Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018 – vytápění

Dne 23. března 2020 publikovalo MPO ČR informační materiál Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018. Zpráva byla zpracována oddělením analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR schválené usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Zpráva popisuje vývoj tepelné energetiky, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný výhled. Statistické údaje byly připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise. Do níže uvedeného článku byly vybrány především údaje vztahující se k vytápění.

Celkové vyrobené teplo

Celkové vyrobené teplo se v současné době statisticky nebilancuje. V metodice Eurostatu se tomuto parametru nejvíce blíží ukazatel „Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení (H&C denominator)“ sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení. Není zde uvažována spotřeba elektřiny na vytápění, která by tento ukazatel dále částečně navýšila. Podíl tepla prodaného z tohoto ukazatele činí řádově necelých 20 %; konečná spotřeba ostatních paliv v průmyslu tvoří 30 % a spotřeba ostatních paliv v domácnostech, službách a ostatních sektorech přes 50 %.

Venkovní teploty významně ovlivňují dodávky tepla/chladu a také počet denostupňů v národní metodice (D 21/13), i v metodice Eurostatu (D 18/15), která umožňuje mezinárodní srovnání. Číselný údaj před lomítkem označuje průměrnou vnitřní teplotu, na kterou se objekt vytápí. Pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod hodnotu uvedenou za lomítkem, započítává se tento den mezi topné dny. Při výpočtu denostupňů nebyly uvažovány podmínky pro zahájení a přerušení dodávky tepelné energie podle vyhlášky č. 194/2007 Sb.

Tab. Základní údaje

Výroba tepla pro prodej

Pojem prodané teplo zahrnuje dodávky tepla třetím subjektům (prodej) a to souhrnně za licencované subjekty (tedy většinou prostřednictvím SZT), firmy s koncesovanou živností, dodávky převážně z domovních kotelen (bytových družstev apod.) do sektoru domácností mimo licencovanou a koncesovanou živnost a ostatní registrované dodávky třetím subjektům.

Graf: Vývoj dodávek tepla – prodej tepla – dle zdrojů mezi lety 2010–2018 (TJ)

Mezi lety 2010 až 2018 není překvapením všeobecný pokles využití uhelných paliv. V poklesu je vzhledem k malému absolutnímu významu skryt opačný trend u hnědouhelných briket, z nuly v letech 2011 až 2014 až na 5 TJ v roce 2018. Výrazný, více než desetinásobný pokles zaznamenaly topné oleje na pouhých 140 TJ. Biomasa narostla trojnásobně na 5 966 TJ. O něco menší, asi 2,4násobný růst je u bioplynu na 537 TJ. Tak trochu jako na houpačce byl vývoj LPG a tzv. zbytkového plynu, když z cca 300 TJ postupně klesal na cca 200 a následně zase vystoupal na konci období na 310 TJ.

Změna podílu tepla z tepelných čerpadel byla posouzena jako pokles, a to 94 na 85 TJ. V těchto malých absolutních číslech vzhledem k celkovému množství tepla je zajímavý vzrůst podílu elektrických kotlů ze 6 TJ na 13 TJ.

Tab. Poměrné zastoupení zdrojů použitých pro výrobu prodaného tepla

Bilance

Z hlediska dodávek tepelné energie do jednotlivých sektorů zaujímají dominantní místo dodávky do domácností (48 %) a sektoru služeb (24 %). Dodávky do průmyslu tvoří 27 % a jsou dány především oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy. Většina tepla vyrobeného v průmyslu je vykazována jako teplo neprodané, a tedy jako konečná spotřeba paliv. V sektoru služeb došlo meziročně k mírnému navýšení dodávek o 1 %, naopak v sektoru domácnosti klesl objem dodávek o 6 %, a od roku 2010 je celkový pokles o 16 %. Rok 2010 byl však výrazně chladnější. Počet domácností zásobovaných dodávkovým teplem je cca 1,6 mil., což je 40 % všech domácností a 70 % bytů v bytových domech.

