Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018 – vytápění

Zpráva popisuje vývoj tepelné energetiky, hlavní trendy a jejich změny v rozsahu let 2010 až 2018. Do článku byly vybrány údaje vztahující se k vytápění.

Dne 23. března 2020 publikovalo MPO ČR informační materiál Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018. Zpráva byla zpracována oddělením analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR schválené usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Zpráva popisuje vývoj tepelné energetiky, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný výhled. Statistické údaje byly připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise. Do níže uvedeného článku byly vybrány především údaje vztahující se k vytápění.

Celkové vyrobené teplo

Celkové vyrobené teplo se v současné době statisticky nebilancuje. V metodice Eurostatu se tomuto parametru nejvíce blíží ukazatel „Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení (H&C denominator)“ sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení. Není zde uvažována spotřeba elektřiny na vytápění, která by tento ukazatel dále částečně navýšila. Podíl tepla prodaného z tohoto ukazatele činí řádově necelých 20 %; konečná spotřeba ostatních paliv v průmyslu tvoří 30 % a spotřeba ostatních paliv v domácnostech, službách a ostatních sektorech přes 50 %.

Venkovní teploty významně ovlivňují dodávky tepla/chladu a také počet denostupňů v národní metodice (D 21/13), i v metodice Eurostatu (D 18/15), která umožňuje mezinárodní srovnání. Číselný údaj před lomítkem označuje průměrnou vnitřní teplotu, na kterou se objekt vytápí. Pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod hodnotu uvedenou za lomítkem, započítává se tento den mezi topné dny. Při výpočtu denostupňů nebyly uvažovány podmínky pro zahájení a přerušení dodávky tepelné energie podle vyhlášky č. 194/2007 Sb.

  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Teplota vzduchu v převažující topné sezóně (leden–květen; září–prosinec), když dlouhodobý normál je 4,9 [°C] 3,7 5,7 5,2 4,7 6,9 6,1 5,7 5,3 6,4
Vývoj denostupňů v národní a mezinárodní metodice, D 21/13 [D.K] 4 567,0 3 970,0 4 208,0 4 310,0 3 611,0 3 892,0 4 053,0 4 138,0 3 684,0
Vývoj denostupňů v národní a mezinárodní metodice, D 18/15 [D.K] 3 832 3 234 3 399 3 512 2 918 3 090 3 247 3 310 2 996
 
Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení (H&C denominator) [TJ] 639 961 607 102 610 431 607 969 569 229 580 814 593 565 604 974 590 484
Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení [%] 14 15 16 18 19 20 20 20 21
 
Podíl hrubé výroby tepla [%] z:
uhlí a uhelných produktů 67 65 65 63 62 63 61 60 59
plynu 26 26 27 28 26 26 28 28 28
ropných produktů 2 2 2 1 1 1 1 1 1
obnovitelných zdrojů 3 4 4 5 7 7 7 8 8
ostatní zdrojů 2 2 2 2 3 3 3 2 3
jaderné teplo 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tab. Základní údaje

Výroba tepla pro prodej

Pojem prodané teplo zahrnuje dodávky tepla třetím subjektům (prodej) a to souhrnně za licencované subjekty (tedy většinou prostřednictvím SZT), firmy s koncesovanou živností, dodávky převážně z domovních kotelen (bytových družstev apod.) do sektoru domácností mimo licencovanou a koncesovanou živnost a ostatní registrované dodávky třetím subjektům.

Graf: Vývoj dodávek tepla – prodej tepla – dle zdrojů mezi lety 2010–2018 (TJ)
Graf: Vývoj dodávek tepla – prodej tepla – dle zdrojů mezi lety 2010–2018 (TJ)

Mezi lety 2010 až 2018 není překvapením všeobecný pokles využití uhelných paliv. V poklesu je vzhledem k malému absolutnímu významu skryt opačný trend u hnědouhelných briket, z nuly v letech 2011 až 2014 až na 5 TJ v roce 2018. Výrazný, více než desetinásobný pokles zaznamenaly topné oleje na pouhých 140 TJ. Biomasa narostla trojnásobně na 5 966 TJ. O něco menší, asi 2,4násobný růst je u bioplynu na 537 TJ. Tak trochu jako na houpačce byl vývoj LPG a tzv. zbytkového plynu, když z cca 300 TJ postupně klesal na cca 200 a následně zase vystoupal na konci období na 310 TJ.

