Renovace obytných a jiných budov a její dopady na budoucnost oboru Vytápění – díl 1.

1. Úvod

Dlouhodobá strategie renovací na podporu renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých (dále jen „Dlouhodobá strategie“) byla zpracována na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „revize směrnice 2010/31/EU“). Dlouhodobá strategie je jedním z nástrojů dosažení udržitelného, konkurenceschopného, bezpečného a dekarbonizovaného systému zaměřeného na sektor budov, který stále odpovídá za 40 % konečné spotřeby energie EU, a to navzdory již zavedeným politikám a investicím alokovaným na snižování energetické náročnosti budov. Tvorbou uceleného rámce by se mělo dosáhnout zvýšení počtu renovací, zvýšení jejich komplexnosti, a tím napomoci transformaci fondu budov na vysoce energeticky účinný fond budov.

V článku je čerpáno z kapitol dokumentu, publikovaného 6. dubna 2020, opírajících se o statistická šetření ČSÚ a vlastní analýzy MPO popisujících současný stav a možný vývoj v rámci tzv. optimálního scénáře. U těchto zjištění lze předpokládat minimální aktivitu v připomínkovém řízení a následné změny.

2. Celkový přehled

Analýza spotřeby energie vykazovala v letech 2014–2017 meziroční nárůst konečné spotřeby energie. Spotřeba v roce 2018 tento trend narušila, když meziročně klesla o 1,2 %. Dle aktualizované souhrnné energetické bilance ČR, zpracované dle revidované metodiky Eurostat, dosáhla konečná spotřeba energie v roce 2018 úrovně 1 017 PJ. Předchozí meziroční nárůst konečné spotřeby energie zapříčinil nárůst spotřeby ve všech sektorech hospodářství.

	jednotka	2015	2016	2017	2018
Celková konečná spotřeba energie	TJ	974 675	998 603	1 029 584	1 017 197
Konečná spotřeba energie podle odvětví:
průmysl	TJ	272 283	268 682	281 257	279 536
doprava	TJ	259 388	268 680	277 019	278 836
domácnosti	TJ	289 716	302 989	308 160	300 081
služby	TJ	124 740	129 546	133 349	131 031
Výroba elektřiny z teplených elektráren	GWh	77 984	77 479	81 226	82 384
Výroba elektřiny z kombinované výroby	GWh	42 424	42 904	43 849	43 484
Výroba tepla z tepelných energetických zdrojů	TJ	121 233	127 519	122 851	118 123
Výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů	TJ	95 794	99 906	95 618	91 085

Tabulka č. 1: Současná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství a na odvětví

Tabulka představuje podíl energeticky nejnáročnějších odvětví; průmysl, doprava, domácnosti a služby. Největší zastoupení, konkrétně 30 % z celkové konečné spotřeby v České republice, připadá na domácnosti (Domácností je dle ČSÚ míněna bytová domácnost, kterou tvoří osoby bydlící v jednom bytě. Bytem se všeobecně rozumí místnost nebo soubor místností a jejich příslušenství, které slouží nebo jsou určeny k trvalému bydlení a tvoří zpravidla jeden stavebně technický celek), tedy na rodinné a bytové domy. Konečná spotřeba v domácnosti představuje množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, ale zahrnuje spotřebu spotřebičů využívaných v domácnostech. Primární zastoupení na konečné spotřebě energie v domácnostech má spotřeba na vytápění, která činí více než 69 % konečné spotřeby energie v domácnostech.

3. Rezidenční budovy

Spotřeba energie v sektoru domácností klesla v roce 2018 meziročně o 2,6 %, přičemž dosáhla úrovně přibližně 300 PJ. Energetická náročnost domácností vyjádřena na jednu bytovou jednotku taktéž zaznamenala pokles. V roce 2018 meziročně poklesla o 3 % a dosáhla úrovně 70,9 GJ/byt.

