Pár poznámek k problematice DOTAČNÍ POLITIKA v kraji Moravskoslezském

Tento článek vznikl na základě debaty dvou odborníků - autora článku - Ing.Pešata z firmy Ponast a Ing.Bendy z firmy BENEKOVterm na stánku TZB-info na výstavě Infotherma k dotačnímu titulu tzv. kotlíkové dotace. Stanovisko Ing. Pešata čtěte dále, stanovisko Ing. Bendy v druhém, dnes zveřejněném článku Efektivita využití prostředků na podporu automatických kotlů na uhlí v Moravskoslezském kraji.

Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost si přečíst zajímavé názory na daný problém od kolegů Cankaře, Stupavského a posléze i reakci kolegy Bendy jr. z firmy Benekov, napadlo mě pár věcí, které by neměly zapadnout a které bych doporučil vzíti v úvahu.

Pokusím se je seřadit do několika bodů:

1) MS kraj je území dlouhodobě sužované emisemi. Je po této stránce absolutně nejhorší v ČR, a patří zcela jistě mezi nejhorší v Evropě. Vedení kraje s tím dlouhodobě nedělalo nic – a když, tak velmi málo. Bez jakéhokoliv vlivu na celkový stav. Letos už dospěla situace tak daleko, že se tady dusíme. Moje osobní zkušenost je taková, že jsem v inkriminované období musel nikoliv omezit, ale zcela vyloučit pobyt ve vnějším prostředí – jednoduše proto, že jsem se regulérně dusil.

Obecně se povídá, že se blíží čas selských bouří. Protože když vám upírají i vzduch – co jiného vám zbývá?

V dané souvislosti člověk uvítá každý pokus o jakoukoliv změnu k lepšímu a má radost do té doby, než si jednoduchými počty spočítá, kolik zastaralých kotlů může být zmíněnou dotací nahrazeno. To jedno promile je natolik ubohé, že je mi opravdu hanba – hanba za tu instituci, která danou akci vymyslela a dokonce se jí chlubí.

2) V již zmíněném článku p. Bendy jr. jsem nalezl technické údaje k parametrům kotle C 25, což je zřejmě špičkový výrobek firmy, na jehož pořízení se bude vztahovat dotační program. Pro porovnání jsem zpracoval srovnávací tabulku tohoto kotle s výrobkem firmy PONAST, kotlem KP 12, který je m.j. ve výrobním programu firmy od roku 2008. Firma Ponast, jak známo, vyrábí pouze kotly na biomasu, konkrétně dřevní pelety, a to proto, že se plně věnuje minimalizaci emisi a komfortu svých zákazníků při vytápění.

Komentář k tabulce

1) Kotel typu A (automat na uhlí ) má všechny sledované parametry výrazně horší než kotel typu B (dřevní pelety). Některé – jako např kysličník uhelnatý – dokonce více než 100× horší. Velmi výrazný – a to pětinásobný – je rozdíl i v prašnosti. – Není se čemu divit – obsah popela v HU je min. 12–15 %, v peletách pouze 1 %.

2) Absolutně velmi výrazný je i podíl síry ve spalinách. Zatímco u dřevních pelet je síra téměř absolutně nulová, u uhelného kotle tvoří natolik významný podíl, že je velmi obtěžujícím prvkem pro celé okolí kotelny, kde daný kotel běží – a to zejména tehdy, bude–li spalováno HU s vyšším obsahem síry – a to nelze vyloučit, ale naopak, předpokládat.

3) Osobně se domnívám, že dotovat výrobek, který produkuje aktivní skleníkový plyn (CO₂), když téměř celý kulturní svět uznává Kjotský protokol a proti skleníkovému plynu bojuje, je skutečně arogantní faul.

4) Byť ve svých poznámkách několikrát zmiňuji p. Bendu, chci prohlásit, že to není proto, že bych snad chtěl zpochybňovat jeho odbornost, či cokoliv jiného. Je to můj kolega z konkurenční firmy, která jde svou cestou, kterou si sama zvolila, a která se poněkud (zásadně) liší od našeho směru. Firma má velmi schopné vývojové pracovníky, a není jejich vinou, že parametry kotle C 25 jsou řádově (či více) horší, než u peletového speciálu.

Uhlí je prostě uhlí a uhlím zůstane.

Skvělé palivo do HU elektráren, vysoko výkonových tepláren, chemického průmyslu apod. Dovolte mi však názor, že v malých zdrojích domovních kotelen nemá co dělat a mělo by odtud zmizet. Automaty to nezachrání.

Závěr

Kdyby snad ještě někdo nebyl schopen pochopit, co je – či naopak není – ekologické palivo, nechť se, prosím, ještě jednou a tentokrát důkladně – podívá na výše uvedenou tabulku.

11. 1. 2012
Ing. Jan Pešat,
firma Ponast, výrobce automatických a vysoce ekologických kotlů na biomasu

Doplnění redakce:
Problematice tzv."kotlíkové dotace" jsme na TZB-info věnovali speciální prostor od 4.1., kdy vyšel první článek Ing. Petra Cankaře, na který bezprotředně reagoval Tomáš Podivínský, náměstek Státního fondu životního prostředí. Prostor jsem dali i dalším odborníkům. Zajímavý a věcný pohled měl Ing. Zdeněk Lyčka . "Diskuse" pokračovala článkem Ing. Leopolda Bendy a vyjádřením Klastru Česká peleta. problematiku sledoval i kolega Ing.Milan Bechyně na veletrhu Infotherma v Ostravě. Čtenáři mohli diskutovat na našem facebooku.
Realita:
Projekt odstartoval ve středu 1.2. ráno a už v devět hodin kraj musel výzvu zastavit. „Už se nám nashromáždily tři stovky žádostí, takže dnes musíme projekt po jednom dni ukončit. V programu na výměnu starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní je totiž od státu a od nás 20 miliónů korun, které vystačí na 300 nových kotlů,“ vysvětlovala mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková.
Rozhodovat se bude podle data žádosti a lidé obdrží dotaci až zpětně po zakoupení ekologického kotle buď na uhlí či na uhlí a biomasu, může zažádat jen osoba bydlící v Moravskoslezském kraji, zároveň podpisem žádosti o dotaci se žadatelé zaváží k tomu, že po dobu 15 let umožní kontrolu zadotovaného kotle. Kraj chce totiž zamezit tomu, aby v nich lidé pálili to, co tam nepatří.