Změna podílu tepla z tepelných čerpadel byla posouzena jako pokles, a to 94 na 85 TJ. V těchto malých absolutních číslech vzhledem k celkovému množství tepla je zajímavý vzrůst podílu elektrických kotlů ze 6 TJ na 13 TJ.

Poměrné zastoupení zdrojů na výrobě prodaného tepla [%] z: 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
uhlí a uhelných produktů 65 62 62 61 60 60 59 58 56
plynu 28 28 30 30 29 28 30 30 32
ropných produktů 2 3 2 1 1 1 1 1 1
obnovitelných zdrojů 3 4 4 5 7 8 7 8 8
ostatní zdrojů 2 2 3 3 3 3 3 2 3

Tab. Poměrné zastoupení zdrojů použitých pro výrobu prodaného tepla

Bilance

Z hlediska dodávek tepelné energie do jednotlivých sektorů zaujímají dominantní místo dodávky do domácností (48 %) a sektoru služeb (24 %). Dodávky do průmyslu tvoří 27 % a jsou dány především oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy. Většina tepla vyrobeného v průmyslu je vykazována jako teplo neprodané, a tedy jako konečná spotřeba paliv. V sektoru služeb došlo meziročně k mírnému navýšení dodávek o 1 %, naopak v sektoru domácnosti klesl objem dodávek o 6 %, a od roku 2010 je celkový pokles o 16 %. Rok 2010 byl však výrazně chladnější. Počet domácností zásobovaných dodávkovým teplem je cca 1,6 mil., což je 40 % všech domácností a 70 % bytů v bytových domech.

Spotřeba chladu

Chlazení není v ČR s ohledem na místní klimatické podmínky příliš rozvinuto. Obvykle se využívá v administrativních budovách a v budovách služeb, popř. v průmyslových aplikacích, kde je třeba udržovat stálé teplotní podmínky. Výrobci ani spotřebitelé chladu nemají v současné době vykazovací povinnost a přesný objem dodávek/spotřeby chladu není tedy známý.

Lze odhadovat, že centrální dodávky chladu v ČR dosahují úrovně přibližně 300 až 400 TJ/rok.

Rozvod a dodávka tepla

Stávající stav infrastruktury dálkového vytápění zahrnuje přes 2 000 licencovaných provozoven tepla. Celková délka tepelných sítí spadajících pod licenci pro rozvod tepla činí 7 500 km. Tyto hodnoty reprezentují 662 firem s licencí na výrobu tepelné energie a 647 firem s licencí na rozvod tepelné energie s 2 300 lokalitami rozvodu.

Druh rozvodu a jeho délka [km] 2014 2015 2016 2017 2018
parní 1 470,60 1 452,20 1 425,71 1 415,43 1 374,45
teplovodní 3 509,10 3 439,80 3 449,09 3 454,98 3 441,96
horkovodní 2 732,80 2 602,50 2 633,16 2 646,46 2 642,25

Tab. Vývoj délky rozvodů tepla (licence na výrobu a rozvod tepla) [km]

Účinné soustavy zásobování teplem

Dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, § 2, písm. v) je účinná soustava zásobování tepelnou energií taková soustava, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností.

Energetický regulační úřad (ERÚ) provedl vyhodnocení soustav zásobování teplem a zveřejnil přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií podle § 25 odst. 5 zákona. V současné době je evidováno 207 těchto účinných soustav.

Vývoj cen tepla

Vyhodnocením vývoje cen tepelné energie se na základě regulačních výkazů a výkazů předběžných cen každoročně zabývá Energetický regulační úřad. Takto zpracovávané údaje pak zahrnují data získaná od držitelů licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie, a naopak nezahrnují údaje z převážné části domovních kotelen, které jsou provozovány pouze na základě koncese či přímo majitelem vytápěného objektu.