Dalšími faktory, které ovlivňují vývoj spotřeby energie v rezidenčním sektoru, je navyšování průměrné podlahové plochy bytových jednotek, pokles počtu osob bydlících v jedné bytové jednotce. V oblasti demografie se v úrovni spotřeby projevuje nárůst populace a růst disponibilního příjmu domácností, který zapříčiňuje zvyšování životní úrovně a ovlivňuje spotřebitelské chování s vlivem na spotřebu energie.

Rok	Dokončené byty
	Celkem	v tomto podle formy výstavby				celkem na 1 000 obyvatel	Podíl bytý podle formy výstavby v %				Obytná polocha 1 dokonč. bytu v m2
		družstevní	komunální (obecní)	individuální	ostatní		družstevní	komunální (obecní)	individuální	ostatní
2001	24 758	916	6 292	14 509	3 041	2,42	3,7	25,4	58,6	12,3	70,1
2002	27 291	1 528	7 019	15 611	3 133	2,68	5,6	25,7	57,2	11,5	68,5
2003	27 127	1 456	6 781	14 663	4 227	2,66	5,4	25,0	54,1	15,6	69,2
2004	32 268	1 739	6 538	16 867	7 124	3,16	5,4	20,3	52,3	22,1	68,5
2005	32 863	1 123	4 860	17 022	9 858	3,21	3,4	14,8	51,8	30,0	70,3
2006	30 190	476	4 470	15 368	9 876	2,94	1,6	14,8	50,9	32,7	71,8
2007	41 649	952	3 904	18 416	18 377	4,03	2,3	9,4	44,2	44,1	70,4
2008	38 380	689	1 852	20 812	15 027	3,68	1,8	4,8	54,2	39,2	76,0
2009	38 473	850	757	20 675	16 191	3,67	2,2	2,0	53,7	42,1	74,2
2010	36 442	873	850	21 848	12 871	3,46	2,4	2,3	60,0	35,3	76,8
2011	28 630	268	603	19 358	8 401	2,73	0,9	2,1	67,6	29,3	78,2
2012	29 467	298	1 073	19 621	8 475	2,80	1,0	3,6	66,6	28,8	76,3
2013	25 238	230	325	16 937	7 746	2,40	0,9	1,3	67,1	30,7	77,3
2014	23 954	566	363	15 606	7 419	2,28	2,4	1,5	65,1	31,0	75,3
2015	25 095	139	408	15 135	9 413	2,28	0,6	1,6	60,3	37,5	74,7
2016	27 322	236	230	15 680	11 176	2,59	0,9	0,8	57,4	40,9	72,8
2017	28 569	274	343	16 066	11 886	2,70	1,0	1,2	56,2	41,6	72,9
2018	33 868	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.

Tabulka č. 2: Bytová výstavba v České republice
Základní údaje o dokončených bytech (Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr)

Z pohledu budoucího vývoje výstavby budov dle vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je očekáván nárůst počtu domácností neboli bytů. Do značné míry je tento trend dán vlivem demografických trendů (stárnutí populace, rostoucí průměrný věk prvorodiček) promítajícím se na počtu obyvatel v jedné bytové jednotce. Průměrný počet členů domácnosti by tak mohl klesnout z 2,37 v roce 2017 na 2,25 v roce 2030.

Graf č. 5 znázorňuje hloubku renovací sumárně za roky 2017 a 2018 u rodinných domů monitorovaných v ENEX databázi. Hloubka renovací byla určena za pomoci třídy energetické náročnosti budovy respektive, jaké třídy bylo skrze renovaci budovy dosaženo. Třídy energetické náročnost budovy A a B byly určené jako důkladné hloubky renovace, třída C jako střední hloubka renovace a třídy D, E, F a G byly určeny jako mělké hloubky renovace. Graf č. 5 znázorňuje hloubku renovací sumárně za roky 2017 a 2018 u rodinných domů monitorovaných v ENEX databázi. Hloubka renovací byla určena za pomoci třídy energetické náročnosti budovy respektive, jaké třídy bylo skrze renovaci budovy dosaženo. Třídy energetické náročnost budovy A a B byly určené jako důkladné hloubky renovace, třída C jako střední hloubka renovace a třídy D, E, F a G byly určeny jako mělké hloubky renovace.