Spotřeba chladu

Chlazení není v ČR s ohledem na místní klimatické podmínky příliš rozvinuto. Obvykle se využívá v administrativních budovách a v budovách služeb, popř. v průmyslových aplikacích, kde je třeba udržovat stálé teplotní podmínky. Výrobci ani spotřebitelé chladu nemají v současné době vykazovací povinnost a přesný objem dodávek/spotřeby chladu není tedy známý.

Lze odhadovat, že centrální dodávky chladu v ČR dosahují úrovně přibližně 300 až 400 TJ/rok.

Rozvod a dodávka tepla

Stávající stav infrastruktury dálkového vytápění zahrnuje přes 2 000 licencovaných provozoven tepla. Celková délka tepelných sítí spadajících pod licenci pro rozvod tepla činí 7 500 km. Tyto hodnoty reprezentují 662 firem s licencí na výrobu tepelné energie a 647 firem s licencí na rozvod tepelné energie s 2 300 lokalitami rozvodu.

Tab. Vývoj délky rozvodů tepla (licence na výrobu a rozvod tepla) [km]

Účinné soustavy zásobování teplem

Dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, § 2, písm. v) je účinná soustava zásobování tepelnou energií taková soustava, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností.

Energetický regulační úřad (ERÚ) provedl vyhodnocení soustav zásobování teplem a zveřejnil přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií podle § 25 odst. 5 zákona. V současné době je evidováno 207 těchto účinných soustav.

Vývoj cen tepla

Vyhodnocením vývoje cen tepelné energie se na základě regulačních výkazů a výkazů předběžných cen každoročně zabývá Energetický regulační úřad. Takto zpracovávané údaje pak zahrnují data získaná od držitelů licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie, a naopak nezahrnují údaje z převážné části domovních kotelen, které jsou provozovány pouze na základě koncese či přímo majitelem vytápěného objektu.

Tab. Průměrné ceny tepelné energie vč. DPH v roce 2018 s rozlišením paliv a úrovně předání

Graf: Konečná spotřeba energie [TJ] v sektoru domácností podle druhu konečného užití (pouze vytápění, chlazení, ohřev vody a vaření) mezi lety 2015–2018

Zcela dominantní úlohu hrají v konečné spotřebě pro vytápění domácností tuhá paliva, dřevo a uhlí, s hodnotou spotřeby 115 PJ (energie v palivu). Zemní plyn s 51 PJ a dálkové vytápění s 28 PJ jsou v pořadí až za tuhými palivy. To platí i v případě započítání účinností zdrojů. Jedná se však o souhrn za celou ČR, při rozdělení vytápění na bytové a rodinné domy je situace jiná, v bytových domech má převahu dálkové vytápění a zemní plyn, v případě rodinných domů pak pevná paliva spolu se zemním plynem (viz Energo 2015, ČSÚ)

Tab. Počet bytů kolaudovaných v letech 2010–2018 podle hlavního zdroje vytápění

Očekávaný vývoj v dalším období

Očekávaná poptávka po teple závisí na celé řadě faktorů. Množství faktorů pak může působit do velké míry „protichůdně“. Předpokládaný ekonomický růst v jednotlivých odvětvích bude spíše znamenat růst poptávky po teple, zatímco pokračující trend zvyšování energetické účinnosti, respektive dosahování energetických úspor, je spojen spíše s poklesem poptávky po teple. Následující graf uvádí výhled prodaného tepla (posledním dostupným historickým rokem byl v tomto případě rok 2016), a to v rozdělení na základní paliva.

Graf: Výhled prodaného tepla dle Návrhu vnitrostátního plánu (2010–2016 historické hodnoty)

Zdroj

• BUFKA, Aleš, Miloslav MODLÍK a Jana VEVERKOVÁ. Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 23. 3. 2020 [cit. 2020-04-09]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/energetika/statistika/elektrina-a-teplo/zprava-o-vyvoji-energetiky-v-oblasti-tepla-za-rok-2018--253625/