Úroveň předání tepelné energie – Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele [Kč/GJ] Uhlí Zemní plyn Biomasa a jiné OZE Topné oleje Jiná paliva Vážený průměr
Pro centrální přípravu teplé vody na zdroji 596,41 558,67 530,83 635,55 610,83 560,38
Pro centrální přípravu teplé vody na výměníkové stanici 574,55 604,72 531,08 592,61 578,15 575,88
Z rozvodů z blokové kotelny 566,83 585,26 402,31 630,87 618,92 564,89
Z venkovních sekundárních rozvodů 577,87 614,85 569,38 615,14 525,18 576,93
Z domovní předávací stanice 598,5 596,17 564,51 659,61 583,53 593,23
Z domovní kotelny 568,52 507,7 659,45 720,43 647,81 515,89

Tab. Průměrné ceny tepelné energie vč. DPH v roce 2018 s rozlišením paliv a úrovně předání

Graf: Konečná spotřeba energie [TJ] v sektoru domácností podle druhu konečného užití (pouze vytápění, chlazení, ohřev vody a vaření) mezi lety 2015–2018
Graf: Konečná spotřeba energie [TJ] v sektoru domácností podle druhu konečného užití (pouze vytápění, chlazení, ohřev vody a vaření) mezi lety 2015–2018

Zcela dominantní úlohu hrají v konečné spotřebě pro vytápění domácností tuhá paliva, dřevo a uhlí, s hodnotou spotřeby 115 PJ (energie v palivu). Zemní plyn s 51 PJ a dálkové vytápění s 28 PJ jsou v pořadí až za tuhými palivy. To platí i v případě započítání účinností zdrojů. Jedná se však o souhrn za celou ČR, při rozdělení vytápění na bytové a rodinné domy je situace jiná, v bytových domech má převahu dálkové vytápění a zemní plyn, v případě rodinných domů pak pevná paliva spolu se zemním plynem (viz Energo 2015, ČSÚ)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 celkem
Centrální dálkové 5 733 3 023 3 394 3 152 3 924 3 445 5 261 5 301 6 244 39 477
Zemní plyn 19 894 14 851 14 797 11 703 10 106 11 201 9 724 10 839 11 850 114 965
Pevná paliva (biomasa a uhlí) 3 818 3 405 3 442 2 975 2 569 2 898 2 704 2 529 2 993 27 333
Elektřina 5 168 5 195 5 562 5 403 5 210 5 203 6 320 6 869 9 123 54 053
Tepelná čerpadla 1 501 1 877 2 010 1 875 1 884 2 109 2 556 2 920 3 563 20 295
Solární kolektory 17 25 30 30 27 31 19 23 44 246
Kapalná paliva (nafta, LTO, TTO atd.) 13 16 33 10 9 40 8 2 1 132
Jiné (LPG, CNG, bioplyn, ostatní plyny atd.) 71 20 46 49 210 128 713 85 31 1 353
Neuvedeno 227 218 153 41 15 40 17 1 1 713
Celkem 36 442 28 630 29 467 25 238 23 954 25 095 27 322 28 569 33 850 258 567

Tab. Počet bytů kolaudovaných v letech 2010–2018 podle hlavního zdroje vytápění

Očekávaný vývoj v dalším období

Očekávaná poptávka po teple závisí na celé řadě faktorů. Množství faktorů pak může působit do velké míry „protichůdně“. Předpokládaný ekonomický růst v jednotlivých odvětvích bude spíše znamenat růst poptávky po teple, zatímco pokračující trend zvyšování energetické účinnosti, respektive dosahování energetických úspor, je spojen spíše s poklesem poptávky po teple. Následující graf uvádí výhled prodaného tepla (posledním dostupným historickým rokem byl v tomto případě rok 2016), a to v rozdělení na základní paliva.

Graf: Výhled prodaného tepla dle Návrhu vnitrostátního plánu (2010–2016 historické hodnoty)
Graf: Výhled prodaného tepla dle Návrhu vnitrostátního plánu (2010–2016 historické hodnoty)

Zdroj

 
 
Reklama