Podle rozvrstvení zastoupení renovací v jednotlivých sloupcích lze z grafu vyčíst počet renovací dané hloubky, tedy že nejčastěji byla realizována opatření, kde budova před i po opatření zůstala v třídě energetické náročnosti C, nicméně velmi často se i jednalo o opatření, kdy se budova nacházela ve třídě G, ale díky renovaci se posunula do třídy energetické náročnosti C, o čemž svědčí záznamy ve sloupci CG. V případě, že se jedná o sloupec o více než dvou písmenech například CDE, jedná o několik postupných renovací, které byly realizovány v průběhu dvou let, přičemž budova byla na počátku vedená ve třídě energetické náročnosti E a po renovacích se posunula do třídy energetické náročnosti budovy C.

POČET BUDOV[-]	období výstavby
počet podlaží	celkem	1919 a dříve	1920–1945	1946–1960	1961–1980	1981–2000	2001–2011	nezjištěno
	211 252	26 077	27 775	30 573	71 429	38 042	12 674	4 682
1 podlaží	3 910	1 199	612	473	556	526	488	56
2 podlaží	37 708	7 939	5 700	6 867	9 734	4 892	2 350	226
3 podlaží	49 888	7 714	8 909	11 226	12 154	6 209	3 420	256
4 podlaží	48 000	4 777	5 360	7 313	19 079	8 154	3 084	233
5 podlaží	23 354	3 175	3 905	2 916	8 573	3 203	1 452	130
6 podlaží	10 192	598	1 351	827	4 100	2 570	712	34
7 podlaží	5 716	138	838	272	2 780	1 337	330	21
8 podlaží	15 259	32	160	81	7 394	7 163	390	39
9 podlaží	3 216	0	16	12	1 852	1 226	101	9
10 podlaží	700	0	1	8	504	155	32	0
11 a více podlaží	3 660	0	15	21	2 397	1 134	88	5
nezjištěno	9 649	505	908	557	2 306	1 473	227	3 673

Tabulka: Celkový počet bytových domů v jednotlivých kategoriích

Úspory energie pro modelování scénářů renovace budov

Možná úspora energie na vytápění na základě použité metodiky je u rezidenčních budov 77 PJ při středně energeticky úsporné renovaci (45 % původní spotřeby) a 140 PJ při důkladné renovaci celého fondu budov na pasivní standard (81 % původní spotřeby). Jedná se o technický potenciál úspor energie. Jeho adekvátní část realizovatelná na budovách, které ještě neprošly žádnou energeticky úspornou renovací, je pak ekonomickým potenciálem, jehož plné realizaci však brání řada faktorů (počáteční vysoké investiční náklady, malá informovanost o vhodných opatřeních pro různé typy budov apod.). Nejde tedy o potenciál tržní.

Odhad možné úspory energie pro ohřev teplé vody je 12 PJ, tedy asi 30 % spotřeby energie, která vstupovala do modelu. Lze nicméně předpokládat, že při realizaci méně kvalitních rekonstrukcí bude tento potenciál využit spíše méně, a naopak při realizaci důkladných energeticky úsporných renovací může být i překročen. Do výpočtu investičních nákladů pak vstupuje společně s náklady na výměnu zdroje tepla pro vytápění.

Odhad možné úspory energie pro umělé osvětlení je 3,4 PJ, tedy asi 60 % spotřeby energie, která vstupovala do modelu. Celý tento potenciál je na spotřebě elektřiny. Výměna osvětlení nevstupuje do výpočtu investiční nákladů, protože je považována za běžnou údržbu bytů a cena i nejúspornějšího osvětlení rychle klesá.

Dokončení článku je v 2. dílu, který vyjde za týden.