrně výraznému úbytku objemů dodané tepelné energie ve vyšších cenových pásmech, viz graf 8., neodpovídá tak výrazný pokles cenových lokalit s vyšší i cenami.

Graf č. 11 zobrazuje množství veškerých dodávek tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2015 rozdělené v závislosti na instalovaném tepelném výkonu ve zdrojích tepelné energie dané SZTE. Dodávky tepelné energie od výrobců a od distributorů pro účely tohoto vyhodnocení byly rozděleny do pěti skupin podle výše instalovaného tepelného výkonu. Výrazně převažují dodávky z největších SZTE se zdroji tepelné energie, které mají celkový instalovaný výkon nad 300 MWt a s dodávkou cca 27,67 mil. GJ tepelné energie, tj. více jak 58 % ze všech dodávek konečným spotřebitelům.

Naopak z nejmenších tepelných zdrojů do 3 MWt a z menších SZTE se součtovými výkony od 3 do 30 MWt je dodáváno cca 10,53 mil. GJ, tj. 22,34 % podíl z celkových dodávek, přestože je tato skupina tvořena 1 954 cenovými lokalitami (tzn. 79,3 % ze všech cenových lokalit).

Graf č. 11: Množství dodávek tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2015 a počty cenových lokalit rozdělené podle instalovaného výkonu zdrojů tepelné energie

Tabulka č. 7 a graf č. 15 vyjadřují procentní zastoupení druhů paliv použitých pro výrobu tepelné energie v jednotlivých krajích v rámci celé České republiky. Jiná paliva v tomto porovnání představují jaderné palivo, druhotné zdroje, elektřinu, koks a kapalná paliva.

Z tabulky č. 7 je zřejmé, že celková skladba paliv použitých pro výrobu tepelné energie se v letech 2006 až 2015 výrazněji neměnila. Největších změn bylo v uvedeném období zaznamenáno u topných olejů (pokles podílu ze 3,7 % na 0,3 %). Pro splnění ekologických cílů je důležité zvýšení podílu u biomasy a jiných OZE, a to nárůst podílu z 4,1 % na 7,9 %.

Graf č. 15: Druhy paliv použitých pro výrobu tepelné energie za rok 2015 po jednotlivých krajích